č. j. 17 Ad 20/2023 - 60           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY  Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci   žalobce:  B. G.   proti žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5       o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 6. 2023, ve věci invalidního důchodu   takto:   I. Žaloba se zamítá. II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: 1.      Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 21. 7. 2023 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 15. 6. 2023, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná zamítla žalobcovy námitky proti svému prvostupňovému rozhodnutí ze dne 2. 3. 2023 a toto prvostupňové rozhodnutí, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu, potvrdila. 2.      V žalobě žalobce poukázal na vyšetření ze dne 11. 7. 2023 provedené ve Fakultní nemocnici Ostrava, při kterém byl stav jeho nohou posouzen jako poslední stadium těžké oboustranné neuropatie. Dále poukázal na neurologické vyšetření MUDr. R. Žalobcův zdravotní stav je s ohledem na veškerou indikaci léků špatný a podle jeho názoru není další vyšetření nutné, neboť má poslední stádium trvale nevyléčitelné choroby a bolesti obou chodidel. Trpí otoky a křečemi nohou, obezitou a cukrovkou, jakož i přidruženými bolestmi zad a plotýnek. K žalobě předložil i lékařské zprávy. 3.      Žalovaná ve svém vyjádření popsala dosavadní průběh řízení a uvedla, že žalobce nepřináší oponenturu vůči klíčovým pasážím posudkové lékařky žalované, přičemž poukázala, že žalobce kvalifikované dominantní postižení, kterým je diabetes melitus, nezpochybňuje, ani nevyvrací. 4.      U jednání oba účastníci na svých stanoviscích setrvali. Žalobce dodal, že jeho zdravotní stav mu komplikuje neuropatie dolních končetin, která mu byla diagnostikována a je trvalá. Komplikuje mu život po celý den, včetně noci, protože zakopává, chodí po patách, používá speciální obuv. Má problémy zrychlit při chůzi a zakopává o obrubníky. Dále souhlasil, že kvůli diabetu by měl invaliditu druhého stupně, nicméně nesouhlasil s opomenutím neuropatie. Trval na invaliditě třetího stupně. K posudkovému omylu v rámci dřívějšího posouzení uvedl, že mu není jasné, jak by mohl ovlivnit práci sociální správy. Měl rakovinu jazyku, neuropatii jazyku, byl operován a podmínky pro invaliditu třetího stupně splňoval. Případné pochybení nebylo na jeho straně. 5.      Krajský soud poté co zjistil, že žalobní návrh je věcně projednatelný, přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době rozhodování žalované, tedy ke dni 20. 12. 2022 (ust. § 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 6.      Ze správního spisu krajský soud zjistil následující skutkový stav. Žalobce je vyučen jako obráběč kovů. Pracoval jako obráběč kovů u různých zaměstnavatelů, kromě toho pracoval jako operátor, v době rozhodování správního orgánu byl nezaměstnaný. Dříve pobíral invalidní důchod třetího stupně, který mu byl přiznán na základě rozhodnutí ze dne 19. 9. 2013, než mu byl rozhodnutím ze dne 31. 8. 2021 snížen na invaliditu druhého stupně. Dne 16. 1. 2023 požádal o změnu stupně invalidity pro zhoršení zdravotního stavu. Posudkový lékař Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava jej dne 10. 8. 2022 uznal invalidním pro invaliditu II. stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 55 %. Žalovaná proto prvostupňovým rozhodnutím žádost                       o změnu výše invalidního důchodu zamítla. 7.      Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky, které koncipoval podobně, jako námitky žalobní, tedy poukázal na omezení, které mu jeho zdravotní stav přináší, na vedlejší účinky plynoucí z léčby, zhoršený psychický stav, bolesti. Dále poukázal na onemocnění Covid-19, které jeho zdravotní stav taktéž zhoršilo. V rámci námitkového řízení žalovaná nechala zpracovat posudek posudkovým lékařem ČSSZ, který zcela potvrdil předchozí posudkové závěry. 8.      Z posudku posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 8. 3. 2024, který krajský soud nechal v průběhu řízení o žalobě vypracovat se zadáním, aby se posudková komise zabývala procentní mírou poklesu pracovní schopnosti žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí, tedy k 15. 6. 2023, soud zjistil, že posudková komise ve složení z předsedy komise, dalšího lékaře s odborností interní lékařství a tajemnice, dospěla k závěru, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní stále v druhém stupni podle ustanovení § 39 odst. 1 z. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, (dále jen „z. d. p.