č. j. 19 A 33/2023 - 59           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci   žalobce:  R. H.   proti žalovanému:  Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 702 18 Ostrava, 28. října 117 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 8. 2023 č. j. MSK 102431/2023, o obnovu řízení   takto:   I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Ostravy ze dne 19. 6. 2023 č. j. SMO/380268/23/DSČ/Jaš, kterým byla zamítnuta žádost žalobce ze dne 15. 5. 2023 o obnovu řízení o přestupku ukončeného rozhodnutím Magistrátu města Ostravy ze dne 2. 3. 2022 č. j. SMO/120605/22/DSČ/JeřK a rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo potvrzeno. Veškeré žalobní námitky žalobce se obsahově shodují s námitkami odvolacími a žalobce v nich prezentuje veškeré své výhrady k rozhodnutí o přestupku, jehož obnovu žalobce požadoval. Žalobce uvedl, že nejsou pravdivé informace v úředním záznamu policistky, poukazoval na neúplnost videozáznamu z projednání přestupku na místě, požadoval konfrontaci s policistkou, výslech svědka V., v žalobě popisuje svou verzi skutkového děje a jednání s policisty. Tvrdí, že v přestupkovém spise se nachází kamerový záznam přestupku ze dne 21. 10. 2021, avšak v něm absentuje pasáž o tom, že žádal o provedení testu na užití omamných a psychotropních látek v nemocnici, tedy pod lékařským dohledem, protože se již opakovaně stalo, že test prováděný policisty byl tzv. „falešně pozitivní“. Ze záznamu je patrné, že není technicky pořízen jako jeden celek a je vymazán ten okamžik, kdy se dožadoval provedení předmětného testu. 2. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný zdůraznil, že žalobou napadeným rozhodnutím bylo rozhodnuto o odvolání žalobce proti rozhodnutí o obnově řízení, přičemž žádosti žalobce o obnovu řízení nebylo vyhověno z důvodu marného uplynutí subjektivní lhůty pro podání žádosti ve smyslu § 100 odst. 2 správního řádu. Skutkové otázky zde tedy nebyly posuzovány, resp. nebylo posuzováno, zda skutečnosti žalobcem v žádosti uváděné jsou „nové“ ve smyslu § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu. Žalovaný poukázal také na to, že ačkoliv žaloba je podána proti rozhodnutí o obnově řízení, žalobní námitky svým obsahem směřují proti předcházejícímu rozhodnutí/řízení o přestupku, které však předmětem není. Žalovaný konstatoval, že prvostupňové rozhodnutí (příkaz) o přestupku ze dne 2. 3. 2022 č. j. SMO/120605/22/DSČ/JeřK, které nabylo právní moci 23. 3. 2022, bylo žalobci doručeno poštou na adresu trvalého pobytu (uplatněna fikce doručení), neboť jinou adresu pro doručování žalobce správnímu orgánu nesdělil; sdělení doručovací adresy nevyplývalo ani z podkladů předložených policií spolu s oznámením přestupku. 3. U jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích k věci. 4. Krajský soud na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.), jakož i řízení předcházející jeho vydání, při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 5. Předmětem přezkumu je rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o povolení obnovy řízení z důvodu uplynutí 3 měsíční subjektivní lhůty dle § 100 odst. 2 správního řádu zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 6. Podle § 100 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, účastník může podat žádost o obnovu řízení u kteréhokoliv správního orgánu, který ve věci rozhodoval, a to do 3 měsíců ode dne, kdy se o důvodu obnovy řízení dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí. Obnovy řízení se nemůže domáhat ten, kdo mohl důvod obnovy uplatnit v odvolacím řízení. O obnově řízení rozhoduje správní orgán, který ve věci rozhodl v posledním stupni. 7. Ze správního spisu se podává, že příkazem Magistrátu města Ostravy ze dne 2. 3. 