č. j. 25 A 102/2022 - 53     ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve věci   žalobkyně:  Dr. A. K. zastoupena advokátem Mgr. Jiřím Hölblingem sídlem Zámecké náměstí 24, 738 01  Frýdek-Místek, proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18  Ostrava     za účasti osob zúčastněných na řízení:   1) CETIN a.s. sídlem Českomoravská 2510/19, 190 00  Praha 9   2) Ing. A. M.    3) Ing. V. F., Ph.D.    4) K. K. zastoupena advokátem Mgr. Radimem Ševčíkem sídlem Zámecké náměstí 24, 738 01  Frýdek-Místek     o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 7. 2022, č. j. MSK 57067/2022, ve věci společného povolení   takto:   I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:   1. Žalobou došlou soudu dne 20. 9. 2022 se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 7. 2022, č. j. MSK 57067/2022, kterým bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí ze dne 3. 2. 2022, č. j. MUFO 40628/2021, kterým bylo na základě žádosti M. R., jehož právními nástupci jsou Ing. V. F. a Ing. A. M., podle ust. § 94p zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a ust. § 13a vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, vydáno společné povolení pro stavbu nazvanou „NOVOSTAVBA RODINNÉHO DOMU P.Č. X v K.Ú. X“ na pozemcích parc. č. XA a XB v katastrálním území X.   Žalobní námitky   2. Žalobkyně předně namítla, že napadené rozhodnutí je nezákonné, protože žalovaný jím porušil ústavně zaručené právo na příznivé životní prostředí dle čl. 35 Listiny základních práv a svobod, když k porušení práva na příznivé životní prostředí došlo tím, že v rámci napadeného vydaného společného povolení pro stavbu bylo povoleno v rámci stavby vybudovat jako doplňkový zdroj tepla krbovou vložku na pevná paliva. V rámci uvedené žalobní námitky žalobkyně dále namítala, že v povolené novostavbě nebude využívána jako zdroj tepla primárně elektrická energie, ale že bude využívána právě krbová vložka, když její používání zejména v zimních měsících má negativní dopad na ovzduší, s tím, že v okolí dojde v budoucnu k výstavbě dalších domů, což ve spojení s krbovou vložkou povolenou v rámci napadeného povolení bude mít negativní vliv na životní prostředí. V neposlední řadě v rámci této žalobní námitky žalobkyně namítala, že s ohledem na tzv. green deal, předpisy na energetickou úspornost budov a cíle CHKO je nežádoucí umožnit stavebníkům jakékoliv lokální topení na pevná paliva.   3. Žalobkyně dále namítla rozpor s předpisy o energetické náročnosti budov. Žalobkyně má za to, že i když bylo předmětné stavební řízení zahájeno před účinností přísnějších podmínek, je nutno tyto předpisy vykládat teleologicky, když v opačném případě by stačilo podat neodůvodněnou žádost den před účinností nových předpisů, aby zůstaly zachované staré podmínky. K této žalobní námitce žalobkyně dále uvedla, že zájem společnosti na zpřísňování předpisů stran vytápění budov by měl převýšit nad zájmem jednotlivce mít co nejnižší náklady na vytápění.    4. Žalobkyně dále namítla porušení regulativů CHKO spolu s rezignací na ochranu přírody. Žalobkyně nesouhlasí s tím, jak se žalovaný vypořádal se skutečností, že Ministerstvo životního prostředí potvrdilo závazné stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, regionálního pracoviště Správa chráněné krajinné oblasti Beskydy, jímž byl vydán souhlas s realizací stavby. Žalobkyně nesouhlasí s vydaným závazným stanoviskem Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, regionálního pracoviště Správa chráněné krajinné oblasti Beskydy, neboť se dle žalobkyně jedná o zřejmý příklad diskriminace, již žalobkyně spatřuje ve skutečnosti, že AOPK na jedné straně důsledně požaduje, aby nové stavby v CHKO splňovaly podmínky pro zachování krajinného rázu a na druhou stranu v tomto konkrétním případě s poukazem na to, že krajinný ráz byl setřen již za minulého režimu, schválí v podstatě jakoukoliv stavbu. Popsaný přístup označuje žalobkyně jako tendenční. Žalobkyně k této žalobní námitce dále uvedla, že v případě nesouladu stavby s regulativy CHKO může dojít také ke snížení hodnoty její nemovitosti, která se nachází vedle povolované stavby, neboť je dle žalobkyně obecně známo, že cena nemovitosti se odvíjí také od jejího umístění.    