č. j. 72 A 13/2022-62   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní Martinou Radkovou ve věci žalobkyně:  J., s. r. o., IČO X sídlem M. 908/10c, X  B.    zastoupená advokátkou Mgr. Barborou Sedlákovou sídlem Křoví 111, 594 54  Křoví proti žalovanému:  Krajský úřad Olomouckého kraje sídlem Jeremenkova 40a, 779 00  Olomouc o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 3. 2022, č. j. X, ve věci přestupku – opožděnosti odvolání takto: I.  Žaloba se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. III. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1.         Spornými otázkami v posuzované věci bylo, jestli odvolání žalobkyně bylo opožděné, konkrétně jestli meritorní rozhodnutí o přestupku ze dne 16. 6. 2020 bylo žalobkyni doručeno do datové schránky dne 27. 6. 2020, i když ho převzala zaměstnankyně žalobkyně a jednateli předala později, a jestli se obnovila plná moc zmocněnci ze dne 25. 10. 2018 po vypovězení plné moci udělené advokátovi dne 10. 4. 2019. 2.         Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobkyně pro opožděnost. Žalobkyně podala odvolání teprve po nařízení výkonu rozhodnutí. Podle žalobkyně jí meritorní rozhodnutí o přestupku ze dne 16. 6. 2020 bylo doručeno až dne 15. 11. 2021, protože po zániku plné moci udělené advokátovi Mgr. Rašovskému se obnovila původní plná moc pro pana J. N. Do datové schránky žalobkyně se přihlásila účetní žalobkyně (paní Z.), které bylo rozhodnutí doručeno nezákonně a která ho nepředala žalobkyni. 3.         Tyto námitky žalobkyně žalovaný označil jako nedůvodné. Předchozí plná moc se zrušením následné plné moci neobnovuje. Proto Magistrát města Přerova (dále jen „magistrát“) zaslal rozhodnutí o přestupku přímo žalobkyni.  Podle § 33 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „správní řád“) v téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce. V daném případě se analogicky použije § 28 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého zvolil-li si účastník jiného zástupce, platí, že tím také vypověděl plnou moc dosavadnímu zástupci. První plná moc, kterou žalobkyně ve správním řízení udělila panu J. N. dne 25. 10. 2018, byla zrušena udělením plné moci advokátu Mgr. Rašovskému dne 10. 4. 2019. 4.         Žalovaný zaslal výzvu k doplnění plné moci na elektronickou adresu j.@n.cz, ale zmocněnec na doručenou zásilku nereagoval a nepotvrdil její doručení. Doručování na zvolenou elektronickou adresu zmocněnce nepřispělo v roce 2022 k urychlení řízení stejně jako v roce 2019. 5.         Žalobkyně v žalobě namítala nepřezkoumatelnost rozhodnutí, protože se žalovaný vůbec nevyjádřil k požadavku a námitce žalobkyně k přednostnímu zasílání korespondence na elektronickou adresu j.@n.cz podle § 19 odst. 4 správního řádu, přestože na to žalobkyně v odvolání výslovně upozornila. 6.         Zmocněnec J. N. ve správním řízení v prvním stupni s magistrátem komunikoval ze své elektronické adresy a magistrát mu na tuto adresu zasílal poštu, například sdělení dne 1. 11. 2018. Žalobkyně byla přechodně zastoupena advokátem Mgr. Davidem Rašovským a po ukončení zmocnění byla opět zastoupena zmocněncem J. N., který podával odvolání dne 31. 3. 2020. Žalobkyni bylo doručeno rozhodnutí o přestupku dne 15. 11. 2021 až po exekuci na účet po stížnosti žalobkyně primátorovi města Přerov. Žalobkyně dala magistrátu najevo, že je opět zastoupená zmocněncem J. N., a to podáním učiněným z e-mailu se zaručeným elektronickým podpisem j.