2 11 Co 131/2023 Číslo jednací: 11 Co 131/2023-32 USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Zuzany Ihnátové a JUDr. Evy Placzkové ve věci žalobců: a) [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] bytem [adresa] b) [příjmení] [jméno], narozený dne [datum] bytem [adresa], Slovenská republika doručovací adresa [adresa] oba zastoupeni advokátem [údaje o zástupci] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [adresa] o zdržení se zasahování do vlastnického práva, o návrhu na nařízení předběžného opatření k odvolání žalovaného proti usnesení Okresního soudu v Ostravě č. j. 81 C 203/2023-7 ze dne 25. 4. 2023 takto: Usnesení okresního soudu se potvrzuje. Odůvodnění: 1. Napadeným usnesením soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zdržet se poškozování opěrné zídky umístěné na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zejména jejím navrtáváním a upevňováním jakýchkoliv předmětů na tuto opěrnou zídku až do pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 81 C 203/2023 (odstavec I. výroku), uložil žalobcům povinnost zaplatit společně a nerozdílně soudní poplatek z návrhu na nařízení předběžného opatření ve výši 1.000 Kč (odstavec II. výroku). 2. Proti usnesení podal včasné odvolání žalovaný. Namítal, že není přípustné, aby navrhovatel již předběžným opatřením dosáhl toho, čeho chce dosáhnout až pravomocným rozhodnutím. Jde o obecnou zásadu a v daném případě nejde o situaci, která by odůvodňovala výjimečné odchýlení se od tohoto pravidla. Nářky žalobců, dle kterých dojde připevněním čidla k nenávratnému poškození opěrné zídky jsou smysluprostým prohlášením, které svědčí o tom, že ve skutečnosti neexistuje potřeba prozatímně upravovat vztahy mezi účastníky řízení. Fakticky jde o spor o vlastnické právo k opěrné zdi, či spíše snahu žalobců odstavit mimo provoz závoru, která omezuje vjezd na komunikaci na ulici [název]. Ve správním řízení se žalobci domáhají odstranění této legálně zbudované a řádně zkolaudované závory. Bránění v umístění čidla na údajně jejich zdi je tedy jen schválností, či jedním z aktů odpovídající jejich plánům, dle kterých prosazují své zájmy. Část argumentace žalovaného, z níž plyne jeho vlastnické právo k opěrné zdi, jakožto součástí komunikace, je uvedena už v samotné žalobě, ovšem doprovázena tvrzeními, které jí mají zpochybnit. Každopádně projekt komunikace na ulici [název] už od počátku obsahuje i opěrnou zídku, která je nezbytná k tomu, aby byly splněny podmínky vydaného stavebního povolení. Není totiž pravdou, jak uvádí žalobci, že zídka slouží jejich pozemku. Slouží tomu, aby svah neujížděl do komunikace a též proto, aby byly zachovány výhledové úhly při výjezdu z ulice [název] na ulici [název]. Skutečnost, že zídka byla postavena dříve, než byla zkolaudována cesta, je poměrně logická, jelikož bez této zídky by ani kolaudace nemohla proběhnout. Nepravdivé je tvrzení žalobců, že zeď postavil [fyzická osoba] [příjmení], přičemž dovolání jeho vlastnictví ke zdi z nějaké smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene je liché. Prohlášení o tom, že opěrná zídka byla součástí souboru staveb při výstavbě rodinného domu [adresa] je v rozporu s realitou i projektovou dokumentací. Ve skutečnosti projektová dokumentace počítala s tím, že podél části opěrné zdi bude stát zděný plot tak, že by přiléhal k opěrné zdi. Již druhou věcí je fakt, že i v této části nebyla původní projektová dokumentace dodržena, byť pro jakoukoli odchylku nebyly dány zákonné předpoklady. Žalobci nedoložili své vlastnické právo k opěrné zdi, naopak kolaudačním souhlasem prokázali vlastnické právo žalovaného. Domáhal se změny napadeného rozhodnutí tak, že návrh na nařízení předběžného opatření bude zamítnut. 