č. j. 22 Ad 9/2021 - 18       USNESENÍ    Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D.,  ve věci   žalobce:             Bc. J. R.                              zastoupený advokátem JUDr. Petrem Waldhansem                              sídlem Veslařská 347/250, 637 00  Brno proti žalovanému:       Ministerstvo práce a sociálních věcí                              sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01  Praha 2     o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 7. 2021 č. j. MPSV-2021/95124-332/1, ve věci námitky podjatosti    takto:   I. Žaloba se odmítá.   II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.   III. Žalobci se vrací z účtu Krajského soudu v Ostravě zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč.   Odůvodnění:   1. Podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 7. 2021 č. j. MPSV-2021/95124-332/1, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno usnesení Generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce ze dne 6. 4. 2021 č. j. 2163/1.10/21 o námitce podjatosti. 2. Krajský soud se předně zabýval otázkou, zda jsou ve věci splněny podmínky řízení dle zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „ s. ř. s.“). 3. Podle § 65 odst. 1 s. ř. s. každý, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, případně vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.  4. Správní orgán I. stupně v prvostupňovém rozhodnutí rozhodl podle ust. § 14 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, v platném znění (dále jen „správní řád“) o žalobcem vznesených námitkách podjatosti vůči členům výběrové komise ve výběrovém řízení vyhlášeném dne 2. 9. 2020 pod č. j. 6213/1.10/20 a dospěl k závěru, že u členů výběrové komise nejsou naplněny předpoklady jiných vyloučení z úkonů souvisejících z činností a jednáním výběrové komise v uvedeném výběrovém řízení. 5. Otázkou charakteru institutu výběrového řízení podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, v platném znění (dále jen „zákon o státní službě“) se zabýval Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) v rozsudku ze dne 9. 11. 2017 č. j. 10 Ads 316/2016, publikovaném ve Sb. NSS pod č. 3664/2018 a dospěl k závěru, že „sdělení služebního orgánu o tom, že uchazeč nebyl vybrán na služební místo (§ 28 odst. 4 zák. č. 234/2014 Sb., o státní službě), není rozhodnutím podle § 65 odst. 1 s. ř. s.  a nepodléhá soudnímu přezkumu.“ Dále NSS v uvedeném rozsudku vyslovil: „výběrové řízení na obsazení volného služebního místa podle § 28 zák. č. 234/2014 Sb., o státní službě probíhá ve dvou kolech: v prvním kole vybírá výběrová komise postupem podle § 164 citovaného zákona nejvhodnější žadatele (v maximálním počtu tří), ve druhém se z těchto způsobilých žadatelů vybírá služební orgán. Ten však nemusí vybrat žádného ze způsobilých žadatelů. Nárok na přijetí do služebního poměru, zařazení na služební místo či jmenování na služební místa představeného (§ 23 odst. 2 zákona o státní službě) nevzniká ani tím, že výběrová komise vybrala jediného způsobilého žadatele.“  Dále NSS v označeném rozsudku učinil tento závěr: „postup  služebního orgánu při výběru uchazeče se neřídí žádnými pravidly, jejichž dodržení (či jejich míru dodržení) by bylo možné přezkoumat v řízení před správním soudem. Pokud by služební orgán porušoval základní práva uchazečů o služební místo tím, že by postupoval diskriminačně, náleží uchazečům ochrana před diskriminací podle § 16 a § 17 zákoníku práce z r. 2006, užitých obdobně na základě § 98 zák. č. 234/2014 Sb., o státní službě.“ 6. Citované závěry označeného judikátu NSS krajský soud považuje za zcela přiléhavé ve vztahu k nyní posuzované věci, když neshledal žádné skutkové nebo právní důvody, pro které by se měl v případě žalobce od závěrů učiněných NSS jakkoliv odchýlit. 7. Žalobcem napadené usnesení o zamítnutí námitky podjatosti bylo učiněno v rámci výběrového řízení na obsazení služebního místa, přičemž výsledek tohoto výběrového řízení nepodléhá soudnímu přezkumu ve správním soudnictví. Zcela shodně proto nemůže přezkumu ve správním soudnictví podléhat dílčí rozhodnutí správního orgánu vydané v rámci procesu výběrového řízení vedeného podle zákona o státní službě. 8. Jak plyne z citované judikatury, žalobci není přístup k soudní ochraně odepřen, neboť je možný v rovině ochrany před případnou diskriminací. 9. Na základě shora uvedené argumentace krajský soud žalobu v souladu s ust. § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.  odmítl pro nesplnění podmínek řízení, jejichž nedostatek je neodstranitelný. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 60 odst. 3  s. ř. s. věty prvé, když žaloba byla odmítnuta. 11. O vrácení zaplaceného soudního poplatku žalobci bylo rozhodnuto podle ust. § 10 odst. 3 věty třetí zák. č. 549/1191 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, když návrh na zahájení řízení byl odmítnut před prvním jednáním.   Poučení:     Proti tomuto výrokům I. a II. tohoto usnesení je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu.   Proti výroku III. tohoto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.   Ostrava 15. září 2022   JUDr. Monika Javorová předsedkyně senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje P. S.