č. j. 22 A 64/2022 - 31           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., a JUDr. Miroslavy Honusové ve věci     žalobkyně:  V. T. T. státní příslušnost Vietnam t.č. Věznice Opava, Krnovská 2771/68, 746 49  Opava zastoupena advokátem Mgr. Markem Eichlerem sídlem S. K. neumanna 2052, 407 47  Varnsdorf proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem nám. Hrdinů 3, 140 21  Praha 4   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 9. 2022, č. j. MV-126244-5/SO-2022, ve věci zrušení povolení k trvalému pobytu   takto:   I. Žaloba se zamítá.   II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.           Odůvodnění: 1. Žalobou doručenou krajskému soudu dne 7. 10. 2022 se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 6. 9. 2022, č. j. MV-126244-5/SO-2022, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 16. 5. 2022, č. j. OAM-2877-33/ZR-2019, jímž bylo podle § 87l odst. 1 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb., v příslušném znění (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) zrušeno povolení k trvalému pobytu žalobkyně na území České republiky a byla jí stanovena lhůta k vycestování 30 dnů ode dne propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. 2. Žalobkyně namítla, že správní orgány nedostatečně posoudily přiměřenost dopadu rozhodnutí do života nezletilých dětí žalobkyně. Její syn, nar. 2017, má na území ČR povolen trvalý pobyt, její dcera, nar. 2015, je občankou ČR, děti jsou zde plně integrovány, nucená změna prostředí je pro vývoj dětské psychiky velmi náročná. Také pro žalobkyni, která žije na území ČR od roku 2003, by integrace do Vietnamu byla velmi těžká. Nepřiměřený zásah do rodinného a soukromého života je neurčitým právním pojmem, nikoli správním uvážením. Žalobkyně poukázala na rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 3 Azs 240/2014-37, č. j. 5 As 102/2013-34 a č. j. 8 As 68/2012-47.  3. Žalovaná ve vyjádření zrekapitulovala závěry ze svého rozhodnutí a navrhla zamítnutí žaloby. 4. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, - dále jen „s. ř. s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodoval přitom v souladu s § 51 s. ř. s. bez nařízení jednání. 5. Z obsahu správních spisů soud zjistil, že žalobkyně pobývá v České republice od roku 2003, v roce 2019 byla pravomocně odsouzena za zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy a za zločin krádeže, trestnou činnost spáchala jako člen organizované skupiny a v případě krádeže způsobila značnou škodu. Žalobkyně byla odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu 12 let (konec výkonu trestu byl stanoven na rok 2030). Žalobkyně je matkou dvou nezletilých dětí (syn narozen v r. 2017, dcera v r. 2015), ty byly soudně svěřeny do péče jejich příbuzných, neboť nejen žalobkyně, ale i její manžel – otec nezletilých – byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 12 let. Žalobkyni byl ve správním řízení ustanoven tlumočník, neboť prohlásila, že neovládá český jazyk. Správní orgány zjistily současné poměry nezletilých dětí žalobkyně ze zprávy příslušného odboru sociálních věcí. 6. Podle § 87l odst. 1 písm. e) zákona o pobytu cizinců, ministerstvo rozhodnutím zruší povolení            k trvalému pobytu, jestliže držitel tohoto povolení byl pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, za podmínky, že rozhodnutí bude přiměřené z hlediska zásahu do jeho soukromého nebo rodinného života. 7. Podle § 174a odst. 1 zákona o pobytu cizinců, při posuzování přiměřenosti dopadů rozhodnutí podle tohoto zákona správní orgán zohlední zejména závažnost nebo druh protiprávního jednání cizince, délku pobytu cizince na území, jeho věk, zdravotní stav, povahu a pevnost rodinných vztahů, ekonomické poměry, společenské a kulturní vazby navázané na území a intenzitu vazeb ke státu, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, ke státu jeho posledního trvalého bydliště. Účastník řízení je povinen v rámci řízení poskytnout ministerstvu veškeré relevantní informace potřebné k posouzení přiměřenosti vydaného rozhodnutí. 8. Ministerstvo vnitra se v rozhodnutí ze dne 16. 5. 2022 zabývalo jak otázkou spáchání úmyslného trestného činu a odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, tak i podmínkou přiměřenosti zásahu do soukromého a rodinného života žalobkyně, odůvodnění je rozsáhlé, pečlivé a logické. Zástupce žalobkyně (stejný jako nyní v soudním řízení) v odvolání namítal k nepřiměřenosti zásahu prakticky totéž, jako nyní v žalobě. Žalovaná se v napadeném rozhodnutí ze dne 6. 9. 2022 znovu zabývala přiměřeností zásahu rozhodnutí, i její odůvodnění je konkrétní, podložené zjištěným skutkovým stavem, krajský soud se s ním zcela ztotožňuje a v podrobnostech na něj odkazuje, když v žalobě nebyly uvedeny žádné další argumenty nad rámec správního řízení.   9. Obrana žalobkyně spočívající v tom, že má na území České republiky zázemí a rodinné příslušníky, nemůže převážit závažné protiprávní jednání, kterého se žalobkyně dopustila. Žalobkyně pomíjí, že to byla právě závažná trestná (drogová) činnost, které se spolu s manželem dopustila, která vedla k rozdělení rodiny, respektive umístění jejich dětí do náhradní péče. S ohledem na délku trestu odnětí svobody je zjevné, že děti budou od žalobkyně odloučeny značnou dobu. Dlouholetý nepodmíněný trest odnětí svobody má do rodinného a soukromého života žalobkyně větší dopad než samotné zrušení povolení k trvalému pobytu. Přiměřenost zásahu do života cizince je nutné odvíjet od intenzity porušení veřejného pořádku. Čím vyšší je intenzita porušení veřejného pořádku, tím větší mohou být i dopady rozhodnutí o zrušení pobytu do soukromého a rodinného života cizince (srov. rozsudek NSS ze dne 12. 1. 2017, č. j. 10 Azs 312/2016 - 59).  Žalovaná se dostatečně vypořádala s konkrétní situací žalobkyně, vzala v úvahu kromě existence pravomocného odsouzení další okolnosti případu jako například závažnost spáchané trestné činnosti, délku uloženého trestu odnětí svobody, míru zapojení do trestní činnosti, rozsah způsobené škody. Páchaná trestná činnost a neochota naučit se v dostatečné míře český jazyk nesvědčí o úspěšné integraci žalobkyně do české společnosti. 10.                      Pokud jde o judikaturu, zmiňovanou v žalobě, krajský soud uvádí, že je mu známa, a že správní orgány v daném případě postupovaly zcela v souladu s ní. Správní orgány vyložily neurčitý právní pojem (zásah do soukromého života) a zkoumaly též vliv rozhodnutí na ostatní rodinné příslušníky, nejen na žalobkyni. 11.                      S ohledem na výše uvedené soud žalobu zamítl jako nedůvodnou v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s. 12.                      Procesně úspěšné žalované (§ 60 odst. 1 s. ř. s.) nevznikly podle obsahu spisu žádné náklady řízení nad rámec její úřední činnosti, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.   Poučení:     Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.      Ostrava 30. března 2023   JUDr. Monika Javorová předsedkyně senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje P.S.