Stanovisko žalovaného a osob zúčastněných na řízení   5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě předně uvedl, že má za to, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě přesvědčivě zjištěného skutkového stavu věci a jeho odůvodnění vyhovuje nárokům na něj kladených správním řádem. Dále žalovaný k žalobním námitkám uvedl, že tyto jsou obsahově v podstatě totožné s odvolacími námitkami, když má zároveň žalovaný za to, že s těmito se již dostatečně vypořádal v odůvodnění svého rozhodnutí. Pro úplnost žalovaný opětovně poznamenal, že pokud se stavba projednává podle stavebního zákona, dotýká se veřejných zájmů chráněných zvláštními předpisy. Soulad s těmito veřejnými zájmy se prokazuje závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, které tyto zájmy v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy hájí. Otázka závazných stanovisek je obecně upravena v ust. § 149 správního řádu, když podle odst. 1 daného zákonného ustanovení je závazné stanovisko úkon učiněný správním orgánem na základě zákona, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu. V rámci vedeného odvolacího řízení bylo v souladu s ust. § 149 odst. 7 správního řádu přezkoumáno závazné stanovisko úřadu územního plánování, závazné stanovisko AOPK a závazné stanovisko orgánu ochrany ovzduší, které bylo vydáno v rámci koordinovaného závazného stanoviska Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí, odboru životního prostředí, přičemž všechna uvedená závazná stanoviska byla nadřízenými orgány potvrzena, čímž byla nadřízenými orgány jednoznačně prokázána ochrana dotčených veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy. Ke komplexnímu posuzování záměrů v dané lokalitě s ohledem na budoucí plánovanou výstavbu žalovaný uvedl, že k tomuto nemohl žalovaný s odkazem na rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 2. 2001, sp.zn. 30 Ca 206/2000, přihlédnout, neboť k budoucím eventuálním stavebním úmyslům se nepřihlíží a sousedé se v tom případě mohou úspěšně bránit pouze poukazem na rozpor projednávané stavby s obecně závaznými předpisy. Budoucí stavební záměry výstavby rodinných domů v dané lokalitě v době vydání prvostupňového rozhodnutí do takového stádia nedospěly. Totožný právní závěr vyplývá i z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 5. 2015, č.j. 2 As 57/2017-41. Stran argumentace snížení hodnoty nemovitosti žalobkyně žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 9. 2018, č.j. 2 As 49/2007-191, dle kterého účastníci řízení nemají, a ani nikdy nemohou mít, subjektivní veřejné právo na to, aby poměry území, v němž se nachází jejich majetek, byly navždy zakonzervovány a nemohly se změnit. Ve světle uvedeného navrhl žalovaný zamítnutí žaloby.       6. Všechny osoby zúčastněné na řízení soudu sdělily, že mají zájem uplatnit práva osoby zúčastněné na řízení, přičemž k žalobě se vyjádřil pouze Ing. V. F., Ph.D. a Ing A. M., kteří uvedli, že důvěřují rozhodnutí Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí, ztotožňují se s vyjádřením žalovaného k žalobě, s tím, že již došlo k zahájení předmětné stavby.   Zjištění soudu ze správního spisu   7. Ze správního spisu soud předně zjistil, že Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství vydal dne 18. 5. 2022 pod č.j. MSK 62570/2022, pod sp.zn. ŽPZ/10472/2022/Hyb, závazné stanovisko, jímž bylo potvrzeno závazné stanovisko Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí, odboru životního prostředí, jako orgánu ochrany ovzduší, vydaného v rámci koordinovaného stanoviska č.j. MUFO 5925/2020/KS ze dne 21. 7. 