@n.cz. Pokud magistrát považoval zastoupení J. N. za neplatné, měl z procesní opatrnosti rozhodnutí ze dne 16. 6. 2020 zaslat nejen do datové schránky žalobkyně, ale rovněž na elektronickou adresu j.@n.cz. Rozhodnutí magistrátu ze dne 16. 6. 2022 bylo do datové schránky žalobkyně doručeno nezákonně, a protože se do datové schránky žalobkyně přihlásila účetní Z. Z., která jednateli žalobkyně bohužel rozhodnutí nepředala, k oznámení rozhodnutí ze dne 16. 6. 2020 jednateli žalobkyně nedošlo. V případě pochybností ze strany žalovaného nebo soudu, žalobkyně navrhla jako důkaz čestné prohlášení účetní žalobkyně. 7.         Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) v rozsudku č. j. 1 As 90/2010-95 jasně stanovil povinnost správního orgánu při doručování postupovat racionálně. Postup žalovaného nebyl racionální a vykazoval znaky účelovosti. Pokud zákon výslovně neřeší obnovení původní plné moci, měl správní orgán sledovat projev vůle žalobkyně, a to být zastoupena nadále zmocněncem J. N. Zmocněnec sice nepotvrdil přijetí e-mailu od žalovaného na jeho elektronickou adresu, ale na usnesení reagoval. Zmocněnec ze své e-mailové adresy komunikoval se správním orgánem prvního a druhého stupně opakovaně. 8.         Jak upozornila žalobkyně již v odvolání, ve výroku rozhodnutí o přestupku chybí dvě zásadní náležitosti, a to místo, kde se žalobkyně jako provozovatelka vozidla přestupku dopustila a zejména datum, když se přestupku dopustila. Proto nebylo možné určit, jestli přestupek žalobkyně byl promlčen. Správní orgány nezaměřily svou pozornost na to, kde a zejména kdy se žalobkyně jako provozovatelka vozidla mohla dopustit přestupku nezajištěním toho, aby s vozidlem žalobkyně nebyl spáchán přestupek. Žalovaný se nezabýval prekluzí, pouze v závěru rozhodnutí konstatoval, že neshledal žádné skutečnosti, které by měly vést k přezkumu rozhodnutí, obnově řízení nebo vydání nového rozhodnutí. 9.         Žalovaný ve vyjádření k žalobě nad rámec napadeného rozhodnutí ve vztahu ke včas uplatněným žalobním námitkám poukázal na to, že zmocněnec byl v usnesení žalovaného poučen, že pokud nepotvrdí převzetí doručované písemnosti na elektronické adrese, žalovaný mu již nebude touto cestou doručovat. Na tom nic nemění skutečnost, že zmocněnec poté podal doplnění plné moci v elektronické podobě právě z elektronické adresy j.@n.cz. Žalovaný zaslal žalobkyni rozhodnutí o odvolání prostřednictvím provozovatele poštovních služeb v souladu s rozsudky NSS č. j. 2 As 27/2016-45 a č. j. 1 As 188/2015-61 (podle kterých správní orgán není povinen po neúspěšném pokusu o doručení první písemnosti na zvolenou elektronickou adresu činit pokusy o doručení dalších písemností tímto způsobem a nemusí o tom účastníka informovat) a č. j. 2 As 25/2016-38 (podle kterého účelem možnosti požádat o doručování na elektronickou adresu je urychlení řízení a nikoliv umožnění procesních strategií vytvářejících prostor pro následné uplatňování námitek o procesních pochybeních). 10.     Rozhodnutí magistrátu o přestupku ze dne 16. 6. 2020 bylo doručeno uplynutím desetidenní lhůty, protože žalobkyně se do datové schránky nepřihlásila. Je irelevantní, kdo písemnost převzal, neboť je věcí žalobkyně, jak si zajistila přebírání písemnosti, která byla v souladu se zákonem doručována do vlastních rukou. Čestné prohlášení účetní je nadbytečným důkazem. 11.     Žalovaný označil procesní taktiku žalobkyně jako obstrukční již v rozhodnutí ze dne 16. 