č. j. 22 A 99/2021 - 71           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., ve věci   žalobce:           J. T. státní příslušnost Polsko          toho času neznámého pobytu zastoupený opatrovníkem Mgr. Ladislavem Bártou sídlem Purkyňova 6, 702 00 Ostrava   proti žalované:         Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 3       o žalobě proti rozhodnutí rozhodnutí žalované ze dne 3. 11. 2021 č. j. MV-151008-4/SO-2021, ve věci zamítnutí odvolání pro opožděnost     takto:   I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.             Odůvodnění:   1.      Podanou žalobou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 3. 11. 2021 č. j. MV-151008-4/SO-2021, kterým bylo zamítnuto jako opožděné odvolání žalobce proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále také jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 21. 4. 2021 č. j. OAM-799-10/ZR-2021, jímž byl žalobci zrušen přechodný pobyt na území České republiky a stanovena lhůta k vycestování z území České republiky podle § 87d odst. 2 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). 2.      Žalobce v žalobě uvedl, že správní orgán I. stupně postupoval nesprávně při odstraňování nedostatku plné moci doložené žalobcem v průběhu řízení, což mělo za následek nemožnost přihlédnout za účelem posouzení běhu odvolací lhůty k doručení prvostupňového rozhodnutí samotnému žalobci. Správnímu orgánu I. stupně bylo doručeno prostřednictvím datové schránky Unie Olašských Romů, z. s. podání žalobce, jehož obsahem bylo oznámení o převzetí zastoupení žalobce panem J. S. (mimo jiné předsedou tohoto spolku), jakož i nepodepsaná plná moc. Správní orgán I. stupně z faktu různosti odesilatele a avizovaného zmocněnce dovodil skutečnost, že k podání vůbec není třeba přihlížet. Tento postup je dle žalobce neobhajitelný. Žalobce namítl jako nepřiléhavou argumentaci žalované založenou na usnesení Nejvyššího soudu č. j. 33 Cdo 2743/2013 ze dne 26. 3. 2014 s odkazem na výsledek tohoto soudního sporu, kdy Nejvyšší soud vytkl obecným soudům, že se nepokusily vyřešit odstranitelnou vadu podání právě za situace, kdy zde byla různost v sobě držitele datové schránky a osoby, jež měla být k podání zmocněna. Podle žalobce totožná situace nastala v řízení před správním orgánem I. stupně. Nejednalo se totiž o podání prostřednictvím veřejné sítě bez elektronického podpisu, na které myslí věta druhá § 37 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, v platném znění (dále jen „správní řád“), nýbrž o podání zaslané datovou schránkou, k němuž správní orgán musel přihlížet. Povinností správního orgánu I. stupně bylo otázku zastoupení žalobce vyjasnit, respektive zejména reagovat na nedostatky plné moci, která byla správnímu orgánu I. stupně doručena nepodepsaná. Až poté, co by takový nedostatek nebyl odstraněn, by bylo možné dál jednat s žalobcem jako s nezastoupenou osobou. Jelikož tak správní orgán I. stupně neučinil, nemělo doručení předmětného rozhodnutí za následek počátek běhu odvolací lhůty dle  § 34 odst. 2 správního řádu a odvolání podané následně zmocněncem žalobce nemohlo být zamítnuto jako opožděné. 3.      Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že ze správního spisu je nepochybné, že řízení o zrušení přechodného pobytu žalobce bylo zahájeno dne 13. 4. 2021, kdy si žalobce převzal oznámení o zahájení správního řízení. Dne 18. 4. 2021 bylo do datové schránky správního orgánu I. stupně doručeno podání z datové schránky Unie Olašských Romů, z. s. označené jako „T. J., nar. X, bytem X“, jehož součástí bylo sdělení, že žalobce a pan J. S. posílají do datové schránky materiál. Přiloženo bylo dále sdělení, že se žalobce chce vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí a že dne 18. 