V případě vydražení nemovitých věcí v dobrovolné dražbě dle zákona o veřejných dražbách je bývalý vlastník do předání vydražených nemovitostí vydražiteli oprávněn, není-li v prodlení s jejich předáním, nemovité věci užívat a nevzniká mu bezdůvodné obohacení.

2 57 Co 57/2023 Číslo jednací: 57 Co 57/2023-115 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY (anonymizovaný opis) Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Daniely Teterové a soudců JUDr. Ilony Lövyové a JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D., ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] o zaplacení částky 173 612 Kč s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 20. 12. 2022, č. j. 8 C 69/2022-96, takto: I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I mění takto: Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 33 000 Kč s 10,75% úrokem z prodlení ročně z částky 33 000 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 62 850 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [titul] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa]. III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 8 190 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [titul] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa]. Odůvodnění: 1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 33 000 Kč s 10,75% p.a. úrokem z prodlení z částky 33 000 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení (výrok I rozsudku), žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni další částku ve výši 140 612 Kč s 10,75% p.a. úrokem z prodlení z částky 140 612 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení, zamítl (výrok II rozsudku) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na nákladech řízení částku 28 601 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované (výrok III rozsudku). 2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že 24. 7. 2019 bylo zahájeno insolvenční řízení žalované a jelikož žalobkyně uplatňuje pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení od října 2019 do 30. 11. 2021, jedná se o pohledávku vzniklou po zahájení insolvenčního řízení. Ohledně nemovitostí zjistil, že oba účastníci byli podílovými spoluvlastníky domu [adresa] a přilehlých pozemků v [obec] od 20. 2. 2019 každý k ideální jedné polovině, přičemž od 23. 8. 2021 je žalobkyně jejich výlučným vlastníkem. Za dobu od 23. 8. 2021, kdy se žalobkyně stala výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí, žalovaná užívala předmětný dům bez právního důvodu, věděla, kdo je vlastníkem, sama dům včetně klíčů předala až k datu 4. 2. 2022, sama uvedla, že dům není zcela vyklizen, jsou v něm věci jejího bývalého partnera, pana [příjmení]. Dále uvedl (viz str. 5 odstavec první napadeného rozsudku), že částka za pronájem nemovitosti by mohla činit 12 000 Kč měsíčně, jak doložila žalobkyně, a že z vyjádření realitní kanceláře vyplývá, že částka by mohla být od 5 000 Kč do 10 000 Kč měsíčně. 3. Na zjištěný skutkový stav okresní soud aplikoval ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a odvoláním napadeným výrokem I napadeného rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 33 000 Kč představující bezdůvodné obohacení za období od 23. 8. 2021 do 30. 11. 2021 Měsíční nájemné okresní soud stanovil částkou 10 000 Kč, neboť žalobkyně doložila, že částka za pronájem nemovitosti by mohla činit 12 000 Kč měsíčně a z vyjádření realitní kanceláře vyplývá, že částka by mohla být od 5 000 Kč do 10 000 Kč měsíčně. 4. Proti výroku I rozsudku podala žalovaná odvolání, kterým se domáhala jeho změny tak, že žaloba bude i v této části zamítnuta a žalobkyni bude uložena povinnost zaplatit jí náklady řízení. Dle žalobkyně okresní soud neučinil z dílčích skutkových zjištění žádný skutkový závěr o tom, zda žalovaná bydlela v domě [adresa] v [obec] od 23. 8. 2021 do 30. 11. 