č. j. 72 Ad 41/2022-30     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou ve věci žalobce: L. Š.  bytem X  doručovací adresa: X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení  sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 1. 9. 2022, č. j. X, ve věci invalidního důchodu takto:  I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1.     Žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 7. 6. 2022, č. j. X, jímž odňala žalobci invalidní důchod od 22. 7. 2022, protože podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Vsetín (dále jen „OSSZ“) pracovní schopnost žalobce poklesla pouze o 25 %. 2.     Žalobce v žalobě namítal, že by mu měl být přiznán invalidní důchod z důvodu přetrvávajících zdravotních obtíží. Žalobce je po operaci tlustého střeva a má neustálé potíže. Při větší zátěži ho bolí břicho a jizva. Nedokáže sedět delší dobu. Má neustále problémy s vyprazdňováním a střídá se mu zácpa a průjmy několikrát denně, a to nepředvídatelně a velmi rychle. Žalobce proto není schopen vykonávat práci na plný úvazek a nesouhlasí s odnětím invalidního důchodu. 3.     Žalovaná ve vyjádření k žalobě poukázala na to, že 25. 5. 2022, tj. dnem jednání o zdravotním stavu a invaliditě žalobce, jeho invalidita zanikla. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole II oddílu A položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). V námitkovém řízení pracoviště žalované Brno, oddělení lékařské posudkové služby, vypracovalo 19. 8. 2022 posudek o invaliditě žalobce se shodnými závěry. Žalovaná považovala oba citované posudky za objektivní a odkázala na podrobné odůvodnění napadeného rozhodnutí. Subjektivní úvahy a vlastní vyhodnocení zdravotního stavu nejsou důvodem k uznání invalidity. Ta musí být objektivně zjištěna. Žalovaná navrhla vypracování posudku Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“ nebo „PK MPSV“) podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“). 4.     Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 1. 9. 2022. 5.     Žalovaná napadené rozhodnutí odůvodnila tím, že podle posudku o invaliditě ze dne 19. 8. 2022 nebyl žalobce invalidní. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobce bylo zdravotní postižení podle kapitoly II (onkologie) oddílu A (zhoubné novotvary) položky 1b (novotvary s lehkým funkčním postižením) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Pokles pracovní schopnosti činil z rozmezí 15 – 25 % celkem 25 %. S přihlédnutím k dopadu nemoci na pracovní zapojení a ostatní nemoci byla zvolena horní hranice pásma. 6.     Žalobce byl posuzován jako řidič, je vyučen zedníkem. Pracoval u více zaměstnavatelů jako zedník, řidič, dělník a lakýrník. Žalobce pracoval od května 2016 do listopadu 2019 jako řidič a od března 2021 do února 2022 u Ing. M. V. (zde profese nebyla uvedena). Žalobce nyní nepracuje a pracovní neschopnost pro úřad práce nedoložil, řidičský průkaz neuvádí, ale pracoval jako řidič. Žalobce může zbylý pracovní potenciál využít ve fyzicky méně náročné profesi s respektováním daných omezení. Žalobce je schopen rekvalifikace i zaučení v jiném oboru. 7.     U žalobce jde sice nadále nepochybně o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, ten má však již pouze mírný vliv na pokles pracovní schopnosti, který není tolik významný, aby odůvodňoval invaliditu. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je nadále stav po laparoskopické resekci sigmatu v únoru 2018 pro karcinom, pT1N0M0G2. Jedná se také o stav po resekci duplicity karcinomu sigmatu v únoru 2019, celkově bez uváděné onkologické léčby. Klinicky jde o stabilizovaný stav. Žalovaná citovala z onkologického vyšetření z listopadu 2021 a kolonoskopického vyšetření z července 2021. CT vyšetření břicha ze září 2021 je bez známek generalizace nemoci. 8.     Z ostatních onemocnění je posudkově významná hypertenze na zavedené medikaci a úplavice cukrová II. typu na dietě a lécích bez uváděných diabetických komplikací. Stav komplikuje neléčená a progredující obezita, nyní II. stupně. Podle interního vyšetření z listopadu 2021 je dle echokardiografického vyšetření dobrá ejekční frakce levé komory, srdeční oddíly jsou bez dilatace a bez valvulopatie. Podle praktického lékaře žalobce za poslední rok přibral 7 kg, chůze je samostatná bez opory a žalobce je kardiopulmonálně kompenzovaný. Ostatní nemoci se podílejí na celkovém zdravotním stavu žalobce s menším posudkovým a funkčním dopadem. 