4. 2021 udělil plnou moc panu J. S., X. Zároveň žalobce sdělil, že si ustanoví právního zástupce. Závěrem uvedl, že materiál posílá prostřednictvím datové schránky Unie Olašských Romů, z. s. a originál poštou. K podání byl přiložen návrh plné moci žalobce ke zmocnění pana J.S. s generáliemi a doručovací adresou zmocněnce. Dále byl připojen zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Všechny písemnosti byly prosty ručního i elektronického podpisu. Žalovaná s ohledem na výše uvedené předmětné podání v rámci odvolacího řízení posuzovala v souladu se zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 300/2008 Sb.“), kdy z § 18 odst. 2 uvedeného právního předpisu vyplývá, že se v daném případě nejedná o úkon právnické osoby, jejímž prostřednictvím byl úkon učiněn, ale o úkon fyzické osoby, která datovou schránku právnické osoby, k níž má přístup, užila pro svoje soukromé účely. Z přiložených listin je totiž nepochybné, že v daném správním řízení nebyla zmocněna jednat za žalobce Unie Olašských Romů, z. s., resp. že by žalobce tento subjekt hodlal k jednání v rámci řízení zmocnit. Deklarovaným zástupcem žalobce měla být fyzická osoba. S ohledem na tuto skutečnost bylo podání, byť učiněné prostřednictvím datové schránky právnické osoby, posouzeno jako prosté elektronické podání ve smyslu § 37 odst. 4 věty druhá zákona 300/2008 Sb. 4.      Žalovaná se dále neztotožňuje se závěrem žalobce, že podání učiněné datovou schránkou právnické osoby, která je odlišná od osoby činící podání, je vadou podání, a je nezbytné žalobce vyzvat k jejímu odstranění ve smyslu § 37 odst. 3 správního řádu. V daném případě se jednalo o formu podání předpokládanou § 37 odst. 4 větou druhou správního řádu., u které zákon požaduje, pokud má mít zamýšlené právní účinky, potvrzení či doplnění podání do 5 dnů. Z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) k § 37 odst. 4 správního řádu plyne, že není povinností správního orgánu k potvrzení či doplnění takového podání podatele vyzývat (např. rozsudek NSS dne 23. 9. 2009 č. j. 9 As 90/2008-70). Z elektronického podání samotného je ostatně zřejmé, že podatel si byl této povinnosti vědom, resp. deklaroval zaslání podání poštou, což však neučinil. 5.      Žalovaná navrhla, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 6.      Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalované, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s. ř. s“) a byl vázán obsahem žalobního tvrzení (§ 75 odst. 2 s. ř. s.). 7.      Z obsahu správních spisů soud zjistil, že žalobci jako občanu Evropské unie pobývajícímu na území České republiky bylo na jeho žádost vydáno správním orgánem I. stupně dne 6. 10. 2020 potvrzení o přechodném pobytu. Dne 11. 2. 2021 bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno oznámení Úřadu práce ČR, Krajské pobočky v Ostravě, že žalobce je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, a to již od 4. 11. 2020 a dále, že žalobce je i navzdory soužití se svou sestřenicí M.S. a jejím manželem v jednom bytě posuzován pro potřeby čerpání dávek pomoci v hmotné nouzi samostatně. Pro výše uvedené byl úřadem práce vyhodnocen jako neodůvodnitelná zátěž systému pomoci v hmotné nouzi. Správní orgán I. stupně vyrozuměl žalobce o zahájení správního řízení ve věci zrušení přechodného pobytu, jenž mu byl udělen dne 6. 10. 2020 pod č. j. OAM-18363/PP-2020 a o možnosti seznámit se ve stanovené lhůtě s podklady pro vydání rozhodnutí. Oznámení bylo žalobci doručeno společně s poučením o jeho procesních právech do vlastních rukou dne 13. 4. 2021. Dne 18. 