č. j. 25 A 111/2022-33             ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., a JUDr. Zory Šmolkové ve věci   žalobce:  Š. K. zastoupený advokátem Mgr. Michalem Žůrkem    sídlem Vrchlického sad 1893/3, 602 00  Brno proti žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 8. 2022, č. j. MSK 95951/2022, ve věci záznamu bodů v registru řidičů   takto:   I. Žaloba se zamítá.   II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: 1. Žalobce se včas doručenou žalobou domáhal zrušení výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu v Bruntále ze dne 30. 5. 2022, č. j. MUBR/69502-21 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byly zamítnuty žalobcovy námitky proti provedeným záznamům bodů v bodovém hodnocení řidiče. 2. Žalobce namítl, že se žalovaný chybně vypořádal s hodnocením jednotlivých pokutových bloků (správně příkazových – pozn. soudu), jenž má žalobce za nezpůsobilé k záznamu bodů v registru řidičů. Bloky nesplňují formální náležitosti, které jsou pro jejich správnost nutné. Žalovaný se vypořádal s formálními náležitostmi bloků co do odkazu na text obsahující odkaz na příslušné ust. zákona o silničním provozu a na samotný popis skutku, avšak dále už nehodnotil a nevyjádřil se k dalším formálním náležitostem kladeným na pokutové bloky. 3. Žalobce dále namítl, že podpisy na blocích ze dne 21. 9. 2017, 17. 6. 2020, 3. 7. 2020, 6. 3. 2021 a 14. 9. 2021 nebyly podepsány žalobcem a rozporuje jejich pravost. K tomu navrhuje žalobce zadat soudem vypracování znaleckého posudku z oboru písmoznalectví. Pro komparaci podpisu žalobce odkázal na příkaz Městského úřadu v Bruntále ze dne 29. 11. 2017. Předmětné bloky, na kterých není podpis žalobce, tedy nejsou způsobilé pro zápis bodů do registru, což měl posoudit i žalovaný. Blok ze dne 6. 3. 2021 nesplňuje požadavky kladené zákonem na formu zavinění. Uvedená forma „úmysl“ je zde uvedena chybně, neboť v případě daného deliktu se jedná o vědomou nedbalost. U ostatních bloků má žalobce též pochybnosti o správnosti posouzení subjektivní stránky deliktu a rozporuje uvedenou formu zavinění i u nich. 4. Žalovaný ve vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný k námitce, že žalobce nepodepsal příkazové bloky uvedl, že stejná nekonkrétní námitka byla vznesena již v prvostupňovém řízení, avšak žalobce neuvedl žádnou vlastní skutkovou verzi o tom, kdo tedy tyto příkazové bloky podle něj podepsal, kde se žalobce v daných dnech nacházel či jak je možné, že na všech příkazových blocích je ztotožněn dle občanského či řidičského průkazu. Důkaz znaleckým posudkem považuje žalovaný za nadbytečný. Žalobní námitky, které směřují proti posouzení formy zavinění se míjejí s předmětem řízení. 5. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „s. ř. s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodoval přitom v souladu s § 51 s. ř. s. bez nařízení jednání. 6. Krajský soud předně odkazuje na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78, podle nějž „míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej, není naprosto na místě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty.“ Pokud žalobce obecně namítá, že se žalovaný vypořádal ve svém rozhodnutí toliko s formálními náležitostmi příkazových bloků a nehodnotí další formální náležitosti, krajský soud uvádí, že odůvodnění napadeného rozhodnutí považuje za zcela přezkoumatelné a adekvátní obsahu odvolacích námitek. 7. Ke konkrétnímu tvrzení stran podpisů na příkazových blocích krajský soud uvádí, že žalobce byl na příkazových blocích ztotožněn nejen svým podpisem, ale také adresou, datem narození, číslem občanského a řidičského průkazu a tyto údaje mezi bloky korespondují. V blocích je jednoznačně specifikováno místo a doba spáchání přestupku a odkaz na porušené zákonné ustanovení, včetně specifikace protiprávního jednání. Žalobce nepředložil žádnou alternativní skutkovou verzi, která by osvětlovala, co se ve vztahu k předmětnému skutku podle jeho mínění odehrálo a jak mohl sporný pokutový blok vůbec vzniknout. Krajský soud proto hodnotí argumentaci žalobce jako nevěrohodnou a účelovou. V důsledku všech výše uvedených skutečností považuje soud provedení znaleckého posudku k přezkoumání pravosti podpisů na příkazových blocích za nadbytečné, neboť v kontextu všech zjištěných skutkových okolností není pochyb o pravosti údajů na příkazovém bloku. Krajský soud tak dospěl k závěru, že příkazové bloky byly způsobilým podkladem pro záznam bodů žalobci, který byl řádně identifikován jako řidič a přestupce ve všech uvedených případech. 8. Pokud jde o tvrzené nedostatky bloku ze dne 6. 3. 2021, krajský soud s ohledem na konstantní judikaturu NSS (např. rozsudek ze dne 8. 11. 2018, č. j. 5 As 132/2016-34, rozsudek ze dne 17. 1. 2019, č. j. 10 As 28/2018-45) předestírá, že blokové řízení je zkráceným a velmi zjednodušeným typem správního řízení, jehož podstata je postavena na procesní ekonomii řízení a spočívá v rychlém, neformálním projednání a vyřízení přestupku přímo na místě po jeho zjištění. Ve věci neprobíhá standardní správní řízení ani dokazování. Forma zavinění je zákonnou náležitostí příkazového bloku, avšak ne vždy je následkem formálních či obsahových nedostatků příkazového bloku jeho nezpůsobilost být podkladem pro zápis bodů do registru řidičů (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012-20). Příkazový blok ze dne 6. 3. 2021 obsahuje k identifikaci, popisu skutku, času, místa a způsob spáchání přestupku. Dále je v něm uvedena i výše uložené pokuty a označení oprávněné úřední osoby včetně jejího podpisu. Z příkazového bloku je zřetelné, že se žalobce dopustil vytýkaného jednání, neboť dne 6. 3. 2021 v 8:55 hod. na ul. Staroměstská v Bruntále držel za jízdy v ruce hovorové zařízení – mobilní telefon. Popis porušené povinnosti je srozumitelně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace skutku. S ohledem na uvedené soud dospěl k závěru, že jednání žalobce jako řidiče bylo v příkazovém bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že je nelze zaměnit za jiné jednání a nesprávnost údaje o zavinění v posuzované věci by v kontextu shora citované judikatury nemohla mít dopad na způsobilost pokutového bloku být podkladem pro zápis bodů do registru řidičů. Žalobní námitka není důvodná. 9. S ohledem na výše uvedené soud žalobu zamítl jako nedůvodnou v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s. (výrok I.). 10. Procesně úspěšnému žalovanému (§ 60 odst. 1 s. ř. s.) nevznikly podle obsahu spisu žádné náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Poučení:   Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.      Ostrava 19. října 2023       Mgr. Jiří Gottwald předseda senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje