č. j. 19 Ad 44/2022 - 26           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY  Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci   žalobkyně:  A. D.   proti žalovanému:  Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem 128 01 Praha 2, Na Poříčním právu 1   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 10. 2022 č. j. MPSV-2022/186158-923, ve věci nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením     takto:    I.  Rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 10. 2022 č. j. MPSV-2022/186158-923 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:     1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Ostravě ze dne 16. 6. 2022, č. j. 480814/22/OT, kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením ze dne 27. 4. 2022. Žalobkyně uvedla, že dle žalovaného její zdravotní postižení odůvodňuje nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem TP s dobou platnosti trvale. Podle doplňujícího posudkového zhodnocení PK MPSV posoudila shodně s posudkovým lékařem OSSZ i se svým předchozím posudkovým zhodnocením, že se u ní jedná o zdravotní postižení, které je uvedené v bodě 1 přílohy č. 4 k vyhlášce, a že zdravotní postižení neodpovídá ani není srovnatelné s body 2 nebo 3 přílohy č. 4 k vyhlášce. S tímto odůvodněním a v něm uvedenými posudkovými závěry zásadně nesouhlasí. Nesouhlasí s tím, že objektivní nález neodůvodňuje hodnocení jejího zdravotního stavu jako podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni těžkého postižení pohyblivosti nebo orientace dle přílohy č. 4 k vyhlášce. V domácnosti se pohybuje pomalu. V exteriéru musí při chůzi používat chodítko a pohybuje se obtížně a pouze na krátké vzdálenosti. Již při lehkém zatížení je její celková výkonnost výrazně omezena, a i při výkonu běžných denních činností si musí dělat přestávky. Její celková výkonnost je velmi nízká. Je po operaci nádoru na žaludku, kdy jí byla část žaludku odebrána. Také má problémy s orientací kvůli problémům s pamětí, se sluchem a zrakem. Špatně slyší a vidí. Má zelený zákal a minulý rok měla podstoupit jeho operaci, ale kvůli rakovině žaludku byla operace zeleného zákalu odložena. Žalobkyně má za to, že její zdravotní stav odpovídá odst. 2 písm. i) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., z čehož vyplývá, že je osobou s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu ustanovení § 34 odst. 3 zákona č. 329/2011 Sb., a má tedy nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“. Současně žalobkyně předložila novou lékařskou zprávu, kterou v době odvolacího řízení neměla k dispozici a má za to, že přináší nové posudkově významné skutečnosti.   2. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby, shrnul průběh správního řízení a konstatoval, že z lékařských nálezů vyplývá, že je žalobkyně orientovaná, unavená. PK MPSV v posudku celkovou výkonnost a pohyblivost při základním onemocnění, tj. adenokarcinomu žaludku, zohlednila. To, že žalobkyně používá kompenzační pomůcky (francouzské hole, chodítko), při chůzi se z posudkového hlediska připouští, nikoliv zohledňuje. Žalobkyně se k žalovanému v rámci seznámení se s podklady ve věci příspěvku na péči dne 21. 10. 2022 osobně dostavila. Přišla s pomocí chodítka, v doprovodu, který při jednání seděl na chodbě před kanceláří. S pomocí chodítka došla sama k výtahu. Na požádání předložila občanský průkaz, projednávané věci rozuměla, diktovala do protokolu. Byla schopna za sebe samostatně jednat. Hlasitější řeč slyšela, byla schopna se podepsat. Tímto jednáním prokázala, že je orientovaná, je schopna se orientovat v obvyklých situacích a přiměřeně v nich reagovat a zároveň chápat obsah přijímaných a sdělovaných zpráv. Dle žalovaného není pochyb, že je žalobkyně schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí, když byla schopna se orientovat na úřadě i v projednávané věci, zcela jistě je také schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu, což prokázala tím, že se k žalovanému s pomocí chodítka dostavila. Doprovod při chůzi žalobkyni aktivně nepomáhal, šla sama.   3. Krajský soud v souladu s ustanovením § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „s. ř. s.“) přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů, včetně zákonnosti správního řízení, které předcházelo jeho vydání, dle skutkového a právního stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.   4. Ze správního spisu soud zjistil, že Úřad práce ČR přiznal žalobkyni dne 14. 12. 2015 nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ od dne 1. 10. 2015 do 30. 9. 2020. Dne 13. 3. 2018 zamítl Úřad práce ČR žádost žalobkyně o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením ze dne 31. 10. 2017 a přiznal nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ ode dne 1. 10. 2017 trvale. Dne 27. 4. 2022 podala žalobkyně žádost o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením. Na základě této žádosti byl dne 18. 5. 2022 posudkovou lékařkou OSSZ Ostrava vypracován posudek o zdravotním stavu žalobkyně a dne 16. 6. 2022 vydáno Úřadem práce ČR – Krajská pobočka v Ostravě, kontaktní pracoviště Ostrava rozhodnutí, kterým byla žádost zamítnuta. V odůvodnění správní orgán uvedl, že jde o osobu se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu ustanovení § 34 odst. 2 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jde o zdravotní stav uvedený v odst. 1 písm. i) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne 30. 6. 2022 odvolání.   5. V rámci odvolacího řízení byl Posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě vypracován dne 26. 8. 2022 posudek, v němž posudková komise hodnotila shodně s lékařem OSSZ a uvedla, že se u žalobkyně jedná o zdravotní postižení, které je uvedené v odst. 1, písm. i) přílohy č. 4 k vyhl. č. 388/2011 Sb., ve znění vyhlášky č. 388/2013 Sb. a vyhlášky č. 57/2020 Sb. Zdravotní postižení neodpovídá a není srovnatelné s odst. 2 nebo 3 citované přílohy. Dle posudkové komise jde o osobu se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu § 34 odst. 2 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění zákona č. 313/2013 Sb., nejde o osobu se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením nebo s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu § 34 odst. 4 nebo 3 citovaného zákona. Jde o zdravotní stav uvedený v bodě 1 písm. i) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., ve znění vyhlášky č. 388/2013 Sb. a vyhlášky č. 57/2020 Sb., nejde o zdravotní stav uvedený v bodě 3 nebo 2 citované přílohy, ani o zdravotní stav, který svým funkčním postižením odpovídá nebo je svými funkčními důsledky srovnatelný se zdravotním stavem uvedeným v bodě 3 nebo 2 citované přílohy. Tento stav byl ode dne 1. 4. 2022, i k datu vydání napadeného rozhodnutí. Zdravotní stav je hodnocen s přihlédnutím k onkologickému onemocnění, kdy je omezena pohyblivost a celková výkonnost při běžném zatížení. Při chůzi používá kompenzační pomůcky, hole nebo chodítko. Nejsou doložena těžká postižení funkce páteře ani nosných kloubů dolních končetin. Smyslové ani psychické zdravotní postižení není doloženo. Pokud hůře slyší, lze případně řešit naslouchadlem – o nevidomost ani hluchotu se nejedná. K námitkám v odvolání posudková komise uvedla: „viz posudkové hodnocení, námitkám nelze vyhovět“.   6. Dne 23. 8. 2022 žalobkyně doplnila odvolání a přiložila nové lékařské zprávy. Žalovaný požádal posudkovou komisi MPSV ČR v Ostravě o doplnění posudku. Doplňující posudek byl posudkovou komisí vypracován dne 5. 10. 2022. Posudková komise v posudku vyjmenovala podklady, z nichž vycházela při vypracování posudku, a to posudkový spis OSSZ Ostrava, spis odvolacího orgánu, zdravotní dokumentace praktického ošetřujícího lékaře, sociální šetření provedené krajskou pobočkou úřadu práce ze dne 25. 2. 2022 a lékařské nálezy, které blíže specifikovala. Posudková komise provedla diagnostický souhrn, zhodnotila jednotlivé podklady, včetně sociálního šetření ze dne 25. 2. 