Odůvodnění
č. j. 72 Ad 32/2023-41
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou ve věci
žalobkyně: D. P.
bytem X
zastoupená advokátem Mgr. Petrem Maršálkem
sídlem Stará cesta 676, 755 01 Vsetín
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 6. 2023, č. j. X, ve věci invalidního důchodu
takto:
I. Rozhodnutí žalované ze dne 20. 6. 2023, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám advokáta Mgr. Petra Maršálka náhradu nákladů řízení ve výši 6 973 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
1. Žalobkyně brojila proti rozhodnutí žalované, citovanému v záhlaví, kterým žalovaná zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 11. 4. 2023, č. j. X. Žalovaná tímto rozhodnutím zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod, protože podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Vsetín (dále jen „OSSZ“) pokles pracovní schopnosti žalobkyně činil 20 %.
2. Žalobkyně v žalobě namítala nepřezkoumatelnost a nezákonnost napadeného rozhodnutí. Žalobkyně při úrazu dne 24. 3. 2022 utrpěla zlomeninu levého zápěstí (konkrétně levého distálního radia) a dne 29. 3. 2022 podstoupila operaci zlomeniny (osteosyntézou radia vlevo). Došlo ke špatnému zhojení zlomeniny. Po ukončení nemocniční léčby žalobkyně podstoupila léčbu navrženou ošetřujícím lékařem a předepsané rehabilitace.
3. Žalobkyně byla od 1. 8. 2014 a i v době úrazu zaměstnána na pozici operátorky u obchodní společnosti O. S. C. R., s. r. o. v Rožnově pod Radhoštěm. Žalobkyně byla v pracovní neschopnosti do 22. 6. 2023. I po ukončení léčby však trpěla obtížemi (bolest levého zápěstí a jeho otoky, snížena svalová síla v oblasti levého zápěstí, snížená pohyblivost levého zápěstí, brnění ruky). Proto zaměstnavatel žalobkyni vyslal na mimořádnou prohlídku k závodnímu lékaři. Podle lékařského posudku vydaného závodním lékařem dne 1. 9. 2022 žalobkyně pozbyla dlouhodobě způsobilost vykonávat práci podle její pracovní smlouvy, a proto jí zaměstnavatel ukončil pracovní poměr výpovědí. Žalobkyně navrhla k důkazu potvrzení o zaměstnání a výpověď ze dne 6. 9. 2022.
4. Po dalších vyšetřeních lékaři navrhli žalobkyni s ohledem na její zdravotní stav a nepříznivou prognózu podat žádost o invalidní důchod. Podle posudku o invaliditě ze dne 4. 4. 2023 žalobkyně nebyla invalidní, pokles pracovní schopnosti u ní nastal o 10 % s navýšením o dalších 10 % vzhledem k vlivu postižení na schopnost žalobkyně využívat dosažené vzdělání, znalosti, zkušenosti a na schopnost pokračovat v dosavadní výdělečné činnosti. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně bylo postižení podle kapitoly XV oddíl B položky 4a přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“).
5. Podle posudku o invaliditě ze dne 15. 6. 2023, vydaném v řízení o námitkách, žalobkyně nebyla invalidní, pokles její pracovní schopnosti nastal o 20 % s navýšením ze shora uvedených důvodů o dalších 10 % na celkových 30 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého stavu bylo postižení podle kapitoly XV oddílu B položky 6b přílohy vyhlášky o posuzování invalidity.