3. Žalobci v podaném vyjádření uvedli, že v předmětné věci nejde o spor o vlastnické právo, ale o ochranu před neoprávněnými zásahy žalovaného do vlastnického práva žalobců. Předmětná opěrná zídka se nachází na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] ve vlastnictví žalobců, a to uvnitř tohoto pozemku cca 2,5 m od jeho hranice s pozemkem žalovaného a není ani hraniční zdí, o jejímž vlastnictví by snad mohlo být sporu. Žalovanému k tomuto pozemku žalobců či stavbě zdi na něm umístěné nesvědčí jakékoliv právo a skutečnost, že žalovaný se tváří jako domnělý vlastník této zdi, na tom nic nemění. Žalovaný své tvrzené vlastnické právo k předmětné zdi dosud neprokázal, kolaudační souhlas ze dne 22. 11. 2013, o který žalovaný své vlastnické právo opírá, nepochybně není titulem, na základě kterého by mohl k předmětné zdi vlastnické právo nabýt. Žalobci jej zmínili pouze z toho důvodu, že právě z něj absurdně žalovaný vlastnické právo dovozuje. Žalobci nemají jakoukoliv povinnost strpět, aby žalovaný za účelem zprovoznění závory z jejího nového umístění jakkoliv poškozoval či bez jejich svolení užíval věc v jejich vlastnictví. 4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení předcházející jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 5. Okresní soud správně dovodil svou mezinárodní příslušnost s ohledem na bydliště žalobce b) na Slovensku. Dle čl. 24 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 je dána výlučná mezinárodní příslušnost českých soudů, neboť nemovitost leží na území Česka. 6. Z obsahu spisu se podává, že žalobci se domáhají meritorního rozhodnutí, jímž bude žalovanému uložena povinnost zdržet se zasahování do vlastnického práva žalobců k opěrné zídce na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] jejím poškozováním či upevňováním jakýchkoliv předmětů na opěrnou zídku. V žalobě tvrdí, že součástí pozemku v jejich vlastnictví parc. [číslo] je také opěrná zídka jako stavba nezapsaná v katastru nemovitostí sloužící k opoře zahrady žalobců, vybudována v severovýchodní části tohoto pozemku a přesahující na pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví [stát. instituce]. Dne 21. 4. 2023 žalovaný bez vědomí a souhlasu žalobců do opěrné zídky se pokoušel vrtat a připevnit na ni infračervené čidlo, v čemž mu žalobci zabránili jen shodou okolností, neboť žalobkyně a) se tou dobou zdržovala doma. Žalovaný se prohlašuje za vlastníka opěrné zídky a své vlastnické právo k ní dovozuje z kolaudačního souhlasu z 22. 11. 2023, jehož součástí je také stavba opěrné zdi. Kolaudační souhlas dle žalobců nemůže založit jakékoliv právo žalovaného k opěrné zídce. Tu vystavěl předchozí vlastník pozemku parc. [číslo] [fyzická osoba] [příjmení] a jedná se o tu opěrnou zídku, do níž se žalovaný pokoušel vrtat. Předmětná zídka se nachází uvnitř pozemku žalobců a od hranice s pozemkem parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného je umístěna ve vzdálenosti cca 2,5 m a odděluje část pozemku, na níž je umístěna zahrada přináležející k rodinnému domu žalobců od zpevněných ploch. Není proto vůbec logické, aby vlastníkem této opěrné zídky byl žalovaný. Žalobci dále vysvětlili a doložili, že žalovaný bez jejich souhlasu se pokoušel vrtat do opěrné zídky a umístit na ni bez jejich souhlasu infračervené čidlo. Žalovaný od svého jednání dne 21. 4. 2023 upustil teprve po příjezdu hlídky policie s tím, že se však po jejím odjezdu vyjádřil, že zídku stejně navrtá i přes nesouhlas žalovaných, protože na ni infračervené čidlo potřebuje umístit. Žalobci proto k zídce dočasně přistavili vozidlo, aby žalovaný nemohl ve svém jednání pokračovat. Toto řešení je však dlouhodobě neudržitelné, neboť žalobci potřebují vozidlo ke svému každodennímu provozu a z jednání žalovaného je přitom zřejmé, že tento je připraven svůj záměr dokončit, čímž nenávratně opěrnou zídku jejím navrtáním poškodí. Vlastnické právo žalobců, jehož ochrany se žalobci domáhají podanou žalobou, by tak dokončením záměru ze strany žalovaného bylo porušeno, čímž by výkon pozdějšího rozhodnutí byl ohrožen. Proto žalobci navrhli nařízení předběžného opatření, kterým bude žalovanému uloženo zdržet se poškozování opěrné zídky, zejména jejím navrtáváním a upevňováním jakýchkoliv předmětů na ni. 7. Okresní soud vyšel ze závěru, že žalobci osvědčili své vlastnické právo k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a vlastnické právo žalovaného k pozemkům parc. [číslo] ve stejném k. ú. Fotografiemi založenými do spisu pak osvědčili rozhraní předmětných pozemků i umístění opěrné zídky na pozemku parc. [číslo] Smlouvou o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene ze dne 11. 