č. j. 22 A 43/2022 - 47           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY  Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., ve věci   žalobce:  R. H. zastoupený obecným zmocněncem Mgr. V.B.   proti žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava     o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 3. 2022 č. j. MSK 28502/2022, ve věci záznamu bodů v registru řidičů   takto:   I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 3. 2022 č. j. MSK 28502/2022 (dále „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Ostravy (dále „správní orgán I. stupně“) ze dne 1. 2. 2022 č. j. SMO/063216/22/DSČ/Boč-BS, jímž byly zamítnuty námitky žalobce proti provedeným záznamům bodů v bodovém hodnocení řidiče. 2. V podané žalobě žalobce uvedl tyto žalobní body: 1)      Žalovaný chybně vyhodnotil námitku týkající se nečitelnosti razítka na kopii bloku ze dne 13. 9. 2019, č. C 2230133, když sám ve svém rozhodnutí konstatuje, že je razítko na kopii bloku částečně nečitelné, avšak lze přečíst Policie České republiky. Žalobce má za to, že tento příkazový blok nesplňuje náležitosti dané zákonem. Dle žalobce není plně v souladu se zákonem a správním řádem, aby bylo razítko orgánu, který blok vydal, nečitelné nebo čitelné jen z části. Takový blok je dle žalobce nezpůsobilým podkladem pro záznam bodů. 2)      Ohledně bloku ze dne 11. 9. 2020, č. A 0382538 žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že správní orgán I. stupně při přepisu údajů z tohoto bloku nesprávně uvedl v bodě 11 označení správního orgánu jako „… 4178 podpis policisty + otisk kulatého razítka PČR“ a konstatoval, že se jedná o chybu v psaní, která nemá za následek nepřezkoumatelnost rozhodnutí. Žalobce je však opačného názoru, neboť jde o chybný postup prvoinstančního správního orgánu, který měl vydat minimálně opravné usnesení, a pokud tak neučinil, měl žalovaný ze své úřední povinnosti zjednat nápravu v rámci svých kompetencí. Žalovaný (míněno zřejmě žalobce -pozn. soudu) tak v daném případě napadá platnost napadeného rozhodnutí správního orgánu I. stupně. 3)      Co se týče bloku ze dne 12. 11. 2021, č. B 3601541, žalobce namítl, že se žalovaný nedostatečně zabýval tím, že byl žalobce zastaven pro přestupek za nerozsvícená světla, když na místě se projednával právě tento přestupek, nikoliv přestupek spočívající v držení mobilního telefonu při jízdě. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že žalobce, když příkazové bloky podepisoval, se nemohl domnívat, že se dopustil jiného jednání, než které bylo v bloku popsáno. K tomu žalobce uvádí, že pokud byl zastaven hlídkou pro nerozsvícená světla, což mu bylo jako přestupek policisty vytčeno, pak neměl samozřejmě jakékoliv pochyby o tom, zda je blok vypsán správně a s důvěrou jej policistům podepsal. Žalovaný se s touto námitkou zaměnitelnosti kvalifikace přestupku nikterak aktivně nevypořádal a pouze ji zkonstatoval ve svém rozhodnutí tak, jak je shora uvedeno. Zcela tak znemožnil žalobci procesní obranu, když prakticky vyloučil, že se taková věc, byť ze strany policistů neúmyslně, mohla stát. Žalobce má za to, že žalovaný měl věc zrušit a vrátit správnímu orgánu I. stupně k novému projednání. 3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout a plně odkázal na odůvodnění správních rozhodnutí, neboť žaloba pouze opakuje námitky v řízení již vypořádané. Žalovaný stručně zdůraznil následující. K nečitelnému razítku uvedl, že je čitelné natolik, že je z něj bezpečně zjistitelné, který správní orgán blok vydal, lze tedy přezkoumat, že to byla Policie České republiky, tedy správní orgán věcně příslušný, a nejedná se o nicotné rozhodnutí, k čemuž by správní orgán byl povinen přihlížet z úřední povinnosti. Částečná nečitelnost razítka tedy nemá za následek nezpůsobilost daného bloku jako podkladu pro záznam bodů. K chybě v psaní žalovaný uvedl, že nesprávná citace obsahu bloku v prvostupňovém rozhodnutí není vadou, která by mohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí. Tuto vadu žalovaný napravil v rámci odůvodnění svého rozhodnutí. Ohledně námitky zaměněné kvalifikace přestupku žalovaný uvedl, že tato námitka směřuje k přezkoumání skutkového stavu v řízení o přestupku, k tomu však není správní orgán, který vede řízení o námitkách, příslušný. 4. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas ve lhůtě 2 měsíců po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí žalovaného, tedy v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná; ve věci rozhodl bez jednání v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s. 5. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že správní orgán I. stupně doručil žalobci dne 29. 11. 2021 oznámení o tom, že ke dni 12. 11. 2021 dosáhl 12 bodů v bodovém hodnocení a vyzval jej k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění. Dne 3. 12. 2021 podal žalobce námitky proti provedenému záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče. Obsahem těchto námitek je nesouhlas s veškerými provedenými záznamy bodů v registru řidičů. Správní orgán I. stupně opatřil do spisu fotokopie příkazových bloků a rozhodnutí o spáchání přestupku. Dne 27. 12. 2021 bylo žalobcem osobně převzato usnesení správního orgánu I. stupně o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, popř. navrhnout jejich doplnění. Následně správní orgán I. stupně vydal dne 1. 2. 2022 rozhodnutí, kterým námitky podané žalobcem zamítl jako neodůvodněné a provedené záznamy bodů do registru řidičů potvrdil. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce v zákonné lhůtě odvolání, o němž rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím tak, že odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. 6. Podle § 92 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), je-li příkazem na místě ukládána pokuta nebo peněžitá záruka za splnění povinnosti, obdrží obviněný příkazový blok. Podpisem příkazového bloku obviněným se příkaz na místě stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Nemůže-li obviněný peněžitou povinnost na místě splnit, vydá se mu příkazový blok na peněžitou povinnost na místě nezaplacenou s poučením o způsobu zaplacení, o lhůtě splatnosti a o následcích nezaplacení. 7. Podle § 92 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky se v příkazovém bloku uvede: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, a název právnické osoby, b) datum narození obviněného nebo identifikační číslo osoby, pokud je obviněným právnická nebo podnikající fyzická osoba, bylo-li jim přiděleno, c) adresa místa trvalého pobytu obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, popřípadě adresa místa hlášeného pobytu cizince, má-li hlášený pobyt na území České republiky, nebo adresa sídla obviněného, je-li právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, nebo adresa místa, kde se nachází jeho nemovitý majetek, nebo adresa místa, kde vykonává svoji činnost v případě, že na území České republiky nemá sídlo nebo je nelze zjistit a má na území České republiky nemovitý majetek nebo zde vykonává svoji činnost, d) podpis obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, e) popis skutku s označením místa, času a způsobu jeho spáchání nebo v případě záruky za splnění povinnosti popis skutkových zjištění, f) právní kvalifikace skutku včetně formy zavinění a ustanovení právního předpisu, na jehož základě je povinnost ukládána, g) výše uložené pokuty nebo záruky za splnění povinnosti, h) označení správního orgánu, i) jméno a příjmení, funkce nebo služební číslo nebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby, j) podpis oprávněné úřední osoby, k) datum a místo vydání příkazového bloku a l) poučení, že podpisem obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, se příkazový blok stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. 8. Krajský soud nejprve v obecné rovině ve shodě s konstantní a dlouhodobou judikaturou správních soudů (např. rozsudek NSS ze dne 8. 11. 2018, č. j. 5 As 132/2016-34 nebo rozsudek NSS ze dne 17. 1. 2019 č. j. 10 As 28/2018-45) konstatuje, že blokové řízení je zkráceným a velmi zjednodušeným typem správního řízení, jehož podstata je postavena na procesní ekonomii řízení a spočívá v rychlém, neformálním projednání a vyřízení přestupku přímo na místě po jeho zjištění. V praxi správní orgán zpravidla ve velmi krátkém čase projedná pachatelův přestupek a uloží mu za něj přiměřenou sankci, pokud s tím pachatel přestupku souhlasí. Do značné míry tak splývá řízení s jeho výsledkem – uložením pokuty za pomoci bloku. Bloku je využíváno typicky při projednávání přestupků z oblasti dopravy a provozu na pozemních komunikacích, jako tomu bylo i v tomto případě. Vymezením přestupku na pokutovém bloku vydaném v blokovém řízení podle § 84 a násl. zákona č. 200/1990 Sb., účinného do 30. 6. 2017, se zabýval Nejvyšší správní soud opakovaně, zejména v rozsudku ze dne 28. 8. 2014, č. j.  4 As 127/2014-39, s tím, že v řízení o námitkách proti záznamu dvanácti bodů jsou formální a obsahové nedostatky pokutových bloků relevantními námitkami pouze do té míry, dokud jsou schopny zpochybnit způsobilost jednotlivých podkladů pro záznam, což je nutné posuzovat v každém konkrétním případě. Tato judikatura je nadále použitelná i pro příkazní řízení podle § 90 a násl. zákona o odpovědnosti za přestupky účinného od 1. 7. 2017. Žalobcem vznesené námitky však tomuto testu neodpovídají a žalovaný se s nimi v tomto smyslu jednoznačně vypořádal. 9. Na blocích, které žalobce zpochybňuje, je vytýkané jednání popsáno konkrétně takto: - příkazový blok ze dne 13. 9. 2019, série: AK/2018, číslo bloku: C 2230133 obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, jeho datum narození, adresu a číslo občanského průkazu. K popisu skutku – času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „Dne 13. 9. 2019 v 9:55 na ulici Meziříčská v Rožnově p. Radh. řidič vozidla RZ: X držel v ruce mob. telefon, porušil § 7/1c z. č. 361/2000 Sb.“  V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uveden text „125c/1f1 zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je jako forma zavinění uvedena nedbalost (přeškrtnutím slova úmysl), dále výše uložené pokuty 200 Kč, označení správního orgánu včetně otisku úředního razítka, identifikačního čísla oprávněné úřední osoby, jejího podpisu a podpisu přestupce.   - příkazový blok ze dne 11. 9. 2020, série: BA/2017, číslo bloku: A 0382538 obsahuje k identifikaci obviněného jméno a příjmení, jeho datum narození, adresu, číslo občanského i řidičského průkazu. K popisu skutku – času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „11. 9. 2020, 9:37 h., ul. Horní 110 Ostrava, porušil § 18/4 zák. č. 361/2000 Sb. tím, že překročil nejvýše dovolenou rychlost 50 km/h o 19 km/h, změřeno 72 km/h, odchylka 3 km/h – zjištěno 69 km/h. RZ: X, Land Rover.“ V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uveden text „125c/1f4, zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je jako forma zavinění uvedena nedbalost (přeškrtnutím slova úmysl), dále výše uložené pokuty 1000 Kč, označení správního orgánu včetně otisku úředního razítka, identifikačního čísla oprávněné úřední osoby, jejího podpisu a podpisu přestupce.   - příkazový blok ze dne 12. 11. 2021, série: DB/2020, číslo bloku: B 3601541 obsahuje k identifikaci obviněného jméno a příjmení, jeho datum narození, adresu, číslo občanského průkazu. K popisu skutku – času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „Dne 12. 11. 2021 v 14:05 hod. v obci Nový Jičín – Bludovice, sil. I/57, u domu č. p. 13, §7/1c, z. č. 361/2000 Sb., řidič držel za jízdy v ruce mobilní telefon, RZ: X.“ V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uveden text „125c/1f1, zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je jako forma zavinění uvedena nedbalost (přeškrtnutím slova úmysl), dále výše uložené pokuty 200 Kč, označení správního orgánu včetně otisku úředního razítka, jména a identifikačního čísla oprávněné úřední osoby, jejího podpisu a podpisu přestupce. 10.                      Zdejší soud prvně uvádí, že ne vždy obsahové či formální nedostatky způsobují nezpůsobilost bloku být podkladem pro záznam bodů. K tomu soud zejména poukazuje na usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 10. 