2021, anebo nikoliv. Z dílčích skutkových zjištění zřetelně plyne, že žalovaná v rozhodné době nebydlela v předmětném domě, a přesto soud ukládá žalované platební povinnost, jako kdyby v tomto domě v rozhodné době bydlela, přičemž tuto skutečnost mají účastníci řízení„ odezírat“ z toho, že paní [jméno] [příjmení] ji viděla v posledním roce před domem [adresa] v [obec]. Pokud jde o předání klíčů od domu, tak žalobkyně sice vydražila druhou polovinu domu [adresa] dne 23. 8. 2021, ale v katastru nemovitostí byl učiněn zápis až v lednu 2022. Proto je také předávací protokol až ze dne 4. 2. 2022. Ke zpoždění zápisu došlo proto, že žalobkyně opomněla navrhnout zápis pozemků k domu přiléhajících. Žalovaná tehdy kontaktovala insolvenční správkyni s dotazem, kdy má předat nemovitost, a ta jí řekla, že až po zápisu do katastru nemovitostí, protože je-li stále ve veřejném seznamu evidována jako vlastník (spoluvlastník), není možné nemovitosti předat. V každém případě je ale nepeněžitý dluh (předání klíčů od domu) dle ust. § 1955 odst. 1 o. z. dluhem výběrným (odnosným). Po vydražení druhé poloviny nemovitostí a zápisu do katastru nemovitostí si žalobkyně prostě jen vyzvedla druhé klíče od domu od bývalé spoluvlastnice - žalované. Své vlastní klíče žalobkyně měla již ode dne, kdy vydražila první polovinu domu. K udělení příklepu v dražbě došlo dne [datum]. Předání domu po skončení spoluvlastnictví je součástí vypořádání zaniklého spoluvlastnictví a nejde o situaci jako u skončení nájmu bytu. Dále vytýkala okresnímu soudu, že učinil nesprávný závěr ohledně výše bezdůvodného obohacení. 5. Žalobkyně u ústního jednání navrhla potvrzení rozsudku v napadené části jako správného. 6. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou oprávněnou, je včasné a přípustné, přezkoumal rozsudek v napadené části, tj. ve výroku I a III, dle ust. § 212 věta prvá a § 212a odst. 1, 3 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), se závěrem, že odvolání je důvodné, avšak z jiných než odvolatelkou uvedených důvodů. 7. Odvolací soud se s ohledem na rozsah odvolání nezabýval nárokem žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení za dobu od 12. 10. 2019 do 22. 8. 2021, o kterém bylo rozhodnuto ve výroku II napadeného rozsudku, který nebyl napaden odvoláním a nabyl tak samostatně právní moci. Předmětem odvolacího řízení je toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení za dobu od 23. 8. 2021 do 30. 11. 2021, přičemž ve vztahu k tomuto nároku okresní soud učinil z jednotlivých důkazů správná skutková zjištění v bodech 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 11, 12, 13, 14 a 16 odůvodnění napadeného rozsudku, byť zjištění z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] (viz bod 14 odůvodnění napadeného rozsudku) nejsou pro řízení relevantní a zjištění ohledně obvyklého nájemného v daném místě a čase jsou neúplná, což však s ohledem na níže uvedené nebrání rozhodnutí ve věci, aniž by bylo třeba v tomto směru doplnit dokazování. 8. Odvolací soud z usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 10. 2019, č. j. [insolvenční spisová značka], nad rámec zjištění okresního soudu (viz bod 3 odůvodnění napadeného rozsudku), zjistil, a to aniž by opakoval dokazování, což je v případě listinných důkazů postup souladný s judikaturou, že věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, byli vyzváni, aby tak učinili ve lhůtě 2 měsíců ode dne 11. 10. 2019. Dále odvolací soud z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 25. 5. 2022, rovněž aniž by opakoval dokazování, zjistil, že žalobkyně je vlastníkem pozemků par. č. St. [číslo], par. č. St. [číslo], par. [číslo] par. [číslo] domu [adresa] stojícím na par. č. St. [číslo] a [číslo], vše v k. ú. [obec] u [obec], [obec], a to na základě takto v katastru zapsaných nabývacích titulů: usnesení soudního exekutora o udělení příklepu 163 EX [číslo] ze dne 20. 2. 2019, právní moc ke dni 23. 3. 2019, právní účinky zápisu k okamžiku 3. 4. 2019 (zápis proveden dne 25. 4. 2019), a potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby [číslo jednací], právní účinky zápisu k okamžiku 26. 10. 2021 (zápis proveden dne 11. 1. 2022). 9. Odvolací soud doplnil dokazování dražební vyhláškou [číslo jednací] ze dne 19. 