č. j. 18 Az 37/2023 – 33              ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Štěpánovou, Ph.D., ve věci   žalobce:  M.M. K. (L012384) státní příslušnost Turecká republika hlášeným pobytem v Pobytovém středisku Havířov právně zastoupen Mgr. Martinou Šamlotovou, advokátkou sídlem Milady Horákové 13, 602 00 Brno   proti žalovanému:  Ministerstvo vnitra České republiky sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7   v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 8. 2023, č. j. OAM-353/LE-BA01-VL16-R2-2022, o udělení mezinárodní ochrany,   takto: I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     I. Specifikace věci   1. Výše označeným rozhodnutím žalovaný zastavil řízení o udělení mezinárodní ochrany dle § 25 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), neboť se žalobce nedostavil bez závažného důvodu k pohovoru do azylového zařízení.   II. Podstatná skutková zjištění vyplývající z obsahu správního spisu   2. Žalovaný rozhodl dne 17. 2. 2023 pod č.j. OAM-353/LE-BA01-VL16-2022 tak, že žalobci neudělil žádnou z forem mezinárodní ochrany dle zákona o azylu.   3. V návaznosti na zrušující rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 4. 2023, č. j. 18 Az 9/2023-21, právní moc k 4. 5. 2023, žalovaný dne 4. 7. 2023 předvolal žalobce  k pohovoru ve věci mezinárodní ochrany, a to na den 26. 7. 2023.   4. Obálka obsahující písemnost (předvolání) byla doručována na adresu faktického pobytu žalobce, jak ji oznámil žalovanému a jak vyplývá z evidenční karty žadatele OAMP (tzv. adresa propustky). Dne 11. 7. 2023 byla zásilka připravena k vyzvednutí, jak se podává z údajů na obálce zaznamenaných (srovnej čl. 95 správního spisu). Žalobce byl rovněž vyzván k vyzvednutí zásilky a bylo mu zanecháno poučení.   5. Zásilka nebyla v úložní době žalobcem vyzvednuta, a proto byla dne 24. 7. 2023 vrácena provozovatelem poštovních služeb odesílateli, tedy žalovanému.   6. Žalobce se k pohovoru ve věci jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany dne 26. 7. 2023 nedostavil, svou neúčast nikterak neomluvil.   7. Žalovaný s ohledem na absenci žalobce u pohovoru dne 26. 7. 2023 napadeným rozhodnutím ze dne 16. 8. 2023 řízení o udělení mezinárodní ochrany zastavil dle § 25 písm. d) zákona o azylu.   III. Žaloba   8. Včasnou žalobou žalobce brojí proti splnění podmínek předpokládaných zákonem pro zastavení řízení ve smyslu § 25 písm. d) zákona o azylu.   9. V konkrétnostech má za to, že žalovaný nerespektoval lhůtu předpokládanou § 25 odst. 4 zákona o azylu sloužící žadateli o mezinárodní ochranu k přípravě na pohovor, přičemž má za to, že mu předvolání k pohovoru (na den 26. 7. 2023) bylo doručeno až dne 24. 7. 2023.   10. Napadené rozhodnutí má za nezákonné a navrhuje zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.   IV. Vyjádření žalovaného   11. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby jako nedůvodné.   12. V písemném vyjádření poukazuje na zákonnou úpravu doručování ve správním řízení, přičemž považuje lhůtu stanovenou v § 23 odst. 4 zákona o azylu v předmětné věci za dodrženou. Skutečnost, že držitel poštovní licence nevyzvednutou zásilku vrátil žalovanému až dne 24. 7. 2023 nikterak nedokládá, že by nebylo dodrženo relevantní ustanovení zákona o azylu.   V. Posouzení věci krajským soudem   13. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů v souladu s § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného dle § 75 odst. 1 s.ř.s.   14. Krajský soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.   15. Z obsahu žaloby je primárně seznatelné, že žalobce považuje předvolání k pohovoru za doručené až dnem 24. 7. 2023 (pondělí), k čemuž vztahuje svou jedinou žalobní argumentaci, a to nedodržení lhůty k přípravě na pohovor dne 26. 7. 2023 (středa) předpokládané v § 23 odst. 4 zákona o azylu. Ve smyslu posledně jmenovaného ustanovení zákona o azylu totiž písemné předvolání k pohovoru musí být doručeno žadateli o udělení mezinárodní ochrany nejméně dva pracovní dny před konáním pohovoru.   16. Krajský soud proto započal přezkum napadeného rozhodnutí prostým ověřením data doručení předvolání k pohovoru na den 26. 7. 2023, pročež uvedené je kruciální z hlediska posouzení možného následného pochybení žalovaného ve vztahu k respektu lhůt vymezených relevantními ustanoveními zákona o azylu.   17. Jak již bylo specifikováno v narativní části tohoto rozsudku, z obálky obsahující předmětné předvolání, je zjevné, že tato písemnost byla z důvodu nezastižení žalobce dne 11. 7. 