č. j. 25 A 86/2022 - 46           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY      Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve věci   žalobkyně:  T. T. N. zastoupená Mgr. Vratislavem Tauberem, advokátem sídlem nám. 28. října 1898/9, 602 00 Brno proti žalované:  Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21  Praha 4   o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 3. 5. 2022, č. j. MV–57059–4/SO- 2022, ve věci prodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty,   takto:   I. Rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne 3. 5. 2022 č. j. MV–57059–4/SO- 2022 se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.   II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10 800 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně Mgr. Vratislava Taubera, advokáta se sídlem Brno, nám. 28. října 1898/9.       Odůvodnění:   1. Žalobkyně se dne 3. 6. 2022 domáhala u Krajského soudu v Ostravě zrušení rozhodnutí žalované ze dne 3. 5. 2022 č. j. MV–57059–4/SO- 2022 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 4. 2. 2022 zamítající žádost o prodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty, neboť žalobkyně vykonávala nelegální práci.   2. Žalobkyně namítla nedostatečně zjištěný skutkový stav pro závěr, že vykonávala nelegální práci, protože žalovaná vycházela pouze z písemných podkladů, ze kterých nelze vyvodit závěr, že skutečně vykonávala práci jako prodavačka v období od 1. 1. 2020 do 31. 5. 2021, když v praxi nemusí odpovídat skutečně vykonávaná práce formálně sjednané pozici. Zjištění skutečně vykonávané práce je přitom pro závěr o nelegální práci rozhodující, což vyslovil i Nejvyšší správní soud v rozsudku z 3. 12. 2021, č. j. 5 Azs 388/2020-45. Faktickou stránkou se správní orgány nezabývaly. Žalobkyně jako prodavačka nepracovala.   3. Písemné důkazy mají podle žalobkyně nízkou vypovídací hodnotu, neboť jsou mezi nimi rozpory; žalobkyně poukázala na chyby v datech uzavření a překlepy. Sepisování dodatků ke smlouvě zjevně nebyla věnována dostatečná pozornost, v důsledku čeho si žalobkyně nevšimla pochybení v uvedené pracovní pozici. Žalobkyně má pouze základní vzdělání a omezené jazykové vybavení. Jestliže podepsala dodatek k pracovní smlouvě, ve kterém je uvedena jiná pracovní pozice, než na kterou jí byla vydána zaměstnanecká karta, stalo se tak právě z důvodu omezených jazykových schopností. O špatné jazykové vybavenosti žalobkyně svědčí samotná žádost o prodloužení zaměstnanecké karty, která obsahuje řadu gramatických a jazykových chyb.   4. Žalobkyně ve správním řízení navrhla výslech osoby, jež je oprávněna jednat za jejího zaměstnavatele, která by mohla objasnit, že žalobkyně práci prodavačky nikdy nevykonávala. Tento důkaz by mohl osvědčit faktický, nikoliv formální stav, přesto však nebyl proveden pro nadbytečnost a pro jeho podpůrný charakter. Podpůrný charakter však judikatura dovodila pouze u účastnického výslechu, nikoliv u výslechu svědeckého.   5. Žalovaná se k žalobě nad rámec své argumentace uvedené v napadeném rozhodnutí nijak nevyjádřila.   6. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas ve lhůtě dvou měsíců po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí žalované žalobkyni, tedy v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná; ve věci rozhodl bez jednání v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť s tímto postupem oba účastníci souhlasili.   7. Ze správního spisu krajský soud zjistil, že žalobkyně požádala o prodloužení zaměstnanecké karty dne 16. 9. 2020. V žádosti uvedla, že na požadovanou pracovní pozici bylo vydáno povolení k zaměstnání. Jako své povolání uvedla „zaměstnan“, požadované pracovní zařazení „skladníka“ u zaměstnavatele „Dieptrang Fashion sro“, důvod pobytu v České republice uvedla „zaměstnance“.    8. K žádosti přiložila mj. pracovní smlouvu se zaměstnavatelem Dieptrang Fashion s. r. o. z 9. 