4. 2021 správní orgán I. stupně obdržel z datové schránky Unie Olašských Romů, z. s. neautorizované podání žalobce, že se chce vyjádřit k podkladům a navrhnout důkazy a činit jiné návrhy. Žalobce současně uvedl, že si ustanovil na základě plné moci jako zmocněnce pana J. S. Sdělení žalobce, ani přiložená plná moc nebyly opatřeny ani fyzickými ani elektronickými podpisy. Žalobce ve sdělení informoval správní orgán o tom, že originál sdělení a příloh datové zprávy bude správnímu orgánu I. stupně zaslán poštou. Následně správní orgán I. stupně vydal dne 21. 4. 2021 prvostupňové rozhodnutí, kterým byl žalobci zrušen přechodný pobyt na území České republiky a stanovena lhůta k vycestování. Toto rozhodnutí bylo žalobci doručeno do vlastních rukou dne 10. 5. 2021. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce v zastoupení advokáta Mgr. Ladislava Bárty dne 3. 9. 2021 blanketní odvolání, které bylo následně jako opožděné zamítnuto napadeným rozhodnutím. 8.      Podle § 83 odst. 1 věty prvé správního řádu činí odvolací lhůta 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. 9.      Žalobce v žalobě namítal, že měl správní orgán I. stupně povinnost reagovat na nedostatky plné moci tak, že by žalobce prvně vyzval k odstranění vad a až poté, co by vada plné moci nebyla odstraněna, by bylo možné s žalobcem jednat jako s nezastoupenou osobou. Jelikož tak správní orgán I. stupně neučinil, dle žalobce nemělo doručení předmětného rozhodnutí za následek počátek plynutí odvolací lhůty podle § 34 odst. 2 správního řádu, a odvolání následně podané zmocněncem žalobce nemohlo být zamítnuto jako opožděné. 10.  Krajský soud má obsahem správních spisů za prokázané, že rozhodnutí ze dne 21. 4. 2021 bylo žalobci doručeno do vlastních rukou dne 10. 5. 2021, což žalobce stvrdil svým podpisem na doručence. V podané žalobě žalobce brojí proti předčasnosti doručení rozhodnutí přímo žalobci za situace, kdy správní orgán neučinil kroky vedoucí k odstranění nedostatků plné moci zaslané prostřednictvím datové schránky právnické osoby jako příloha nepodepsaného podání žalobce. 11.  Obsahem správních spisů má soud za prokázané, že podání učiněné prostřednictvím datové schránky Unie Olašských Romů, z. s. podal žalobce svým jménem, jak plyne jednoznačně z jeho obsahu, ačkoliv podání není opatřeno podpisem žalobce. Stejně tak přiložená plná moc žalobce pro J. S. není podepsána ani žalobcem jako zmocnitelem, ani J. S. jako zmocněncem. Žalobcova námitka, že správní orgán měl primárně odstranit nedostatky předložené plné moci, je zcela lichá. 12.  Správní orgán I. stupně byl v prvé řadě povinen se vypořádat s relevancí samotného podání žalobce. Z obsahu tohoto podání je jednoznačně seznatelné, že žalobce je činí svým jménem a využívá k tomu datovou schránku Unie Olašských Romů, která je však subjektem odlišným od zamýšleného zmocněnce J. S. Skutečnost, že J. S. je předsedou Unie Olašských Romů, a tedy jako statutární zástupce spolku je osobou oprávněnou k přístupu do datové schránky spolku ve smyslu ust. § 8 zákona č. 300/2008 Sb., je pro posouzení věci irelevantní, neboť ani z podání žalobce, ani z plné moci neplyne, že by měl žalobce v úmyslu ke svému zastupování zmocnit J. S. jakožto předsedu spolku Unie Olašských Romů, naopak z textu plné moci plyne úmysl zmocnit jej jako fyzickou osobu. 13.  Komentářová literatura i judikatura je jednotná v tom, že plnohodnotným je pouze podání, které podatel činí ze „své“ datové schránky, nikoliv v případech, kdy si datovou schránku „půjčuje“. Pokud je například účastníkem řízení fyzická osoba, která je zároveň jednatelem společnosti a pro komunikaci využívá datovou schránku této společnosti, nejedná se o plnohodnotné podání, ale o nekvalifikovanou („jinou“) formu, kterou je třeba do 5 dnů doplnit (srov správní řád, 1. vydání, 2015 s. 199–212: L.Potěšil – BECKONLINE). Obdobně lze poukázat např. na rozsudek NSS sp. zn. 9 As 90/2008. Byť se vztahuje k podáním učiněným prostřednictvím internetu, lze jeho závěry v obecných principech vztáhnout na posuzovanou věc. Žalovaný v napadeném rozhodnutí správně poukázal také na ust. § 18 odst.2 zák. č. 300/2008 Sb., které označuje za úkon prostřednictvím datové schránky, který má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, pouze úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1–4 zákona nebo pověřenou osobou, z čehož lze dovodit, že úkon učiněný z datové schránky osobou, která nemá postavení osoby s přístupem do datových schránek nebo postavení osoby pověřené, takové účinky nemá. 14.  Správní orgán I. stupně proto postupoval správně, když k tomuto úkonu žalobce nepřihlédl. Nedostatky plné moci jsou za této situace zcela bez právního významu, jelikož tvořila pouze přílohu podání, jež samo o sobě nemohlo vyvolat požadované právní účinky. Lze důvodně předpokládat, že žalobce si byl vědom své povinnosti doplnit podání učiněné přes cizí datovou schránku prostřednictvím pošty, neboť takový úkon avizuje v závěru svého podání. Obsahem správních spisů má však soud za prokázané, že k doplnění podání touto ani jinou formou nedošlo. Za této situace nelze spatřovat pochybení v postupu správního orgánu I. stupně, jestliže k podání žalobce ze dne 18. 4. 2021 nepřihlédl. 15.  Žalovaná se s námitkou uvedenou v odvolání vypořádala v napadeném rozhodnutí na str. 4–6 v souladu s právní úpravou a judikaturou, srozumitelně a přezkoumatelným způsobem. Krajský soud se s jejími závěry plně ztotožnil. Na rozdíl od žalobce má krajský soud za vhodnou také argumentaci rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Co 2743/2013, neboť žalovanou v napadeném rozhodnutí citované závěry jsou zcela přiléhavé pro nyní souzenou věc. Je přitom nerozhodné, že označeným rozsudkem byla posuzována skutkově poněkud odlišná situace (použití datové schránky právnické osoby, v níž advokát vykonává advokacii, místo toho, aby zmocněný advokát použil datovou schránku advokáta-fyzické osoby), neboť citované závěry mají obecnou platnost. Za správný považuje krajský soud také závěr žalované, že i když správní orgán I. stupně nevyčkal uplynutí lhůty 5 dnů ve smyslu ust. § 37 odst. 4 správního řádu a vydal meritorní rozhodnutí, toto jeho pochybení nemůže mít na zákonnost rozhodnutí vliv, který by mělo jen v případě, že by žalobce v této 5denní lhůtě své nekvalifikované podání doplnil, což se však nestalo. 16.  Krajský soud uzavírá, že prvostupňové rozhodnutí bylo dle obsahu správních spisů žalobci doručeno v souladu s právními předpisy. Obsah doručenky, jež je součástí správních spisů, prokazuje, že žalobce rozhodnutí osobně převzal dne 10. 5. 2021, takže lhůta k podání odvolání počala běžet dne 11. 5. 2021 a uplynula marně dne 25. 5. 2021. Odvolání podané zástupcem žalobce dne 3. 9. 2021 je proto nutno označit za opožděné. 17.  Na základě shora uvedeného krajský soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. Ve věci bylo rozhodnuto bez jednání v souladu s ust. § 51 odst. 1 s. ř. s. 18.  O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., když procesně úspěšné žalované nebyla přiznána náhrada nákladů řízení proti žalobci, neboť její náklady nepřesáhly běžnou úřední činnost.   Poučení:   Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.      Ostrava 11. května 2023   JUDr. Monika Javorová předsedkyně senátu         Shodu s prvopisem potvrzuje P. S.