č. j. 72 Ad 6/2022-27   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou ve věci žalobce: M. B.  bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení  sídlem Křížová 25, 225 08  Praha  o žalobě na přezkum rozhodnutí ze dne 23. 11. 2021, č. j. X, ve věci invalidního důchodu takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 23. 11. 2021, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Včas podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí, citovaného v záhlaví, kterým žalovaná zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 21. 7. 2021, č. j. X, jímž zamítla žalobci žádost o zvýšení invalidního důchodu, protože pokles jeho pracovní schopnosti činil 60 %; žalobce byl nadále invalidní ve druhém stupni. 2. Žalobce v žalobě popsal svůj zdravotní stav, který se zhoršil, což doložil lékařskými zprávami. Žalovaná měla pokles pracovní schopnosti navýšit podle § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Žalobce dne 17. 2. 2022 po novém vyšetření doplnil žalobu o další tvrzení o zdravotním stavu a o novou lékařskou zprávu. Žalobce dodal, že z důvodu zhoršení zdravotního stavu mu byl ukončen pracovní poměr, což doložil. 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě odkázala na napadené rozhodnutí a navrhla jako důkaz posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“ nebo „posudková komise“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“). 4. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 23. 11. 2021. 5. Žalovaná v napadeném rozhodnutí jako rozhodující zdravotní postižení žalobce označila v souladu s posudkem svého posudkového lékaře postižení podle kapitoly VI položky 6d přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které stanovil posudkový lékař míru poklesu pracovní schopnosti o 60 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce byl CANVAS syndrom, verifikovaný genetickým vyšetřením. Šlo o autozomálně dědičné neurodegenerativní onemocnění s cerebrální ataxií, senzitivní neuropatií a vestibulární areflexií, u kterého dochází k postupné progresi. Podle lékařské zprávy ze září 2021 jde o středně těžké postižení s mírnou kognitivní poruchou. Žalovaná zohlednila i neurologická a psychiatrická onemocnění žalobce, jeho vzdělání a dosavadní profese. Těžké funkční postižení nebylo prokázáno, nešlo o těžké parézy končetin, afektivní či těžkou kognitivní poruchu.  6. Soud vyžádal podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. k důkazu posudek PK MPSV v Ostravě. 7. Posudková komise MPSV v Ostravě v posudku ze dne 11. 3. 2022 dospěla k závěru, že žalobce byl ke dni vydání napadeného rozhodnutí invalidní ve třetím stupni, a to od 1. 9. 2021 (datum neurologického vyšetření) trvale. Postižení žalobce odpovídá kapitole VI položce 6d přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a poklesu pracovní schopnosti o 60 % s navýšením o 10 % na celkových 70 %. Posudková komise zvýšila míru poklesu pracovní schopnosti s ohledem na nepříznivou diagnózu, dosavadní průběh nemoci a objektivizovaný stav (další významné zhoršení nemoci, prokázané vyšetřením ze dne 1. 9. 2021). Neurodegenerativní onemocnění významně omezuje mobilitu, rovnováhu, zapojení končetin do práce, vidění, řeč a snižuje duševní schopnosti žalobce.   8. Po provedeném řízení krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 9. Posudkové komise jsou oprávněny posuzovat pokles pracovní schopnosti a vyslovovat posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je tedy specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Hlavním obsahem činnosti posudkového orgánu je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí také znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné znalosti z oboru posudkového lékařství, na nichž především posouzení invalidity závisí. 10. Soud učinil skutková zjištění z výše citovaných důkazů, zejména posudku PK MPSV v Ostravě ze dne 11. 3. 2022, který byl rozhodujícím důkazem pro rozhodnutí soudu. 11. Přezkoumává-li krajský soud správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). V tomto řízení byl vypracován posudek Posudkovou komisí MPSV v Ostravě dne 11. 3. 2022. Krajský soud nezpochybnil závěr posudku Posudkové komise MPSV v Ostravě pro jeho přesvědčivé, vyčerpávající a jednoznačné odůvodnění a pro své rozhodnutí tento závěr posudku převzal. Při jednání soudu proti posudku žalobce ani žalovaná nevznesli žádné námitky. 12. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „ZDP“) pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 13. Podle § 39 odst. 2 ZDP jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a)         nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b)         nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c)          nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 14. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. 15. Podle § 2 odst. 3 poslední věta téže vyhlášky za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. 16. Jestliže u žalobce bylo prokázáno, že pokles pracovní schopnosti žalobce činil 70 %, je nutno žalobce trvale považovat za invalidního ve třetím stupni, jak je uvedeno v posudku PK MPSV v Ostravě. 17. Krajský soud proto zrušil rozhodnutí žalované pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán skutečný stav věci. Současně krajský soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž podle § 78 odst. 5 s. ř. s. bude vycházet z právního názoru krajského soudu, že žalobce byl invalidní v třetím stupni od 1. 9. 2021, a to trvale. 18. Úspěšný žalobce náhradu nákladů řízení nežádal a žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 1 a 2 s. ř. s.). Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Olomouc 14. dubna 2022 JUDr. Martina Radkova v. r. samosoudkyně     Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. A. V.