2 11 Co 230/2023 Číslo jednací: 11 Co 230/2023-149 USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Zuzany Ihnátové a JUDr. Evy Placzkové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] bytem [adresa], Spolková republika Německo 2. Neznámí dědicové 3. [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] bytem [adresa], Spolková republika Německo 4. Neznámí dědicové 5. [jméno] [příjmení] bytem [adresa], Spolková republika Německo 6. Neznámí dědicové 7. [jméno] [příjmení] bytem [adresa], Rakouská republika 8. Neznámí dědicové o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem k odvolání žalobkyně proti usnesení Okresního soudu v Olomouci č. j. 21 C 99/2023-139 ze dne 6. 10. 2023 takto: Usnesení okresního soudu se mění takto: Žaloba se neodmítá. Odůvodnění: 1. Napadeným usnesením soud prvního stupně odmítl žalobu (odstavec I. výroku), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (odstavec II. výroku), rozhodl o vrácení soudního poplatku žalobkyni (odst. III. výroku). 2. Usnesení napadla včas podaným odvoláním žalobkyně. Namítala, že účastníky označila dostatečně určitě a poukazovala na judikaturu Ústavního a Nejvyššího soudu k dané problematice. Domáhala se změny napadeného rozhodnutí tak, že se žaloba neodmítá. 3. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení předcházející jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. 4. Z obsahu spisu se podává, že žalobou došlou okresnímu soudu dne 30. 3. 2023 se žalobkyně domáhá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem. Při označení žalovaných 1. – 8. vyšla žalobkyně z údajů uvedených ve výpisu z katastru nemovitostí, list vlastnictví [anonymizováno] pro kat. území [ulice] [anonymizováno], [územní celek], kde jsou žalovaní v žalobě pod č. 1, 3, 5 a 7 uvedeni stejně, jako je žalobkyně označila v žalobě jako žalované 1., 3., 5. a 7. Žalobkyně dále upřesnila, že s ohledem na skutečnost, že se v případě žalovaných 1., 3., 5. a 7. jedná o osoby vyššího věku, není vyloučeno, že některý z nich již zemřel, a proto žaluje i neznámé dědice po žalovaných 1., 3., 5. a 7., které označila č. 2, 4, 6. a 8. 5. Odvolací soud nesouhlasí se závěrem okresního soudu, že žalobkyně označila žalované nedostatečně, že neodstranila vady žaloby v tomto smyslu, a proto jsou splněny podmínky pro odmítnutí žaloby. 6. Odvolací soud vychází z § 79 odst. 1 o. s. ř., dle kterého návrh musí kromě obecných náležitostí obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků …. Z citovaného ustanovení je zřejmé, že datum narození žalovaných či rodné číslo žalovaných není nezbytnou náležitostí žaloby. Žalobkyně mohla data narození uvést (a pokud z katastru nemovitostí vyčetla, také data narození u žalovaných 1. a 3. uvedla), avšak pokud tak neučinila, nelze v tom vidět nedostatek žaloby. 7. K bydlišti žalovaných 1., 3., 5. a 7. je nutno uvést, že žalobkyně vycházela z údajů uvedených ve výpisu z katastru nemovitostí. Zde odkazuje odvolací soud na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 149/2005. Pokud žalobkyně označila jako bydliště žalovaných osob 1., 3., 5. a 7. jejich posledně známou adresu z katastru nemovitostí, nemůže být překážkou pro pokračování v řízení samotná skutečnost, že se (případně, možná) žalovaní na uvedené adrese nezdržují, resp. že jsou popřípadě neznámého pobytu. Stručně lze shrnout, že pokud údaje o žalovaných 1., 3. 5. a 7. dostačují katastru nemovitostí pro jejich identifikaci ve vztahu k předmětným nemovitostem, je toto označení dostačující také pro soudní řízení. 8. Odvolací soud dále poukazuje také na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1655/2008, ze kterého plyne, že by soud měl být nápomocen i při zjišťování adresy pobytu žalovaných v cizině. 9. Žalobkyně nepochybila, jestliže jako žalované 2., 4., 6. a 8. označila neznámé dědice po žalovaných 1., 3., 5. a 7. Žalobkyně vycházela z toho, že nemá poznatky o tom, že by konkrétní žalovaní 1., 3., 5. a 7. neměli být žijícími osobami, když zjevně ani orgány veřejné moci nemají takové poznatky. Pokud by však v průběhu řízení vyšla najevo skutečnost, že tyto osoby zemřely ještě před podáním žaloby, nebylo by možno v řízení dle § 107 o. s. ř. ve vztahu k zemřelé osobě pokračovat a taková skutečnost by pak vedla k zastavení řízení. Nelze vyloučit, že jde již o nežijící osoby (věk cca 70 let). Z dostupných údajů nejde učinit jednoznačný závěr. Žalobkyně proto podává současně žalobu i proti neznámým dědicům po žalovaných 1., 3., 5. a 7. 10. Dle názoru odvolacího soudu je tento procesní postup možný a zde odkazuje odvolací soud na usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 14 Co 22/2023-49 ze dne 28. 2. 2023 (č. l. 101 spisu). Odvolací soud se zcela ztotožňuje se závěrem Krajského soudu v Brně zde vysloveným, že v takovém případě jde o kumulaci žalob, kdy žalobkyně žaluje o stejný nárok současně více osob, přičemž postupuje vědomé riziko, že vůči tomu žalovanému, vůči němuž nebude pasivní legitimace zachována, bude žaloba zamítnuta i se všemi důsledky pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení. 11. Dále odvolací soud poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 22 Cdo 524/2023 ze dne 15. 3. 2023. Z tohoto usnesení je zřejmé, že žalobce může podat žalobu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rovněž proti okruhu neznámých dědiců zůstavitele (spoluvlastníka), kterého je přitom povinen označit nezaměnitelným způsobem; v případě osoby zapsané v katastru nemovitostí jako spoluvlastníka přitom stačí o ní uvést evidované údaje. 12. Žalobkyně uvedeným způsobem postupovala, žalované 1., 3., 5. a 7. označila těmi údaji, jak jsou uvedeny v katastru nemovitostí. Dále směřuje žalobu (kumulativně) proti neznámým dědicům – žalovaným 2., 4., 6. a 8. a rovněž z uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu nevyplývá, proč by tato žaloba nemohla být podána jak proti zapsaným vlastníkům, tak zároveň proti jejich neznámým dědicům, jestliže dosud není objasněno, zda žalovaní 1., 3., 5. a 7. ke dni podání žaloby žili, popř. jaké zanechali dědice. 13. S ohledem na shora uvedené závěry odvolací soud napadené usnesení v celém rozsahu změnil tak, že se žaloba neodmítá. Poučení: Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné podle § 237 o. s. ř. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat dle § 239 o. s. ř. jen dovolací soud. Účastník může podat dovolání do 2 měsíců od doručení usnesení odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to k Nejvyššímu soudu ČR v Brně. Ostrava 29. ledna 2024 JUDr. Jana Palkovská předseda senátu