č. j. 17 Ad 4/2023 - 34           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci   žalobce:  M. L.   proti žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 12. 2022,  ve věci invalidního důchodu,   takto: I. Žaloba se zamítá. II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: 1.      Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 21. 2. 2023 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 20. 12. 2022, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná zamítla žalobcovy námitky proti svému prvostupňovému rozhodnutí ze dne 22. 8. 2022 a toto prvostupňové rozhodnutí, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu, potvrdila. 2.      V žalobě žalobce napadenému rozhodnutí vyčítá nesprávný závěr o poklesu jeho pracovní schopnosti. Z lékařských zpráv vyplývá, že žalobce trpí postižením uvedeným v položce 4d přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., veškeré denní aktivity jsou těžce omezeny, žalobce tak není schopen vykonávat pracovní činnost. Posudkový lékař žalobce nevyšetřil, nemohl si proto o postižení učinit odpovídající představu.  Posudkový lékař nevzal v úvahu zhoršení stavu žalobce oproti stavu v r. 2021. Žalobce zkoušel pracovat na poloviční úvazek, ale pro vyčerpání po fyzické i psychické stránce a v důsledku toho pro poruchy s motorikou, pamětí, dezorientaci a stres pracovní zátěž nezvládl. Žalobce trpí chronickou těžkou depresí, cítí strach, nejistotu, úzkosti, je stále vyčerpaný a pod tlakem. 3.      Žalovaná ve svém vyjádření popsala dosavadní průběh řízení a uvedla, že na svých argumentech zcela setrvává. 4.      U jednání oba účastníci na svých stanoviscích setrvali. 5.      Krajský soud poté co zjistil, že žalobní návrh je věcně projednatelný, přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době rozhodování žalované, tedy ke dni 20. 12. 2022 (ust. § 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 6.      Ze správního spisu krajský soud zjistil následující skutkový stav. Žalobce je vyučen na SOU elektrotechnickém, maturoval v roce 1988, obor elektromechanika. Pracoval jako elektromontér a elektrikář na různých pozicích. V pracovní neschopnosti byl od 7. 5. 2021 do 26. 8. 2021. Od září 2021 je žalobce evidován na úřadu práce. Zkoušel pracovat brigádně, ale bez dlouhodobého úspěchu. Žalobce pobíral invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně od 2. 7. 2021, od 17. 1. 2022 pro invaliditu prvního stupně. Dne 9. 6. 2022 požádal o změnu stupně invalidity pro zhoršení zdravotního stavu. Posudkový lékař Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná jej dne 10. 8. 2022 uznal invalidním pro invaliditu II. stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnosti                o 60 %. Žalovaná proto prvostupňovým rozhodnutím žádost o výše invalidního důchodu zamítla. 7.      Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky, které koncipoval podobně, jako námitky žalobní, tedy poukázal na omezení, které mu jeho zdravotní stav přináší, na stálou únavu a vyčerpanost, za neúspěch v práci na částeční úvazek, na neschopnost vypořádat se s úkoly běžného života. V rámci námitkového řízení žalovaná nechala zpracovat posudek posudkovým lékařem ČSSZ, který zcela potvrdil předchozí posudkové závěry. 8.      Z posudku posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 23. 6. 2023, který krajský soud nechal v průběhu řízení o žalobě vypracovat se zadáním, aby se posudková komise zabývala procentní mírou poklesu pracovní schopnosti žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí, tedy k 20. 12. 2022, soud zjistil, že posudková komise ve složení z předsedkyně komise, dalšího lékaře s odborností psychiatrie a tajemnice, dospěla k závěru, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní stále v druhém stupni podle ustanovení § 39 odst. 1 z. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, (dále jen „z. d. p.“). Posudková komise konstatovala, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je periodická depresivní porucha. Řečené bylo hodnoceno jako zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 4 písm. d) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena na 60 %. Posudková komise nezjistila skutečnosti, které by vedly k úplnému výpadku pracovních funkcí. 9.      Rozhodnutí správního orgánu o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o OPSZ“), zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely námitkového řízení posuzuje ČSSZ, a podle § 4 odst. 2 zákona o OPSZ, pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění je posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí; za tím účelem Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu dotčených rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudků, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 - 43). 10.  Náležitosti posudku upravuje v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž 1) účel posouzení, 2) datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 3) výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 4) skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 5) výsledek posouzení zdravotního stavu a míru poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, 6) procentní míru poklesu pracovní schopnosti, 7) stupeň invalidity, 8) den vzniku invalidity, resp. den změny stupně invalidity nebo den zániku invalidity, 9) odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti a 10) tzv. pracovní rekomandaci (to pouze, jde-li o invaliditu prvního či druhého stupně), tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18). 11.  V posuzované věci si krajský soud vyžádal shora specifikovaný posudek. Z jeho obsahu vyplývá, že posudková komise jednala a rozhodovala v řádném složení, za přítomnosti specialisty s odborností psychiatrie. Posudek má všechny shora uvedené náležitosti a splňuje podmínku úplnosti a přesvědčivosti, posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnila a posudek nevzbuzuje žádné pochyby. Zcela se přitom shodla s posudky svých předchůdců. Žalobce byl u komise přítomen, přeložil aktuální lékařské zprávy a svůj zdravotní stav komisi podrobně popsal. Na základě toho posudková komise přijala svůj posudkový závěr o poklesu pracovní schopnosti žalobce o 60 %, když neshledala, že by žalobce byl práce neschopen víc nebo zcela. Posudek není v rozporu ani s lékařskou zprávou z 31. 7. 2023, kterou žalobce u jednání předložil. 12.  Vycházeje z výše řečeného posudku, který je dle názoru soudu plně způsobilý k důkazu žalobcova zdravotního stavu ke dni napadeného rozhodnutí, dospěl soud k závěru, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní v druhém stupni podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění, protože jeho pracovní schopnost poklesla           o 60 %. Za tohoto stavu pak dospěl soud k závěru, že rozhodnutí žalované odpovídalo t. č. zdravotnímu stavu žalobce a je zákonné, když nedošlo ke zhoršení zdravotního stavu žalobce tak, aby se změnila výše stupně invalidity. 13.  Žalovaná v řízení nepochybila, když akceptovala posudek posudkového lékařem, aniž by tento žalobce osobně vyšetřil, když měl k dispozici aktuální lékařské zprávy. Osobní vyšetření posudkovým lékařem je totiž judikaturou správních soudů zásadně vyžadováno v případě snížení invalidity, v případě nevyhovění žádosti o zvýšení stupně invalidity není na osobním vyšetření nutno vždy trvat (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2011, č. j. 4 Ads 82/2011-44). 14.  S ohledem na výše uvedené tedy soud žalobu seznal nedůvodnou a jako takovou ji v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 15.  V řízení byla plně procesně úspěšná žalovaná, které však v souladu s ustanovením § 60 odst. 2 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo; procesně neúspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení nemá.   Poučení:   Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.  Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.         Ostrava 29. listopadu 2023   JUDr. Zora Šmolková samosoudkyně         Shodu s prvopisem potvrzuje J.V.