2011, sp. zn. IV. ÚS 2190/11, v němž Ústavní soud vyslovil, že: „Pokud jde o náležitosti rozhodnutí vydaného v blokovém řízení, není dle názoru Ústavního soudu z hlediska dodržení práva na spravedlivý proces zcela nezbytné, aby byly uvedeny veškeré údaje předtištěné na pokutovém bloku (pokud nejde současně o náležitost v zákoně výslovně uvedenou), nýbrž je třeba absenci každého takového údaje proporčně poměřovat ve vztahu k účelu, který má plnit, a zabývat se otázkou, jak se chybějící údaj promítl do práv adresáta takového rozhodnutí. Zde je také třeba mít na zřeteli specifický charakter blokového řízení, jehož zahájení je fakticky v dispozici osoby obviněné ze spáchání přestupku, neboť přestupek je možno tímto způsobem projednat pouze tehdy, považuje-li jej obviněný za spolehlivě zjištěný a nehodlá-li o něm vést další řízení, v němž by byly posuzovány skutkové a právní otázky, a současně souhlasí s uloženou sankcí, což stvrzuje svým podpisem. V opačném případě může obviněný využít svého práva a trvat na projednání přestupku ve správním řízení. V nyní posuzovaném případě stěžovatel s projednáním věci v blokovém řízení souhlasil, ztotožnil se s právní kvalifikací svého jednání i s výší pokuty, která mu byla udělena, což jeho pozici ve vztahu k možnému porušení jeho ústavně zaručených práv do jisté míry oslabuje. Smyslem části pokutového bloku, v níž je předtištěn údaj „jméno, příjmení, funkce“, je identifikovat osobu, která pokutu udělila. To je z hlediska ochrany práv obviněného významné především potud, že je na základě této informace možno zpětně ověřit, zda se jednalo o sobu k takovému úkonu oprávněnou, či případně řešit stížnosti obviněného vůči postupu policejního orgánu. Pro realizaci takto vymezeného účelu, tzn. pro jednoznačnou identifikaci osoby udělující pokutu, její podpis dostačuje, neboť již tato informace umožňuje v případě potřeby příslušnou osobu ztotožnit. (…) Jakkoliv se citovaný nález Ústavního soudu vztahuje k předchozí právní úpravě dané přestupkovým zákonem účinným do 30. 6. 2017, je krajský soud toho názoru, že obstojí i za účinnosti nové právní úpravy právě proto, že smysl zákonné úpravy zůstává stále stejný. Krajský soud doplňuje, že shodně judikoval také NSS v rozsudku ze dne 27. 11. 2021 č. j. 3 As 311/2019-26. 11.                      Z příkazového bloku ze dne 13. 9. 2019 jasně vyplývá, že se žalobce vytýkaného jednání, tedy držení hovorového zařízení za jízdy dopustil, jakým způsobem, kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je srozumitelně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka “125c/1f1“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 1. zákona o silničním provozu, podle kterého se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích při řízení vozidla v rozporu s § 7 odst. 1 písm. c) drží v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení. Co se týče identifikace správního orgánu, blok obsahuje otisk úředního razítka, ze kterého je dle zdejšího soudu s jistotou zjistitelné, že se jedná o razítko Policie České republiky, tudíž správního orgánu, který je věcně příslušný věc projednat, byť je otištěno slaběji. Dále blok obsahuje služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby, což považuje soud ve smyslu výše uvedeného za zcela dostačující údaj prokazující totožnost oprávněné úřední osoby. Rovněž je z příkazového bloku seznatelná forma zavinění žalobce. Zdejší soud posoudil razítko na příkazovém bloku jako dostatečně čitelné, neboť z něj jasně vyplývá, který správní orgán byl činný v příslušném blokovém řízení. Žaloba tak v této části není důvodná. 12.                      Ohledně námitky týkající se příkazového bloku ze dne 11. 9. 2020, kdy správní orgán I. stupně při přepisu údajů z tohoto bloku nesprávně uvedl, že je v bodě 11 otisk kulatého razítka PČR, přitom se jednalo o otisk kulatého razítka Statutárního města Ostravy. Krajský soud se zcela ztotožňuje s žalovaným, neboť zjištěný omyl představuje chybu v psaní, která nemá vliv na zákonnost, jakož i přezkoumatelnost dotčeného bloku. Z předmětného bloku vyplývá, že žalobce se vytýkaného jednání, tedy překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené dopravní značkou v obci, dopustil, jakým způsobem, kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka “125c/1f4“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 4. zákona o silničním provozu. Naměřené rychlostní hodnoty jsou též srozumitelně uvedeny. Co se týče identifikace správního orgánu, blok obsahuje otisk služebního razítka, služební číslo a podpis oprávněné osoby, což považuje soud za dostačující k prokazující totožnost oprávněné úřední osoby. Soud naznal, že chyba v psaní prvostupňového správního orgánu spočívající v nesprávném označení otisku razítka jako razítka PČR namísto správného označení, že se jedná o razítko Statutárního města Ostravy, nemá na zákonnost a přezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu I. stupně žádný vliv. Popsané pochybení bylo napraveno žalovaným 5-6 napadeného rozhodnutí. Ani tato námitka žalobce není proto důvodná. 