6. Žalobkyně namítala, že odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti bylo v rozporu s § 7 písm. g) vyhlášky o posuzování invalidity. Posudková lékařka neprovedla vyšetření žalobkyně a nepřihlédla k lékařským zprávám MUDr. I. Č. z Centra specializované péče v oblasti chirurgie ruky a horní končetiny ze dne 24. 4. 2023 a ze dne 30. 1. 2023. Podle této zprávy měla žalobkyně důsledně omezit zátěž (levého zápěstí) protože s ohledem na kloubní nerovnosti hrozí další destrukce kloubu a nutnost provedení úplného znehybnění zápěstí. Žalobkyni je 53 let a její nejvyšší dosažené vzdělání je středoškolské s maturitou – Střední průmyslová škola stavební, obor pozemního stavitelství (1988). Od ukončení střední školy žalobkyně pracovala výhradně na dělnických pozicích. S ohledem na její věk, vzdělání a dosavadní pracovní zkušenosti je nepochybné, že je způsobilá vykonávat pouze pracovní pozice dělnického nebo manuálního zaměření a není příliš pravděpodobná úspěšná rekvalifikace. Žalobkyně dle doporučení MUDr. Č. nesmí provádět s levým zápěstím žádné rotační pohyby. U tohoto zranění neexistuje možnost léčby a zdravotní stav žalobkyně se bude postupem času pouze zhoršovat. Při užívání levého zápěstí dojde k progresi mnohem rychleji. Žalobkyně v důsledku zranění trpí úbytkem svalové síly v levém zápěstí a lokální neuropatií v místě zlomeniny. Levé zápěstí žalobkyně je postiženo jak ortopedicky (poškození kosti a kloubu), tak z hlediska svalového a neurologického. Navíc žalobkyně trpí bolestmi i tehdy, když je ruka v klidu a při sebemenší námaze levého zápěstí dochází k jeho otoku. Stisk levé ruky je velice slabý. Zápěstí je viditelně deformované. Je zde viditelný schod v důsledku zlomeniny a špatného zhojení. Žalobkyně objektivně není schopna vykonávat žádnou ze svých dosavadních profesí, které nelze vykonávat jednou rukou. Existuje omezené množství zaměstnání, které je žalobkyně oprávněna vykonávat (například vrátná) a která bývají finančně obecně hůře ohodnocována než pracovní pozice, které žalobkyně dosud zastávala a k nimž má nezbytné vzdělání a pracovní zkušenosti.
7. Žalobkyně je i v současné době schopna v levé ruce udržet jen určité předměty a může s ní vykonávat jen určité pohyby, v omezeném rozsahu. Aby žalobkyně z objektivních medicínských důvodů předešla vzniku závažnějšího zdravotního postižení (úplné znehybnění levého zápěstí), nesmí takřka vůbec levé zápěstí i celou levou ruku při práci používat, což jí znemožňuje výkon drtivé většiny manuálních prací. Proto je adekvátní posouzení jejího postižení podle kapitoly XV oddílu B položky 6c přílohy vyhlášky o posuzování invalidity (těžké postižení, značné omezení funkce končetiny atd.). Podle obecných posudkových zásad kapitoly XV se hodnotí rovněž přenášení a manipulace s předměty a schopnost vykonávat denní aktivity, čehož žalobkyně není podle lékařských zpráv schopna.
8. Podle zprávy ortopeda MUDr. P. Ch. z Nemocnice v Kyjově a ortopeda MUDr. S. z Fakultní nemocnice Olomouc žalobkyně trpí poúrazovou artrózou. S tím se posudková lékařka v námitkovém řízení vůbec nevypořádala.
9. Žalovaná ve vyjádření k žalobě odkázala na napadené rozhodnutí a navrhla jako důkaz posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“ nebo „PK MPSV“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“).
10. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 20. 6. 2023.
11. Soud zjistil ze správního spisu průběh správního řízení a odůvodnění napadených rozhodnutí tak, jak žalobkyně uvedla v žalobě.
12. Krajský soud si vyžádal od posudkové komise v Ostravě posudek ve věci invalidity žalobkyně a ten byl vypracován dne 2. 11. 2023. Podle tohoto posudku šlo u žalobkyně o invaliditu prvního stupně od 24. 4. 2023 (den nálezu chirurgie ruky) trvale. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně byl stav po zlomenině distálního radia vlevo, zhojeno v malpozici s limitem pohybu a svalové síly na podkladě vnitrokloubní diskongruence kloubu.
13. Šlo o postižení uvedené v kapitole XV oddílu B položce 6c přílohy vyhlášky o posuzování invalidity s mírou poklesu pracovní schopnosti o 30 %. Posudková komise tuto hodnotu navýšila o dalších 10 % vzhledem k jeho vlivu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti, znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace podle § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity na celkových 40 %. Vznik invalidity byl stanoven dnem 24. 4. 2023 vzhledem k nálezu specialisty na chirurgii ruky a prof. MUDr. Č., Ph.D. Nález jednoznačně koreluje s objektivním vyšetřením a celkovým posouzením zdravotního stavu žalobkyně při jednání posudkové komise. Posudková komise při osobním vyšetření žalobkyně vyšetřením ověřila, že jde o těžké postižení se značným omezením funkce končetiny pro manipulaci s těžšími předměty. Žalobkyně při vyšetření posudkové komise uvedla, že spadla na kole, je pravačka, užívá léky na tlak a má léky na třes, při pohybu jí ruka opuchne, večer jí tuhne a brní. Kvůli úrazu přišla o práci. Nyní je již zaměstnána. Posudková komise zohlednila lékařské nálezy dodané v průběhu soudního řízení správního. I když lze stav řešit chirurgicky, zásadní zlepšení vzhledem k lokalizaci malpozice není pravděpodobné. Současný stav je trvalý spíše s tendencí ke zhoršování z důvodu opotřebení kloubu. Předepsaná rehabilitace je určena k prevenci artrotických změn.
