2 13 Co 43/2023 Číslo jednací: 13 Co 43/2023-60 USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Renaty Pospíšilové a soudců Mgr. Martina Hrabovského a JUDr. Ondřeje Mikuly, LL. M. ve věci nezletilé: [osobní údaje nezletilé] zastoupená opatrovníkem Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí sídlem [adresa] dcery rodičů: [jméno] [příjmení], [datum narození] k trvalému pobytu hlášena na adrese [adresa] zastoupena advokátem [titul] [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] [jméno] [příjmení], [datum narození] toho času bytem [adresa], [číslo] [anonymizováno], [země] o vydání předběžného opatření, k odvolání matky proti usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 16. 1. 2023, č. j. 14 Nc 1/2023-35 takto: Usnesení okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavci II. výroku, zrušuje a řízení se v tomto rozsahu zastavuje. Odůvodnění: 1. Napadeným usnesením bylo otci zakázáno vycestovat s nezletilou mimo území Evropské unie (odstavec I. výroku) a ve zbývající části byl návrh matky na vydání předběžného opatření, kterým se domáhala, aby byl otec zavázán přivézt bez zbytečného odkladu nezletilou do místa trvalého pobytu rodičů v České republice, případně aby soud dále rozhodl předběžným opatřením dle své úvahy, zamítnut. 2. Proti tomuto usnesení, pouze však do části, v níž jejímu návrhu nebylo vyhověno, podala matka včasné odvolání, v němž uvedla, že nesouhlasí s odůvodněním soudu, že se její návrh týká spíše tzv. návratového řízení podle Úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí ze dne 25. 10. 1980 přijaté v Haagu, přičemž pro toto rozhodnutí je příslušný specializovaný soud v Brně. Nesouhlasí ani se závěrem, že by soud nemohl vydat rozhodnutí podle své volné úvahy a že by se mohl zabývat pouze konkrétním návrhem matky. Podle matky takové rozhodnutí představuje odepření spravedlnosti. Pokud měl soud pochybnosti o své příslušnosti, měl by mít i jasnou představu, který jiný konkrétní soud by ve věci měl být věcně a místně příslušný. Ve věci samé neexistuje žádný důvod, aby mohl rozhodovat jiný soud. Ani jí a ani soudu prvního stupně není a nemůže být známo, že by se mohla domáhat svých práv někde jinde. Dále matka uvedla, že zjistila, že otec vycestoval s nezletilou do Německa, kde se s ní postupně zdržuje v různých hotelech. Má za to, že tak učinil proto, že se Mnichově nachází zastupitelský úřad Čínské republiky, který ji dne 17. 1. 2023 telefonicky informoval o tom, že byl otcem požádán o vydání cestovního dokladu pro nezletilou. Cestovní pas nezletilé vydaný Čínskou republikou má matka ve svém držení. Matka nesouhlasí s tím, že soud by byl striktně vázán jejím návrhem. Soud má povinnost rozhodovat sám o všem, co je potřebné a možné, tedy rozhodně i bez návrhu a tím spíše nikoli zcela v souladu s ním. Soud je povinen respektovat právo dítěte na zachování jeho rodinných svazků, dbát na to, aby dítě nebylo odděleno od svých rodičů proti jejich vůli, a činit opatření k potírání nezákonného přemísťování dětí do zahraničí. Musí uznávat zásadu, že oba rodiče mají společnou odpovědnost za výchovu a vývoj dítěte. Proto soudu rozhodně nic nebrání v tom, aby rozhodl o povinnosti otce předat dítě do její péče. Matka tedy požadovala, aby bylo rozhodnutí v napadené části změněno tak, že otci bude uloženo, aby nezletilou předal do její péče. 3. K věci se vyjádřil kolizní opatrovník nezletilé tak, že v současné době očekává kroky německého ústředního orgánu, související se žádostí o navrácení nezletilé do České republiky. Německý ústřední orgán bude vyzývat otce k dobrovolnému navrácení nezletilé do České republiky. Z pohledu opatrovníka lze mít za to, že nezletilá nabyla v České republice obvyklého pobytu. Nezletilá pobývala v různých částech světa včetně České republiky