13.                      K příkazovému bloku ze dne 12. 11. 2021 a námitce ohledně zaměněné kvalifikace přestupku zdejší soud shodně s žalovaným konstatuje, že se jedná o námitku, která se týká přezkumu skutkového stavu v řízení o přestupku, k čemuž správní orgán vedoucí řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů není příslušný. Jestliže měl žalobce pochybnosti o právní kvalifikaci spáchaného skutku v příkazovém bloku, neměl předmětný blok podepisovat a došlo by tak k zahájení klasického (nezkráceného) správního řízení o přestupku. Žalobce proto svým souhlasem (podpisem) s projednáním přestupku v blokovém řízení odpovědnost za správnost uváděných údajů převzal. K této námitce soud odkazuje na konstantní judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle které „[u]dělením souhlasu s projednáním skutků v blokovém řízení, jehož udělení žalobce nezpochybňuje, v souladu se zásadou vigilantibus iura žalobce převzal odpovědnost za skutečnost, že údaje uvedené na příslušných pokutových blocích souhlasí se zjištěným skutkovým stavem, že tento skutkový stav byl zjištěn úplně a zejména že zjištěnému skutkovému stavu odpovídá právní kvalifikace přestupkového jednání, za které byla žalobci udělena pokuta v blokovém řízení a uvedena na pokutových blocích (porušení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu). Svůj souhlas žalobce stvrdil podpisem. Udělením souhlasu jako podmínky sine qua non k nabytí právní moci pokutového bloku tak žalobce rovněž vědomě vstoupil do režimu omezeného přezkumu pravomocného pokutového bloku jako rozhodnutí vydaného ve specifickém zkráceném řízení a následně nadaného presumpcí správnosti. Pokud měl žalobce jakékoli pochybnosti během projednání obou přestupků na místě, … neměl projevit souhlas s blokovým řízením a údaji zaznamenanými v pokutovém bloku a měl využít svého práva na zahájení běžného řízení o přestupcích. Jestliže nyní žalobce nesouhlasí se skutkovými závěry a právním posouzením obsaženým v pokutových blocích a dovolává se jejich změny v důsledku dodatečného doložení důkazů, nelze tyto skutečnosti úspěšně uplatňovat v řízení o námitkách s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, neboť směřují proti pravomocným rozhodnutím vydaným jiným (přestupkovým) orgánem v jiném (blokovém) řízení; tato dodatečná tvrzení by bylo lze uplatnit toliko v opravných prostředcích směřovaných přímo proti rozhodnutím vydaným v blokovém řízení, jakkoli je tato možnost z povahy rozhodování v blokovém řízení velmi limitovaná. Tak jako tak, orgánu příslušnému k řízení o námitkách proti záznamu bodů do registru řidičů nepřísluší přezkum skutkového stavu a právní kvalifikace rozhodnutí vydaného v blokovém řízení či jeho případná změna“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2013, sp. zn. 6 As 67/2013). Žaloba v této části také není důvodná. 14.                      Krajský soud se ztotožňuje se závěrem žalovaného, že všechny žalobcem napadené příkazové bloky jsou v popisu skutku popsány srozumitelně, čitelně a splňují požadavek dostatečné individualizace skutku, neboť z kombinace všech uvedených údajů je patrné, jakého konkrétního jednání se žalobce dopustil, kdy a kde se tak stalo. Uvedená rozhodnutí jsou proto způsobilým podkladem pro záznam bodů do registru řidičů a žaloba tak není důvodná. 15.                      Vzhledem k tomu, že žaloba není důvodná, krajský soud ji v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 16.                      V řízení byl plně procesně úspěšný žalovaný, kterému v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu žalovanému žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti v soudním řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.   Ostrava 10. srpna 2023   JUDr. Monika Javorová předsedkyně senátu                     Shodu s prvopisem potvrzuje P.S.