č. j. 72 Ad 33/2021-80   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou ve věci žalobce: J. Ř.  bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí  sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01  Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 4. 2021, č. j. X, ve věci vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání – opožděnost odvolání takto:   I. Žaloba se zamítá.  II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl jako opožděné odvolání žalobce proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajská pobočka v Olomouci (dále jen „úřad práce“) ze dne 4. 11. 2020, č. j. X. Úřad práce tímto rozhodnutím žalobce dle § 30 odst. 2 písm. f) a odst. 3 a § 31 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“) ode dne 17. 9. 2020 vyřadil z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu maření součinnosti s úřadem práce. 2. Žalobce v žalobě k opožděnosti odvolání citoval odůvodnění rozhodnutí žalovaného a namítl, že s ním nesouhlasí, jelikož podle vyjádření Generálního ředitelství úřadu práce ČR (dále jen „generální ředitelství“) není podmínkou v době nouzového stavu doplnit elektronické podání elektronickým podpisem. Elektronický podpis lze nahradit například skenem vlastnoručně podepsaného dokumentu. Fotku podepsaných dokumentů žalobce vždy v emailovém podání přikládal. Přes stanovisko generálního ředitelství mu úřad práce poslal výzvu k odstranění vady podání. Přesto, že emailové podání žalobce podle generálního ředitelství mělo vzhledem k nouzovému stavu všechny náležitosti, žalobce poslal podepsané podání v písemné formě ve lhůtě 5 pracovních dnů od převzetí výzvy. Všechny lhůty tedy žalobce dodržel. Dalšími námitkami žalobce brojil proti vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že se vyjádří pouze k žalobním námitkám, které se týkají opožděnosti podání odvolání žalobce. Žalovaný má za to, že jsou zde zcela nesporné následující rozhodné skutečnosti: - rozhodnutí úřadu práce bylo žalobci doručeno dne 16. 11. 2020, kdy mu začala běžet lhůta k podání odvolání končící dne 1. 12. 2020; - žalobce zaslal úřadu práce email dne 27. 11. 2020, který označil jako odvolání; - úřad práce dne 3. 12. 2020 vyzval žalobce k odstranění vad podání, jelikož emailová zpráva nazvaná odvolání nesplňovala požadavky na podání ve správním řízení dle správního řádu; - výzva úřadu práce k odstranění vad podání byla žalobci doručena fikcí dne 18. 12. 2020 a úřadem práce stanovená lhůta 5 pracovních dnů k odstranění vad podání uplynula dne 29. 12. 2020; - žalobce podal řádně odvolání až dne 30. 12. 2020, jak vyplývá z razítka poskytovatele poštovních služeb, u kterého podal žalobce odvolání jako zásilku k odeslání úřadu práce. 4. Z výše uvedeného je tedy zcela zjevné, že žalovaný postupoval zcela správně, když shledal odvolání žalobce jako opožděné. Jelikož žalobce předmětný email ve lhůtě 5 dnů nedoplnil některou z kvalifikovaných forem podání, nelze email ze dne 27. 11. 2020 pokládat za podání, tedy ani včasné odvolání. Žalovaný odkázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2009, č. j. 9 As 90/2008-70, dostupné na www.nssoud.cz). Skutečnost, že úřad práce žalobce vyzval k případnému doplnění emailem podaného odvolání a stanovil mu pro to lhůtu 5 kalendářních dnů, byl nesprávný úřední postup, který však na samotnou skutečnost, že předmětný email nebyl doplněn, a tedy jej nelze pokládat za podání, nemá vliv. I kdyby žalovaný k dané výzvě přihlédl, lhůta k odstranění vad uplynula dne 29. 12. 2020 a žalobce podal odvolání řádně až dne 30. 12. 2020. 5. K námitce žalobce, že pro podání odvolání stačila forma emailové zprávy, kdy přílohou byl tento email s vlastnoručním podpisem žalobce, žalovaný uvedl, že úřad práce již v tiskové zprávě ze dne 20. 3. 2020 upozornil všechny své klienty na možnost elektronické komunikace. V souladu s pokyny generálního ředitelství mohl být prvotní úkon, kterým fyzická osoba žádá o zprostředkování vhodného zaměstnání učiněn elektronickou formou a osobní podání nebylo podmínkou. Takto tomu bylo také v případě žalobce, který byl o všem srozuměn nejen pracovnicí úřadu práce, ale také z elektronicky dostupné úřední desky úřadu práce a dále upozorněn ve výzvách úřadu práce k odstranění vad podání, že emailová forma podání není dostatečná pro účely podání dle správního řádu, pokud nejsou splněny další podmínky dle § 37 odst. 2 a 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). Se svými právy a povinnostmi jakožto uchazeče o zaměstnání byl žalobce řádně seznámen. V době, kdy byl žalobce pozván k osobnímu jednání na úřadu práce, nebyl vyhlášen nouzový stav a správní úřady fungovaly bez omezených úředních dnů a hodin. Navíc žalobce v žádosti o zprostředkování zaměstnání uvedl, že nemá žádné zdravotní omezení a v průběhu evidence nedoložil žádný doklad, který by jeho zdravotní omezení deklaroval. 