14. Žalobkyně při jednání soudu s posudkem posudkové komise souhlasila a další dokazování nenavrhovala.
15. Žalovaná při jednání soudu shledala posudek posudkové komise jako úplný a vnitřně bezrozporný a další dokazování nenavrhovala.
16. Po provedeném řízení krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
17. Posudkové komise jsou oprávněny posuzovat pokles pracovní schopnosti a vyslovovat posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je tedy specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Hlavním obsahem činnosti posudkového orgánu je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí také znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné znalosti z oboru posudkového lékařství, na nichž především posouzení invalidity závisí.
18. Soud učinil skutková zjištění z výše citovaných důkazů, zejména z posudku PK MPSV v Ostravě ze dne 2. 11. 2023, který byl rozhodujícím důkazem pro rozhodnutí soudu.
19. Přezkoumává-li krajský soud správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). V tomto řízení byl vypracován posudek Posudkovou komisí MPSV v Ostravě dne 2. 11. 2023. Krajský soud nezpochybnil závěr posudku Posudkové komise MPSV v Ostravě pro jeho přesvědčivé, vyčerpávající a jednoznačné odůvodnění a pro své rozhodnutí tento závěr posudku převzal. Proti posudku žalobkyně ani žalovaná nevznesly žádné námitky.
20. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
21. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla
a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,
b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,
c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.
22. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.
23. Podle § 2 odst. 3 poslední věta téže vyhlášky za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.
24. Jestliže u žalobkyně bylo prokázáno, že k datu napadeného rozhodnutí docházelo k poklesu její pracovní schopnosti o 40 %, je nutno žalobkyni k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidní v prvním stupni, a to od 24. 4. 2023 trvale, jak je uvedeno v posudku PK MPSV v Ostravě.
25. Soud zrušil napadené rozhodnutí pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán skutečný stav věci. Soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení v souladu s § 78 odst. 4 s. ř. s. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž bude podle § 78 odst. 5 s. ř. s. vycházet z právního názoru krajského soudu, že žalobkyně byla invalidní v prvním stupni, a to ode dne 24. 4. 2023 trvale. Podle § 78 odst. 6 s. ř. s. žalovaná zahrne citovaný posudek posudkové komise mezi podklady pro nové rozhodnutí.
26. Soud rozhodl o nákladech řízení podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Ze spisu soud zjistil, že advokát učinil ve věci tři úkony právní služby, kterými byly převzetí a příprava zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb, podání žaloby a účast na jednání soudu [§ 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „AT“)]. Za provedené účelné úkony právní služby náleží advokátovi mimosmluvní odměna ve výši 1 000 Kč [§ 9 odst. 2 ve spojení s § 7 bodem 3 AT], která se zvyšuje o paušální náhradu hotových výdajů ve výši 900 Kč (§ 13 odst. 4 AT). Náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 AT za šest půlhodin činí celkem 600 Kč. Za úkony právní služby tedy advokátovi náleží 4 500 Kč. Dále se k nákladům řízení připočte cestovné k jednání soudu a zpět, tj. za jízdu 2 x 75 = 150 km (vzdálenost ze sídla advokáta k soudu podle mapy.cz). Dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2023 ve znění vyhlášek č. 85/2023 Sb. a č. 191/2023 Sb. náleží za použití osobního motorového vozidla základní sazba 5,20 Kč/km a výše průměrné ceny za 1 l benzínu automobilového 95 oktanů činí 41,20 Kč. Podle technického průkazu je kombinovaná spotřeba automobilu 7,8 l/100 km. Cestovné celkem činí 1 262 Kč. Vzhledem k tomu, že advokát žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům řízení podle § 57 odst. 2 s. ř. s. ve výši 5 762 Kč částka, která odpovídá sazbě daně 21 % a která činí 1 210 Kč. Náhrada nákladů řízení celkem činí 6 972 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.
Olomouc 13. prosince 2023
JUDr. Martina Radkova v. r.
samosoudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. A. V.
Hlavní stránka ·
Zásady ochrany osobních údajů ·
Smluvní podmínky