3. 2018 na dobu neurčitou, pracovní pozice skladnice, týdenní pracovní doba 40 hodin a měsíční mzda 13 500 Kč, a dodatek č. 1 k této pracovní smlouvě z 1. 1. 2019, kterou se mění týdenní pracovní doba na 20 hodin, a měsíční mzda se sjednává na 7 400 Kč. Dále předložila mzdové listy za měsíce červen až srpen roku 2020, kde základní mzda byla uvedena 17 800 Kč.   9. K výzvě Ministerstva vnitra zaměstnavatel žalobkyně předložil dodatek č. 2 k pracovní smlouvě z 1. 1. 2020, podle kterého žalobkyně sjednala pracovní pozici prodavačka s týdenní pracovní dobou 40 hodin a měsíční mzdou 17 800 Kč.   10.                      V centrální evidenci volných pracovních míst u volného pracovního místa 13 945 70 450 je uvedena vykonávaná práce pomocný skladník.   11.                      Žalobkyně k výzvě Ministerstva vnitra následně předložila pracovní smlouvu z 1. 6. 2021, s nástupem do práce 1. 6. 2021, druh práce skladnice, stanovená týdenní pracovní doba 40 hodin a měsíční mzda 16 800 Kč. Uvedla dále, že nikdy nepracovala jako prodavačka a nikdy tak nebyla zaměstnána v rozporu se zaměstnaneckou kartou. K prokázání svého tvrzení navrhla výslech osoby, jednající za jejího zaměstnavatele. Současně uvedla, že účetní, která často prostřednictvím datové schránky jejího zaměstnavatele komunikuje, nedisponuje informacemi z jednotlivých kamenných obchodů, které zaměstnavatel provozuje.   12.                      Dne 4. 2. 2022 Ministerstvo vnitra žádost žalobkyně zamítlo a zaměstnaneckou kartu neprodloužilo podle § 44a odst. 11 ve spojení s § 46 odst. 6 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, ve znění účinném do 1. 8. 2021 (dále jen zákon o pobytu cizinců). Dospělo k závěru, že v době od 1. 1. 2020 do 31. 5. 2021 žalobkyně vykonávala práci jako prodavačka, navzdory tomu, že měla vydanou zaměstnaneckou kartu na pracovní pozici skladnice. Vykonávala tak pracovní činnost v rozporu s vydanou zaměstnaneckou kartou, a tedy nelegální práci podle § 5 písm. e) bod 2 zákona ě. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Uzavření pracovní smlouvy dne 1. 6. 2021 na uvedeném nemůže nic změnit, neboť již ze samotného jazykového znění ustanovení § 46 odst. 6 písm. e) zákona o pobytu cizinců vyplývá, že výkon nelegální práce se posuzuje ve vztahu k minulosti. Ministerstvo vnitra odůvodnilo neprovedení navrženého výslechu osoby oprávněné jednat za zaměstnavatele žalobkyně tím, že jde v tomto případě o důkaz podpůrného charakteru, který by nebyl způsobilý narušit zjištění z věrohodných důkazů.   13.                      Proti rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, v němž namítala nesprávně zjištěný skutkový stav ve vztahu k výkonu nelegální práce, poukázala na svůj možný omyl v důsledku špatných jazykových znalostí a vytkla prvostupňovému rozhodnutí též neprovedení navrženého důkazu svědeckým výslechem.   14.                      O odvolání rozhodla žalovaná napadeným rozhodnutím, ve kterém se s argumenty ministerstva vnitra zcela ztotožnila. Uvedla, že z dodatku č. 2 pracovní smlouvy jasně vyplývá změna pracovní pozice žalobkyně, kterou správnímu orgánu neoznámila. Z výplatních pásek nevyplývá, k jaké pracovní pozici se vztahují. Pracovní smlouva s nástupem práce 1. 6. 2021 nevyvrací skutečnost, že v době od 1. 1. 2020 do 31. 5. 2021 vykonávala nelegální práci.  K námitce omezeného jazykového vybavení a pouze základního vzdělání žalovaná uvedla, že je povinností žalobkyně znát právní předpisy, zejména ty, které se jí dotýkají. Ztotožnila se rovněž se závěrem o nadbytečnosti navrženého výslechu, neboť důvod zamítnutí žádosti je spisovým materiálem dostatečně prokázán.   15.                      V projednávané věci je mezi účastníky řízení spor o otázku, zda se závěr o výkonu nelegální práce žalobkyní opíral o náležitě zjištěný skutkový stav věci. 16.                      