č. j. 19 A 20/2024 - 55           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci   žalobce:  K. S.   proti žalovanému:  Magistrát města Ostravy sídlem 729 30 Ostrava, Prokešovo nám. 8 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 2. 2024 č. j. SMO/098141/24/Vnitř./Kel, o přestupku     takto:    I.  Rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 2. 2024 č. j. SMO/098141/24/Vnitř./Kel se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.   II.  Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 3 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.   Odůvodnění:   1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž byla změněna část výroku rozhodnutí Úřadu městského obvodu Ostrava – Jih č. j. JIH/109226/23/OSČ/Ga ze dne 1. 11. 2023, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 1 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Část výroku uvedeného rozhodnutí ve znění: „…vyhrožoval panu P. M. ublížením na zdraví slovy „Jestliže chceš, můžeš tady ráno ležet v kaluži krve“. “ Žalovaný změnil tak, že nově zní: „…vyhrožoval panu P. M. ublížením na zdraví blíže nezjištěnými slovy.“ Rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo změněno rovněž ve výroku v části týkající se správního trestu uloženého žalobci, a to tak, že pokuta byla snížena z částky 2 000 Kč na 1 000 Kč. 2. Žalobce namítal, že žádné podobné výroky, z kterých jsem obviňován, nepronášel. Nepoužívá takovýto slovník. Výroky měl navíc pronášet za účasti svědka, zvlášť poté, co předtím přivolal policii na P. M., který mu vyhrožoval. Na policii čekal na parkovišti. Jeho duševní stav i inteligence je v pořádku, snad vyšší než průměrná, tudíž není možné, aby se takto projevoval. Jeho trestní a přestupkový rejstřík je čistý. Odkazuje na přílohu - Odvolání proti rozhodnutí ze dne 1. 11. 2023, kde opakovaně vysvětluje děj a důvod křivé výpovědi, proti jeho osobě, což úřad Ostrava-Jih nebral a nechtěl brát vůbec v potaz. Rovněž se cítí být hrubým způsobem znevážen, poškozen a ponížen, kdy mu na základě křivých výpovědí byly vkládány do úst výroky hodné primitiva s čímž byl kompromitován, degradován a potupován. V rejstříku přestupků mám tedy zapsáno, že nebezpečně vyhrožuje, ale neví se jak konkrétně, když dotyčný změnil výpověď a neví, jakými slovy vůbec vyhrožoval. 3. Poukázal na důvody účelových křivých výpovědí svědků, za účelem potrestání jeho osoby. Uvedl, že D. A. proti němu křivě svědčil, s tím že na místě se ptal P. M.: „Máš s ním nějaký problém? Vše co budeš potřebovat, ti dosvědčím.“ Zmínil, že D. A. byl tehdy cca před pár měsíci řešen na obvodním oddělení Ostrava-Hrabůvka kvůli tomu, že byl iniciátorem napadení jeho osoby údajně strýcem, kterého však na místě oslovoval tati. Musel se uchýlit k nutné sebeobraně pomocí pepřového spreje, kterým odvrátil fyzický útok jeho otce, který za ním běžel a křičel, „Ty kurvo, já tě zabiju.“ Jejich útoky, proti jeho osobě pramení ze závisti. Tito jedinci mu závidí majetek a postavení. Věc byla následně postoupena k řešení na úřad Ostrava-Jih. Byl to P. M., který mu tehdy před příjezdem policie vyhrožoval. P. M. jej napadal před jeho bytovým domem na ul. Dvouletky. Prohlašoval, že mu zmaří podnikání, že již nic nepronajme a bude nucen se odstěhovat a vše prodat, že se postará, aby skončil. To vše proto, že asi týden předtím napomínal jeho přítelkyni, aby nechodila venčit psa pod okna jeho bytového domu. Byla to tedy pomsta od obou. Oba proti němu falešně vypovídali, aby mu způsobili újmu, a to jak na cti, tak finanční. Žalobce poukázal na to, že P. M. v průběhu šetření na základě výslechu jednoho z policistů, musel změnit svou výpověď ohledně obsahu výhrůžky. 4. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný uvedl, že v průběhu odvolacího řízení dospěl k závěru, že existují jisté rozpory ohledně přesného znění výhružky, kterou měl žalobce pronést vůči P. M., když mu měl buď říct „Jestli chceš, můžeš tady ráno ležet v kaluži krve“, anebo měl žalobce vůči P. M. uvést, že „ho dobije“. Tyto nesrovnalosti vyplývají z porovnání oznámení přestupku, resp. úředního záznamu sepsaného příslušníky Policie České republiky, a výpovědí svědků učiněných u správního orgánu I. stupně. Magistrát nicméně setrvává na svém stanovisku, že předmětné nesrovnalosti se týkají jen konkrétního znění výhrůžky, nikoliv samotné skutečnosti, zda bylo či nebylo P. M. vyhrožováno, a proto nemají zásadní vliv na komplexní posouzení incidentu. Magistrát tak má za řádně prokázané, že k vyhrožování újmou na zdraví došlo. Pouze, na rozdíl od správního orgánu I. stupně, neměl za dostatečně zjištěné konkrétní znění výhrůžky, a proto se rozhodl rozhodnutí správního orgánu I. stupně změnit. 5.  Žalovaný dále uvedl, že žalobce dne 6. 3. 2024 podal návrh na obnovu pravomocně skončeného správního řízení vedeného ohledně předmětného přestupku. Magistrát města Ostravy obnovu správního řízení nepovolil. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce odvolání a věc byla dne 14. 5. 2024 předložena Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje. 6. Krajský soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 1 a 2 s.ř.s.), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 7. Ze správního spisu byly zjištěny následující skutečnosti. Spisový materiál č. j. KRPT-16358-7/PŘ-2022-070720 obsahuje samotné oznámení přestupku ze dne 1. 2. 2022, úřední záznam PČR ze dne 18. 1. 2022, opis evidence přestupků ze dne 1. 2. 2022 a dopis K. S. adresovaný Policii ČR, z nichž se podává, že dne 18. 1. 2022 byla vyslána hlídka PČR na ulici D. 40 v O.-H., kde mělo dojít ke slovní rozepři. Po příjezdu na místo se hlídka zkontaktovala s oznamovatelem, kterým byl pan D. A., nar. X, trvale bytem J. M. X, O.-D. Pan A. hlídce uvedl, že zná pana S., jelikož s ním má dlouhodobý spor, protože je velmi namyšlený, arogantní člověk a vůči ostatním se chová hrubě a vulgárně. Dále policistům sdělil, že měl zahlédnout spor mezi panem M. a panem S., kdy pan M. měl vysypávat odpadky do popelnice a v tom momentě k němu měl pan S. přistoupit se zatnutou pěstí a vyhrožovat mu slovy „Já tě dobiju kurvo“, načež se rozhodl zavolat policii. Na místě byl dále přítomen pan P. M., nar. X, tr. bytem O. X, O.-H., který hlídce sdělil, že toho dne 18. 1. 2022 v čase okolo 17:00 hodin měl spor s panem S., jelikož pan S. měl neslušně jednat s jeho přítelkyní. Když se se svou přítelkyní vraceli domů, potkali po cestě pana S. Přítelkyně pana M. označila pana S. za muže, který ji měl toho dne odpoledne slovně konfrontovat. Proto pan M. pana S. oslovil a slušně jej požádal, aby přestal takto komunikovat s jeho přítelkyní. Na to pan S. reagoval hrubě a to slovy „Co je ti do toho ty špinavá lůzo, ty kurvo!“, na což měl pan M. reagovat odchodem domů, jelikož jej toto jednání urazilo na cti. Následně šel pan M. vysypávat odpadky. V tom k němu měl přijít pan S. se zatnutou pěstí a měl panu M. vyhrožovat slovy „Já tě dobiju kurvo“. Pan M. nereagoval. Zjistil, že kolemjdoucí, pan D.A., volá policii, na kterou se rozhodl vyčkat. Dále uvedl, že se cítil výhružkou pana S. ohrožen a cítil se být uražen na cti. 8. Hlídka PČR na místě hovořila také s panem S., který uvedl, že toho dne, tedy 18. 