7. 2021 ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. [insolvenční spisová značka] (oddíl B), když potřeba tohoto důkazu plyne z obsahu spisu, navíc žalobkyně včas – v řízení před okresním soudem - navrhla předmětný insolvenční spis k důkazu, byť neoznačila konkrétní listiny, z níž zjistil, že předmětem dražby byla ˝ rodinného domu [adresa] ve vlastnictví žalované a pozemky par. č. St. [číslo] a par. [číslo] vše k. ú. [obec]. Dle článku 11 nazvaném Podmínky odevzdání předmětu dražby vydražiteli měl být předmět dražby předán vydražiteli po úplném zaplacení ceny dosažené vydražením po podpisu předávacího protokolu; předmět dražby měl bývalý vlastník předat bez zbytečného odkladu vydražiteli oproti doložení potvrzení o nabytí vlastnictví a totožnosti vydržitele. 10. Dále odvolací soud doplnil dokazování protokolem o provedené dražbě dobrovolné [číslo jednací] ze dne 23. 8. 2021, který navrhla k důkazu žalobkyně v řízení před okresním soudem (viz žaloba), z něhož zjistil, že nemovité věci uvedené v bodě 9 vydražila žalobkyně. 11. Jelikož okresní soud nezjišťoval veškeré skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci, poučil odvolací soud u ústního jednání žalobkyni dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., nechť tvrdí, zda do 30. 11. 2021, tj. do konce žalovaného období obdržela potvrzení o nabytí vlastnictví a zda toto předložila žalované, a pokud ano, tak zda a kdy do 30. 11. 2021 vyzvala žalovanou k předání předmětných nemovitostí. Žalobkyně byla poučena, že v případě nesplnění povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní se vystavuje neúspěchu ve sporu pro neunesení břemene tvrzení či důkazního břemene. Žalobkyně u ústního jednání po poučení uvedla, že„ potvrzení o nabytí vlastnictví žalované nepředala, nezaslala, ale žalovaná si toho byla vědoma; výzvy k předání už byly zaslány dříve, ale neví kdy“. Žalobkyně tedy u jednání nebyla schopna reagovat na poučení v celém rozsahu a žádala o poskytnutí lhůty, která jí nebyla poskytnuta, neboť se jedná o tvrzení, která s ohledem na předmět řízení a na tvrzení ohledně nabytí nemovitostí v dražbách, uvedená v žalobě, nemohou být pro žalobkyni překvapivá. 12. Po zopakování a doplnění dokazování odvolací soud zjistil, že žalobkyně nabyla předmětné nemovité věci dvou dražbách, a to podíl na předmětném domě ve výši ˝ a pozemky par. č. St. [číslo] a par. [číslo] (když tyto nemovité věci nebyly předmětem dražby provedené dne 23. 8. 2021) v dražbě v roce 2019 a další podíl ve výši ˝ na domě a pozemky par. č. St. [číslo] a par. [číslo] v dražbě dne 23. 8. 2021, přičemž nemovité věci vydražené v dražbě dne 23. 8. 2021 měla žalovaná coby předchozí vlastník předat žalobkyni coby vydražiteli po úplném zaplacení ceny dosažené vydražením po podpisu předávacího protokolu. Ve zbývající části zůstal skutkový stav nezměněn, pročež odvolací soud odkazuje na zjištění učiněná okresním soudem (viz bod 7 odůvodnění tohoto rozsudku). 13. Předně odvolací soud uvádí, že předmětem odvolacího řízení je pohledávka, která vznikla až po rozhodnutí o úpadku, respektive po uplynutí propadné lhůty vymezené rozhodnutím o úpadku k přihlášení pohledávek, a která zároveň není zahrnuta v taxativním výčtu pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek postavených jim na roveň, obsaženém v ust. § 168 a § 169 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, pročež byla vyloučena z uspokojení v insolvenčním řízení. 14. Dle ust. § 30 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách – uhradil-li vydražitel cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě, přechází na něj vlastnictví předmětu dražby k okamžiku udělení příklepu. 15. Dle ust. § 31 odst. 1 výše uvedeného zákona - dražebník vydá bez zbytečného odkladu vydražiteli, který nabyl vlastnictví předmětu dražby podle § 29, písemné potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby. Písemné potvrzení obsahuje označení předmětu dražby, bývalého vlastníka, dražebníka a vydražitele; přílohou potvrzení o nabytí vlastnictví musí být doklad, z něhož bude zřejmé datum a způsob úhrady ceny dosažené vydražením. Nejde-li o vydražení věci movité, musí být podpis dražebníka na potvrzení o nabytí vlastnictví úředně ověřen. 