2022 a dalších odborných zpráv doložených v rámci doplňkového řízení. Posudková komise konstatovala, že nadále posuzuje shodně s lékařem OSSZ i se svým předchozím posudkovým zhodnocením, kdy se jedná o zdravotní postižení uvedené v odst. 1 písm. i) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., ve znění vyhlášky č. 388/2013 Sb. a vyhlášky č. 57/2020 Sb. Dle posudkové komise zdravotní postižení žalobkyně neodpovídá a není srovnatelné s odst. 2 nebo 3 citované přílohy. Zdravotní stav je hodnocen s přihlédnutím k onkologickému onemocnění, kdy je omezena pohyblivost a celková výkonnost při běžném zatížení. Při chůzi používá kompenzační pomůcky, hole nebo chodítko. Nejsou doložena těžká postižení funkce páteře ani nosných kloubů dolních končetin, tj. nejsou paresy, plegie, amputační ztráty, závažné omezení nosných kloubů o polovinu požadovaného rozsahu a více, nejsou ankylosy kloubní, závažné deformace nosně pohyb. aparátu. Smyslové ani psychické zdravotní postižení není doloženo. Pokud hůře slyší, lze případně řešit naslouchadlem – o nevidomost ani hluchotu se nejedná. Nejde ani o jiné zdravotní postižení uvedené v odstavci 2 či 3 dané př. k vyhl. níže uvedené, (to jak ve smyslu nosně pohybového aparátu, tak neurologicko interního onemocnění či smyslově kognitivního deficitu). Odvolání žalobkyně dle PK MPSV nelze vyhovět. PK MPSV hodnotí stav nadále jako postižení středně těžké. K odvolání PK MPSV uvedla: objektivní nález navzdory námitkám uvedených v odvolání neodůvodňuje hodnocení zdravotního stavu žalobkyně jako podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni těžkého, zvláště těžkého nebo úplného funkčního postižení pohyblivosti a orientace dle př. č. 4 k vyhl. č. 388/2011 ve znění pl. od 1. 1. 2014. Lékařské nálezy dodané v průběhu odvolacího řízení nepřináší nové posudkově významné skutečnosti k datu napadeného rozhodnutí či k datu jednání PK MPSV. Není ve zdravotnické dokumentaci doloženo trvalé posudkově významné zhoršení zdravotního stavu žalobkyně. Nově doložené zprávy nemají vliv na změnu posudkového závěru v požadovaném období hodnocení.   7. Dne 18. 10. 2022 vydal žalovaný rozhodnutí č. j. MPSV-2022/186158-923, kterým odvolání žalobkyně zamítl a rozhodnutí Úřadu práce potvrdil.   8. Podle ustanovení § 34 odst. 1 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením má osoba starší 1 roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se posuzuje podle § 9 odst. 3.   9. Podle ustanovení § 34 odst. 2 téhož zákona, nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ (průkaz TP) má osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru.   10. Podle ustanovení § 34 odst. 3 téhož zákona, nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ (průkaz ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže.   11. Podle ustanovení § 34 odst. 4 téhož zákona, nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“ (průkaz ZTP/P) má osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra. Zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popř. není schopna chůze, v exteriéru není schopna samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. Zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu není schopna samostatné orientace v exteriéru.   12. Podle ustanovení § 34b odst. 1 a odst. 2 téhož zákona, při posuzování schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením se hodnotí a) zdravotní stav a funkční schopnosti fyzické osoby, b) zda jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, c) zda jde o podstatné omezení schopnosti pohyblivosti nebo orientace a závažnost funkčního postižení. Prováděcí právní předpis stanoví, které zdravotní stavy lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace.   13. Podle ustanovení § 34b odst. 4 téhož zákona funkčními schopnostmi se rozumí tělesné, smyslové a duševní schopnosti, znalosti a dovednosti nezbytné pro schopnost pohyblivosti a orientace. Při posuzování se funkční schopnosti fyzické osoby porovnávají se schopnostmi stejně staré fyzické osoby bez znevýhodnění a hodnotí se s využitím běžně dostupných kompenzačních pomůcek.   