různou dobu. Od narození strávila na Tchaj-wanu prvních deset měsíců a následně tam pobývala do dubna 2022. V České republice pobývala s přestávkami od dubna 2022 do ledna 2023. S ohledem na její nízký věk lze předpokládat, že po změně místa pobytu z Tchaj-wanu bylo možné nabýt obvyklé bydliště v České republice. Pokud by soud posoudil návrh matky jako návrh ohledně věci pro nezletilou významné, na níž se rodiče nemohou dohodnout, podle ust. § 466 písm. j) z. ř. s., konkrétně určení místa pobytu, v takovém případě by bylo legitimní uložit otci povinnost přivézt nezletilou do místa trvalého bydliště nezletilé do doby, než bude rozhodnuto, v jakém státě bude nezletilá žít. Pokud by bylo možno návrh matky považovat za návrh týkající se buď péče o dítě, nebo předání dítěte podle § 466 písm. b) a h) z. s. ř., v takovém případě by bylo možno vydat předběžné opatření i bez návrhu v souladu s ust. § 12 ve spojení s ust. § 468 odst. 2 o. s. ř. a uložit otci povinnost, kterou by se zmírnil zásah do rodičovských práv matky a do jejich výkonu. S ohledem na neoprávněné přemístění nezletilé do Německa lze mít za to, že otec skutečně zasahuje do rodičovských práv matky, která nemůže zejména vykonávat právo osobní péče o nezletilou. Bylo by tudíž legitimní zatímně upravit poměry účastníků. Pokud se jedná o neoprávněné přemístění nezletilé do cizího státu, k projednání návrhu na navrácení není příslušný Městský soud v Brně, ale příslušné německé soudy, neboť se nezletilá nachází na území Spolkové republiky Německo. 4. Jiné vyjádření k odvolání matky podáno nebylo. 5. Krajský soud na základě včasného odvolání matky přezkoumal usnesení okresního soudu v napadené části, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, dle ust. § 212 písm. a) a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., přičemž při přezkumu respektoval ust. § 75c odst. 4 o. s. ř., podle něhož nelze v odvolacím řízení o předběžném opatření přihlédnout k ničemu, co neměl k dispozici již okresní soud v době svého rozhodnutí, a dospěl k závěru, že odvolání matky není důvodné. 6. Skutečnosti, které měl okresní soud za osvědčené v době svého rozhodování, krajský soud přejímá i pro odvolací řízení a pro stručnost v tomto ohledu odkazuje na odůvodnění napadeného usnesení. 7. Podle ust. § 102 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. 8. Podle článku 8 bodu 1 nařízení Rady (ES) č. 2201/2203 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, soudy členského státu jsou příslušné ve věcech rodičovské zodpovědnosti k dítěti, které má v době podání žaloby obvyklé bydliště na území tohoto členského státu. 9. Podle bodu 1 článku 20 téhož nařízení v naléhavých případech nebrání toto nařízení soudům členského státu, pokud jde o osoby a majetek v tomto státě, přijmout předběžné a zajišťovací opatření přípustná podle práva tohoto členského státu a to i když je podle tohoto nařízení k rozhodování ve věci samé příslušný soud jiného členského státu. 10. Podle ust. § 103 o. s. ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). 11. Podle ust. § 104 odst. 1 věty prvé o. s. ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. 12. Krajský soud posoudil skutečnosti, které lze mít v dané věci za osvědčené jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlédl k tomu, co ve svých podáních uvedla matka a kolizní opatrovník, a poté dospěl k závěru, že usnesení okresního soudu je namístě v napadené části zrušit a řízení o předběžném opatření zastavit pro nedostatek pravomoci (mezinárodní příslušnosti) soudu. 