2020, vydaného podle § 11 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší jako podklad pro rozhodnutí o umístění a povolení předmětné stavby. Předmětné závazné stanovisko se týkalo oblasti ochrany ovzduší, když se jednalo o námitku obsahově shodnou s žalobní námitkou žalobkyně, kterou možno označit jako žalobní námitku číslo jedna směřující k možnému znečištěné ovzduší, pokud v předmětné stavbě bude krbová vložka na tuhá paliva.   8. Dále soud ze správního spisu zjistil, že Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu vydal dne 31. 5. 2022 pod č.j. MSK 62416/2022, pod sp.zn. ÚPS/10201/2022/kan, závazné stanovisko, jímž byl potvrzeno souhlasné závazné stanovisko orgánu územního plánování Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí, ze dne 12. 6. 2020, č.j. MUFO 16702/2020 vydaného podle § 96b zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu jako podklad k záměru pod názvem „NOVOSTAVBA RODINNÉHO DOMU P.Č. X v K.Ú. X“. Předmětné závazné stanovisko posuzovalo jednak zákonnost a splnění formálních požadavků závazného stanoviska, dále věcnou správnost závazného stanoviska, dále posouzení souladu s politikou územního rozvoje ČR, dále posouzení souladu se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje ve znění aktualizace č. 1, 3, 4 a 5, dále soulad záměru s územním plánem a v neposlední řadě soulad záměru s cíly a úkoly územního plánování.   9. Dále soud ze správního spisu zjistil, že Ministerstvo životního prostředí vydalo dne 31. 5. 2022 pod č.j. MZP/2022/580/693, pod sp.zn. ZN/MZP/2022/580/123, závazné stanovisko, jímž bylo potvrzeno závazné stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, regionálního pracoviště Správa chráněné krajinné oblasti Beskydy, jímž byl vydán souhlas s realizací předmětné stavby. Předmětné závazné stanovisko se týkalo posouzení předmětné stavby ve vztahu k charakteristice potenciálně dotčeného krajinného prostoru a předpokládaného vlivu stavby.    Posouzení zdejším soudem   10. Krajský soud poté co zjistil, že žalobní návrh je věcně projednatelný, přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době rozhodování žalovaného, tedy ke dni 15. 7. 2022 (ust. § 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.   11. Podle ustanovení § 149 odst. 7 z. č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“): „Jestliže odvolání směřuje proti obsahu závazného stanoviska, vyžádá odvolací správní orgán potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska. Tomuto správnímu orgánu zasílá odvolání spolu s vyjádřením správního orgánu prvního stupně a s vyjádřením účastníků.“   12. Krajský soud konstatuje, že žalovaný zcela v souladu s citovaným zákonným ustanovením § 149 odst. 7 z. č. 500/2004 Sb., správní řád, vyžádal potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska. K odvolání žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí pak žalovaný jako odvolací orgán proti prvostupňovému rozhodnutí opatřeními ze dne 4. 5. 2022 se obrátil na oddělení územního plánování a oddělení ochrany ovzduší a integrované prevence krajského úřadu Moravskoslezského kraje, které jsou nadřízeným orgánem úřadu územního plánování a orgánu ochrany ovzduší, a na Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy IX, s žádostmi o potvrzení nebo změnu žalobkyní napadených závazných stanovisek. Krajský soud v Ostravě dále konstatuje, že Krajský úřad Moravskoslezského kraje, oddělení územního plánování závazné stanovisko úřadu územního plánování závazným stanoviskem č.j. MSK 62416/2022 ze dne 31. 5. 2022, potvrdilo. Krajský soud v Ostravě dále konstatuje, že Krajský úřad Moravskoslezského kraje, oddělení ochrany ovzduší a integrované prevence závazné stanovisko orgánu ochrany ovzduší závazným stanoviskem č.j. MSK 62570/2022 ze dne 18. 5. 2022, potvrdilo. Krajský soud v neposlední řadě konstatuje, že Ministerstvo životní prostředí závazné stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny závazným stanoviskem č.j. MSK MZP/2022/580/693 ze dne 31.5.2022, potvrdilo.       13. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 28. 