9.     U žalobce jde tedy o lehké funkční postižení, onkologická léčba není uváděna a klinický stav je stabilizovaný bez známek progrese či relapsu nemoci. Výkon některých denních aktivit může být omezen. Nelze prokázat těžší funkční postižení. Zdravotní stav neodpovídal žádnému stupni invalidity. Přezkum zdravotního stavu nepotvrdil námitky žalobce a trvale posudkově významné zhoršení zdravotního stavu nebylo prokázáno. Současný zdravotní stav by odpovídal statusu osoby zdravotně znevýhodněné. 10.     Žalobce je plně dlouhodobě adaptován na pooperační reziduum, onemocnění je stabilizované a žalobce pracoval i při invaliditě až do února 2022. Nelze posudkově hodnotit udávanou bolest, únavu, jen stanovení diagnózy, pravidelné dlouhodobé braní léků, vystavení či délku trvání dočasné pracovní neschopnosti, zkrácení pracovního úvazku nebo propuštění z pracovního poměru, nezaměstnanost, pobyt v nemocnici či v lázních, úraz, provedenou operaci, dosažený věk. Tyto skutečnosti neodůvodňují přímo uznání invalidity nebo provedení změny stupně invalidity. 11.     Soud vyžádal k důkazu posudek posudkové komise v souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. 12.     Z posudku PK MPSV v Ostravě ze dne 13. 1. 2023 soud zjistil, ze které zdravotnické dokumentace posudková komise vycházela, jaké byly diagnózy žalobce, jaké konkrétní skutečnosti citovala posudková komise z relevantních lékařských zpráv a k jakému posudkovému zhodnocení dospěla. Podle posudkové komise rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti k datu 1. 9. 2022 bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole II oddílu A položce 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, s mírou poklesu pracovní schopnosti o 25 % s přihlédnutím k ostatním zdravotním postižením. Posudková komise tuto míru poklesu pracovní neschopnosti neměnila. U žalobce šlo o stav po laparoskopické resekci střeva v roce 2018 a po endoskopickém odstranění dalšího maligního polypu v roce 2019. K datu vydání napadeného rozhodnutí je stav stabilizován. U žalobce se vyžadují pravidelné kolonoskopické kontroly, dodržování léčebného režimu diabetika a redukce hmotnosti. Onemocnění žalobce je z onkologického hlediska v remisi a zdravotní stav žalobce je stabilizovaný. Žalobce prodělal menší výkony z důvodu zhoubného novotvaru. Následné funkční postižení je lehké a nedochází k omezení denních aktivit. Není prokázáno postižení funkce zažívacího oddělení, které by mohlo být důvodem k invaliditě, protože dochází k nárůstu hmotnosti do významné obezity. 13.     Žalobce nebyl schopen práce fyzicky nadměrně náročné, v nočních směnách, v horkých provozech, se zvedáním a přenášením těžkých břemen. Žalobce je schopen práce fyzicky až středně náročné, v denních směnách, z výše uvedeným omezením, v nezkráceném pracovním úvazku a v dosahu možnosti použít WC. Ve zdravotnické dokumentaci není doloženo postižení, které by odůvodňovalo zkrácení pracovního úvazku. Žalobce je schopen pracovat s využitím kvalifikace a praxi řidiče a je schopen se rekvalifikovat, například k obsluze strojních zařízení. 14.     Žalobce se k jednání soudu nedostavil a písemné vyjádření k posudku nezaslal. Žalovaná při jednání soudu uzavřela, že posudek posudkové komise shledala jako úplný, jednoznačný a objektivní; posudek posudkové komise byl zcela ve shodě s posudky o invaliditě ze správního řízení. Účastníci řízení nenavrhovali další dokazování.  15.     Krajský soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 16.     Podle § 39 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 17.     Podle § 39 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 18.     Podle § 39 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a)    zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b)    zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c)     zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d)    schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e)     schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, f)     v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. 19.     V souzené věci byla především sporná otázka skutková, tj. zdravotního stavu žalobce a existence, příp. stupně jeho invalidity. Ve správním řízení byl posouzen zdravotní stav žalobce a jeho dopad na pracovní schopnost dvakrát a v soudním řízení správním byl stav žalobce posouzen PK MPSV v Ostravě se stejným výsledkem, tj. že žalobce není invalidní a pokles pracovní schopnosti žalobce nastal pouze o 25 %. 