Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:KSOS:2023:18.Az.27.2023.17
Datum rozhodnutí15.08.2023
SoudKSOS
Spisová značka18 Az 27/2023
Zdrojvyhledavac.nssoud.cz
Typ rozhodnutíRozsudek
HesloAzyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku
Ke staženíPDF

Odůvodnění

č. j. 18 Az 27/2023-17              ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Štěpánovou, Ph.D., ve věci   žalobce:  V. S. N.    státní příslušnost Vietnamská socialistická republika t. č. toho času v Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty sídlem Vyšní Lhoty 234, 739 51 Vyšní Lhoty zastoupen Mgr. Alicí Jeziorskou, advokátkou sídlem Svornosti 86/2, 736 01 Havířov proti žalovanému:  Ministerstvo vnitra ČR, odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 6. 2023, č. j. OAM-725/LE-BA07-HA13-2023, o udělení mezinárodní ochrany,   takto: I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   III. Odměna a náhrada hotových výdajů ustanovené zástupkyně žalobce Mgr. Alice Jeziorské, advokátky, se určuje částkou ve výši 4 114 Kč a bude jí vyplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.                                                                     Odůvodnění: I. Specifikace věci   1. Žalobce se domáhá přezkumu v záhlaví specifikovaného rozhodnutí, jímž byla jeho žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona číslo 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o azylu“).   II. Skutková zjištění vycházející z obsah správního spisu   2. Ze správního spisu se podává, že žalobce podal dne 1. 6. 2023 v České republice žádost o udělení mezinárodní ochrany. Stalo se tak poté, kdy příslušný policejní orgán rozhodl dne 25. 5. 2023 o jeho zajištění za účelem správního vyhoštění; téhož dne rozhodl i o správním vyhoštění žalobce.   3. Žalobce poskytl dne 5. 6. 2023 základní informace k žádosti o udělení mezinárodní ochrany, přičemž mj. uvedl, že odcestoval do Evropy z ekonomických důvodů, neboť v zemi původu má dluhy. Je bez náboženského přesvědčení, není členem žádné politické strany, nikterak politicky aktivní.  Vietnam opustil v červenci roku 2021, přicestoval do Rumunska, kde pobýval asi 6 měsíců a pracoval. Z Rumunska odcestoval v lednu roku 2019, přičemž byl tehdy v České republice ihned zadržen a dle svého tvrzení podal žádost o mezinárodní ochranu, která mu nebyla udělena (zde žalovaný konstatoval, že lustracemi v systémech nebylo potvrzeno dřívější podání žádosti o mezinárodní ochranu žalobcem). Žalobci byl udělen výjezdní příkaz, jenž nerespektoval, z České republiky nevycestoval. Cestovním dokladem nedisponuje. O mezinárodní ochranu žádá, neboť je ve finanční nouzi, chce zde pracovat a vydělat peníze na zajištění rodiny ve Vietnamu. Je ženatý.   4. Dne 26. 6. 2023 byl realizován s žalobcem pohovor k žádosti o mezinárodní ochranu, v němž zopakoval informace poskytnuté v žádosti o mezinárodní ochranu. Upřesnil, že ve Vietnamu neměl žádné problémy s vyřízením cestovních dokladů, resp. víza, též při odjezdu z vlasti se nesetkal s žádnými překážkami. Ve Vietnamu nebyl trestně stíhán. Obává se návratu do vlasti, neboť by musel splatit dluhy. Jeho dluhy ve Vietnamu narůstají. Zanechal dluhy i v Rumunsku. Výslovně uvedl, že o azyl by nepožádal, pokud by nebyl zajištěn. V České republice nemá žádné příbuzné.   5. Jako podklady pro vydání rozhodnutí žalovaný použil mj. zprávu o Vietnamu týkající se bezpečnostní a politické situace v zemi ze dne 14. 6. 2023, zohledňující stav k červnu 2022.   6. Ve správním spise je též žurnalizovaný opis z evidence rejstříku trestů žalobce bez záznamu.   7. Žalobce se s podklady rozhodnutí seznámil, resp. při pohovoru dne 26. 6. 2023 se uvedeného práva vzdal; nenavrhl žádné doplnění podkladů a neuvedl další informace ke své žádosti.   