6. V replice žalobce uvedl, že ve zpravodajství slyšel vyjádření zástupce ministerstva práce a sociálních věcí, že v době nouzového stavu není u elektronického podání nutný elektronický podpis, lze ho nahradit například podepsaným skenem. Proto své elektronické podání doplnil o podepsaný sken, jelikož nemá zřízený elektronický podpis. Po obdržení dopisu s výzvou k odstranění vady v podání zaslal žalobce text odvolání prostřednictvím držitele poštovní licence. Je však přesvědčený, že elektronické podání bylo v pořádku. Předmětné si ověřoval emailem na ministerstvu práce a sociálních věcí v březnu 2021, které dotaz přeposlalo na generální ředitelství a tam mu to emailem potvrdili. 7. K replice žalobce přiložil kopii svého emailového dotazu ze dne 22. 2. 2021, zda může při elektronické komunikaci s úřadem práce nahradit elektronický podpis fotografií podepsaného dokumentu. Generální ředitelství žalobci odpovědělo emailem dne 2. 3. 2021 „vyplněné formuláře je možné podávat elektronicky, tedy prostřednictvím datové schránky nebo emailem. Po dobu nouzového stavu není nutný zaručený elektronický podpis. Přílohou takového emailu může být sken/fotografie s dokladovanou skutečností […].“ 8. Dne 4. 2. 2022 doručil žalobce soudu zprávu o šetření veřejného ochránce práv ze dne 21. 10. 2021. Ve zprávě veřejný ochránce práv konstatoval pochybení úřadu práce, jelikož nesprávně posoudil právní otázku existence vážného důvodu pro nedostavení se na úřad práce ve stanoveném termínu. K opožděnosti odvolání veřejný ochránce práv uvedl, že emailem podané odvolání ze dne 27. 11. 2020 nebylo podáno předepsanou formou, proto s ním dotčené správní orgány nemohly naložit jako s řádně podaným odvoláním. Procesní pravidla upravená správním řádem platila i během vyhlášeného nouzového stavu, přičemž různá krizová opatření přijímaná v té době Vládou ČR, popř. Ministerstvem zdravotnictví ČR, se jich nijak nedotkla. Výjimku představovala úprava nepojistných dávek a průkazu osob se zdravotním postižením. Žalovaný tak postupoval v souladu se správním řádem, když posoudil odvolání žalobce jako opožděné.   9. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.). 10. Soud však nepřezkoumával napadené rozhodnutí ve vztahu k žalobním námitkám zpochybňujícími jeho věcnou správnost, tj. vyřazení žalobce z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu maření součinnosti s úřadem práce. Rozhodnutí žalovaného o zamítnutí odvolání pro opožděnost dle § 92 odst. 1 správního řádu není rozhodnutím, v němž by se žalovaný věcně zabýval odvoláním žalobce. Rozhodnutím dle § 92 odst. 1 správního řádu žalovaný zamítá odvolání z důvodu jeho opožděnosti či nepřípustnosti, tj. z důvodu nenaplnění jedné ze základních procesních podmínek, bez níž nelze podané odvolání meritorně posoudit, proto také není odvoláním napadené rozhodnutí na základě opožděného či nepřípustného odvolání současně potvrzováno. Soud je tedy oprávněn zkoumat v mezích žalobních bodů pouze to, zda se skutečně jednalo o opožděné odvolání. 11. Soud zjistil ve vztahu k souzené věci ze správního spisu, že dne 27. 11. 2020 zaslal žalobce úřadu práce email bez zaručeného elektronického podpisu s názvem „odvolání proti rozhodnutí o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání č. j. X.“ Přílohou emailu byla vytištěná kopie obsahující část odvolání, která byla žalobcem podepsána. 12. Úřad práce na podané odvolání formou běžného emailu reagoval vyhotovením výzvy k odstranění vady podání, přičemž k odstranění stanovil lhůtu 5 pracovních dnů ode dne doručení výzvy. Výzva ze dne 3. 12. 2020, č. j. X, byla žalobci doručována dne 8. 12. 2020. Na doručence je uvedeno, že zásilka byla připravena k vyzvednutí od 8. 12. 2020 a vhozena do schránky byla dne 23. 12. 2020. 13. Dne 6. 1. 2021 bylo úřadu práce doručeno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb podepsané odvolání. Dle podacího razítka bylo odvolání podáno na poště dne 30. 12. 2020. 14. Dne 9. 4. 2021 vydal žalovaný napadené rozhodnutí, v němž k opožděnosti odvolání uvedl, že rozhodnutí úřadu práce bylo žalobci doručeno dne 16. 11. 2020, kdy si ho žalobce od provozovatele poštovních služeb osobně převzal, jak vyplývá z doručenky. Lhůta pro podání odvolání je stanovena § 83 odst. 1 správního řádu a činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Odvolání podal žalobce až dne 30. 12. 2020, tj. po uplynutí zákonné 15denní lhůty k podání odvolání. Žalobce nedodržel zákonnou lhůtu pro podání odvolání, a odvolání bylo tudíž podáno proti rozhodnutí, které již dne 2. 