14. Podle ustanovení § 34b odst. 5 téhož zákona, při hodnocení závažnosti funkčního postižení pohyblivosti a orientace pro účely nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením se vychází z poruchy funkčních schopností s nejvýznamnějším dopadem na schopnost pohyblivosti nebo orientace.   15. Podle ustanovení § 35 odst. 3 téhož zákona, pro účely řízení o přiznání nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením požádá krajská pobočka Úřadu práce příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení o posouzení schopnosti pohyblivosti a orientace podle § 34b odst. 1 žadatele o tento průkaz; při rozhodování o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením vychází krajská pobočka Úřadu práce z tohoto posudku. Okresní správa sociálního zabezpečení zašle příslušné krajské pobočce Úřadu práce stejnopis posudku; výsledek posouzení je součástí rozhodnutí o přiznání nebo zamítnutí průkazu osoby se zdravotním postižením, které obdrží žadatel.   16. Prováděcím předpisem dle § 34b citovaného zákona stanovujícím, které zdravotní stavy lze považovat za podstatné omezení pohyblivosti a orientace, je vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, přičemž zdravotní stavy, které lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením, jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce.   17. Dle přílohy č. 4 vyhl. č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením lze za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni středně těžkého funkčního postižení pohyblivosti a orientace považovat omezení pohyblivosti a celkové výkonnosti při běžném zatížení při interních a onkologických postiženích [(odst. 1 písm. i)], za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni těžkého funkčního postižení pohyblivosti a orientace pak lze považovat těžké postižení pohyblivosti a celkové výkonnosti již při lehkém zatížení při interních a onkologických postiženích [(odst. 2 písm. i)].     18. Krajský soud předně považuje za nutné odkázat na judikaturu Nejvyššího správního soudu. Např. v rozsudku č. j. 5 Ads 46/2017-84 Nejvyšší správní soud uvedl, že stěžejními důkazy jsou ve věci nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením lékařské posudky o zdravotním stavu posuzovaného a rozsah přezkumu ze strany správních soudů je proto v tomto ohledu omezený. Při přezkumu se tak obdobně uplatní požadavky na přezkum lékařských posudků vyplývající z judikatury k invalidním důchodům, resp. přiměřeně lze odkázat rovněž na judikaturu týkající se nároku na příspěvek na péči, ze které plynou totožné nároky na obsah lékařských posudků. Stěžejním důkazem je i zde lékařský posudek PK MPSV, a proto je na něho kladen požadavek jednoznačnosti, úplnosti a přesvědčivosti (viz též rozsudek NSS č. j. 4 Ads 57/2009-53). Tento požadavek vychází z premisy, že odborné závěry, které jsou v posudcích vysloveny, nemohou být přezkoumávány ze strany správních orgánů či soudů, neboť ty k takovému posouzení nedisponují potřebnými znalostmi (viz rozsudek NSS č. j. 3 Ads 129/2014-24). V řízeních o žalobách proti rozhodnutím, jež jsou založeny na zmíněných posudcích, správní soudy podrobují posudky testu jednoznačnosti, úplnosti a přesvědčivosti (viz rozsudek NSS č. j. 3 Ads 24/2013-34). Aby byl posudek jednoznačný, úplný a přesvědčivý, je třeba, aby se vypořádal se všemi relevantními podklady a přezkoumatelnou úvahou z nich vyvodil závěry podstatné pro posouzení zdravotního stavu osoby (viz rozsudek NSS č. j. 1 Ads 156/2014-28).   19. V daném případě učinil žalovaný závěr, že posudek PK MPSV ČR v Ostravě ze dne 26. 8. 2022 ve znění doplňujícího posudku ze dne 5. 10. 