Podle § 44a odst. 11 zákona o pobytu cizinců ministerstvo platnost zaměstnanecké karty neprodlouží, (…) je‑li důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti zaměstnanecké karty (§ 46e). Podle § 46 odst. 6 písm. e) věty druhé zákona o pobytu cizinců ministerstvo zaměstnaneckou kartu nevydá, pokud cizinec vykonával nelegální práci. 17.                      Podle § 5 písm. e) bod 2 zákona o zaměstnanosti se nelegální prací rozumí práce vykonávaná cizincem v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je‑li podle tohoto zákona vyžadováno, nebo v rozporu se zaměstnaneckou kartou (…). 18.                      Z výše citovaných ustanovení vyplývá, že k prodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty nedojde, vykonával‑li žadatel práci v rozporu se zaměstnaneckou kartou. Výkon v rozporu se zaměstnaneckou kartou je podle § 5 písm. e) zákona o zaměstnanosti považován za výkon nelegální práce. Při posuzování otázky, zda se cizinec dopustil výkonu nelegální práce, je přitom „správní orgán rozhodující ve věcech pobytu cizinců oprávněn sám hodnotit charakter vykonávané činnosti cizince a činit si o této otázce vlastní úsudek bez nutnosti obracet se na příslušný správní orgán rozhodující ve věcech zaměstnanosti“ (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 7. 2019, č. j. 6 Azs 373/2018‑30, který sice uvedený závěr vyslovil při posuzování otázky plnění účelu povoleného pobytu, avšak nepochybně dopadá i na nyní posuzovaný případ). Z judikatury správních soudů dále vyplývá požadavek na správní orgány, aby se při závěru o výkonu nelegální práce neomezily pouze na formální podklady, tedy pracovní smlouvy, ale aby se zabývaly skutečným charakterem posuzované práce, tedy zda fakticky jde o práci závislou a nelegální, tedy – v posuzované věci - vykonávanou v rozporu se zaměstnaneckou kartou (viz např. již rozsudek Nejvyššího právního soudu č. j. 6 Azs 117/2022-33 z 16. 2. 2023 nebo č. j. 6 Azs 388/2020-45 z 3. 12. 2021). 19.                      Žalobkyně v řízení namítala, že nikdy nevykonávala práci jako prodavačka, ale vždy jako skladnice, a dovolávala se svých nedostatečných jazykových znalostí, které vedly k tomu, že omylem podepsala pracovní smlouvu s chybnou pracovní pozicí. Krajský soud souhlasí s úvahou žalované a ministerstva vnitra, že sled událostí nasvědčuje změně pracovní pozice žalobkyně na pracovní pozici prodavačky od 1. 1. 2020. Nicméně lze rovněž souhlasit s žalobkyní, že v podkladech, ze kterých správní orgány vycházely, jsou rozpory, které naopak mohou svědčit o opaku. Změně pozice neodpovídá zvýšení mzdy, když za výkon práce skladnice na poloviční úvazek žalobkyně pobírala mzdu přesahující mzdu sjednanou za úvazek celý; rozdíl mezi mzdou prodavačky a skladnice po tomto zvýšení není nijak výrazný, ačkoliv – jak správní orgány zjistily – rozsah povinností prodavačky výrazně přesahuje rozsah povinností skladnice. Nadto, jak vyplývá ze správního spisu, v provozovně, která byla sjednána jako místo výkonu práce, se nacházejí rozsáhlé skladové prostory. O nízké úrovni jazykových znalostí žalobkyně skutečně svědčí samotná žádost, ve které je mnoho gramatických a jazykových chyb (viz odstavec 7 tohoto rozsudku).  Tyto nízké jazykové znalosti vskutku mohly vést žalobkyni k tomu, aby smlouvě, kterou podepisuje, nevěnovala náležitou pozornost a přehlédla zde uvedenou pracovní pozici. 20.                      Za této situace nebyl skutkový stav ohledně výkonu nelegální práce zjištěn dostatečně, když se správní orgány nezabývaly tím, jakou práci žalobkyně fakticky vykonávala. V tomto světle pak nemůže obstát závěr o nadbytečnosti výslechu navrženého svědka, když výpověď zaměstnavatele žalobkyně, resp. osoby jednající za něj, má potenciál ozřejmit, jakou práci žalobkyně v předmětném období vykonávala. 21.                      