20.     Na soudu bylo, aby vyhodnotil z provedených důkazů, o který má své rozhodnutí opřít. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení existence a dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, medicínskou (důchod podmíněný dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem), a rozhodnutí soudu tak závisí především na odborném lékařském posouzení. Správní soud si proto nemůže učinit úsudek o této otázce sám. Podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí, které za tímto účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Posudkové komise jsou oprávněny posoudit pokles pracovní schopnosti a zaujmout posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je specifickou formou správní činnosti (srov. § 16a zák. č. 582/1991 Sb.) spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Jde o postup posudkového orgánu, jehož hlavním obsahem je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí též znalosti z oboru posudkového lékařství. I tyto posudky nicméně hodnotí soud jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s. a v případě potřeby může zejména uložit též zpracování posudku soudem ustanoveným znalcem z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti, a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí především. 21.     Správní soud tedy sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod nepřezkoumává. Nejsou-li namítány jiné vady řízení, správní soud v řízení o správní žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity, jejího stupně a data vzniku invalidity, resp. v řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu, ověřuje pouze to, zda posudek příslušné posudkové komise, o nějž se opírá správní rozhodnutí, je úplný a přesvědčivý (test úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku – srov. konstantní judikaturu Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“), např. rozsudek ze dne 25. 9. 2003, č. j. 4 Ads 13/2003-54, ze dne 3. 4. 2013, č. j. 6 Ads 158/2012-24 a mnohé další, dostupné na www.nssoud.cz), případně – namítal-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (test řádného složení posudkové komise). 22.     V závěru soudem provedeného dokazování nebyl spor o úplnosti podkladů pro posouzení zdravotního stavu žalobce (nové lékařské zprávy nemohl soud ani posudková komise hodnotit, viz dále). Posudková komise vypsala, ze kterých všech nálezů vycházela a lékařské zprávy, které byly součástí zdravotnické dokumentace, posudková komise v posudku zhodnotila. Žalobce nenamítal, že by v posudku chyběla některá konkrétní lékařská zpráva z rozhodného období a věcné posouzení jejího obsahu. Soud se tedy zabýval dále otázkou, zda posudek PK MPSV obstojí v testu úplnosti, přesvědčivosti a správnosti. 23.     Požadavek úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku spočívá v tom, že se posudková komise musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaná osoba namítá, a musí své posudkové závěry náležitě odůvodnit. Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav posuzované osoby byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace i s přihlédnutím ke všem jí tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. V posudku musí být dále uvedeno, zda zjištěný zdravotní stav zakládá dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, a pokud ano, které zdravotní postižení bylo vzato za jeho rozhodující příčinu v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je více zdravotních potíží (§ 2 odst. 3 vyhlášky o posuzování invalidity), přičemž jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se tu nesčítají, ale procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti tedy komise vyhodnotí podle charakteru zdravotního postižení na základě vyhlášky o posuzování invalidity, přičemž zdravotní postižení podřadí podle jeho druhu a intenzity pod příslušnou kapitolu, oddíl a položku přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, a současně odůvodní stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti v rámci zde stanoveného rozpětí, včetně případného navýšení podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity. 24.     Soud konstatuje, že posudek PK MPSV v Ostravě, který byl podkladem vydání rozsudku, nárokům testu úplnosti, přesvědčivosti a správnosti dostál. PK MPSV shromáždila zdravotnickou dokumentaci žalobce v úplnosti a posoudila jeho zdravotní stav komplexně, soud ani nemá důvod pochybovat o úplnosti a správnosti stanovených diagnóz. 25.     Podle kapitoly II oddílu A položky 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity je zdravotním postižením novotvary - lehké postižení, stavy v kompletní remisi, zpravidla po 6 měsících po ukončení aktivní onkologické léčby, stabilizované nebo menší výkony z důvodů zhoubného novotvaru, resekce nebo amputace zvenčí přímo neviditelné, amputace částí, kde je možná protetická náhrada (např. mastektomie, parciální amputační ztráty končetin, resekce částí střeva, hysterektomie, enukleace bulbu oka při dobré funkci jediného oka) nebo stavy s lehkým funkčním postižením některých orgánů nebo systémů, výkon některých denních aktivit s obtížemi nebo s využitím kompenzačních mechanismů a prostředků. Pokles pracovní schopnosti je u tohoto onemocnění stanoven na 20 - 30 %. 26.     Podle kapitoly II oddílu A položky 1c přílohy vyhlášky o posuzování invalidity jde o středně těžké postižení, stavy v kompletní remisi, zpravidla po 6 měsících po ukončení aktivní onkologické léčby, stabilizované, kde poruchy mají rozsah do poloviny stupnice úplné poruchy funkčních schopností, např. stomie, penektomie, kolektomie nebo enukleace bulbu oka při zhoršeném vizu vidoucího oka nebo ztráta končetiny v předloktí nebo v bérci nebo parciální laryngektomie nebo stabilizace po alogenní transplantaci nebo stavy během podávání biologické léčby, nežádoucí a dlouhodobé závažné funkční postižení v důsledku dlouhodobé hormonoterapie či biologické léčby, výkon některých denních aktivit omezen. Pokles pracovní schopnosti u tohoto postižení je stanoven na 35 – 45 %. 27.     Podle posudkového hlediska při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit funkční schopnosti z hlediska kurability, probíhající onkologické léčby ve vztahu k definovanému období a následků nádoru nebo terapie a zaměřit se i na reverzibilní nebo léčbou kontrolované zdravotní problémy.     28.     Žalobce nepředložil žádnou lékařkou zprávu, která by zpochybnila zjištěný skutkový a právní stav ve věci poklesu jeho pracovní schopnosti a existence invalidity. Žalobce nenamítal, že by splňoval konkrétní kritéria hodnocení s vyšším poklesem pracovní schopnosti. Žalobce ani nedoložil lékařské zprávy, které by taková postižení osvědčovaly. Soud považuje za přesvědčivé posudkové zhodnocení posudkové komise, že u žalobce nebylo prokázáno závažnější postižení, a to i s ohledem na obsah lékařských zpráv, které jsou citované v posudku a jsou doloženy i ve správním spise. Žalobce doložil v soudním řízení správním lékařské zprávy, vydané po datu vydání napadeného rozhodnutí. Soud tyto zprávy zaslal posudkové komisi k prověření, jestli se týkají rozhodného období do vydání napadeného rozhodnutí dne 1. 9. 2022. 29.     Podle § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. 30.     Podle § 39 odst. 7 zákona o důchodovém pojištění pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení [odstavec 4 písm. c)], jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti. Žalobce nedoložil žádné lékařské zprávy, lékařský posudek pro pracovněprávní účely ani jiné důkazy o tom, že by nebyl schopen vykonávat dosavadní profesi dělníka, ani nebyl schopen rekvalifikace na jinou vhodnou výdělečnou činnost. 31.     Lékařské zprávy o zdravotním stavu žalobce, který tu byl po datu vydání rozhodnutí žalované o námitkách, tj. po datu 1. 9. 2022, nelze do posouzení invalidity zahrnout. Soudní přezkum včetně hodnocení invalidity posudkovou komisí je omezen podle § 75 odst. 1 s. ř. s. na dobu před vydáním napadeného rozhodnutí. 32.     Závěrem soud shrnuje, že žalovaná zjistila řádně skutkový stav, vybrala správně právní předpisy, pod které jej subsumovala a z toho vyvodila v souladu se zákonem skutkové i právní závěry, se kterými se soud ztotožnil. V soudním řízení správním tyto závěry žalované osvědčilo dokazování posudkem posudkové komise. Posudková komise dospěla k závěru, že pracovní schopnost žalobce byla zachována ze 75 %. 33.     Úspěšná žalovaná a neúspěšný žalobce nemají právo na náhradu nákladů řízení podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě do dvou týdnů po jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské nám. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaje o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Olomouc 16. února 2023   JUDr. Martina Radkova v. r. samosoudkyně   Shodu s prvopisem potvrzuje M. N.