13. Krajský soud především souhlasí, na rozdíl od kolizního opatrovníka a matky, se závěrem okresního soudu, že ze skutečností, které matka osvědčila, ani z jejích samotných tvrzení přinejmenším prozatím není možno dovozovat mezinárodní příslušnost českých soudů k projednání a rozhodování věci samé. Matka doložila, že v roce 2022 strávila v České republice s nezletilou a otcem celkem asi tří a půl měsíce, rozdělené do čtyř krátkodobých pobytů. Takto krátká doba – i s ohledem na její rozdělení do několika úseků - neumožňuje učinit závěr o založení bydliště nezletilé v České republice, když nadto z ničeho neplyne, že jinde, především právě na Tchaj-wanu, kde rodiče s nezletilou podle tvrzení samotné matky strávili po narození nezletilé před dubnem 2022 většinu času, nezletilá také nepobývala dlouhou dobu, třeba i delší než v České republice. Matka sice tvrdí opak, ale pouze na jejích neosvědčených tvrzeních, k nimž otec neměl možnost se vyjádřit, nelze rozhodnutí soudu postavit. 14. Na rozdíl od okresního soudu však krajský soud nepovažuje za možné dovozovat z dosud zjištěných, popřípadě dokonce jen tvrzených skutečností ani mezinárodní příslušnost českých soudů k rozhodování o předběžných a zajišťovacích prostředcích podle článku 20 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003. Toto ustanovení je totiž použitelné v případech, že se jedná o osoby a majetek nacházející se v příslušném státě. Je nepochybné, že ve věcech týkajících se nezl. dětí nepostačí, pokud se v daném státě nachází navrhovatel, není-li jím právě nezl. dítě, protože pak by bylo v podstatě ponecháno na vůli navrhovatele, ve kterém státě řízení o předběžném či zajišťovacím prostředku zahájí, aniž by měl dotčený soud možnost vůbec posuzovat, zda je k vydání takového prostředku místně příslušný. Ve věcech péče o nezl. děti je nutno trvat na požadavku, aby se v příslušném státě nacházelo přímo nezl. dítě, jehož se navrhované předběžné či zajišťovací opatření týká. 15. Navrhovatelka přitom ani netvrdila, že se v době podání jejího návrhu nezletilá nachází na území České republiky a z obsahu spisu také nic takového nebylo možno dovodit. 16. Za dané situace má krajský soud za to, že okresnímu soudu ani nepříslušelo se návrhem na nařízení předběžného opatření věcně zabývat. Proto bylo rozhodnutí okresního soudu v napadené části, tj. v odstavci II. výroku, podle ust. § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušeno a řízení o předběžném opatření bylo v tomto rozsahu podle ust. § 221 odst. 1 písm. c) o. s. ř. zastaveno. 17. Nad rámec tohoto odůvodnění pak krajský soud považuje za vhodné upozornit matku - s ohledem na její odvolací argumentaci, že oprávnění soudu zabývat se věcí i nad rámec požadavků navrhovatele není bezbřehá, protože ani ve věcech péče o nezletilé nemůže soud postupovat podle své libovůle. Navrhovatel vždy musí vymezit alespoň předmět řízení; tímto vymezením je i soud péče o nezletilé při svém rozhodování vázán, jinak by překračoval svou zákonem stanovenou pravomoc. Pokud by soud měl za to, že je potřeba rozhodnout, byť předběžným opatřením, i o jiném předmětu řízení, musel by si nejprve sám řízení o tomto předmětu svým usnesením zahájit, o zahájení řízení informovat účastníky a nezletilému dítěti pro toto řízení jmenovat kolizního opatrovníka. 18. Ostatně pokud ve svém odvolání navrhovatelka nyní požaduje, aby soud rozhodl o povinnosti otce předat nezletilou do její péče, je zapotřebí doplnit, že i kdyby soud mohl překročit rámec řízení vymezený jejím původním návrhem na nařízení předběžného opatření a i kdyby tu nebyla překážka spočívající v nedostatku mezinárodní příslušnosti soudu, musel by soud řízení o předběžném opatření týkajícím se péče o nezletilou zastavit pro překážku věci zahájené (litispendence), protože v době podání tohoto návrhu matky a rozhodnutí o něm dosud nebylo v právní moci rozhodnutí téhož soudu ze dne 5. 1. 2023, č. j. 14 Nc 1/2023 - 8. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné. Ostrava 15. února 2023 JUDr. Renata Pospíšilová předsedkyně senátu