2022 splňuje všechny shora uvedené judikaturní požadavky a představuje tedy náležitý podklad pro rozhodnutí. Tento názor však krajský soud nesdílí. Má na rozdíl od žalovaného za to, že PK MPSV se dostatečně a přesvědčivě nevypořádala s žalobkyní namítanými skutečnostmi, a nebyl tedy zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Žalobkyně v žalobě a i v průběhu správního řízení odkazem na lékařské nálezy, které správnímu orgánu předložila, zdůrazňovala, že je po operaci nádoru na žaludku, trpí také dalšími onemocněními a bolestmi, je oslabena a již při lehkém zatížení má velké problémy s výkonností. V domácnosti se pohybuje pomalu, v exteriéru musí při chůzi používat chodítko a pohybuje se obtížně a pouze na krátké vzdálenosti. Její celková výkonnost je velmi nízká. Zmínila také to, že má problémy s orientací kvůli problémům s pamětí, se sluchem a zrakem. V lékařských nálezech neurologa MUDr. B. se např. konstatuje, že u žalobkyně se jedná kromě jiného o diabetickou polyneuropatii, oboustranný LIS s neurogenní klaudikací při degenerativních změnách Lsp, páteř je palpačně bolestivá v bederním úseku páteře, s maximem vlevo, stoj a chůze v chodítku, u žalobkyně se rovněž jedná o stav po karcinomu žaludku. Posudková komise řádně nevysvětlila, na základě jakých konkrétních skutečností vyplývajících ze zdravotní dokumentace žalobkyně dospěla k závěru ohledně její schopnosti orientace a zejména pohyblivosti. V posudku schází objasnění otázky, do jaké míry její zdravotní stav po operaci karcinomu žaludku v kombinaci s dalšími zdravotními postiženími ovlivňují její pohyblivost a celkovou výkonnost ve smyslu § 34 zákona č. 329/2011 Sb. Posudek nevyhodnotil komplexně funkční dopady souběhu zdravotních postižení žalobkyně. Pro posouzení, zda se u ní jedná o těžké funkční postižení pohyblivosti, jak žalobkyně namítá, zakládající nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označeným symbolem ZTP anebo o středně těžké funkční postižení pohyblivosti, zakládající nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením, označený symbolem TP, je podstatná celková funkce pohybového aparátu žalobkyně, jakožto osoby se zdravotním postižením, s čímž souvisí i hodnocení celkové výkonnosti při běžném a lehkém zatížení a hodnocení rozsahu vzdálenosti, kterou žalobkyně ujde/neujde a jakou vzdálenost považuje posudková komise za splněnou či nesplněnou pro posouzení toho, zda se jedná o funkční postižení pohyblivosti středně těžké anebo těžké. Neúplnost úvah, na základě nichž posudková komise dospěla k závěru, že se u žalobkyně jedná o středně těžké funkční postižení a nikoliv o těžké funkční postižení pohyblivosti, má za následek, že správní orgán nemohl bez dalšího převzít závěry posudkové komise jako pravdivé, neboť nejsou úplné a přesvědčivé. Pokud žalobkyně namítala rovněž problémy s orientací kvůli potížím s pamětí, sluchem a zrakem, pak v posudku PK MPSV je toliko strohý závěr o tom, že smyslové ani psychické zdravotní postižení není doloženo a pokud žalobkyně hůře slyší, lze případně tyto potíže řešit naslouchadlem. Posudková komise dále uvedla, že o nevidomost ani hluchotu se u žalobkyně nejedná. Ani tento závěr posudková komise řádně nevysvětlila. Neuvedla na základě jakých skutečností vyplývajících ze zdravotní dokumentace žalobkyně dospěla k závěru ohledně její schopnosti orientace a že v jejím případě se jedná o osobu se středně těžkým funkčním postižením ve smyslu § 34 odst. 2 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Takové komplexní, srozumitelné a logické zhodnocení zdravotního stavu žalobkyně a v návaznosti na něm provedené zhodnocení schopnosti pohyblivosti a orientace za účelem určení jejího nároku na vydání průkazu osoby se zdravotním postižením dle § 34 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením v předmětném posudku soud postrádá.   20. Na základě shora uvedeného soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil pro vady řízení, a to pro nepřezkoumatelnost, neboť žalovaný vycházel z neúplného a nepřesvědčivého posouzení zdravotního stavu žalobkyně.   21. Soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť procesně úspěšné žalobkyni žádné náklady prokazatelně nevznikly.   Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     Ostrava 28. 4. 2023   Mgr. Jarmila Úředníčková samosoudkyně             Shodu s prvopisem potvrzuje I.M.