2022 č. j. SMO/120605/22/DSČ/JeřK byl žalobce uznán vinným z přestupků podle ust. § 125c odst. 1 písm. k) a § 125c odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodnutí nabylo právní moci 23. 3. 2022. Žalobce v žádosti o obnovu řízení ze dne 15. 5. 2023 požadoval, aby byl vyslechnut svědek – kolega, který s ním seděl ve vozidle, navrhl konfrontaci s policistkou, které předkládal potřebné doklady k řízení vozidla a která s ním projednávala přestupky, uvedl, že tvrzení Magistrátu města Ostravy, že o jeho doručovací adrese neměl tušení, považuje za lživé s tím, že když věděl o podmínce, měl vědomost i o adrese pro doručování, která byla tučně napsána v textu rozhodnutí soudkyně. O doručovací adrese od počátku vědělo taktéž město Třinec. Krajský soud konstatuje, že se jedná o stejné důvody, které žalobce uvedl v žádosti o obnovu řízení ze dne 16. 11. 2022, o které rozhodl Magistrát města Ostravy 1. 12. 2022 tak, že tuto žádost o obnovu řízení zamítl podle § 100 odst. 1 správního řádu, přičemž rozhodnutí ze dne 1. 12. 2022 č. j. SMO/796069/22/DSČ/JeřK nabylo právní moci 3. 1. 2023. Shodné důvody žalobce uvedl i v dalších podáních, a to v odvolání ze dne 16. 1. 2023 proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně, stejně tak v další  žádosti o obnovu řízení ze dne 18. 1. 2023 a v odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 13. 3. 2023, které směřovalo proti rozhodnutí Magistrátu města Ostravy ze dne 16. 2. 2023, které nabylo právní moci 4. 3. 2023, jímž byla podle § 100 odst. 6 správního řádu  zamítnuta žádost žalobce o obnovu řízení ze dne 18. 1. 2023. 8. Krajský soud předně konstatuje, že přípustnost obnovy řízení je vázána na dodržení jak subjektivní tříměsíční, tak objektivní tříleté lhůty dle výše citovaného § 100 odst. 2 správního řádu. Subjektivní lhůta začíná běžet ode dne, kdy se účastník řízení podávající návrh na obnovu řízení dozvěděl o důvodech obnovy, objektivní lhůta pak začíná běžet ode dne právní moci rozhodnutí vydaného v řízení, jehož obnovy se účastník domáhá. Obě tyto zákonem stanovené lhůty jsou nepřekročitelné. Soud souhlasí se závěry správních orgánů, že žalobce v posuzované žádosti o obnovu řízení ze dne 15. 5. 2023 uplatnil jako důvody obnovy řízení skutečnosti, které mu byly známy už 16. 11. 2022, kdy je uváděl již ve své první žádosti o obnovu řízení, z čehož plyne závěr, že nebyla zachována tříměsíční subjektivní lhůta pro podání žádosti o obnovu řízení dle § 100 odst. 2 správního řádu, neboť od doby, kdy se o skutečnostech tvrzených v žádosti o obnovu řízení žalobce prokazatelně dozvěděl, uplynulo více než 9 měsíců, jak zcela správně uvedl v napadeném rozhodnutí žalovaný. Jestliže správní orgán I. stupně předmětnou žádost žalobce o obnovu řízení ze dne 15. 5. 2023 zamítl z důvodu marného uplynutí zákonem stanovené subjektivní lhůty pro podání žádosti a žalovaný odvolání žalobce proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 19. 6. 2023 zamítl, je jeho rozhodnutí zákonné. Za tohoto stavu jsou žalobní námitky žalobce, které směřují proti rozhodnutí o předmětných přestupcích, tedy zjištěnému skutkovému stavu a samotnému řízení o přestupku, zcela bez právního významu, neboť se míjejí s tím, co bylo řešeno žalobou napadeným rozhodnutím. Soud proto také z důvodu nadbytečnosti neprovedl žalobcem navrhované důkazy, které žalobce specifikoval v žalobě, v doplnění žaloby a v podání na č. l. 51 – 52 spisu. 9. S ohledem na výše uvedené neshledal soud žalobu důvodnou, a proto ji v souladu s § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. 10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci neměl úspěch a žalovaný se náhrady nákladů řízení výslovně vzdal.   Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     Ostrava 27.02.2024   Mgr. Jarmila Úředníčková samosoudkyně   Shodu s prvopisem potvrzuje I.M.