Za této situace krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. V něm žalovaná poté, co postaví na jisto, zda žalobkyně ve sporném období vykonávala nelegální práci, či nikoliv, ve věci opětovně rozhodně.   22.                      O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle procesního úspěchu žalobkyně ve věci, které podle § 60 s. ř. s. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně představují zaplacený soudní poplatek za podání žaloby ve výši 3 000 Kč, dále odměna ze zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3 100 Kč, podle § 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za dva úkony právní služby, příprava převzetí zastoupení a sepis žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky a dvakrát režijní paušál ve výši 300 Kč za každý z těchto úkonů právní služby podle § 13 odst. 3 vyhlášky. Všechny tyto náklady řízení podle obsahu spisu žalobkyni prokazatelně vznikly a jedná se o náklady nezbytně nutné k uplatnění jejího práva. Soud proto žalovanou k jejich zaplacení zavázal, a to k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu ve spojení s ustanovením § 64 s. ř. s. Lhůtu k zaplacení soud stanovil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť tato lhůta je přiměřená možnostem žalované.   Poučení:   Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.   Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.       Ostrava 15. června 2023     Mgr. Jiří Gottwald předseda senátu                           25 A 86/2022-52   ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Miroslavy Honusové, ve věci   žalobkyně:  T.T. N. zastoupená Mgr. Vratislavem Tauberem, advokátem sídlem nám. 28. října 1898/9, 602 00 Brno   proti žalované:  Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21  Praha 4   za účasti:  P. Q. D.    zastoupená Mgr. Vratislavem Tauberem, advokátem sídlem nám. 28. října 1898/9, 602 00 Brno   o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 3. 5. 2022, č. j. MV–57059–4/SO- 2022, ve věci prodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty, o doplnění rozsudku ze dne 15. června 2023, č. j. 25 A 86/2019 – 43   takto:   I. Rozsudek ze dne 15. června 2023, č. j. 25 A 86/2019 – 43 se v záhlaví doplňuje o osobu zúčastněnou na řízení: P. Q. D., bytem X, zastoupená Mgr. Vratislavem Tauberem, advokátem, sídlem nám. 28. října 1898/9, 602 00 Brno.   II. Rozsudek ze dne ze dne 15. června 2023, č. j. 25 A 86/2019 – 43 se doplňuje o výrok III., který zní: „Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení“.   III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o doplňujícím rozsudku.   IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o doplňujícím rozsudku.     Odůvodnění:   1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 3. 6. 2022 se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 3. 5. 2022, č. j. MV–57059–4/SO- 2022.   2. Krajský soud rozsudkem ze dne 15. 6. 2023, č. j. 25 A 86/2022-43, napadené rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a rozhodl o právu žalobkyně na náhradu nákladů řízení.  Nerozhodl však o právu osoby zúčastněné na řízení na náhradu nákladů řízení, a proto podle § 166 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve spojení s § 64 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) o něm rozhodl tímto doplňujícím rozsudkem (výrok II.); současně rozhodl o opravu záhlaví rozsudku podle § 54 odst. 4 o. s. ř. (výrok I.).   3. Vzhledem k tomu, že osobě zúčastněné na řízení podle obsahu spisu žádné náklady v souvislosti s plněním povinnosti, kterou by jí uložil soud, nevznikly, soud ji v souladu s ustanovením § 60 odst. 5 s. ř. s. náhradu nákladů řízení nepřiznal.   4. Vzhledem k tomu, že v souvislosti s tímto doplňujícím rozsudkem nevznikly žádnému z účastníků řízení, ani osobě zúčastněné na řízení, žádné náklady řízení, soud jim náhradu nákladů řízení o doplňujícím rozsudku nepřiznal (výroky III. a IV.).     