č. j. 25 A 222/2020 - 25         ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve věci   žalobce:  J. Š. zastoupený advokátem JUDr. Emilem Flegelem sídlem K Chaloupkám 3170/2, 106 00  Praha 10 proti žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18  Ostrava     o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 8. 2020, č. j. MSK 91390/2020, ve věci záznamu bodů v registru řidičů   takto:   I. Žaloba se zamítá. II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:   1. Žalobce se podanou žalobou ze dne 25. 10. 2020 domáhal přezkumu rozhodnutí žalovaného č. j. MSK 91390/2020 ze dne 24. 8. 2020, jímž bylo k žalobcově odvolání zčásti změněno (vypuštěním balastní informace) a ve zbytku potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Krnov (dále jen „městský úřad“ či „prvostupňový orgán“) č. j. KRNODO-48580/2020 ze dne 23. 6. 2020, kterým byly jako neodůvodněné zamítnuty námitky žalobce proti záznamu bodů v registru řidičů a byl potvrzen záznam bodů ke dni 26. 2. 2020, kdy bylo dosaženo celkového počtu 12 bodů. 2. Žalobce v podané žalobě namítal, že blok ze dne 30. 10. 2018 je nezpůsobilým podkladem k zapsání bodů, neboť jednání řidiče je v něm nedostatečně popsáno; je v něm uvedeno pouze „telefonoval za jízdy“, což samo o sobě zakázáno není, a o tom, že by řidič něco držel v ruce, nic uvedeno není. Dále žalobce namítl, že pokud žalovaný nesouhlasil s úvahami prvostupňového orgánu ohledně běhu doby, po kterou žalobci trvá zákaz řízení, měl prvostupňové rozhodnutí zrušit a věc vrátit k novému projednání. Protože každý z orgánů stanovil dobu jinak, je žalobce v právní nejistotě. 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 26. 11. 2020 odkázal na napadené rozhodnutí a uvedl, že formulace na bloku je ve spojení s odkazem na příslušné ustanovení zákona zcela jednoznačná a odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu, týkající se akceptace strohých a zkratkovitých formulací na pokutových blocích (zejména na rozsudky č. j. 4 As 19/2020-51 ze dne 27. 8. 2020, č. j. 7 As 94/2012-20 ze dne 4. 9. 2012 či č. j. 6 As 252/2018-46 ze dne 27. 3. 2019). Pokud žalobce odkazoval v žalobě na judikaturu NSS, odkazoval na věci, kde se pokutové bloky jako podklad pro zápis bodů neřešily. 4. Podle § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), se může ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen „rozhodnutí“), žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti. 5. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná. 6. Z obsahu správních spisů soud zjistil následující: Městský úřad písemností ze dne 2. 3. 2020 oznámil žalobci dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a písemností ze dne 1. 4. 2020 jej vyzval k odevzdání řidičského průkazu. Dne 8. 4. 2020 žalobce podal prostřednictvím svého právního zástupce proti oznámení námitky. Prvostupňový orgán si v rámci řízení o námitkách vyžádal kopie jednotlivých pokutových bloků, kterými byl žalobce uznán vinným ze spáchání jednotlivých přestupků. Rozhodnutím ze dne 23. 6. 2020 prvostupňový orgán námitky proti záznamu bodů zamítl jako neodůvodněné, a to dle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“). Žalobce podal dne 8. 7. 2020 odvolání, kde shodně jako v žalobě napadal obsah bloku ze dne 30. 10. 2018. Napadeným rozhodnutím žalovaného ze dne 24. 8. 2020 bylo odvolání zamítnuto. 7. Podle § 123f odst. 1-3 zákona o silničním provozu, nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Shledá-li obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky oprávněné, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly námitky doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v registru řidičů a neprodleně písemně vyrozumí o provedené opravě záznamu řidiče. Shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí. 8. Soud předně konstatuje, že rozsahu přezkumu záznamu bodů v námitkovém řízení se již opakovaně věnoval ve svých rozhodnutích Nejvyšší správní soud. Určující jsou zejména závěry rozsudků NSS č. j. 9 As 96/2008-44 ze dne 6. 8. 2009 a 2 As 19/2009-93 ze dne 10. 12. 2009, podle nichž správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů (§ 123f zákona o silničním provozu) je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 citovaného zákona), zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k citovanému zákonu obsaženému bodovému hodnocení jednání. Jak uvedl NSS dále v rozsudku č. j. 5 As 39/2010-76 ze dne 24. 8. 2010, v případě pochybností ohledně oznámení policie je třeba „vyžádat další důkazy prokazující skutečnosti zde uvedené, např. část pokutového bloku prokazující, že přestupek byl v blokovém řízení projednán“. 9. Správní orgány v projednávané věci kopie pokutových bloků opatřily. 10. K hodnocení obsahu těchto bloků NSS v rozsudku č. j. 1 As 467/2018-37 ze dne 21. 2. 2019 uvedl, že „při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje § 84 a násl. zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. Ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen.“ 11. V projednávané věci žalobce namítal, že popis jednání řidiče v bloku ze dne 30. 10. 2018 je nedostatečný, neboť je tam uvedeno jen telefonování za jízdy. Jak plyne z obsahu tohoto bloku (č. C1378156), je v něm spolu s místem a časem uveden skutek slovy „řidič porušil § 7/1c) z. č. 361/2000 Sb., telefonoval za jízdy“. Citované ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu stanoví, že řidič nesmí při jízdě vozidlem držet v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení. 12. Jak správně poukázal žalovaný, správními soudy bylo již opakovaně akceptováno, že v případě porušení ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu postačí v pokutovém bloku zkratkovité formulace neuvádějící, že byl telefonní přístroj držen, ba dokonce byl opakovaně akceptován pouhý odkaz na ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu (nejnověji např. v rozsudku č. j. 4 As 27/2020-25 ze dne 29. 4. 2022). V nyní projednávané věci proto nelze než dospět k závěru, že z kombinace všech údajů na předmětném bloku je jednání žalobce jednoznačně a nezaměnitelně určeno tak, že nemůže být zaměněno s jiným. Blok je tedy způsobilým podkladem k zápisu 2 bodů. 13. Pokud se týče druhé žalobní námitky (procesní pochybení spočívající v nezrušení prvostupňového rozhodnutí žalovaným), pak tuto soud považuje ve shodě se žalovaným za naprosto nedůvodnou. Předně je třeba zdůraznit, že chybné úvahy prvostupňového orgánu, které žalovaný korigoval, se netýkaly merita řízení. Dále je třeba uvést, že správní soudy konstantně judikují, že na rozhodnutí prvního a druhého stupně je třeba nahlížet jako na jeden celek. Ze zásady jednotnosti správního řízení plyne, že jako jeden celek jsou vnímána všechna rozhodnutí povstalá v jednotlivých fázích řízení. Žádná objektivní pochybnost proto žalobci z postupu žalovaného vzniknout nemohla. Mezi rozhodnutími neexistuje rozpor, ale odvolací orgán naprosto jednoznačně opravuje odůvodnění rozhodnutí prvostupňového. 14. Ze shora uvedeného plyne, že žalobní námitky nejsou důvodné, a proto soud žalobu v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl, přičemž v této věci rozhodl rozsudkem bez jednání podle § 51 odst. 1 s. ř. s. 15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s., když žalovanému, který měl ve věci úspěch, nevznikly v souvislosti s tímto řízením podle obsahu soudního spisu žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti.       Poučení:   Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.    Ostrava 28. dubna 2022       Mgr. Jiří Gottwald předseda senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje