č. j. 25 A 28/2022 - 43       ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY  Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., a JUDr. Zory Šmolkové ve věci   žalobce:  Jobbees Outsourcing  s. r. o. sídlem Francouzská 6167/5, 708 00  Ostrava – Poruba, zastoupená advokátem Mgr. Martinem Čajkou, sídlem Nádražní 879/27, 702 00  Ostrava proti žalovanému:   Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Brně sídlem Polní 37, 639 00  Brno   o žalobě na ochranu proti nezákonnému zásahu   takto:   I. Určuje se, že zásah žalovaného, spočívající v nezveřejnění volných pracovních míst nahlášených žalobcem dne 11. 5. 2021 v evidenci pracovních míst vedené žalovaným za dobu od 11. 5. 2021 do 27. 6. 2022, byl nezákonný.   II. Určuje se, že zásah žalovaného, spočívající v nezveřejnění volných pracovních míst nahlášených žalobcem dne 17. 5. 2021 v evidenci pracovních míst vedené žalovaným za dobu od 17. 5. 2021 do 31. 5. 2021, byl nezákonný.   III. Řízení o určení, že zásah žalovaného, spočívající v nezveřejnění volných pracovních míst nahlášených žalobcem dne 17. 5. 2021 v evidenci pracovních míst vedené žalovaným za dobu od 1. 6. 2021 do 27. 6. 2022, byl nezákonný, se zastavuje.   IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši  20 456 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Martina Čajky, advokáta se sídlem Nádražní 879/27, 702 00 Ostrava.     Odůvodnění:   1. Žalobce se žalobou doručenou Krajskému soudu v Ostravě dne 8. 2. 2022 a následně doplněnou a upřesněnou dne 30. 3. 2022 domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, spočívajícího v nezveřejnění volných pracovních míst ohlášených žalovanému dne 11. 5. 2021 a 17. 5. 2021. U jednání vzal svou žalobu částečně zpět u hlášenky ze 17. 5. 2021  pro období od 1. 6. 2021, neboť souhlasil s žalovaným, že tato hlášenka byla zveřejněna dne 1. 6. 2021.  Dále upřesnil, že nezákonnost postupu žalovaného při požadavku na uvedení konkrétního místa výkonu práce při oznamování volného pracovního místa je důvodem nezákonnosti nezveřejnění hlášenek, nikoliv samostatným zásahem. 2. Vzhledem k tomu, že žaloba byla žalobcem vzata zpět před zahájením jednání, krajský soud postupem podle § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) řízení zastavil. 3. Žalobce uvedl, že poté, co žalovaného požádal o zveřejnění volných pracovních míst, jej  žalovaný vyzval upřesnění místa výkonu práce, které žalobce určil jako „okres Hodonín“, když požadoval jako místo výkonu práce konkrétní adresu zákazníka žalobce. Žalobce s tímto nesouhlasil, protože § 34 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, takovou specifikaci místa výkonu práce nevyžaduje, nadto právě určení konkrétního zákazníka by nasvědčovalo žalovaným dovozeným pronájmem pracovní síly. Přesto předložil smluvní dokumentaci prokazující zakázku žalobce v daných místech. Po předložení smluv o dílo, které má žalobce uzavřené se svými zákazníky, žalovaný hlášenky nezveřejnil z důvodu, že výkon činnosti žalobce je v podstatě pronájmem pracovní síly, což zákon č. 435/2004 S., o zaměstnanosti (dále jen „zákona o zaměstnanosti“) neumožňuje. Žalobce namítá, že její ohlášení (hlášenka) splňovalo všechny náležitosti dle § 37 zákona o zaměstnanosti a nebyla splněna žádná z podmínek § 38 téhož zákona pro nezveřejnění nabídek zaměstnání, žalovaný tak nezákonně zasáhl je jeho práv, když hlavní náplní činnosti žalobce je profesionální a komplexní zajištění zemědělských kampaňových prací  na celém území České republiky, pro což vytvořila novou profesi „Rollnik“, k čemuž však pro nedostatek českých zaměstnanců požaduje i zahraniční pracovníky. Navrhl proto, aby soud deklaroval nezákonnost zásahu, který ke dni vyhlášení rozsudku u hlášenky z 11. 5. 2021 trval. 4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě žádné skutkové  tvrzení žalobce nesporoval, pouze uvedl, že hlášenka ze 17. 5. 2021 zveřejněna byla. Potvrdil, že po podání hlášenek vyzval žalobce k jejich upřesnění a doložení smluv o dílo. Žalovaný totiž musí před zavedením volných pracovních míst do evidence tyto prověřit. Při prověřování však zjistil, že žalobce zastřeně zprostředkovává zaměstnání, když naplňuje všechny znaky tohoto jednání. Pro posouzení věci je rozhodný faktický stav, nikoliv stav deklarovaný. Žalovaný vycházel z dopisu Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 3. 12. 2020, vyzývající úřady práce k posouzení celkových okolností při zjišťování zastřeného zprostředkování zaměstnání. Vzhledem k těmto skutečnostem považoval žalovaný žalobu za nedůvodnou. 5. Krajský soud posoudil namítaný nezákonný zásah na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 87 odst. 1 s. ř. s.) a shledal žalobu důvodnou. 6. Podle § 82 s. ř. s. každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. 7. Soud konstatuje, že žaloba je podle § 84 odst. 1 s. ř. s. včasná a přípustná; o tom nebylo ani mezi stranami sporu. Pokud se týče podmínky vyčerpání jiných právních prostředků ochrany vyplývající z § 85 s. ř. s., vyslovil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku č. j. 1 Afs 58/2017-42 z 5. 12. 2017, že „podání žaloby, kterou se žalobce domáhá pouze určení, že zásah byl nezákonný, není podmíněno vyčerpáním jiných právních prostředků ochrany nebo nápravy před správním orgánem“. 8. Pokud se týče skutkové stránky, soud z předložené listinné dokumentace a shodných tvrzení stran zjistil, že žalobce doručil žalovanému dne 11. 5. 2021 hlášenku 13 volných pracovních míst na plný pracovní úvazek s místem výkonu práce „Sady a vinohrady společnosti PATIA Kobylí a.s.“, s dobou zaměstnání od 15. 6. 2021 do 12. 9. 2021 na pracovní pozici pomocný kampaňový dělník v zemědělství; žalobce požadoval zveřejnění nabídky. K hlášence předložil smlouvy o smlouvě budoucí.  Žalovaný hlášenku nevyvěsil z důvodu podezření na zastřené zprostředkování zaměstnání, které nabyl z předložených smluv z důvodu jejich předmětu, dále že předložené smlouvy o smlouvě budoucí jsou uzavřeny bez možnosti domáhat se vlastní smlouvy, a nadto jsou smlouvy o smlouvě budoucí využívány při agenturním zaměstnávání. 9. Žalobce dne 17. 5. 2021 doručil žalovanému hlášenku 15 volných pracovních míst na plný pracovní úvazek s místem výkonu práce „okres Hodonín“, s dobou zaměstnání od 15. 6. 2021 do 12. 9. 2021 na pracovní pozici „rollnik“ - pomocný a nekvalifikovaný dělník v zemědělství; žalobce požadoval zveřejnění nabídky. K hlášence předložil smlouvu o smlouvě budoucí.  Žalovaný vyzval žalobce k opravě hlášenky ohledně místa výkonu práce a předložení řádných smluv o dílo. Žalobce předložil smlouvu o dílo se společnosti CHATEAU BZENEC, spol. s r. o. z 18. 5. 2021 a novou hlášenku s místem výkonu práce „Vinohrady společnosti CHATEAU BZENEC, spol. s r. o., chmelnice společnosti Chmel Polepská blata s. r. o.“, pracovní pozice „rollnik“ - pomocný a nekvalifikovaný dělník v zemědělství, počet požadovaných zaměstnanců 25, doba zaměstnání od 30. 6. 2021 do 27. 9. 2021. Žalovaný vyhodnotil hlášenku z 28. 5. 2021 jako doplnění a rozšíření hlášenky ze 17. 5. 2021. Dne 31. 5. 2021 sdělil žalobce, že hlášenku nevyvěsí z důvodu, neboť předmětem předložených smluv, byť formálně označených smlouvy o dílo, je krátkodobý pronájem pracovní síly, žalobce přitom není agenturou práce, a proto nelze vyloučit, že jde o nedovolenou formu zprostředkování zaměstnání. Dne 1. 6. 2021 přesto hlášenku vyvěsil. 10.                      Podle § 86 zákona o zaměstnanosti zaměstnavatel, jenž zamýšlí zaměstnávat na volném pracovním místě cizince na základě povolení k zaměstnání, zaměstnanecké karty nebo modré karty, je povinen oznámit takové volné pracovní místo, na kterém může být cizinec zaměstnán, krajské pobočce Úřadu práce, v jejímž územním obvodu má být zaměstnání vykonáváno, a to včetně základní charakteristiky tohoto pracovního místa (§ 37). 11.                      