10. 2011 (v bodě 7. odůvodnění je v důsledku evidentní písařské chyby nesprávně uvedeno datum 11. 10. 2021), žalobci osvědčili, že vlastníkem předmětné opěrné zídky byl jejich právní předchůdce [fyzická osoba] [příjmení]. Na základě těchto listin vzal okresní soud za osvědčeno vlastnické právo žalobců k předmětné opěrné zídce. 8. Odvolací soud považuje tyto závěry o osvědčení vlastnického práva žalobců k předmětné opěrné zídce za správné, zde rovněž odkazuje na vysvětlení rozdílu pojmů osvědčení a prokázání tak, jak to soud prvního stupně v bodě 7. odůvodnění uvedl, a jak také nutnost osvědčení vyplývá z § 75c odst. 1 o. s. ř. 9. Okresní soud pak vzal správně za prokázanou obavu, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. Okresní soud vyšel ze zjištění učiněných z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 21. 4. 2023 a ze 6 videozáznamů z aplikace WhatsApp ze dne 21. 4. 2023. Těmito bylo prokázáno, že žalovaný, popř. jím pověřené osoby se pokoušejí navrtávat předmětnou opěrnou zeď. Okresní soud vzal správně za prokázáno, že ze strany žalovaného byl činěn konkrétní zásah do předmětné zídky a v případě, že by žalovaný pokračoval v poškozování předmětné opěrné zídky jejím navrtáváním a upevňováním jakýchkoliv předmětů na ni, mohlo by dojít k nevratnému poškození této opěrné zídky a vlastnické právo žalobců by tak bylo porušeno. Odvolací soud tento závěr vyslovený okresním soudem považuje za správný. 10. K odvolací námitce žalovaného, že soud předběžným opatřením uložil žalovanému tu povinnost, které se žalobci domáhají ve věci samé, uvádí odvolací soud, že je možno odkázat na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 3 Cmo 1952/1994. Uvedený soud zde vyslovil závěr, že zásada, že není přípustné, aby již předběžným opatřením dosáhl oprávněný toho, čeho lze dosáhnout až pravomocným rozsudkem ve věci po proběhlém řízení a dokazování se nepoužije v případech předběžného opatření směřujícího k zákazu určitého jednání a žaloby o zdržení se tohoto jednání, jež (v případě uvedeného rozhodnutí) naplňuje znaky jednání nekalé soutěže. Odvolací soud je přesvědčen, že uvedený závěr je použitelný také na předmětnou věc, neboť není v podstatě jiný způsob, jakým by o předběžném opatření mohlo být v případě vzneseného požadavku žalobců rozhodnuto. 11. Dále je nutno mít na paměti, že ve smyslu § 75c odst. 4 o. s. ř. pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně. Pro odvolací soud to znamená, že nemůže přihlížet k jiným skutečnostem a důkazům než k těm, k nimž přihlížel soud prvního stupně. 12. Na závěr je nutno poznamenat, že rozhodnutí o předběžném opatření neznamená, že bude bez dalšího vyhověno žalobě ve věci samé. Rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření nespočívá na výsledcích dokazování, na závěru o skutkovém stavu ani na právním posouzení věci. Nepředstavuje samo o sobě výsledek procesu, v jehož průběhu by soud zvažoval hodnocení provedených důkazů a skutková zjištění z nich učiněná, v němž by přihlížel k argumentům účastníků a aplikoval na zjištěný skutkový stav právní předpisy. Předběžné opatření představuje jen prozatímní a dočasnou úpravu práv a povinností účastníků, aniž by jim mohl být předurčován průběh procesu samotného nebo prejudikováno rozhodnutí sporu o věci samé. Rozhodnutí o předběžném opatření je prozatímním opatřením, jehož účelem je provést rychle a účinně prozatímní úpravu poměrů účastníků, aniž by tím mohly být sporné otázky konečným způsobem vyřešeny. 13. S ohledem na shora uvedené závěry bylo napadené usnesení jako věcně správné potvrzeno. Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Ostrava 24. července 2023 JUDr. Jana Palkovská předseda senátu