2023 uložena v souladu s 23 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Žalobce byl vyzván k vyzvednutí zásilky a bylo mu zanecháno poučení, jak se opět podává z obálky žurnalizované ve správním spise.   18. Dle § 24 odst. 1 správního řádu platí, že pokud si adresát uložené písemnosti, písemnost ve lhůtě deseti dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty.   19. Jinými slovy žalobce byl povinen si písemnost uloženou doručujícím orgánem postupem podle výše zmiňovaného § 23 odst. 1 vyzvednout nejpozději ve lhůtě deseti dnů bezprostředně následujících po dni, v němž byla poprvé připravena k vyzvednutí. Marným uplynutím této lhůty byla nedoručená písemnost považována za doručenou, a to tzv. fikcí.   20. Prostou početní úvahou pak dospějeme k závěru, že vzhledem k uložení písemnosti dne 11. 7. 2023 připadl v souzené věci poslední den úložní doby již na den 21. 7. 2023.   21. Na počítání lhůty podle § 24 odst. 1 správního řádu se vztahuje pravidlo pro počítání času uvedené v § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu, podle něhož připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den. Krajský soud proto ověřil, na jaký konkrétní den v týdnu, potažmo svátek, v roce 2023 připadl 21. červenec, aby zjistil, že se jednalo o „běžný“ pátek. Uvedené tak stvrzuje závěr soudu o tom, že předvolání k pohovoru na den 26. 7. 2023 bylo žalobci doručeno fikcí dne 21. 7. 2023.   22. Pokud se žalobce snaží v žalobě navodit dojem doručení písemnosti až dne 24. 7. 2023, což pravděpodobně dovozuje z údajů na obálce informující o datu vrácení zásilky odesílateli, je nutno konstatovat, že vrácení nevyzvednuté zásilky odesílateli nemá pražádný vliv na otázku fikce doručení, která nastala marným uplynutím lhůty, po dobu, které byla zásilka připravena k vyzvednutí.   23. Správní řád s otázkou „vrácení zásilky odesílateli“, resp. s datem takového úkonu, žádné právní následky nespojuje. Již z hlediska samotného gramatického výkladu je třeba zdůraznit, že § 24 odst. 1 správního řádu neuvádí jako podmínku fikce „náhradního doručení“ následné vrácení zásilky (či vhození do schránky či vyvěšení na úřední desce – srovnej podpůrně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2016, č. j. 3 As 241/2014-41, č. 3524/2017 Sb. NSS, podle něhož na uplatnění fikce doručení dle § 24 odst. 1 správního řádu nemá vliv skutečnost, zda po uplynutí úložní doby došlo ke vhození doručované písemnosti do schránky adresáta).   24. Citované ustanovení naopak počítá především s tím, že zásilka má být uložena a připravena k vyzvednutí. S tím neodmyslitelně souvisí nutnost vyzvání adresáta, aby si zásilku vyzvedl, a související poučení. Další podmínkou pro náhradní doručení uvedenou výslovně v § 24 odst. 1 správního řádu je uplynutí úložní doby, resp. lhůty pro její vyzvednutí, aniž by byla zásilka vyzvednuta. Uvedené podmínky byly v souzené věci naplněny a krajský soud nemá pochyby o řádném doručení předvolání k pohovoru žalobci tzv. fikcí, a to již ke dni 21. 7. 2023.   25. Pakliže bylo žalobci předvolání k pohovoru doručeno již v pátek 21. 7. 2023, neobstojí jeho námitka porušení lhůt dle § 24 odst. 3 zákona o azylu. Dva pracovní dny k případné přípravě na pohovor byly žalobci ve věci zachovány – jednalo se o pondělí 24. 7. 2023 a úterý 25. 7. 2023.   26. Žalovaný proto nepochybil, pokud ve věci přistoupil k aplikaci § 25 písm. d) zákona o azylu, neboť ze správního spisu nevyplývá žádný závažný důvod, pro který by se žalobce, jemuž bylo řádně a včas doručeno předvolání k pohovoru o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany, neměl či nemohl dostavit do azylového střediska k realizaci předpokládaného úkonu.   VI. Závěr a náklady řízení   27. Krajský soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že jediná vznesená žalobní námitka postrádá relevanci, proto žalobu jako nedůvodnou zamítl (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).   28. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovanému nad rámec jeho úřední činnosti žádné náklady nevznikly. Soud proto žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.   Poučení:   Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.   Nejvyšší správní soud kasační stížnost proti tomuto rozsudku odmítne pro nepřijatelnost, pokud nebude svým významem podstatně přesahovat vlastní zájmy stěžovatele.   Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.   Ostrava 23. listopadu 2023   JUDr. Kateřina Štěpánová, Ph.D. samosoudce             Shodu s prvopisem potvrzuje I. M.