Podle § 37 zákona o zaměstnanosti Krajská pobočka Úřadu práce vede evidenci volných pracovních míst, která obsahuje identifikační údaje zaměstnavatele, základní charakteristiku pracovního místa, to je určení druhu práce a místa výkonu práce, předpoklady a požadavky stanovené pro zastávání pracovního místa, základní informace o pracovních a mzdových podmínkách a informaci, zda se jedná o pracovní místo vyhrazené nebo vhodné pro osobu se zdravotním postižením. Dále evidence obsahuje informaci o tom, zda jde o zaměstnání na dobu neurčitou nebo určitou a jeho předpokládanou délku. Evidence může dále obsahovat zejména informace o možnostech ubytování, dojíždění do zaměstnání a další informace, které zaměstnavatel požaduje zveřejnit. 12.                      Podle § 38 zákona o zaměstnanosti Krajská pobočka Úřadu práce volná pracovní místa nabízí uchazečům o zaměstnání a zájemcům o zaměstnání a se souhlasem zaměstnavatele je zveřejňuje, včetně zveřejnění v elektronických médiích. Krajská pobočka Úřadu práce nenabízí a nezveřejňuje nabídky zaměstnání, které jsou diskriminačního charakteru nebo jsou v rozporu s pracovněprávními (§ 126 odst. 2) a jinými právními předpisy nebo odporují dobrým mravům. Krajská pobočka Úřadu práce rovněž nenabízí a nezveřejňuje nabídky volných pracovních míst u zaměstnavatele, kterému byla uložena pokuta za porušení povinnosti vyplývající z pracovněprávních předpisů (§ 126 odst. 2) nebo za porušení povinnosti vyplývající ze zvláštních právních předpisů, které kontroluje Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektorát práce, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty. 13.                      Soud porovnáním obsahu předmětných hlášenek s dikcí § 37 zákona o zaměstnanosti zjistil, že obsahují všechny obligatorní náležitosti. 14.                      Soud dále konstatuje, že žalovaný netvrdil a z obsahu hlášenky neplyne, že by nabídka volných pracovních míst byla diskriminačního charakteru, v rozporu s právními předpisy či dobrými mravy, nebo že by žalobci byla uložena pokuta popsaná v závěru ustanovení § 38 zákona o zaměstnanosti; žalovaný skutečnosti, z nichž mu vyplynulo podezření na diskriminaci a rozpor s pracovněprávními předpisy, dovodil až z předložených smluv o  smlouvě budoucí a smlouvy o dílo, což sám opakovaně uvedl.  Podmínku souladnosti nabídky zaměstnání s právními předpisy je však nutno posuzovat podle obsahu hlášenky a nelze na jejím základě bez zákonného zmocnění nutit zaměstnavatele, aby předkládal další podklady (zde smlouvy o dílo) a aby splnění všech svých právních povinností při podání hlášenky prokazoval. Soud připomíná ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, podle nějž „správní orgán uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena“. Nelze tedy při postupu vyvolaném oznámením volného pracovního místa vnášet do tohoto postupu podmínky, vyplývající z jiných postupů a řízení, které slouží k jiným účelům, než je zveřejnění vhodných volných pracovních míst krajskou pobočkou Úřadu práce. Ačkoliv krajský soud obecně souhlasí s tím, že při posuzování obsahu náplně práce je nutno vycházet ze skutečného stavu a nikoliv stavu deklarovaného, a tento ověřovat, v posuzované věci není tento argument relevantní, neboť zákonná úprava shora citovaná kontrolu souladu nabízeného místa s předpisy pracovněprávními spojuje pouze a jedině se zněním hlášenky. Postup žalovaného tak překročil rámec prověřování, daný citovaným § 38 zákona o zaměstnanosti. 15.                      Krajský soud pro úplnost uvádí, že se neztotožňuje s názorem žalovaného, že hlášenka z 28. 5. 2021 je doplněním a rozšířením hlášenky ze 17. 5. 2021, když ji s hlášenkou ze 17. 5. 2021 nic nespojuje.  Tento postup žalovaného však  nebyl pokryt žádným žalobním bodem, žalobce stanovisko žalovaného ani nesporoval, ani neupřesnil, soud se této otázce proto dále nemohl věnovat. 16.                      Vzhledem k tomu, že hlášenky žalobce ze dne 11. 5. 2021 a 17. 5. 