č. j. 60 A 30/2021-30             ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY  Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců Mgr. Barbory Berkové a JUDr. Michala Jantoše ve věci   žalobce:  M. J. bytem X zastoupený advokátem Mgr. Robertem Pšenkem    sídlem Veselá 169/24, 602 00  Brno proti žalovanému:   Krajský úřad Olomouckého kraje sídlem Jeremenkova 40a, 779 00  Olomouc   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 4. 2021, č. j. KUOK 38647/2021, ve věci záznamu bodů v registru řidičů   takto:   I. Žaloba se zamítá.   II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: 1. Žalobou doručenou soudu dne 28. 5. 2021 se žalobce domáhal zrušení výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Mohelnice (dále též „městský úřad“) ze dne 23. 9. 2020, č. j. MUMO-OD/26423/20, jímž byly zamítnuty žalobcovy námitky proti provedení záznamu bodů v registru řidičů dle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“). 2. Žalobce namítl nezákonnost napadeného rozhodnutí v důsledku porušení jeho procesních práv. Správní orgán v průběhu správního řízení zcela ignoroval a neprovedl k důkazu čestné prohlášení manželky žalobce. Z prohlášení mělo být zjištěno, že v případě přestupků spáchaných dne 17. 10. 2019 a dne 24. 9. 2019 řídila automobil manželka žalobce. Správní orgán pochybil, když odmítl provést znalecký posudek z oboru písmoznalectví, neboť žalobce si není vědom, že by pokutové bloky podepsal. Správní orgán se dále nezabýval poměry žalobce, ačkoli má vždy povinnost zjišťovat poměry účastníků správního řízení. 3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout jako nedůvodnou. Žalovaný uvedl, že řízení o námitkách proti záznamu bodového hodnocení v registru řidičů nepředstavuje opravný prostředek proti rozhodnutí o přestupku, ani takový opravný prostředek nenahrazuje. Městský úřad zajistil všechny potřebné podklady pro rozhodnutí, které dostatečně a přezkoumatelně odůvodnil. Žalovaný závěrem konstatoval, že v řízení o námitkách nebyl důvod zjišťovat majetkové poměry žalobce. 4. Z obsahu správních spisů soud zjistil, že městský úřad oznámil žalobci dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a vyzval jej k odevzdání řidičského průkazu. Oznámení ze dne 3. 3. 2020 bylo žalobci doručeno 12. 3. 2020. Dne 16. 3. 2020 žalobce podal proti oznámení námitky. Městský úřad si v rámci řízení o námitkách vyžádal kopie jednotlivých pokutových bloků, kterými byl žalobce uznán vinným ze spáchání jednotlivých přestupků. Dne 19. 5. 2020 bylo městskému úřadu doručeno vyjádření se k podkladům správního spisu, ve kterém žalobce namítl, že přestupek ze dne 17. 10. 2019 nespáchal, není si vědom svých podpisů na pokutových blocích a žádal, aby městský úřad přezkoumal všechny podpisy na blocích. Zároveň doložil i čestné prohlášení manželky žalobce, ve kterém manželka žalobce uvedla, že byla dne 17. 10. 2019 řidičkou motorového vozidla, které bylo zastaveno hlídkou policie. Dále prohlásila, že tohoto dne musela ze závažných zdravotních důvodů jet do nemocnice, jelikož manžel nebyl způsobilý k řízení. Rozhodnutím ze dne 16. 6. 2020 městský úřad námitky proti záznamu bodů zamítl. Proti tomuto rozhodnutí podal dne 7. 7. 2020 žalobce v plné rozsahu odvolání. Žalovaný rozhodnutím ze dne 29. 7. 2020 zrušil prvostupňové rozhodnutí ze dne 16. 6. 2020 pro neurčitost vymezení předmětu řízení v oznámení o zahájení řízení o námitkách. Městský úřad dne 25. 8. 2020 řádně seznámil žalobce s provedenými záznamy ze dne 14. 2. 2020, dne 17. 10. 2019, dne 24. 9.2019 a dne 24. 5. 2019. Dne 23. 9. 2020 vydal městský úřad rozhodnutí, kterým opětovně zamítl žalobcovy námitky. Žalobcovo odvolání ze dne 26. 10. 2020 bylo rozhodnutím žalovaného ze dne 15. 12. 2020 zamítnuto pro opožděnost, nicméně po provedení zkráceného přezkumného řízení bylo rozhodnutí ze dne 15. 12. 2020 zrušeno a věc projednána meritorně. Dne 8. 4. 2021 rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím o zamítnutí odvolání žalobce. 5. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „s. ř. s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodoval přitom v souladu s § 51 s. ř. s. bez nařízení jednání. 6. Předně krajský soud poukazuje na dlouhodobou a ustálenou judikaturu soudů rozhodujících ve správním soudnictví, která se jednoznačně vyjadřuje k rozdílnosti řízení o samotném přestupku a řízení ve věci záznamu bodů v registru řidiče. Nejvyšší správní soud již v rozsudku ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44, uvedl: „V řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů je předmětem řízení posouzení, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj. zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku, atd. Předmětu řízení pak logicky odpovídá i výrok rozhodnutí a jeho odůvodnění. Z těchto skutečností je třeba vycházet při podání opravných prostředků proti těmto rozhodnutím, jsou–li zákonem připuštěny. V námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů tak bude typicky možno uplatňovat námitky v tom smyslu, že řidič žádný přestupek vůbec nespáchal, přesto mu byly v registru řidičů zaznamenány body, příp. že ke spáchání přestupku z jeho strany sice došlo, nicméně byl mu zaznamenán nesprávný (vyšší) počet bodů. Oproti tomu v řízení o přestupku, resp. v eventuálně podaných opravných prostředcích proti rozhodnutí o přestupku lze např. namítat, že přestupek nespáchal obviněný z přestupku, že v řízení o přestupku byl nedostatečně zjištěn skutkový stav, nebo že jednání obviněného vůbec není přestupkem.“ 7. Žalobce namítl, že automobil v případě dvou přestupků spáchaných dne 17. 10. 2019 a dne 24. 9. 2019 řídila jeho manželka a dále obecně, že „si není vědom svého podpisu bloku na pokutu v dalších případech“. Z tohoto důvodu žádá přezkum podpisů všech pokutových bloků. K tomu soud zdůrazňuje závěry rozsudku NSS ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78, podle nějž „míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej, není naprosto na místě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty.“ 8. Krajský soud uvádí, že žalobce byl na pokutových blocích ztotožněn nejen svým podpisem, který jako jediný rozporoval, ale také adresou, datem narození, číslem občanského a řidičského průkazu a tyto údaje mezi bloky korespondují (s jedinou výjimkou nového čísla řidičského průkazu v pokutovém bloku ze dne 14. 2. 2020). V blocích je jednoznačně specifikováno místo a doba spáchání přestupku a odkaz na porušené zákonné ustanovení, včetně specifikace protiprávního jednání. Žalobce v případě přestupků ze dne 24. 5. 2019 a dne 14. 2. 2020 ani netvrdí, že by vozidlo neřídil. Nepředložil žádnou alternativní skutkovou verzi, která by osvětlovala, co se ve vztahu k předmětnému skutku podle jeho mínění odehrálo a jak mohl sporný pokutový blok vůbec vzniknout. Nepředložil ani jinou skutkovou verzi, která by jeho přítomnost v době a na místě spáchání přestupku vylučovala (např. pobyt v Austrálii). Pokud se jedná o přestupky ze dne 17. 10. 2019 a dne 24. 9. 2019, žalobce nenastínil, z jakého důvodu mohly být uvedeny jeho osobní údaje v pokutovém bloku, namísto jeho manželky. Obecné fabulace o policistovi, který falšoval pokutové bloky, nelze vztáhnout na tento případ a žalobce to ani netvrdí. Krajský soud proto hodnotí argumentaci žalobce jako nevěrohodnou a zcela účelovou. Nadto krajský soud konstatuje, že i laickému oku jsou patrné základní rysy podpisů, jež jsou společné pro podpisy žalobce na pokutových blocích i doručenkách ve správním spise, tj. velké psací písmeno „J“ s následnou vlnkou a klesající čarou. Uvedené rovněž platí pro podpis žalobce na plné moci, založené v soudním spise. V důsledku všech zjištěných skutečností a s ohledem na obecnost žalobních bodů nevznikly soudu důvodné pochybnosti o pravosti údajů na pokutovém bloku a provedení znaleckého posudku k přezkoumání pravosti podpisů považuje soud za nadbytečné. Krajský soud dále zdůrazňuje, že žalobci nic nebránilo předložit vlastní znalecký posudek potvrzující jeho tvrzení. Za této situace soud dospěl k závěru, že pokutové bloky byly způsobilým podkladem pro záznam bodů žalobci, který byl řádně identifikován jako řidič a přestupce ve všech uvedených případech. 9. Krajský soud konstatuje, že správní orgány dostatečně vypořádaly důkazní návrhy žalobce. Z rozhodnutí městského úřadu (viz str. 3), je zřejmé, že městský úřad se materiálně zabýval obsahem čestného prohlášení manželky žalobce, ale v kontextu všech zjištěných okolností dospěl k závěru, že řidičem byl v předmětné době žalobce. Městský úřad shledal, že z pokutového bloku jasně vyplývá komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta uložena, a že přiložená kopie pokutového bloku zcela koresponduje s příslušným oznámením o uložení pokuty příkazem na místě. Námitku, že se přestupku dopustila jiná osoba, shledal městský úřad účelovou a provedení znaleckého posudku nadbytečným, neboť doloženými listinnými důkazy byl zjištěn skutkový stav, o kterém nejsou důvodné pochybnosti. Stejný závěr vyplynul z odůvodnění napadeného rozhodnutí (viz str. 8). 10. Závěrem soud neshledal důvodnou obecnou žalobní námitku, že se správní orgány nezabývaly jeho osobními poměry. Krajský soud odkazuje na napadené rozhodnutí (viz str. 9), kde žalovaný neshledal důvod zjišťovat majetkové poměry žalobce v řízení o námitkách, s čímž se soud zcela ztotožňuje a vypořádání námitky žalobce považuje za dostatečné. 11. S ohledem na výše uvedené soud žalobu zamítl jako nedůvodnou v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s. 12. Procesně úspěšnému žalovanému (§ 60 odst. 1 s. ř. s.) nevznikly podle obsahu spisu žádné náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.   Poučení:   Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.      Olomouc 25. července 2022   Mgr. Jiří Gottwald v. r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje M. Ch.