16. Dle ust. § 32 odst. 1 výše uvedeného zákona - nabyl-li vydražitel vlastnictví předmětu dražby, je dražebník povinen podle podmínek uvedených v dražební vyhlášce předmět dražby a listiny, které osvědčují vlastnictví a jsou nezbytné k nakládání s předmětem dražby nebo osvědčují jiná práva vydražitele vůči předmětu dražby, předat bez zbytečného odkladu vydražiteli; vydražitel převzetí předmětu dražby písemně potvrdí. 17. Dle odst. 2 výše uvedeného zákonného ustanovení - jde-li o nemovitost, podnik nebo jeho organizační složku, předá bývalý vlastník předmět dražby na základě předložení potvrzení o vlastnictví a doložení totožnosti vydražitele podle podmínek uvedených v dražební vyhlášce předmět dražby bez zbytečného odkladu vydražiteli. Dražebník je povinen na místě sepsat protokol o předání předmětu dražby; v protokolu uvede kromě označení bývalého vlastníka, dražebníka, vydražitele a předmětu dražby, zejména podrobný popis stavu, v němž se předmět dražby včetně příslušenství nacházel při předání práv a závazků na předmětu dražby váznoucích. 18. Dle odst. 5 výše uvedeného zákonného ustanovení - nebezpečí škody na předmětu dražby přechází z navrhovatele na vydražitele dnem předání předmětu dražby; v týž den přechází na vydražitele odpovědnost za škodu způsobenou v souvislosti s předmětem dražby. Je-li vydražitel v prodlení s převzetím předmětu dražby, nese nebezpečí škody a odpovědnost za škodu vydražitel. 19. Odvolací soud s poukazem na výše uvedená zákonná ustanovení uvádí, že nabytí vlastnictví k předmětu veřejné dobrovolné dražby upravuje speciální zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, konkrétně ust. § 30 odst. 1, dle kterého vlastnictví přechází na vydražitele k okamžiku udělení příklepu, který byl v případě pro odvolací řízení významné dražby udělen 23. 8. 2021, a to za předpokladu, že uhradil ve stanovené lhůtě cenu dosaženou vydražením. Po řádném a včasném uhrazení ceny vydá dražebník vydražiteli dle ust. § 31 odst. 1 výše uvedeného zákona potvrzení o nabytí vlastnictví, které je dokladem o nabytí vlastnického práva k předmětu dražby (jedno vyhotovení zašle dražebník katastrálnímu úřadu – viz ust. § 31 odst. 3), přičemž toto potvrzení je nutné k předání předmětu dražby, které je u nemovitostí upraveno v ust. § 32 odst. 2 zákona o veřejných dražbách. V řízení bylo pro posouzení nároku žalobkyně zásadní vyřešení otázky, jaký byl vztah žalované, tj. dosavadního (bývalého) vlastníka, k předmětu dražby od udělení příklepu do uhrazení ceny dosažené vydražením a dále pak do předání nemovitostí žalobkyni, tj. vydražiteli. 20. V souvislosti s postavením dosavadního (bývalého) vlastníka k předmětu dražby v období od udělení příklepu vydražiteli do uhrazení ceny odvolací soud odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího soudu z 9. 9. 2021, sp. zn. 21 Cdo 3618/2010, dle něhož se jedná o zvláštní právní vztah vymezený zákonem o veřejných dražbách, charakterizovaný tím, že vůči předmětu dražby není dosavadní (bývalý vlastník) vlastníkem (to vylučuje vlastnické právo vydražitele), ani oprávněným držitelem (pro absenci dobré víry, že mu předmět patří), ba ani detentorem (své právo k předmětu dražby neodvozuje od vlastníka věci), avšak smí (a musí) předmět dražby ovládat, byť nikoliv pro sebe, nese nebezpečí škody na předmětu dražby a součástí tohoto práva je také (protože nemůže náležet vydražiteli) právo požívat plody a užitky předmětu veřejné dražby. Jestliže tedy v uvedeném období dosavadní vlastník (v souladu se svým právním postavením k předmětu dražby), nabude plodů či užitků předmětu dražby, nevzniká mu tím bezdůvodné obohacení, neboť k tomu měl popsaný právní důvod. 