12. 2020 nabylo právní moci (posledním dnem pro podání včasného odvolání byl den 1. 12. 2020). Elektronické podání nepodepsané uznávaným elektronickým podpisem ze dne 27. 11. 2020 nelze žádným způsobem zohlednit (§ 37 odst. 4 správního řádu). Předmětné podání nebylo elektronicky podepsáno ani nebylo o elektronický podpis doplněno ve lhůtě 5 dnů. V pětidenní lhůtě nebylo doplněno ani písemně, když odvolatel takto učinil až dne 30. 12. 2020. 15. Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 16. Mezi účastníky řízení nebyl spor o okamžiku doručení prvostupňového rozhodnutí ani o tom, že lhůta pro podání odvolání skončila dne 1. 12. 2020. Předmětem sporu je otázka, zda žalobce podal odvolání v této lhůtě. 17. Dle § 37 odst. 4 správního řádu podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití podpisu. 18. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 23. 9. 2009, č. j. 9 As 90/2008-70 uvedl: „Podání učiněné prostřednictvím veřejné datové sítě – internetu – bez zaručeného elektronického podpisu podle § 37 odst. 4 správního řádu z roku 2004 je úkonem způsobilým vyvolat právní účinky jen za podmínky jeho následného doplnění (do 5 dnů) některou z kvalifikovaných forem podání, tj. písemně, ústně do protokolu nebo elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem, aniž by přitom bylo nutné k takovému doplnění podatele vyzývat.“ 19. V posuzované věci žalobce podal odvolání formou běžného emailu bez zaručeného elektronického podpisu dne 27. 11. 2020, jehož přílohou byla vytištěná kopie obsahující část odvolání podepsaná žalobcem. Takto učiněné podání byl však žalobce povinen do 5 dnů (tj. nejpozději do 2. 12. 2020) řádně potvrdit, popřípadě doplnit některým ze způsobů uvedeným ve výše citovaném § 37 odst. 4 správního řádu. Žalobce však své odvolání učiněné formou běžného emailu v zákonné pětidenní lhůtě, tj. do středy 2. 12. 2020, nepotvrdil ani řádným způsobem nedoplnil. Doplnění odvolání zaslané žalobcem až dne 30. 12. 2020 prostřednictvím provozovatele poštovních služeb tudíž nezpůsobovalo žádné právní účinky. 20. Jelikož k podání fakticky nedošlo z důvodu nenaplnění jeho formy, nebyl úřad práce povinen vyzývat žalobce k odstranění vad dle § 37 odst. 3 správního řádu. Takový postup je povinen úřad práce uplatnit pouze na podání učiněná řádnou formou, což podání žalobce nebylo (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2015, č. j. 10 As 266/2014-32). Výzva vyhotovená úřadem práce, tak byla bez právního významu. Nadto žalobce na výzvu doručenou mu fikcí dne 18. 12. 2020 reagoval až dne 30. 12. 2020, tj. po uplynutí lhůty 5 pracovních dnů od doručení výzvy (lhůta uplynula v úterý dne 29. 12. 2020). 21. Námitku žalobce, že v době nouzového stavu nebylo podmínkou doplnit elektronické podání elektronickým podpisem a bylo možné jej nahradit například skenem vlastnoručně podepsaného dokumentu, soud shledává nedůvodnou. Takový postup byl možný pouze u poskytování nepojistný sociálních dávek, kdy žádost o dávku bylo možné podat elektronicky na formuláři, a to bez zaručeného elektronického podpisu, nebo naskenovanou nebo ofotografovanou s vlastnoručním podpisem. V případě podání takové žádosti dle § 37 odst. 4 správního řádu neplatila povinnost podání do 5 dnů potvrdit, popřípadě doplnit (srov. usnesení Vlády ČR ze dne 26. 3. 2020 č. 305). Pro ostatní podání však platila procesní pravidla stanovená správním řádem v § 37 odst. 4, tudíž i pro žalobce, který podal odvolání, nikoli žádost o nepojistnou sociální dávku. Soud se neztotožňuje s názorem žalobce, že mu generální ředitelství ve sdělení ze dne 2. 3. 2021 potvrdilo, že by mohl podat odvolání formou běžného mailu, jehož přílohou by byl podepsaný sken. Ze sdělení generálního ředitelství plyne, že elektronicky bez podpisu lze podat pouze „vyplněné formuláře.“ 22. Závěrem soud shrnuje, že správní orgány zjistily správně skutkový stav, vybraly správně právní předpisy, pod které jej subsumovaly a z toho vyvodily v souladu se zákonem správné skutkové i právní závěry, se kterými se soud ztotožnil. 23. Soud v souladu s § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v něm neměl úspěch a správnímu orgánu takové právo ve věcech sociální péče nepřísluší. Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě do dvou týdnů po jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské nám. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaje o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Olomouc 30. listopadu 2022   JUDr. Martina Radkova v. r. samosoudkyně                   Shodu s prvopisem potvrzuje M. N.