9. 2019, zejména proto, že jednatel žalobkyně udělil plnou moc sám sobě a nepotvrzoval převzetí zpráv zasílaných na elektronickou adresu na jeho žádost. Proto žalovaný navrhl, aby v případě úspěchu ve sporu soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v souladu s rozsudky NSS č. j. 4 As 252/2020-19 a č. j. 10 As 241/2019-36. 12.     Žalobkyně v replice namítla, že žalovaným citované judikáty se týkají skupin, které používají obstrukčních praktik a zneužití práva a na posuzovanou věc nedopadají, šlo o skutkově odlišné situace (obstrukční volba diakritických znamének v e-mailové adrese, elektronické adresy, na které nelze doručovat, dvě rozdílné elektronické adresy atd.), nemorální a hyenistické metody jako označovaní zemřelých osob jako řidičů vozidel. Žalobkyně se vymezila proti vyjádření žalovaného o tom, že používá obstrukční taktiku. Žalobkyně nemá důvod v řízení obstruovat, protože u ní nejde o ztrátu řidičského oprávnění ani o trestné body. Správní orgány se nikdy žalobkyně či zmocněnce nedotázaly, proč zvolili relativně neobvyklý způsob zastoupení. Důvodem bylo, že správní orgány odmítají vyhovět žádostem o prominutí zmeškaného úkonu v případě, kdy se jednatel z objektivních technických důvodů nedokáže přihlásit včas do datové schránky. Datové schránky mívají technické problémy, přihlašují se do nich i osoby odlišné od jednatele a po jejich přihlášení se písemnosti zařadí do fronty přijaté pošty (takřka se zneviditelní) a asi po třech měsících se zcela vymažou. V řadě zahraničních států místní internet blokuje přihlášení do datových schránek. Naproti tomu do e-mailu se zaručeným elektronickým podpisem má přístup výhradně zmocněnec jakožto jednatel žalobkyně a přístup je bezproblémový. V posuzované věci žalovaný dvakrát zrušil nezákonné rozhodnutí o přestupku. Správní orgán odmítl věc předat z důvodu vhodnosti správnímu orgánu příslušnému dle sídla žalobkyně, odmítl zaslat kopii správního spisu elektronicky a zvýšil jí náklady řízení. 13.     Soud přezkoumal v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 14.     Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 15.     Žalované rozhodnutí není nepřezkoumatelné. Rozhodnutí obsahuje všechny náležitosti podle § 68 odst. 3 správního řádu, tj. důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. 16.     Nepřezkoumatelnost rozhodnutí žalovaného může podle judikatury plynout též z toho, že se odvolací orgán nezabýval všemi odvolacími námitkami, tedy že nevyčerpal celý rozsah odvolání [srov. rozsudky NSS č. j. 3 As 51/2007-84 a č. j. 8 Afs 66/2008-71]. Neznamená to ovšem, že by odvolací správní orgán musel ke každé odvolací námitce podrobně odůvodnit své stanovisko a vypořádat každý dílčí argument odvolatele. Námitky lze vypořádat i tak, že správní orgán prezentuje v odůvodnění právní názor odlišný od názoru účastníka řízení, pakliže zdůvodnění tohoto názoru poskytuje dostatečnou oporu výroku rozhodnutí. Tím minimálně nepřímo vypořádá i námitky účastníka řízení. Absence odpovědi na jednotlivé argumenty účastníka v odůvodnění rozhodnutí bez dalšího nezpůsobuje nepřezkoumatelnost rozhodnutí. Podstatné je, aby se správní orgán vypořádal se všemi základními námitkami (viz rozsudek NSS ze dne 27. 5. 2015, č. j. 6 As 152/2014-78, Kocourek, T. § 76. In Kühn, Z., Kocourek, T. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Leges, 2019. s. 618). 17.     Spornou otázku byla opožděnost odvolání žalobkyně. 