Poučení:   Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.    Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.     Ostrava 19. července 2023     Mgr. Jiří Gottwald předseda senátu     25 A 86/2022-58 USNESENÍ  Krajský soud v Ostravě rozhodl předsedou senátu Mgr. Jiřím Gottwaldem ve  věci   žalobkyně:  T. T. N. zastoupená Mgr. Markem Eichlerem, advokátem sídlem S. K. Neumanna 2052, Varnsdorf proti žalované:  Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21  Praha 4   za účasti: P. Q. D. zastoupen Mgr. Vratislavem Tauberem, advokátem sídlem nám. 28. října 1898/9, 602 00 Brno   o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 3. 5. 2022, č. j. MV–57059–4/SO-2022, ve věci prodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty, o opravě zkráceného rozsudku ze dne 15. června 2023 č. j. 25 A 86/2022-43, o opravě rozsudku ze dne 15. června 2023 č. j. 25 A 86/2022-46, o opravě zkráceného doplňujícího rozsudku ze dne 19. července 2023 č. j. 25 A 86/2022-50, o opravě doplňujícího rozsudku ze dne 19. července 2023 č. j. 25 A 86/2022-52,   takto:   I. Záhlaví zkráceného rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. června 2023, č. j. 25 A 86/2022-43, se opravuje tak, že místo zástupce žalobkyně Mgr. Vratislava Taubera, advokáta se sídlem nám. 28. října 1898/9, 602 00 Brno, se uvádí správný zástupce Mgr. Marek Eichler, advokát se sídlem S. K. Neumanna 2052, 407 47 Varnsdorf.   II. Výrok II. zkráceného rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. června 2023, č. j. 25 A 86/2022-43 se opravuje tak, že místo zástupce žalobkyně Mgr. Vratislava Taubera, advokáta se sídlem nám. 28. října 1898/9, 602 00 Brno, se uvádí správný zástupce Mgr. Marek Eichler, advokát se sídlem S. K. Neumanna 2052, 407 47 Varnsdorf, tak, že po opravě správně zní: „Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10 800 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně Mgr. Marka Eichlera, advokáta se sídlem S. K. Neumanna 2052, 407 47 Varnsdorf.“   III. Záhlaví rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. června 2023, č. j. 25 A 86/2022-46, se opravuje tak, že místo zástupce žalobkyně Mgr. Vratislava Taubera, advokáta se sídlem nám. 28. října 1898/9, 602 00 Brno, se uvádí správný zástupce Mgr. Marek Eichler, advokát se sídlem S. K. Neumanna 2052, 407 47 Varnsdorf.   IV. Výrok II. rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. června 2023, č. j. 25 A 86/2022-46 se opravuje tak, že místo zástupce žalobkyně Mgr. Vratislava Taubera, advokáta se sídlem nám. 28. října 1898/9, 602 00 Brno, se uvádí správný zástupce Mgr. Marek Eichler, advokát se sídlem S. K. Neumanna 2052, 407 47 Varnsdorf, tak, že po opravě správně zní: „Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10 800 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně Mgr. Marka Eichlera, advokáta se sídlem S. K. Neumanna 2052, 407 47 Varnsdorf.“   V. Záhlaví zkráceného doplňujícího rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. července 2023, č. j. 25 A 86/2022-50, se opravuje tak, že místo zástupce žalobkyně Mgr. Vratislava Taubera, advokáta se sídlem nám. 28. října 1898/9, 602 00 Brno, se uvádí správný zástupce Mgr. Marek Eichler, advokát se sídlem S. K. Neumanna 2052, 407 47 Varnsdorf, a v předmětu řízení se číslo jednací doplňovaného rozsudku opravuje z chybného č. j. 25 A 86/2019-43 na správné č. j. 25 A 86/2019-46.   VI. Výrok I. zkráceného doplňujícího rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. července 2023, č. j. 25 A 86/2022-50, se opravuje v čísle jednacím doplňovaného rozsudku z chybného č. j. 25 A 86/2019-43 na správné č. j. 25 A 86/2019-46, tak, že správně zní: „Rozsudek ze dne 15. června 2023, č. j. 25 A 86/2019-46 se v záhlaví doplňuje o osobu zúčastněnou na řízení:  P. Q. D., bytem X, zastoupený Mgr. Vratislavem Tauberem, advokátem, sídlem nám. 28. října 1898/9, 602 00 Brno.