7. 2009 č. j. 2 As 34/2009-65 u závazného stanoviska dovodil, že souhlasy a stanoviska vydávané jako podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu, jsou závazným stanoviskem podle správního řádu a nejsou samostatným správním rozhodnutím. Na závazná stanoviska vydaná podle § 149 správního řádu by vzhledem k jejich charakteru nemělo být obecně (nestanoví-li zákon výslovně jinak) nahlíženo jako na samostatně přezkoumatelná rozhodnutí, protože nezakládají, nemění ani neruší práva a povinnosti osob, ani nedeklarují jejich existenci. Přezkoumávána tedy mohou být ve správním soudnictví pouze na základě § 75 odst. 2 s.ř.s.   14. K žalobní námitce prezentované žalobkyní v žalobě jako první v pořadí, tedy, že umístěním krbové vložky v předmětné stavbě dojde ke znečištění ovzduší krajský soud konstatuje, že přezkoumal jak závazné stanovisko Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí, odboru životního prostředí, jako orgánu ochrany ovzduší, vydaného v rámci koordinovaného stanoviska č.j. MUFO 5925/2020/KS ze dne 21. 7. 2020, vydaného podle § 11 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší jako podklad pro rozhodnutí o umístění a povolení předmětné stavby, tak závazné stanovisko Krajské úřadu Moravskoslezského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství vydané dne 18. 5. 2022 pod č.j. MSK 62570/2022, pod sp.zn. ŽPZ/10472/2022/Hyb, když přezkoumal jak jejich zákonnost, tak věcnou správnost, když lze konstatovat, že vydaná závazná stanoviska jsou jednak zákonnými, tedy odpovídají liteře zákona, stejně jako jsou věcně správnými a jejich vydáním nebyla žalobkyně jakkoliv krácena na jejích právech a zároveň jejich vydáním nemohla být žalobkyni způsobena jakákoliv újma. Argumentace obou závazných stanovisek k umístění krbové vložky ve stavbě je zcela zřejmá, jasná a správná, když jí lze bez dalšího přisvědčit a Krajský soud v Ostravě se s argumentací ztotožňuje. K samotné argumentaci lze ve shodě s vydanými závaznými stanovisky shrnout, že se jedná o stacionární zdroj pro jeden krb na tuhá paliva o tepelném výkonu 3 kW, který bude pouze doplňkovým zdrojem vytápění, když primárním zdrojem vytápění předmětné stavby bude elektrická energie. Zcela přiléhavou se jeví rovněž argumentace, že v dané lokalitě k.ú. X nedochází k regulaci používání krbů, kamen a krbových vložek a za dané situace nelze omezovat stavebníky předmětné stavby a zakazovat jim umístění krbové vložky v předmětné stavbě, neboť naopak takové posouzení by bylo zjevně diskriminační, není-li v dané lokalitě v tomto směru omezován ani kdokoliv jiný, například žalobkyně. Krajský soud v Ostravě se vzhledem k uvedenému zcela ztotožňuje se stanoviskem žalovaného a konstatuje že žalobní námitce spočívající v argumentaci znečištění ovzduší umístěním krbové vložky v předmětné stavbě nelze přisvědčit.        15. Krajský soud v Ostravě se ve vztahu k žalobní námitce prezentované žalobkyní v žalobě jako druhé v pořadí, tedy že by předmětná stavba měla splňovat v budoucnu platné předpisy stran energetické náročnosti budov, zcela ztotožňuje se stanoviskem žalovaného. Pokud žadatel podal žádost o společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje do 31. 12. 2021, dokládal výstavbu na nákladově optimální úrovni a splnění požadavků na výstavbu nové budovy s téměř nulovou spotřebou energie průkazem energetické náročnosti budovy zpracovaným dle vyhlášky č. 264/2020 Sb., ve znění platném do 31. 12. 2021. Požadavek žalobkyně na aplikaci v budoucnu platného právního předpisu je zcela neoprávněný a vymykající se základním právním zásadám, když je vždy nutno aplikovat aktuálně účinnou právní úpravu a postup navrhovaný žalobkyní by byl protiprávní.     16. K žalobní námitce prezentované žalobkyní v žalobě jako třetí v pořadí, tedy, že ve vztahu k umístění stavby došlo k rezignaci na regulativy CHKO Beskydy, Krajský soud v Ostravě konstatuje, že přezkoumal jak závazné stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, regionálního pracoviště Správa chráněné krajinné oblasti Beskydy, jímž byl vydán souhlas s realizací předmětné stavby, tak závazné stanovisko Ministerstva životního prostředí vydané dne 31. 