1. 2022 měl na ulici D. X v O. zahlédnout ženu venčící psa. Ženu požádal, aby po psovi uklízela, na což měla dotyčná reagovat odpovědí, že si bude dělat, co chce. Následně večer téhož dne okolo 17:00 hodin měl k němu přistoupit muž, který ho měl slovně konfrontovat vulgárními výrazy z důvodu, že oslovil jeho přítelkyni, která venčila psa. Nebyl schopen si na místě vybavit znění nadávek. Dále hlídce sdělil, že takové chování u lidí nesnese a nemá zájem tento slovní spor nijak řešit. To bylo vše, co k věci uvedl. Hlídka provedla následné šetření na místě. Žádní další svědci této události nebyli zjištěni. 9. K ústnímu jednání ve věci předmětného přestupku byla předvolána osoba přímo postižena spácháním přestupku – P. M. a svědek D. A. 10. Svědek P. M. vypověděl, že s panem S. už měli jednu slovní rozepři a pak šli domů. Bylo to ohledně jeho přítelkyně, které pan S. řekl, ať táhne s čoklem pryč, řekl jí, že je „kurva zasraná“. A když ten den později pana S. potkal, říkal mu, že se takhle k jeho přítelkyni chovat nebude. Ale protože měl posléze pocit, že by si měl jít zkontrolovat auto, vyšel ven a před domem viděl pana S. Začala další slovní roztržka a S. mu řekl „co si myslí, co si to dovoluje, že je nicka a nula, která v životě nic nedokázala, a že on má milióny a jestli chce, tak tady může zítra ráno ležet v kaluži krve, že on je na to dost velký pán“. Řekl přímo, že není problém na to někoho sehnat, že on na to prostředky má. Už když mu začal nadávat, šel kolem soused D.A. a všechno slyšel. Potom pan S. volal policii. Chlubí se tím, že uhodil nějakou ženu na ulici. O ženách mluví jako o „kurvách“. Když přijela policie, tak jeden policista mluvil se svědkem a druhý s panem S. Takže každý řekl svou verzi a pak to sepsali. Pak policie odjela a oni odešli a už se nic nedělo. Od té doby je klid. 11. Svědek D. A. vypověděl, že bydlí na adrese O. 4, O.-H. Šel zrovna vynést odpadky. V té době pana M. ještě neznal. Slyšel, jak pan S. vyhrožoval panu M. slovy „že může ležet v kaluži krve, že má několik miliónů a nedělá mu problém to zařídit“. Pana M. požádal, ať to vůbec neřeší a rovnou zavolá policii. Pan S. mu ještě říkal, že může být rád, že ho nedostal „do toho krimu“. Chvíli čekal, pak sedl do auta a odjížděl, ale když viděl policisty, zastavil a něco jim k tomu řekl. Pan S.nadával i jeho přítelkyni. Doslova slyšel, jak pan S. panu M. říkal, že se tady bude válet v kaluži krve. Volal policii a pak viděl, že policii volá i pan S.. Ví, že to byl pan S., protože i on s ním už něco řešil, napadl i jinou sousedku od nich ze vchodu, napadl i jeho matku, bylo toho víc. Myslí si, že tam padlo ještě slovo zmetek vůči panu M. a že ho zmlátí a tak. Utkvělo mu v paměti, jak říkal, že tam bude ležet v kaluži krve. 12. Žalobce se k věci vyjádřil u jednání 27. 5. 2022 a uvedl, že měl rozhovor s nájemníkem panem T.G., následně se tam objevil „tento jedinec, kterého nezná, jenom od vidění“ (pozn. soudu žalobce hovoří o svědkovi M.). A začal se tam s ním bavit ještě v době, kdy tam byl pan G. Napřed slušně. Poté, co pan G. odešel, začal mu pan M. vyhrožovat. Odkázal na „protokol“, který poskytl policii. Tvrdil, že prý vyhrožoval jeho přítelkyni, která venčila psa. Pes znečišťoval výkaly okapový chodník, který je součástí jeho nemovitosti. Potom mu začal nadávat a vyhrožovat, že bude muset všechny nemovitosti prodat a „že si tady už ani neškrtne“. Přivolal policii. Popřel, že by svědkovi vulgárně nadával. Určitě mu nevyhrožoval. Svědek A. přišel na místo samé, až poté, co se (žalobce) vracel z garáže. Potkal svědka M. a řekl mu, jestli může počkat s nadávkami, až přijede policie, protože ji přivolal. Chvíli setrval na parkovišti a čekal na policii. V tom vyšel z krajního vchodu svědek A. a vysypával něco do kontejneru. Svědka M. se tázal: „Máš nějaký problém?