18.     Soud zjistil ze správního spisu následující relevantní skutečnosti. Magistrát vydal dne 16. 6. 2020 meritorní rozhodnutí o přestupku. Magistrát toto rozhodnutí zaslal do datové schránky žalobkyně. Ve správním řízení v prvním stupni žalobkyně udělila plnou moc panu J. N. dne 25. 10. 2018. Žalobkyně udělila dne 10. 4. 2019 plnou moc advokátu Mgr. Davidu Rašovskému, kterou přiložila k doplnění odvolání, doručenému magistrátu dne 1. 7. 2019. Sdělení o vypovězení plné moci advokát doručil magistrátu datovou zprávou dne 15. 4. 2020. Plná moc pro zmocněnce J. N. ze dne 26. 11. 2021 byla doručena magistrátu dne 24. 3. 2022. Další plná moc pro advokáta Mgr. Rašovského ze dne 26. 1. 2022 byla doručena žalovanému k jeho výzvě ze dne 4. 2. 2022 dne 11. 2. 2022. 19.     Z uvedené časové posloupnosti zmocnění vyplývá, že dne 16. 6. 2020, kdy magistrát vydal meritorní rozhodnutí o přestupku, plná moc advokátu byla žalobkyní vypovězena (ukončení tohoto zmocnění bylo vůči magistrátu účinné od 15. 4. 2020) a žalobkyně nebyla nikým zastoupena. 20.     Vypovězením plné moci pro advokáta ze dne 10. 4. 2019 se plná moc pro zmocněnce J. N. ze dne 25. 10. 2018 neobnovila, protože zanikla udělením citované plné moci advokátovi. Tyto právní účinky udělení nové plné moci vyplývají z § 33 odst. 1 správního řádu, který brání tomu, aby měl účastník správního řízení v téže věci dva zmocněnce, a dále z analogického užití § 28 odst. 3 o. s. ř., který pamatuje na situaci, kdy si účastník řízení po udělení plné moci zvolí jiného zástupce. V takovém případě platí právní fikce, že tím účastník řízení vypověděl plnou moc dosavadnímu zástupci. Protože správní řád obdobně jako s. ř. s. na tuto situaci nepamatuje, užije se ve správním řízení a obdobně i v soudním řízení správním analogicky § 28 odst. 3 o. s. ř. K tomuto právnímu závěru dospěly opakovaně správní orgány a správní soudy, například NSS v rozsudku č. j. 8 As 126/2020-38, bod 19. Účelem citovaných ustanovení je postavit najisto, kdo je zástupcem účastníka řízení, s kým má správní orgán jednat a komu má doručovat. Pro úplnost soud dodává, že v nyní posuzovaném případě nebylo sporu o datech udělení a ukončení zmocnění, případně o časovém omezení plných mocí. 21.     Nedůvodná je námitka, že žalobkyni nebylo meritorní rozhodnutí magistrátu o přestupku ze dne 16. 6. 2020 doručeno, protože do datové schránky žalobkyně se přihlásila její účetní a jednateli žalobkyně rozhodnutí nepředala. 22.     Podle § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění účinném ke dni doručení citovaného rozhodnutí (dále jen „zákon o elektronických úkonech“), platí, že „nepřihlásí-li se do datové schránky osoba podle odstavce 3 ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení.“ 23.     Nesporné jsou mezi účastníky řízení skutečnosti, že magistrát vypravil rozhodnutí ze dne 16. 6. 2020 do datové schránky žalobkyně dne 17. 6. 2020 a dne 27. 6. 