“   VII. Výrok II. zkráceného doplňujícího rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. července 2023, č. j. 25 A 86/2022-50, se opravuje v čísle jednacím doplňovaného rozsudku z chybného č. j. 25 A 86/2019-43 na správné č. j. 25 A 86/2019-46, tak, že správně zní: „Rozsudek ze dne 15. června 2023, č. j. 25 A 86/2019-46 se doplňuje o výrok III., který zní: Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení“.   VIII. Záhlaví doplňujícího rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. července 2023, č. j. 25 A 86/2022-52, se opravuje tak, že místo zástupce žalobkyně Mgr. Vratislava Taubera, advokáta se sídlem nám. 28. října 1898/9, 602 00 Brno, se uvádí správný zástupce Mgr. Marek Eichler, advokát se sídlem S. K. Neumanna 2052, 407 47 Varnsdorf, a v předmětu řízení se číslo jednací doplňovaného rozsudku opravuje z chybného č. j. 25 A 86/2019-43 na správné č. j. 25 A 86/2019-46.   IX. Výrok I. doplňujícího rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. července 2023, č. j. 25 A 86/2022-52, se opravuje v čísle jednacím doplňovaného rozsudku z chybného č. j. 25 A 86/2019-43 na správné č. j. 25 A 86/2019-46, tak, že správně zní: „Rozsudek ze dne 15. června 2023, č. j. 25 A 86/2019-46 se v záhlaví doplňuje o osobu zúčastněnou na řízení:  P. Q. D., bytem X, zastoupený Mgr. Vratislavem Tauberem, advokátem, sídlem nám. 28. října 1898/9, 602 00 Brno.“   X. Výrok II. doplňujícího rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. července 2023, č. j. 25 A 86/2022-52, se opravuje v čísle jednacím doplňovaného rozsudku z chybného č. j. 25 A 86/2019-43 na správné č. j. 25 A 86/2019-46, tak, že správně zní: „Rozsudek ze dne 15. června 2023, č. j. 25 A 86/2019-46 se doplňuje o výrok III., který zní: Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení“.     Odůvodnění:   1. Při zpracování výše uvedeného zkráceného rozsudku, rozsudku, zkráceného doplňujícího rozsudku a doplňujícího rozsudku došlo k písařské chybě v jejich záhlaví, spočívající v uvedení chybného zástupce žalobkyně Mgr. Vratislava Taubera místo správného zástupce Mgr. Marka Eichlera, který předložil plnou moc žalobkyně k zastupování v řízení dne 13. 9. 2022 při nahlížení do spisu. K téže chybě došlo při zpracování zkráceného rozsudku a rozsudku v jejich výroku II., kdy žalovaná byla zavázána zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám nesprávného zástupce žalobkyně Mgr. Vratislava Taubera, místo aby byla zavázána zaplatit k rukám správného zástupce Mgr. Marka Eichlera. Nesprávnému zástupci byl rovněž rozsudek a doplňující rozsudek doručen, tyto proto dosud nenabyly právní moci.   2. Při zpracování výše uvedeného zkráceného doplňujícího rozsudku a doplňujícího rozsudku došlo k písařské chybě v jejich záhlaví a výrocích I. a II., kde bylo uvedeno chybné číslo jednací doplňovaného rozsudku 25 A 86/2019-43, což je číslo jednací zkráceného rozsudku, místo správného čísla jednacího 25 A 86/2019-46.   3. Podle § 54 odst. 4 věty první zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, (dále jen „s. ř. s.“), opraví předseda senátu v rozsudku i bez návrhu chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti.   4. Vzhledem k tomu, že uvedení nesprávného zástupce žalobkyně a nesprávného čísla jednacího je zjevnou chybou v psaní, v souladu s citovaným ustanovením předseda senátu ji opravil tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto opravného usnesení.       Poučení:   Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     Ostrava 23. dubna 2024     Mgr. Jiří Gottwald předseda senátu 25 A 86/2022-62  USNESENÍ  Krajský soud v Ostravě rozhodl předsedou senátu Mgr. Jiřím Gottwaldem ve  věci   žalobkyně:  T. T. N. zastoupená Mgr. Markem Eichlerem, advokátem sídlem S. K. Neumanna 2052, Varnsdorf proti žalované:  Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21  Praha 4   za účasti: P. Q. D. zastoupen Mgr. Vratislavem Tauberem, advokátem sídlem nám. 28. října 1898/9, 602 00 Brno   o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 3. 