“ a prohlásil „Já ti všechno dosvědčím, co bude potřeba“. Svědek A., byl řešen nějaký čas předtím spolu se svým strýcem a jeho křivá výpověď vůči jeho osobě je účelová a souvisí právě s dřívějším projednáním na policii. 13. Svědek pprap. R. N. vypověděl, že dne 18. 1. 2022 měl službu s kolegou D. Vyjeli na místo, kde zřejmě mělo docházet k hádkám mezi lidmi. Vzhledem k tomu, že je to již rok na podrobnosti si nepamatuje. Kolega D. mluvil s panem S. a svědek s panem M. a panem A. Pan M. mu sdělil, že se potkal s panem S. a měli nějakou slovní rozepři. Již si nepamatuje, co bylo jejím předmětem. Nepamatuje si, co mu řekl pan A. Svědek uvedl, že na místě přítomné osoby vyslechl. Praxe je taková, že po výslechu na místě samém následně vše sepíší na oddělení policie. Dotyčných se zeptají, na doslovné znění urážek či výhrůžek, zda se cítili být uraženi nebo výhružkami ohroženi. Svědek uvedl, že si již nepamatuje, jak mělo být panu M. vyhrožováno. Po ukončení zákroku jeli ihned na stanici, kde vše sepsali. On sám žádné výhrůžky ani nadávky neslyšel. Svědek byl správním orgánem dotázán, zda mu pan M. řekl, že mu mělo být vyhrožováno slovy „Já tě dobiju kurvo“ nebo slovy „Jestli chceš, můžeš tady ráno ležet v kaluži krve“. Svědek uvedl, že si to již přesně nepamatuje vzhledem k tomu, že k tomu došlo již před rokem. Do úředního záznamu na stanici sepsal vše, co mu pan M. řekl na místě samém. Ještě doplnil, že si pamatuje obecné informace, že tam byl, ale nějaké detaily už ne. Úřední záznam psali s kolegou společně. 14. K úřednímu jednání dne 24. 5. 2023 se dostavil i žalobce a svědek P. M. Svědek prohlásil, že na své výpovědi trvá. Dozvěděl se od přítelkyně, že obviněný je ten pán, který ji slovně napadal a vyhrožoval. Do té doby vůbec nevěděl, o koho se jedná. Bavili se o tom, že pokud bude vyhrožovat jeho přítelkyni, postará se o to, aby se z ulice odstěhoval. Svědek uvedl, že mu žalobce před jeho domem řekl, že jestli bude chtít, tak další den může ležet v kaluži krve. Na což on prohlásil, „že to může zkusit“. V tu chvíli se na místě objevil pan A. Věděl, že obviněný volal policii. Chtěl mít u policie zaznamenané to, že kdyby se mu něco stalo, tak ať se o tom ví. Policistovi sdělil, co stalo, popsal mu vše tak, jak to bylo řečeno, tedy tak, jak u tohoto jednání. Žalobce poznamenal, že mu pan M. řekl, že bude nucen se odstěhovat, že mu zmaří podnikání a bude nucen byty prodat. Svědek na to prohlásil, že to není pravda a dodal, že mu řekl, že bude-li mu dělat problémy, bude se muset odstěhovat. V tu danou chvíli ho to tak napadlo, byl rozezlen z toho, že mu vyhrožoval. K námitce žalobce, že v úředním záznamu hlídky Policie České republiky a v oznámení přestupku je uvedeno znění výhrůžky: „Já tě dobiju kurvo“, svědek M. sdělil, že trvá na tom, že mu bylo vyhrožováno. Uvedl, že to mohl být slovní obrat „Já tě dobiju“, a v návalu emocí vydedukoval, že může ležet v kaluži krve. To že někdo někoho „dobije“, si vysvětluje tak, že ho zbije tak, že „poteče krev“. Žalobce se dále dotázal svědka, jak je možné, že svědek A. vypověděl, že slyšel, „že tady může ležet v kaluži krve“. Svědek M. odpověděl, že mohlo padnout několik souvislých vět, které nemusel slyšet celé, ale jen jejich část, mohl slyšet, že „bude dobitý“, mohl slyšet i „kaluž krve“. A mohl si to „poskládat“. Na dotaz správního orgánu, zda mu obviněný vyhrožoval ublížením na zdraví, odpověděl kladně. 15. Správní orgán I. stupně v dalším průběhu řízení u jednání dne 14. 8. 2023 vyslechl svědky D. A. a policistu pprap. M. D. Svědek D. A. vypověděl, že tehdy  odpoledne šel vynést odpadky. Venku slyšel, jak obviněný vyhrožoval tomu pánovi (myšleno P. M.), „že se bude topit v kaluži krve“. Svědek volal policii. Než přijela policie, už k žádné další slovní rozepři nedošlo. Do té doby pana M. neznal, ale věděl, že bydlí kousek vedle. Svědek byl dotázán, zda řekl, panu M.„Dosvědčím ti všechno, co budeš potřebovat“. Svědek odpověděl, že nikoli. Jenom pana M. požádal, ať se s ním (žalobcem) nebaví. Když čekali na příjezd policie, on čekal s panem M., obviněný stál jinde. Přijeli dva policisté. Jeden policista mluvil se svědkem a s panem M., druhý policista s obviněným. Policista se jenom ptal, co se stalo, nikam si to nezapisoval. Svědek policistovi sdělil, že obviněný řekl tomu druhému muži (myšleno pan M.), že tady bude ležet v kaluži krve. Během výpovědi svědka jej žalobce napomínal slovy „že by měl přísahat na život svého děcka, že jeho výpověď je účelová. Že se mu chce mstít za jiný případ, ve které hraje roli svědkova rodina“. Svědek trval na tom, že výhružky ze strany obviněného vůči panu M. padly, a to ve znění „že se bude topit v kaluži krve“. 16. K výpovědi svědka A. žalobce uvedl, že jeho svědectví je lživé, nepravdivé a účelové. Zmínil případ, který se stal cca v létě roku 2021. V té době musel v rámci nutné sebeobrany použít pepřový sprej na pachatele, který se pokoušel vniknout do jeho objektu s výkřiky, že ho zabije. Což u úředního jednání uváděl už mnohokrát. Tím pachatelem byl příbuzný pana A. Touto svou výpovědí ho chce svědek potrestat za to, že na jeho příbuzného v sebeobraně použil pepřový sprej. Věc šetřila policie. 17. Svědek pprap. M. D. vypověděl, že si vůbec nepamatuje, co mu obviněný řekl. Je to už ost dlouho. Neřekl by, že bylo zapsáno něco jiného, než zjistil na místě, ale může se stát, že mají-li spoustu služebních zákroků bez možnosti sepsání dokumentace ihned, že oznámení sepíšou až na stanici. Nepamatuje si, jak tomu bylo tehdy. Může se stát, že „nebude sdělena kompletně přesně ta výhružka, to znění, ta citace těch slov, že bude úplně doslova stejná, ale ta právní kvalifikace bude stále stejná. Aby bylo zachováno to, že z daného případu pořád bude plynout, že jde o vyhrožování ublížením na zdraví. Jako v tomto případě“. 18. Správní orgán I. stupně Statutární město Ostrava, Úřad městského obvodu Ostrava – Jih následně vydal 1. 11. 2023 rozhodnutí, jímž žalobce uznal vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití dle ust. § 7 odst. 1 písm. c) bod 1. zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, kterého se měl dopustit tím, že úmyslně narušil občanské soužití vyhrožováním újmou na zdraví, když dne 18. 1. 2022 v době kolem 17:00 hodin v O. – H., na ulici O. X u parkoviště před tímto domem, vyhrožoval panu P. M. ublížením na zdraví slovy „jestli chceš, můžeš tady ráno ležet v kaluži krve“. Jak výše uvedeno proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, o němž žalovaný rozhodl žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 21. 2. 2024 č. j. SMO/098141/24/Vnitř./Kel, kterým část výroku rozhodnutí správního orgánu I. stupně ve znění: „…vyhrožoval panu P. M. ublížením na zdraví slovy „jestli chceš, můžeš tady ráno ležet v kaluži krve“.“ , změnil tak, že nově zní: „…vyhrožoval panu P. M. ublížením na zdraví blíže nezjištěnými slovy.“ Podle ust. § 7 odst. 1 písm. c) bod 1. zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že úmyslně naruší občanské soužití tak, že jinému vyhrožuje újmou na zdraví. 19. Dle trestněprávní doktríny, z níž při posuzování správních deliktů, přestupků, vychází i Nejvyšší správní soud (viz rozsudek č. j. 6 As 106/2014-25) je třeba rozlišovat skutek de facto a skutek de iure. Skutek defacto představuje skutkový děj zahrnující skutkové okolnosti konkrétního případu „tak, jak se stal“, bez ohledu na jejich trestně – právní (zde přestupkovou) relevanci. Skutkem de iure je naopak souhrn trestně – právně (zde přestupkově) relevantních skutečností odlišitelný od jiného skutku de iure téhož pachatele. Popis skutku, tedy skutek de iure vychází z jednání pachatele, které se stalo, tedy ze skutku de facto. Popis skutku formuluje správní orgán podle toho, jakou skutkovou podstatu přestupku v jednání pachatele spatřuje. Popis skutku pak může být při zachování procesních práv pachatele rozšiřován či zužován podle výsledků dokazování. 20. Výrok je tedy klíčovou částí rozhodnutí o přestupku, neboť pouze ten zasahuje do práv a povinností účastníků a jen ten nabývá právní moci (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 34/2006-73). Cílem výroku je to, aby bylo nesporné, k jakému skutku se rozhodnutí o přestupku vztahuje, čí je vyslovena vina a jaký trest se ukládá. Skutek tedy musí být ve výroku popsán úplně a výstižně. Jinými slovy řečeno, rozhodnutí správního orgánu tedy musí zcela jednoznačně určit a vymezit, čeho se pachatel dopustil a v jakém jednání spáchaný přestupek spočívá. Krajský soud činí závěr, že tyto požadavky však rozhodnutí o přestupku v této věci nesplňuje, a proto je rozhodnutí žalovaného již z tohoto důvodu nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost. V nyní posuzované věci byl žalobce shledán vinným tím, že měl ve výroku uvedeného dne a na označeném místě „vyhrožovat panu P M. ublížením na zdraví blíže nezjištěnými slovy“. Výhrůžkou je třeba rozumět takové protiprávní (nedovolené) jednání, které je objektivně způsobilé vzbudit důvodnou obavu, aniž je ovšem nutné takovou důvodnou obavu u poškozeného skutečně vyvolat. Výrok, jak jej formuloval žalovaný v napadeném rozhodnutí, vůbec neobsahuje popis skutku, tedy zcela jednoznačné vymezení obsahu údajné výhrůžky ublížením na zdraví. Popis skutku současně musí odpovídat výsledkům dokazování. 21. Uvedená vada činí rozhodnutí žalovaného nepřezkoumatelným pro nesrozumitelnost a je důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. 22. Dalším důvodem, pro který soud zrušil žalobou napadené rozhodnutí jsou pochybení při procesu dokazování a přijímání skutkových závěrů. Žalobce v průběhu celého správního řízení setrvale popíral, že by se vůbec dopustil jakéhokoli vyhrožování vůči svědkovi P. M. Dle názoru soudu žalobcova vyjádření a výpovědi jako účastníka řízení byly setrvale konzistentní. Co se týká svědků policistů pprap. M. D. a pprap. R. N., pak ti žádné výhrůžky ani nadávky neslyšeli. Zde je třeba poznamenat, že policisté se dostavili na místo na základě telefonického oznámení samotného žalobce, který vypověděl, že mu naopak vyhrožoval svědek M., který prohlašoval, že jeho přítelkyně si může venčit psa, kde chce. Žalobci měl nadávat a vyhrožovat, že bude muset všechny nemovitosti prodat a že si „tady už ani neškrtne“. Žalobce vypověděl, že potom odjel pryč a přivolal policisty. Když se vracel z garáže, potkal svědka