2020 byla datová zpráva uplynutím desetidenní lhůty žalobkyni doručena se všemi právními účinky. Na tomto skutkovém a právním závěru nic nemění ani případné převzetí datové zprávy paní Z. Z., účetní žalobkyně, která disponovala oprávněním přístupu ke všem dokumentům. Zákon o elektronických komunikacích umožňuje oprávněné osobě řadu možností k obsluze a přístupu k datové schránce. V posuzovaném případě nebylo sporu o tom, že žalobkyně umožnila své účetní přístup k datové schránce. Pokud se oprávněná osoba rozhodne, že datovou schránku zpřístupní jinému, nese rizika s tím spojená. Pro orgány veřejné moci je irelevantní, komu a jakým způsobem oprávněná osoba svou datovou schránku zpřístupnila a jak si zajistila předávání doručených zásilek. Podle zákona o elektronických komunikacích se bude jako na doručenou zásilku hledět vždy, když se do datové schránky přihlásí autorizovaná osoba, případně, když uplyne deset dnů od dodání datové zprávy do datové schránky příjemce, aniž by se do schránky přihlásila osoba, která má oprávněn přístupu k dodanému dokumentu. Bylo na odpovědnosti žalobkyně, jaký režim přístupu do datové schránky zvolí. V daném případě byla splněna i materiální funkce doručování. Osoba s oprávněným přístupem do datové schránky se mohla s rozhodnutím o přestupku seznámit. Nebyly zde žádné překážky v doručení rozhodnutí o přestupku. Rozhodnutí magistrátu ze dne 16. 6. 2020 bylo žalobkyni doručeno do datové schránky dne 27. 6. 2020 a dne 14. 7. 2020 nabylo právní moci. Žalobkyně o prominutí zmeškání lhůty v souladu § 24 odst. 2 správního řádu správní orgán nepožádala a nedoložila k tomu relevantní skutečnosti. Odvolání žalobkyně, doručené magistrátu dne 27. 8. 2021 bylo opožděné. Z uvedených důvodů soud neprováděl důkaz čestným prohlášením účetní žalobkyně paní Z. Z. o tom, kdy předala rozhodnutí o přestupku jednateli žalobkyně. Skutkový stav byl zjištěn dostatečně a ani citované čestné prohlášení účetní na něm nemohlo nic změnit. 24.     Neopodstatněná byla námitka, že správní orgány měly žalobkyni doručovat na elektronickou adresu zmocněnce j.@n.cz. 25.     Žalobkyně požádala podle § 19 odst. 4 správního řádu o doručování na elektronickou adresu zmocněnce J. N. j.@n.cz v plné moci ze dne 25. 10. 2018. Magistrát zaslal zmocněnci sdělení ze dne 31. 10. 2018 na tuto elektronickou adresu a zmocněnec doručení nepotvrdil. Proto magistrát příkaz zaslal zmocněnci poštou. Zmocněnec J. N. odpor proti příkazu podal prostřednictvím České pošty, s. p. Magistrát nadále doručoval písemnosti zmocněnci e-mailem a současně prostřednictvím České pošty, s. p., tj. vyrozumění ze dne 27. 2. 2019, rozhodnutí o přestupku ze dne 8. 4. 2019 – na obě elektronické zprávy zmocněnec reagoval elektronickou zprávou (poprvé mu pošta „spadla do spamu“). Magistrát zaslal zmocněnci výzvu k doplnění odvolání podle údajů na výzvě pouze poštou, nikoliv na elektronickou adresu zmocněnce. Doplnění odvolání podal za žalobkyni advokát Mgr. David Rašovský, se kterým nadále magistrát jednal. Na předvolání k jednání, doručenému advokátovi, reagoval zmocněnec J. N. z elektronické adresy s omluvou z důvodu lehčího otřesu mozku v zahraničí a následné lázeňské léčby. Dále magistrátu zaslal stížnost advokát a čestné prohlášení od účetní zaslala magistrátu přímo žalobkyně. Magistrát poslal meritorní rozhodnutí ze dne 20. 11. 2019 advokátovi, který podal odvolání. Žalovaný doručil rozhodnutí o zrušení prvostupňového meritorního rozhodnutí ze dne 4. 5. 2020 přímo žalobkyni a usnesení k doplnění námitky podjatosti advokátovi. Advokát Mgr. Rašovský sdělil žalovanému dne 15. 4. 2020 ukončení právního zastoupení. Magistrát doručil meritorní rozhodnutí ze dne 16. 6. 2020 přímo žalobkyni. Námitku proti exekučnímu příkazu podal zmocněnec J. N., stejně jako nyní projednávané opožděné odvolání. Zmocněnec J. N. doručil dne 24. 3. 2022 žalovanému plnou moc ze dne 26. 11. 