5. 2022, č. j. MV–57059–4/SO-2022, ve věci prodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty, o opravě zkráceného doplňujícího rozsudku ze dne 19. července 2023 č. j. 25 A 86/2022-50, o opravě doplňujícího rozsudku ze dne 19. července 2023 č. j. 25 A 86/2022-52,   takto:   I. Záhlaví zkráceného doplňujícího rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. července 2023, č. j. 25 A 86/2022-50, ve znění opravného usnesení ze dne 23. 4. 2024, č. j. 25 A 86/2022-58, se v předmětu řízení opravuje z chybného č. j. 25 A 86/2019-46 na správné č. j. 25 A 86/2022-46.   II. Výrok I. zkráceného doplňujícího rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. července 2023, č. j. 25 A 86/2022-50, ve znění opravného usnesení ze dne 23. 4. 2024, č. j. 25 A 86/2022-58, se opravuje v čísle jednacím doplňovaného rozsudku z chybného č. j. 25 A 86/2019-46 na správné č. j. 25 A 86/2022-46, tak, že správně zní: „Rozsudek ze dne 15. června 2023, č. j. 25 A 86/2022-46 se v záhlaví doplňuje o osobu zúčastněnou na řízení:  P. Q. D., bytem V. 1172/28, R., zastoupený Mgr. Vratislavem Tauberem, advokátem, sídlem nám. 28. října 1898/9, 602 00 Brno.“   III. Výrok II. zkráceného doplňujícího rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. července 2023, č. j. 25 A 86/2022-50, ve znění opravného usnesení ze dne 23. 4. 2024, č. j. 25 A 86/2022-58, se opravuje v čísle jednacím doplňovaného rozsudku z chybného č. j. 25 A 86/2019-46 na správné č. j. 25 A 86/2022-46, tak, že správně zní: „Rozsudek ze dne 15. června 2023, č. j. 25 A 86/2022-46 se doplňuje o výrok III., který zní: Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení“.   IV. Záhlaví doplňujícího rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. července 2023, č. j. 25 A 86/2022-52, ve znění opravného usnesení ze dne 23. 4. 2024, č. j. 25 A 86/2022-58, se v předmětu řízení opravuje z chybného č. j. 25 A 86/2019-46 na správné č. j. 25 A 86/2022-46.   V. Výrok I. doplňujícího rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. července 2023, č. j. 25 A 86/2022-52, ve znění opravného usnesení ze dne 23. 4. 2024, č. j. 25 A 86/2022-58, se opravuje v čísle jednacím doplňovaného rozsudku z chybného č. j. 25 A 86/2019-46 na správné č. j. 25 A 86/2022-46, tak, že správně zní: „Rozsudek ze dne 15. června 2023, č. j. 25 A 86/2022-46 se v záhlaví doplňuje o osobu zúčastněnou na řízení:  P. Q. D., bytem V. 1172/28, R., zastoupený Mgr. Vratislavem Tauberem, advokátem, sídlem nám. 28. října 1898/9, 602 00 Brno.“   VI. Výrok II. doplňujícího rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. července 2023, č. j. 25 A 86/2022-52, ve znění opravného usnesení ze dne 23. 4. 2024, č. j. 25 A 86/2022-58, se opravuje v čísle jednacím doplňovaného rozsudku z chybného č. j. 25 A 86/2019-46 na správné č. j. 25 A 86/2022-46, tak, že správně zní: „Rozsudek ze dne 15. června 2023, č. j. 25 A 86/2022-46 se doplňuje o výrok III., který zní: Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení“.     Odůvodnění:   Ve výše uvedeném zkráceném doplňujícím rozsudku a doplňujícím rozsudku je písařská chyba v jejich záhlaví a výrocích I. a II., i po opravě provedené usnesením ze dne 23. 4. 2024, č. j. 25 A 86/2022-58, spočívající v uvedení chybného čísla jednacího. Jde o zjevnou chybu v psaní, kterou předseda senátu opravil tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto opravného usnesení, postupem podle § 54 odst. 4 věty první zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního.     Poučení:   Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     Ostrava 11. června 2024     Mgr. Jiří Gottwald předseda senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje I. Ch.