M. a řekl mu „jestli může počkat s nadávkami, až přijede policie, protože ji zavolal“. Žalobce dále uvedl, že chvíli byl na parkovišti a čekal na policii. V tom vyšel z krajního vchodu domu svědek A. a vysypával něco do kontejneru. Svědek A. se pak obrátil na svědka M. s otázkou, zda má nějaký problém a že on mu vše dosvědčí, bude-li to třeba. Žalobce pak pokračoval ke vchodu svého domu a čekal na policii. Žalobce v průběhu celého správního řízení namítal, že výpověď svědka A. je nepravdivá, že svědek je vůči němu zaujatý, snaží se ho svými výpověďmi poškodit a zdiskreditovat, a to především v návaznosti na incident, který se měl před časem odehrát mezi ním a strýcem svědka D.A., kdy žalobce byl nucen v sebeobraně použít pepřový sprej. Tato věc je řešena Policií ČR. Touto okolností se správní orgány nezabývaly a nic k tomu si nezjišťovaly, byť se jedná o indicii podstatnou pro hodnocení věrohodnosti svědka. Žalobce zaujatost svědka D. A. vůči němu dával do souvislosti také s tím, že svědek v daném místě, kde k incidentu došlo, vlastní nemovitosti a je osobou dobře situovanou, což vzbuzuje u některých osob negativní reakce. Poukázal také na to, že v okamžiku, kdy se v daném místě, kde došlo k incidentu, objevil svědek A., žalobce už nic neříkal, tudíž svědek ani nemohl nic slyšet. Stran údajných výhrůžek svědek D.A. vypověděl, že slyšel, že žalobce měl na adresu svědka M. prohlásit, že „tady může ležet v kaluži krve“, přitom svědek M. policistům na místě samém tvrdil, že mu mělo být vyhrožováno slovy „já tě dobiju“. Poté, co byl na místě jednání vyzván, aby tento rozpor vysvětlil, odpověděl, že „v návalu emocí vydedukoval, že může ležet v kaluži krve. To, že někdo někoho „dobije“ v něm vyvolává pocit, že ho zbije tak, že poteče krev“. Těmto rozporům se v rámci procesu dokazování správní orgány obou stupňů dostatečně nevěnovaly, a s ohledem na okolnosti, které vyplynuly z výpovědi žalobce a svědka M. a A., se nezabývaly dostatečně ani věrohodností uvedených svědků a v zásadě zcela pominuly výše uvedená tvrzení žalobce, která se vztahují nejenom k posouzení věrohodnosti svědků, ale rovněž k okolnostem, které byly příčinou incidentu mezi svědkem M. a žalobcem. S ohledem na obsah výpovědí svědků M. a A., jak jsou tyto citovány výše, je zde důvod pochybovat o věrohodnosti výpovědí svědků a pravdivosti jejich výpovědí. 23. Dalšími důvody, pro které soud tedy zrušil napadené rozhodnutí žalovaného pro vady řízení dle § 76 odst. 1 s.ř.s., je nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů a pochybení při zjišťování skutkového stavu, neboť jednak skutkový stav ve spisových podkladech nemá oporu a současně vyžaduje zásadní doplnění. V dalším řízení správní orgány musí provést řádné dokazování ohledně všech relevantních okolností a odstranit veškeré vady soudem vytknuté, jak jsou specifikovány výše a zohlednit veškerá tvrzení vznesená žalobcem. Soud současně věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení podle § 78 odst. 4 s.ř.s. Při novém projednání věci jsou správní orgány vázány právním názorem, který soud vyslovil v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s.ř.s.). 24. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s.ř.s. a žalovanému, který neměl ve věci úspěch, uložil povinnost zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 3 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku za podání žaloby.   Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Ostrava 19. 12. 2024     Mgr. Jarmila Úředníčková samosoudkyně     Shodu s prvopisem potvrzuje I. M.