5. 2022 pod č.j. MZP/2022/580/693, pod sp.zn. ZN/MZP/2022/580/123, stejně jako závazné stanovisko orgánu územního plánování Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí, ze dne 12. 6. 2020, č.j. MUFO 16702/2020 vydaného podle § 96b zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu jako podklad k záměru pod názvem „NOVOSTAVBA RODINNÉHO DOMU P.Č. X v K.Ú. X“, a v neposlední řadě závazné stanovisko Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu ze dne 31. 5. 2022, vydaného pod č.j. MSK 62416/2022, pod sp.zn. ÚPS/10201/2022/kan, když přezkoumal jak jejich zákonnost, tak věcnou správnost, a lze konstatovat, že vydaná závazná stanoviska jsou jednak zákonnými, tedy odpovídají zákonným předpisům, stejně jako jsou věcně správnými a jejich vydáním nebyla žalobkyně jakkoliv krácena na jejích právech a zároveň jejich vydáním nemohla být žalobkyni způsobena jakákoliv újma. Argumentace závazných stanovisek k umístění stavby je zcela zřejmá, jasná a správná, když jí lze bez dalšího přisvědčit a Krajský soud v Ostravě se s argumentací ztotožňuje. K samotné argumentaci lze ve shodě s vydanými závaznými stanovisky shrnout, že posuzovaná stavba vzhledem ke svému umístění a charakteru nenarušuje strukturu zástavby nadměrnou zastavěnou plochou, svým objemem, druhem oplocení či typem a počtem doprovodných staveb a umístěním v terénu. Stavba je v souladu s urbanistickou koncepcí danou územním plánem umísťována do zastavěné části obce, přičemž nenarušuje obraz sídla v krajině. K doporučením AOPK uváděným pro realizaci výstavby v Chráněné krajinné oblasti Beskydy možno konstatovat, že stavba splňuje s ohledem na okolní zástavbu a umístění v III. zóně ochrany Chráněné krajinné oblasti Beskydy základní požadavky na její provedení, a to zejména rozměry, situování a způsob provedení střechy. V neposlední řadě možno konstatovat, že architektonické požadavky AOPK na stavební činnost nemají normativní charakter a mají sloužit jako doporučení pro plánování stavební činnosti v Chráněné krajinné oblasti Beskydy, přičemž každý případ nutno posuzovat individuálně a v neposlední řadě je předmětná stavba umísťována do zástavby bez jednotného architektonického charakteru. Krajský soud v Ostravě je rovněž toho názoru, že argumentace žalobkyně, že umístěním předmětné stavby, s níž se žalobkyně vzhledově neztotožňuje, v blízkosti nemovitosti žalobkyně, dojde ke snížení hodnoty nemovitosti žalobkyně, je zcela teoretická a konkrétně nepodložená. Vzhledem k celkové roztříštěnosti argumentace je třeba shrnout, že samotný nesouhlas žalobkyně s umístěním předmětné stavby sám o sobě nestačí k zamítnutí žádosti stavebníka. Krajský soud v Ostravě se vzhledem k uvedenému zcela ztotožňuje se stanoviskem žalovaného a konstatuje, že žalobní námitce spočívající v argumentaci rezignací na regulativy CHKO Beskydy nelze přisvědčit.   Náklady řízení   15. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., když procesně úspěšnému žalovanému nevznikly v tomto řízení žádné náklady přesahující jeho běžnou úřední činnost.   16. Stran nákladů zúčastněných osob soud uvádí, že dle ustanovení § 60 odst. 5 s. ř. s. mají tyto právo na náhradu pouze těch nákladů, které jim vznikly v souvislosti s plněním povinností jim uložených soudem. Náhradu jiných nákladů lze přiznat pak jen na návrh a z důvodů zvláštního zřetele hodných. Jelikož pak soud zúčastněným osobám žádné povinnosti neuložil, právo na náhradu nákladů jim nevzniklo, o čemž soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku.     Poučení:   Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.   Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.   Ostrava 26. září 2023     Mgr. Jiří Gottwald předseda senátu             Shodu s prvopisem potvrzuje