2021. Žalovaný doručil napadené rozhodnutí žalobkyni do datové schránky, zmocněnci J. N. prostřednictvím České pošty, s. p., a advokátovi Mgr. Rašovskému do datové schránky. 26.     Klíčové je, že zmocněnec žalobkyně nepotvrdil přijetí první zprávy, kterou magistrát zaslal na požadovanou elektronickou adresu. Zmocněnec výslovně nepotvrdil ani doručení dalších zpráv. Takové doručování nepřispělo ke zrychlení řízení ve smyslu § 19 odst. 4 správního řádu. Ostatně, sám zmocněnec žalobkyně J. N. (a současně jednatel žalobkyně) zaslal magistrátu odpor proti příkazu prostřednictvím České pošty, s. p. Předmětem soudního řízení správního je přezkoumání opožděnosti odvolání, které zmocněnec žalobce podal dne 26. 11. 2021. Proto má význam pouze posouzení doručení rozhodnutí o přestupku ze dne 16. 6. 2020. To magistrát doručil v souladu se zákonem přímo žalobkyni, protože v daný okamžik nebyla nikým zastoupena. 27.     V daném případě nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek žalobkyně coby provozovatelky vozidla. Přestupek byl spáchán dne 14. 10. 2018. Podle § 32 odst. 3 věty první zákona č. 250/2016 Sb., odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „ZOP“) odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději za tři roky. Podle § 32 odst. 2 písm. b) ZOP se promlčecí doba přerušuje doručením příkazu. Ten byl žalobkyni doručen dne 25. 1. 2019. Podle posledně citovaného ustanovení přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová. Podle § 32 odst. 2 písm. b) ZOP se promlčecí doba přerušuje vydáním rozhodnutí, kterým byl obviněný uznán vinným. Tak se stalo rozhodnutím, které bylo žalobkyni doručeno dne 9. 4. 2019, po jeho zrušení rozhodnutím doručeným dne 25. 11. 2019 a konečně rozhodnutím doručeným žalobkyni dne 27. 6. 2020. Promlčecí doba se přerušuje i vydáním rozhodnutí, které bylo později v řízení zrušeno. Jiný výklad by postrádal smysl, aprobovaly ho již v mnohých případech správní soudy (srov. rozsudek NSS č. j. 8 As 295/2021-35). V den nabytí právní moci rozhodnutí magistrátu ze dne 16. 6. 2020, tj. dne 14. 7. 2020, od spáchání přestupku dne 14. 10. 2018 ještě tři roky neuplynuly. 28.     Podle § 72 odst. 1 a § 71 odst. 2 s. ř. s. lze žalobní body uvést nebo rozšířit pouze ve lhůtě dvou měsíců od doručení napadeného rozhodnutí. Žalobní námitky, které žalobkyně uplatnila v replice, zejména k absenci označení data a místa spáchání přestupku, byly opožděné. Proto se jimi soud nemohl zabývat, a dále proto, že předmětem soudního přezkumu byla otázka opožděnosti odvolání. 29.     Závěrem soud shrnuje, že správní orgány zjistily správně skutkový stav, vybraly správně právní předpisy, pod které ho podřadily a z toho vyvodily v souladu se zákonem správné skutkové i právní závěry, se kterými se soud ztotožnil, a proto žalobu zamítl jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. 30.     Soud rozhodl o nákladech řízení v souladu s § 60 s. ř. s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl na věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci neúspěšná žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II) a žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nad rámec její běžné úřední činnosti nevznikly, respektive ani úhradu nákladů řízení nepožadovala, pročež se žalované náhrada nákladů řízení nepřiznává (výrok III). Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Olomouc 27. září 2023     Martina Radkova v. r. samosoudkyně         Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. A. V.