2021 obsahovaly všechny zákonem stanovené náležitosti a nenastala žádná ze skutečností zákonem předvídaných, která by byla důvodem pro nezveřejnění nahlášených volných pracovních míst, byl zásah žalovaného spočívající v nezveřejnění předmětných volných pracovních míst shledán soudem nezákonným. 17.                      Ke stejnému závěru dospěl krajský soud již v rozsudku č. j. 25 A 354/2020 – 28 ze dne 12. 8. 2021, potvrzeném Nejvyšším správním soudem v rozsudku ze dne 6. 1. 2022, č. j. 9 Ads 216/2021 – 38. K témuž dospěl Nejvyšší správní soud v obdobné věci č. j. 1 Ads 336/2021 – 23 dne 19. 1. 2022. 18.                      O náhradě nákladů rozhodl soud dle § 60 s. ř. s. tak, že žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení, neboť měl ve věci  plný úspěch. 19.                      Náklady žalobce tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 4 000 Kč, odměna zástupce za čtyři úkony právní služby – a to převzetí věci, sepis žaloby a sepis repliky a účast u jednání, dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb., přičemž výše odměny za jeden úkon činí dle § 9 odst. 4 písm. d) ve spojení s § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“) částku 3 100 Kč a čtyři režijní paušály po 300 Kč. Jelikož je právní zástupce plátcem DPH, je jeho odměna navýšena o částku 2 856 Kč, která odpovídá 21% DPH. Soud nepřiznal žalobci náklady za odstranění vad žaloby, neboť tento úkon byl učiněn z důvodu na straně samotného žalobce, jehož žalobní tvrzení byla neúplná. Celková výše náhrady nákladů řízení tedy činí 20 456 Kč. 20.                      Soud žalovaného k  zaplacení účelně vynaložených nákladů zavázal, a to k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu ve spojení s ustanovení § 64 s. ř. s. Lhůtu k zaplacení soud stanovil v souladu s ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť tato lhůta je přiměřená možnostem žalovaného.               Poučení:   Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.   Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.         Ostrava 27. června 2022     Mgr. Jiří Gottwald předseda senátu                                                                                                                      č.j. 25 A 28/2022 - 52         USNESENÍ    Krajský soud v Ostravě rozhodl předsedou senátu Mgr. Jiřím Gottwaldem ve věci   žalobce:  Jobbees Outsourcing s. r. o. sídlem Francouzská 6167/5, 708 00  Ostrava – Poruba, zastoupená advokátem Mgr. Martinem Čajkou, sídlem Nádražní 879/27, 702 00  Ostrava proti žalovanému:   Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Brně sídlem Polní 37, 639 00  Brno   o žalobě na ochranu proti nezákonnému zásahu, o opravě rozsudku, takto: Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 6. 2022, č. j. 25 A 28/2022-43, se opravuje co do jeho odůvodnění tak, že za text v bodě 5 rozsudku se doplňuje následující věta: „Jelikož žalobce výslovně vzal zpět (§ 37 odst. 4 s. ř. s.) návrh na určení, že nezveřejnění volných pracovních míst jím nahlášených žalovanému dne 17. 5. 2021 do evidence pracovních míst vedené žalovaným za dobu od 1. 6. 2021 do 27. 6. 2022, bylo nezákonným zásahem, soud v tomto rozsahu řízení zastavil [§ 47 písm. a) s. ř. s.; viz výrok III shora].“   Odůvodnění:   1. Při zpracování písemného vyhotovení rozsudku ze dne 27. 6. 2022 došlo k písařské chybě. V odůvodnění písemného vyhotovení rozsudku soud opomněl uvést důvody výroku III rozsudku. 2. Podle § 54 odst. 4 věty první zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s. ř. s.) opraví předseda senátu v rozsudku chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. 3. Jak plyne z výroku tohoto usnesení, soud opravil zjevnou chybu v psaní – v odůvodnění písemného vyhotovení rozsudku doplnil část chybějícího odůvodnění.     Poučení:   Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     Ostrava, 3. srpna 2022   Mgr. Jiří Gottwald předseda senátu       Shodu s prvopisem potvrzuje