8. Žalovaný má v napadeném rozhodnutí za to, že žalobce odmítá svůj návrat do Vietnamu toliko z ekonomických důvodů. Své dluhy v zemi původu nesplácel, a proto ji opustil, aby pracoval v Rumunsku, kde mu ovšem též vznikly dluhy. V České republice hodlá pracovat, aby zabezpečil sovu rodinu žijící ve Vietnamu. Jiné okolnosti svědčící pro skutečnost, že by byl ve vlasti pronásledován z důvodů předpokládaných v § 12 zákona o azylu nebo že by mu ve Vietnamu hrozila újma dle § 14a zákona o azylu neuvedl. Žádost žalobce o mezinárodní ochranu proto byla hodnocena jako zjevně nedůvodná.   III. Obsah žaloby   9. Proti zamítavému rozhodnutí brojí žalobce včasnou žalobu, v níž navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.   10. Domnívá se, že žalovaný nesprávně vyhodnotil jeho žádost jako zjevně nedůvodnou, neboť neshromáždil dostatek aktuálních a relevantních podkladů pro vydání rozhodnutí. Jeho případ rovněž dostatečně neindividualizoval. Výrok rozhodnutí proto nemá dostatečnou oporu ve správním spise.   IV. Stanovisko žalovaného   11. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. V písemném vyjádření odkázal na obsah spisu a napadeného rozhodnutí s tím, že v průběhu řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem žádosti o udělení mezinárodní ochrany žalobce jsou pouze ekonomické důvody.   V. Posouzení věci krajským soudem   12. Krajský soud shledal žalobu přípustnou, podanou oprávněnou osobou (§ 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“) a včasnou (§ 72 odst. 1 s. ř. s.).   13. V napadeném rozhodnutí krajský soud nezjistil takové vady, k nimž by byl povinen přihlédnout i bez návrhu nebo které by způsobovaly jeho nicotnost (srovnej § 76 odst. 2 s. ř. s.). O žalobě rozhodl krajský soud bez nařízení jednání v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s.   14. Žaloba není důvodná.   15. Krajský soud nejprve shrnuje relevantní právní úpravu dopadající na souzenou věc.   16. Podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona o azylu se žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítne jako zjevně nedůvodná, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochrany neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a, a zároveň uvádí pouze ekonomické důvody.   17. Jak se podává z citovaného zákonného ustanovení, zákon o azylu umožňuje žalovanému zamítnout žádost o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou mimo jiné tehdy, pokud žalobce uvádí pouze ekonomické důvody a současně neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a téhož zákona.   18. V přezkoumávané věci byly obě zákonem předpokládané podmínky naplněny. Žalobce jak v rámci údajů k podané žádosti, tak při pohovoru netvrdil žádné azylově relevantní důvody, pro které by musel opustit svou zemi původu. Naopak uvedl, že se obává návratu do Vietnamu z čistě ekonomických důvodů, výše jeho tamních dluhů narůstá. V České republice žádá o azyl, neboť byl zajištěn; též proto, že hodlá posílat vydělané peníze své rodině do Vietnamu. Dluhy mu vznikly i při jeho pobytu v Rumunsku, předtím, než přicestoval do České republiky. Jiné důvody netvrdil.   19. Rozhodovací praxe správních soudů je přitom již dlouhodobě ustálená v závěru, že ekonomické obtíže jistě mohou způsobovat žalobci reálné problémy v řadě oblastí života, nemohou však založit poskytnutí mezinárodní ochrany, a to ani podle § 12 a § 14a zákona o azylu (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 8. 2007 č. j. 5 Azs 15/2007-79, ze dne 27. 3. 2014, č. j. 10 Azs 40/2014-23, nebo ze dne 8. 9. 2020 č. j. 8 Azs 85/2020-27).   20. Napadené rozhodnutí s uvedenými judikaturními závěry jednoznačně koresponduje a krajský soud neshledal důvodu postupovat v této věci jinak, a to ani na základě obecně formulovaných žalobních námitek.   21. V této souvislosti krajský soud upozorňuje na skutečnost, že obecnost žalobních bodů nevede k jejich neprojednatelnosti, avšak předurčuje míru obecnosti soudního přezkumu (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 6. 2005, č. j. 7 Afs 104/2004–54; ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008–78; či ze dne 18. 7. 