21. Co se týče období do předání předmětu dražby (dle ust. § 32 zákona o veřejných dražbách), kterým je podnik (viz § 32 odst. 2 zákona o veřejných dražbách), odkazuje odvolací soud na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2015, sp. zn. 21 Cdo 2207/2015, jehož závěry dle odvolacího soudu nutně dopadají na předání nemovitých věcí (viz shodná úprava v ust. § 32 odst. 2 zákona o veřejných dražbách), dle kterého„ vzhledem k tomu, že vydražitel smí vydražený podnik – i když se stal jeho vlastníkem již k okamžiku příklepu – užívat (provozovat v něm své činnosti a úkoly) teprve poté, co mu byl (způsobem popsaným v § 32 odst. 2 zákona o veřejných dražbách) předán, je nepochybné, že může vykonávat práva a povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnancům také až ode dne, kdy vydražený podnik převzal, dochází k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů dnem, v němž byl vydražiteli předán a není povinen poskytnout mzdu zaměstnancům za dobu předcházející převzetí vydraženého podniku“. Dle odvolacího soudu je v případě vydražení nemovitých věcí v dobrovolné dražbě dle zákona o veřejných dražbách nutno uzavřít, že bývalý vlastník je do předání vydražených nemovitostí vydražiteli (na výzvu učiněnou vydražitelem poté, co vydražitel obdržel potvrzení o nabytí vlastnictví) oprávněn, není-li v prodlení s jejich předáním, nemovité věci užívat a nevzniká mu bezdůvodné obohacení. 22. Jelikož žalobkyně, která do 30. 11. 2021, tj. do konce žalovaného období, nepředala žalované potvrzení o nabytí vlastnictví, neprokázala, že by do 30. 11. 2021 vyzvala žalovanou k předání předmětných nemovitostí, nemohla se žalovaná do 30. 11. 2021 bezdůvodně obohatit na úkor žalobkyně. Za dané situace totiž žalovaná měla důvod k užívání nemovitostí založený zákonem o veřejných dražbách, jak je uvedeno výše. 23. S ohledem na výše uvedené odvolací soud rozsudek v napadené části změnil dle ust. § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, že žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 33 000 Kč s 10,75% úrokem z prodlení ročně z částky 33 000 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení, zamítl jako nedůvodnou, přičemž pro nadbytečnost se nezabýval odvolacími námitkami žalované. 24. Dle ust. § 224 odst. 2 o. s. ř. odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně, a to dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil procesně neúspěšné žalobkyni zaplatit procesně úspěšné žalované náklady řízení ve výši 62 850 Kč. Tato částka představuje: 56 420 Kč odměnu advokáta za zastupování žalované za 7 úkonů právní služby po 8 060 Kč dle ust. § 8 odst. 1 ve spojení s ust. § 7 položka 5 a ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhl. č. 177/1996 Sb., a to za: 1) převzetí a přípravu zastoupení, 2) vyjádření k žalobě, 3), 4), 5) a 6) účast u 4 ústních jednání, 4 030 Kč, tj. ˝ z 8 060 Kč, odměnu za účast zástupce žalované u vyhlášení rozhodnutí dle ust. § 11 odst. 2 písm. f) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 2 400 Kč náhradu hotových výdajů advokáta za 8 výše uvedených úkonů právní služby po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. 25. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterých soud uložil procesně neúspěšné žalobkyni zaplatit procesně úspěšné žalované 100 % nákladů odvolacího řízení ve výši 8 190 Kč, tato částka představuje: 4 840 Kč odměnu advokáta za zastupování žalované za 2 úkony právní služby po 2 420 Kč dle ust. § 8 odst. 1 ve spojení s ust. § 7 položka 5 a ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. k) a g) vyhl. č. 177/1996 Sb., a to za: 1) podání odvolání a 2) účast u jednání, 600 Kč náhradu hotových výdajů advokáta za 2 výše uvedené úkony právní služby po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., 300 Kč jízdné za cestu ze [obec] do [obec] a zpět veřejnou hromadnou dopravou, 800 Kč náhradu za promeškaný čas dle ust. § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 1 650 Kč za zaplacený soudní poplatek z odvolání. 26. Náklady před soudy obou stupňů byla žalobkyně zavázána zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., a to advokátu žalované dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce. Ostrava 12. dubna 2023 Mgr. Daniela Teterová předsedkyně senátu