“). Posudková komise konstatovala, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je diabetes melitus 2. typu. Řečené bylo hodnoceno jako zdravotní postižení uvedené v kapitole IV, položce 2 písm. c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena na 55 %. Posudková komise nezjistila skutečnosti, které by vedly k úplnému výpadku pracovních funkcí. Aby bylo možné uznat invaliditu třetího stupně, muselo by u žalobce být dáno zvlášť těžké funkční postižení nebo těžké dlouhodobé komplikace diabetu s postižením několika systémů (např. ztráta zraku, syndrom diabetické nohy nebo gangrény), tato kritéria však žalobce nesplňoval. K žalobcem poukazované polyneuropatii posudková komise uvedla, že nenašla známky těžké formy.                  K dřívějšímu onemocnění rakoviny jazyka z roku 2013 posudková komise uvedla, že je bez známek recidivy tumoru a je kompenzována léky. 9.      Protože posudková komise neodpověděla na otázku, proč se u žalobce jedná o polyneuropatii dolních končetin klinicky a funkčně lehkou, když neurologický nález zněl, že se jedná                       o těžkou distální polyneuropatii, požádal krajský soud o doplnění posudku. 10.  V doplňujícím posudku posudková komise uvedla, že z lékařské zprávy MUDr. R. ze dne 12. 9. 2023 nenašla funkčně známky těžké polyneuropatie, a to i s přihlédnutím k vyšetření odborným internistou při jednání posudkové komise, k němuž žalobce přišel bez opory a pomůcek, bez zjevné dušnosti. Nebyla zřejmá ani porucha chůze. Posudková komise se odkázala i na zprávu diabetologa, ze které vyplynulo doporučení pravidelné pohybové aktivity (např. chůze), která by však nebyla doporučena jako léčebná metoda v případě omezení při chůzi. Posudková komise tak dospěla k závěru, že funkčně je žalobce bez známek těžké polyneuropatie dolních končetin, připomněla přitom, že se nehodnotí diagnóza, ale její funkční dopad na pokles pracovní schopnosti. 11.  Rozhodnutí správního orgánu o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o OPSZ“), zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely námitkového řízení posuzuje ČSSZ, a podle § 4 odst. 2 zákona o OPSZ, pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění je posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí; za tím účelem Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu dotčených rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudků, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 - 43). 12.  Náležitosti posudku upravuje v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž 1) účel posouzení, 2) datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 3) výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 4) skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 5) výsledek posouzení zdravotního stavu a míru poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, 6) procentní míru poklesu pracovní schopnosti, 7) stupeň invalidity, 8) den vzniku invalidity, resp. den změny stupně invalidity nebo den zániku invalidity, 9) odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti a 10) tzv. pracovní rekomandaci (to pouze, jde-li o invaliditu prvního či druhého stupně), tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18). 13.  V posuzované věci si krajský soud vyžádal shora specifikovaný posudek, včetně následného doplnění. Z jeho obsahu vyplývá, že posudková komise jednala a rozhodovala v řádném složení, za přítomnosti specialisty s odborností interní lékařství. Posudek má všechny shora uvedené náležitosti a po jeho doplnění splňuje podmínku úplnosti a přesvědčivosti, posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnila a posudek nevzbuzuje žádné pochyby. Zcela se přitom shodla s posudky svých předchůdců. Žalobce byl u komise přítomen, předložil aktuální lékařské zprávy a svůj zdravotní stav komisi podrobně popsal. Na základě toho posudková komise přijala svůj posudkový závěr o poklesu pracovní schopnosti žalobce                  o 55 %, když neshledala, že by žalobce byl práce neschopen víc nebo zcela. Posudek není v rozporu ani s žalobcem předloženými lékařskými zprávami, se kterými se posudková komise vypořádala. 14.  Vycházeje z výše řečeného posudku, který je dle názoru soudu plně způsobilý k důkazu žalobcova zdravotního stavu ke dni napadeného rozhodnutí, dospěl soud k závěru, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní v druhém stupni podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění, protože jeho pracovní schopnost poklesla              o 55 %. Za tohoto stavu pak dospěl soud k závěru, že rozhodnutí žalované odpovídalo t. č. zdravotnímu stavu žalobce a je zákonné, když nedošlo ke zhoršení zdravotního stavu žalobce tak, aby se změnila výše stupně invalidity. 15.  S ohledem na výše uvedené tedy soud žalobu seznal nedůvodnou a jako takovou ji v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 16.  V řízení byla plně procesně úspěšná žalovaná, které však v souladu s ustanovením § 60 odst. 2 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo; procesně neúspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení nemá.     Poučení:   Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.   Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.         Ostrava 19. června 2024   JUDr. Zora Šmolková samosoudkyně         Shodu s prvopisem potvrzuje J.V.