2013, č. j. 9 Afs 35/2012–42). Žalobce netvrdí konkrétní dopad vznášených porušení do jeho veřejně subjektivních práv. Míra precizace žalobních bodů do značné míry předurčuje, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod obecnější, tím obecněji k němu správní soud přistoupí a posoudí ho (rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78, č. 2162/2011 Sb. NSS).   22. Krajský soud na vznášené žalobní body proto reaguje toliko tak, že v napadeném rozhodnutí či v postupu žalovaného předcházejícímu jeho vydání neshledal porušení základních zásad správního řízení vymezených v § 2 až § 8 správního řádu a žalovaný svůj závěr o zjevné nedůvodnosti žádosti odůvodnil s ohledem na skutkové okolnosti věci zcela dostatečně a přezkoumatelně. Žalovaný též pracoval s aktuálními informacemi o Vietnamu.   23. Pro úplnost krajský soud dodává, že ze správního spisu a z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že si žalovaný zajistil v posuzovaném případě informace OAMP ze dne 14. 6. 2023 (Vietnam – Bezpečnostní a politická situace v zemi, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv), která zrcadlí stav v zemi původu žalobce k červnu 2023. Hodnocení bezpečnostní situace ve Vietnamu provedené žalovaným vyhovuje požadavkům uvedeným v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2008, č. j. 5 Azs 55/2008-71, podle kterého „informace o zemi původu musí být v maximální možné míře (1) relevantní, (2) důvěryhodné a vyvážené, (3) aktuální a ověřené z různých zdrojů, a (4) transparentní a dohledatelné.“   24. Nelze dále odhlédnout od skutečnosti, že žalobci bylo umožněno se s obsahem spisu ve vietnamském jazyce seznámit dne 26. 6. 2023, žádné doplnění dokazování nenavrhl a další skutečnosti ke své žádosti netvrdil.   25. Není též pravdou, že by žalovaný své rozhodnutí nikterak neindividualizoval. Azylový příběh nabízený žalobcem žalovaný posoudil dostatečným způsobem a ve světle obsahu správního spisu.  Za situace, kdy žalobce žádné azylově relevantní důvody netvrdil a ani z uvedených zpráv se nepodává, že by snad žalobci mělo hrozit pronásledování nebo vážná újma ve smyslu § 12 a § 14a zákona o azylu, považuje krajský soud odůvodnění napadeného rozhodnutí ve věci za dostačující.       26. Za uvedené situace lze podle krajského soudu uzavřít, že žalovaný správně shledal žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou.   V. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení   27. Krajský soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem, proto žalobu jako nedůvodnou zamítl (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).   28. Podle § 60 odst. 1 s. ř. s. krajský soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, protože žalobce ve věci úspěch neměl a žalovanému podle obsahu spisu nad rámec jeho běžné úřední činnosti žádné náklady nevznikly.   29. Žalobci byla ustanovena k ochraně jeho práv podle § 35 odst. 10 s. ř. s. zástupkyně z řad advokátů Mgr. Alice Jeziorská, jejíž odměnu a hotové výdaje hradí stát. Soud zástupkyni žalobce přiznal odměnu za zastupování podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) ve výši 3 100 Kč, dle obsahu spisového materiálu, a to za jeden úkon právní služby (první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení) podle § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu. Dále soud přiznal zástupkyni žalobce paušální náhradu hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč ve smyslu § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Odměna a náhrada hotových výdajů navýšena o DPH v zákonné výši celkem činí 4 114 Kč a bude zástupkyni žalobce vyplacena z rozpočtových prostředků krajského soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.     Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu.   Nejvyšší správní soud kasační stížnost proti tomuto rozsudku odmítne pro nepřijatelnost, pokud nebude svým významem podstatně přesahovat vlastní zájmy stěžovatele.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Ostrava 15. srpna 2023   JUDr. Kateřina Štěpánová, Ph.D. samosoudkyně         Shodu s prvopisem potvrzuje M. R.

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky