č. j. 19 A 36/2023 - 42           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci   žalobce:  G. B. státní příslušnost Indie zastoupen Mgr. Ondřejem Vaňkem, advokátem sídlem 779 00 Olomouc, Riegrova 379/18 proti žalované:  Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem 140 21 Praha 4, náměstí Hrdinů 1634/3 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 25. 10. 2023 č. j. MV-147760-10/SO-2023, ve věci žádosti o prodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty   takto:   I. Rozhodnutí žalované ze dne 25. 10. 2023 č. j. MV-147760-10/SO-2023 se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 16 342 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce.   Odůvodnění:   1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované, jímž žalovaná jako opožděné zamítla odvolání žalobce proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 24. 7. 2023 č. j. OAM-21798-8/ZM-2023, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o prodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty a bylo rozhodnuto, že platnost zaměstnanecké karty se dle § 44a odst. 11 ve spojení s § 46e odst. 1 v návaznosti na § 37 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do 30. 6. 2023 neprodlužuje, neboť na výzvu nebyly předloženy doklady za účelem ověření údajů uvedených v žádosti. 2. Žalobce namítal, že odvolání nemělo být zamítnuto jako opožděné, protože orgán prvého stupně své rozhodnutí doručoval domnělému zástupci žalobce, ač žalobce zastoupen nebyl. Z důvodu tohoto vadného doručení nemohla začít běžet odvolací lhůta a žalobcem podané odvolání tak bylo včasné. Pro tento závěr má žalobce následující důvody. 3. Je nepochybné, že sám žalobce v reakci na výzvu k odstranění vad přiložil i generální plnou moc s úředně ověřeným podpisem pro paní V. R.; tato plná moc je součástí spisu. Žalobce však zastává názor, že přiložením této plné moci zastoupení nevzniklo a napadené rozhodnutí tak mělo být doručováno žalobci a nikoliv jeho domnělému zástupci. 4. Správní řád v ust. § 33 odst. 2 v písm. a) až d) určuje čtyři způsoby, kterými si účastník řízení může zvolit zmocněnce. Žalobce namítá, že jím doložená plná nesplňuje podmínky žádné z těchto čtyř kategorií, a proto zastoupení nevzniklo. Žalobcem doložená plná moc zjevně nesplňuje podmínky kategorií pod písm. a) a b), neboť neobsahuje vymezení konkrétního řízení, případně jednotlivých úkonů v rámci takového řízení, pro které má být udělena. 5. Dle žalobce nemůže jít ani o prezidiální plnou moc dle písm. c), neboť zde správní řád výslovně vyžaduje vymezení určitého předmětu řízení. Ačkoliv doložená plná moc na určité typy řízení odkazuje, tak žádné z nich není a nemůže být vedeno žalovaným a nesouvisí s pobytem cizinců. Dle žalobce by z doložené plné moci musel být vyložitelný záměr, aby tato plná moc sloužila pro zastupování ve skupině řízení s určitým předmětem. To doložená plná moc nesplňuje. Žalobce odkázal na závěry rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2016, č. j. 30 A 63/2015-44, z něhož citoval. 6. Nad rámec výše uvedeného žalobce namítal, že ze strany domnělého zástupce nedošlo do vydání rozhodnutí prvého stupně ani ke konkludentnímu přijetí plné moci, z čehož žalobce dále dovozuje, že zastoupení nevzniklo. Ačkoliv je právní moc jednostranným právním jednáním, tak dohoda o zastoupení nikoliv a v rámci řádného průběhu správní řízení by měla proběhnout akceptace plné moci, aby bylo zabráněno tomu, že si účastníci řízení budou účelově volit zástupce bez jejich souhlasu. 7. Výše uvedené je zásadní i v kontextu toho, že výzvu k seznámení s podklady ze dne 26. 5. 2023 správní orgán prvého stupně doručoval výhradně žalobci, jako by nebyl zastoupen a domnělého zástupce na této výzvě neuvedl, z čehož žalobce dovozuje, že ho za zastoupené nepovažoval. Žalobce byl proto přesvědčen, že s ním správní orgán prvého stupně jedná a bude jednat jako s nezastoupeným. Doručení rozhodnutí orgánu prvého stupně domnělému zástupci proto bylo ze strany správního orgánu prvého stupně překvapivým a nezákonným postupem, který žalobce nemohl předvídat. Nad rámec výše uvedeného žalobce dodává, že správní orgán prvého stupně měl žalobce vyzvat k odstranění vad plné moci a též k doložení akceptace zastoupení zástupcem; to však neučinil. 8. Žalobce shrnul, že z důvodů výše uvedených zastoupení nevzniklo a rozhodnutí orgánu prvého stupně bylo domnělému zástupci žalobce doručováno vadně. Proto nemohla začít běžet odvolací lhůta a odvolání podané dne 28. 8. 2023 bylo včasné, neboť bylo podáno dříve, než bylo rozhodnutí žalobci vůbec oznámeno. 9. Žalobce dále namítal, že ani faktické doručování provozovatelem poštovních služeb neproběhlo v souladu s právními předpisy. 10. Podle ust. § 19 odst. 7 správního řádu platí, že: „Je-li pro řízení třeba, aby bylo doručení doloženo, musí být zajištěn písemný doklad stvrzující, že písemnost byla doručena nebo že poštovní zásilka obsahující písemnost byla dodána, včetně dne, kdy se tak stalo. Nelze-li doručení prokázat, je nutno doručit opakovaně. Písemného dokladu o doručení nebo dodání však není zapotřebí, je-li z postupu účastníka řízení v řízení zjevné, že mu bylo doručeno.“ 11. Žalobce je přesvědčen, že správní spis takovýto písemný doklad o doručení neobsahuje. Pro doručení fikcí je nutné, aby byl adresát vyzván k vyzvednutí zásilky v úložní lhůtě. Žalobce soustavně zastává názor, že k této výzvě nedošlo, a proto nemohla nastat ani fikce doručení. Doručenka k rozhodnutí orgánu prvého stupně obsažená ve spisu, na rozdíl od předchozích doručenek a v rozporu s právní úpravou, neobsahuje v části „Prohlášení doručujícího orgánu“ ani jméno a příjmení, ani podpis ani razítko příslušného pracovníka pošty. Dle názoru žalobce tak není splněna podmínka přímého důkazu o doručení, jak ji stanoví již odkazovaný § 19 odst. 7 správního řádu. Z obálky lze pouze seznat, že zásilka byla vrácena odesílateli, nikoliv však že byla oznámena adresátovi. 12. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí obšírně zabýval fikcí doručení, avšak pominul, že doručenka obsažená ve spisu neobsahuje výše uvedené zákonné náležitosti, ačkoliv žalobce faktické nedoručení a nezanechání výzvy namítal. Žalobce má, kromě doručenky, omezené důkazní možnosti, jak vadné doručování prokázat, což však neznamená, že řádně vyplněná doručenka by byla co do pravosti a správnosti nevyvratitelná, a to i za předpokladu, že by byla veřejnou listinou; žalobce je přesvědčen, že doručenku vzhledem k jejím vadám nelze považovat za veřejnou listinu v souladu s ust. § 567 věta za středníkem občanského zákoníku. 13. Žalovaná v písemném vyjádření navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že spisový materiál obsahuje generální plnou moc ze dne 17. 4. 2023 (dále jen „plná moc“), kterou žalobce dne 27. 4. 2023 doložil správnímu orgánu I. stupně. Touto doloženou plnou mocí žalobce zmocnil na dobu do 30. 9. 2023 paní V. R., bytem X, k tomu, aby žalobce zastupovala. Výše uvedenou plnou moc společně s některými z chybějících náležitostí žádosti obdržel správní orgán I. stupně od žalobce poté, co žalobce obdržel výzvu k odstranění vad žádosti. Je tedy zřejmé, že žalobce vyjádřil vůli být v řízení vedeném pod sp. zn. OAM-21798/ZM-2023 zastupován paní V. R. Plná moc je podepsána žalobcem i paní V. R., přičemž oba podpisy jsou úředně ověřeny. Žalobcem doložená plná moc obsahuje identifikace zmocnitele i zmocněnce, účel a rozsah práv, datum a podpisy. Nebylo tak nutné žalobce vyzvat k odstranění vad plné moci, jak namítá.   14. Žalovaná poukázala na to, že před správním orgánem I. stupně a ani před Komisí nebyla z žalobcovy strany zpochybňována platnost jím doložené plné moci udělené paní V. R. Ani nově zmocněný zástupce žalobce, pan Mgr. Farid Alizey, ve svých podáních jménem žalobce nezpochybňoval platnost plné moci udělené paní V. R.  Jestliže žalobce v odvolání nezpochybnil ve správním spise založenou plnou moc udělenou jeho osobou paní V. R. a jako svou zmocněnkyni ji rovněž uváděl v odvolání, Komise nemohla za žalobce domýšlet odvolací námitku, že jej paní V. R. nezastupovala. V průběhu řízení před správním orgánem I. stupně, tj. do doby vydání jeho rozhodnutí, nebylo doručeno ukončení zastupování žalobce na základě plné moci udělené paní V. R.   15. Dle názoru žalované správní orgán I. stupně tak správně doručoval své rozhodnutí, č. j. OAM-21798-8/ZM-2023 ze dne 24. 7. 2023, v souladu s § 34 odst. 2 ve spojení s § 20 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. paní V. R., a to na adresu X. Paní V. R. nesdělila správnímu orgánu I. stupně adresu pro doručování, tudíž jí bylo doručováno na adresu jejího trvalého pobytu.   16. I když byla výzva k seznámení s podklady ze dne 26. 5. 2023 doručována žalobci, písemnost si přesto osobně převzala paní V. R., a to dne 12. 6. 2023. Tato skutečnost nezakládá nesprávnost postupu správního orgánu I. stupně, neboť se s obsahem doručované písemnosti seznámila paní V. R., jakožto zmocněná zástupkyně.   17. K doručování rozhodnutí správního orgánu I. stupně, č. j. OAM-21798-8/ZM-2023 ze dne 24. 7. 2023, prostřednictvím provozovatele poštovních služeb Komise nejprve odkázala na stranu 4 a 5 svého rozhodnutí, č. j. MV-147760-10/SO-2023 ze dne 25. 10. 2023. I přes tvrzení žalobce o absenci jména, příjmení, podpisu a razítka příslušného pracovníka provozovatele poštovních služeb na přední straně doručenky zásilky předmětného rozhodnutí, tato skutečnost nezakládá nenaplnění fikce doručení podle § 24 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., neboť byly splněny podmínky pro její uplatnění. Vrácení zásilky správnímu orgánu I. stupně držitel poštovní licence připojil své razítko, jméno a příjmení oprávněné osoby a její podpis na prohlášení v případě vrácení zásilky (zadní strana zásilky), doručovací orgán potvrdil pravdivost údajů uvedených na zásilce.   18. K námitce žalobce, že není oprávněn reklamovat doručení zásilky z pozice příjemce zásilky, žalovaná uvedla, že provozovatel poštovních služeb, a to Česká pošta, s.p., umožňuje reklamovat zásilku i z pozice adresáta.   19. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného vyslovil názor, že ke vzniku zastoupení tedy nestačí jen vůle účastníka řízení být zastoupen, ale je nutné tuto vůli projevit vůči správnímu orgánu zákonem předvídaným způsobem. V případě zastoupení smluvního pak jde o předložení plné moci správnímu orgánu, kdy tato plná moc musí mít náležitosti a formu souladnou s úpravou správního řádu. Jak již žalobce v žalobě podrobně rozvedl, tak generální plnou moc nelze použít pro udělení zástupčího oprávnění obecnému zmocněnci, kterým byla paní R. Tuto argumentaci žalovaný nijak nevyvrací, a proto žalobce v dalším odkazuje na žalobu. To, že následující zástupce žalobce Farid Aliey (například kvůli odlišnému právnímu posouzení) zastoupení paní R. nečinil spornou, nemá na existenci zastoupení vliv. Jak již žalobce výše uvedl, aby zastoupení ve správním řízení vzniklo, musí být splněny podmínky předpokládané správním řádem. Samotná vůle účastníka řízení být zastoupen je irelevantní, není-li projevena způsobem, který zákon předvídá. Vhodným příkladem jiného vadného doložení zastoupení může být kupříkladu to, pokud účastník řízení správnímu orgánu zašle nepodepsanou plnou moc pro svého zástupce. Jakkoliv by z takového podání mohla plynout vůle účastníka řízení být zastoupen, tak až podepsáním je plná moc perfektní a účastníka lze považovat za zastoupeného. Toto vychází z obecného pravidla ust. § 37 odst. 2 správního řádu, vyžadujícího, aby podání bylo podepsáno. Okolnost, že v odvolání tuto námitku neuplatnil mu nemůže jít k tíži, neboť jde o právní posouzení, které měl žalovaný učinit sám a žalobce tuto vadu může namítnout i v žalobě. Doručování rozhodnutí orgánu prvého stupně bylo provozovatelem poštovních služeb provedeno vadně, neboť doručenka neobsahuje ani podpis ani razítko provozovatele poštovních služeb.   20. Žalobce k další argumentaci žalovaného uvedl, že podpis a razítko na zadní straně zásilky může prokazovat jen a pouze to, že zásilka byla uložena a po uplynutí úložní doby byla vrácena orgánu prvého stupně. Samotné uložení zásilky bez prokázání toho, že žalobci bylo uložení zásilky oznámeno, nemůže zakládat právní účinky doručení ve správním řádu předvídané.   21. Žalobce současně odkázal na doručenky ve spisu obsažené k písemnostem, které orgán prvého stupně zasílal žalobci před vydáním rozhodnutí. Všechny tyto doručenky, obsahují razítko a podpis provozovatele poštovních služeb k osvědčení, že došlo k pokusu o doručení a uložení výzvy k převzetí zásilky u adresáta. Doručenka spojená s výzvou k převzetí zásilky není samoúčelná, ale slouží k prokázání, že byly splněny podmínky, na základě kterých následně může dojít k doručení tzv. fikcí.   22. V této souvislosti citoval ust. § 50g odst. 1 písm. g) o.s.ř. a ust. § 50g odst. 3 písm. a) o.s.ř. Obdobná pravidla ohledně podpisu doručovatele obsahuje i ust. § 50h a 50i o.s.ř. Nemá-li doručenka zákonem předvídané náležitosti, tak nemůže prokazovat skutečnosti, které žalovaný tvrdí, že prokazuje. Analogické použití o.s.ř. pro účely správního řízení je přijatelné, žalobce odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 2. 2012, č. j. 8 As 94/2011 – 80, což ostatně platí i pro soudní řízení správní dle ust. § 42 odst. 5 a § 64 s.ř.s.   23. Žalobce dále uvedl, že správní řád v ust. § 23 odst. 4 správního řádu stanoví, že adresáta je potřeba vyzvat k převzetí uložené zásilky. Dle následujícího odstavce je potřeba adresáta poučit o následcích a možnosti doručení tzv. fikcí. Celá úprava doručování ve správním, resp. občanském soudním, řádu tvoří ucelený řetězec pravidel, která musí být splněna, aby došlo k doručení. Pokud došlo k pochybení na straně doručující orgánu, tak lze zásilku považovat za doručenou až okamžikem, kdy se s ní žalobce skutečně seznámil. Odvolání proto bylo včasné.   24. Krajský soud na základě řádně a včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v souladu s ust. § 75 odst. 1 a odst. 2 s.ř.s. v mezích žalobních bodů, včetně řízení, které předcházelo vydání napadeného rozhodnutí, dle skutkového a právního stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí a žalobu vyhodnotil jako důvodnou. 25. Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 25. 10. 2023 č. j. MV-147760-10/SO-2023 žalovaná jako opožděné zamítla odvolání žalobce proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 24. 7. 2023 č. j. OAM-21798-8/ZM-2023. Žalovaná dospěla k závěru, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo doručeno tehdejší zmocněné zástupkyni žalobce paní V. R. prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 7. 8. 2023, tudíž posledním dnem lhůty pro podání odvolání bylo úterý 22. 8. 2023 a rozhodnutí nabylo právní moci 23. 8. 2023. Odvolání, jež bylo podáno novým zmocněným zástupcem žalobce, advokátem Mgr. Faridem Alizeyem., prostřednictvím veřejné datové sítě dne 28. 8. 2023, bylo dle žalované tedy podáno po zákonné lhůtě. Žalovaná poukázala na to, že 27. 4. 2023 žalobce předložil generální plnou moc k zastupování ze dne 17. 4. 2023 udělenou fyzické osobě paní V. R., bytem X s platností do 30. 9. 2023. Vzhledem k tomu, že paní V. R. byla zmocněna jako fyzická osoba, měly být veškeré písemnosti od 27. 4. 2023 doručovány v souladu s § 34 odst. 2 ve spojení s § 20 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., k jejím rukám, a to na adresu X. Žalovaná poznamenala, že zmocněná zástupkyně nesdělila správnímu orgánu I. stupně adresu pro doručování, tudíž jí bylo doručováno na adresu trvalého pobytu. Žalovaná dále vycházela ze zjištění, že 25. 7. 2023 správní orgán I. stupně vypravil své rozhodnutí prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu trvalého pobytu paní X s tím, že v doručence v prohlášení doručujícího orgánu je zaškrtnuto „adresát byl vyzván k vyzvednutí zásilky a bylo zanecháno poučení“ a „zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 27. 7. 2023“. Dále bylo v prohlášení v případě vrácení zásilky zaškrtnuto „zásilka připravena k vyzvednutí dne 27. 7. 2023“ a „adresát nezastižen – oznámeno dne 27. 7. 2023“. Následně „zásilka byla vrácena odesílateli dne 8. 8. 2023“. Dle žalované z uvedeného vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo doručeno podle § 24 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., dne 7. 8. 2023. 26. Ze správního spisu se dále podává, že dne 28. 4. 2023 prostřednictvím držitele poštovní licence žalobce doručil správnímu orgánu I. stupně listiny, mezi nimiž byla i listina nadepsaná generální plná moc, v níž je uvedeno, že žalobce, označený jménem, příjmením, datem narození a bydlištěm, zmocňuje V. R., nar. X, bytem X, aby „jej zastupovala ve všech právních jednáních, zejména, aby vykonávala veškeré úkony, přijímala doručované písemnosti, podávala návrhy a žádosti, uzavírala smíry a narovnání, uznávala uplatněné nároky, vzdávala se nároků, podávala opravné prostředky, námitky nebo rozklad a vzdávala se jich, vymáhala nároky, zastupovala jej v řízeních o nárocích na dávky státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi, dávky pro osoby zdravotně postižené a důchody. Tuto plnou moc uděluje na dobu určitou s trváním do 30. 9. 2023“. Listina obsahuje datum 17. 4. 2023 a podpis žalobce, jakožto zmocnitele a prohlášení paní V. R., že zmocnění přijímá, listina obsahuje její podpis a datum 17. 4. 2023. 27. Výše citované rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 24. 7. 2023 č. j. OAM-21798-8/ZM-2023 bylo doručováno paní V. R. prostřednictvím držitele poštovní licence, přičemž zásilka se vrátila správnímu orgánu 11. 8. 2023 se sdělením pošty, že adresát byl vyzván k vyzvednutí zásilky a bylo mu zanecháno poučení, zásilka byla připravena k vyzvednutí 27. 7. 2023, adresát nezastižen – oznámeno 27. 7. 2023, zásilka vrácena odesílateli 8. 8. 2023. 28. Dne 16. 8. 2023, resp. 23. 8. 2023 zástupce žalobce Mgr. Farid Alizey zaslal správnímu orgánu podání, v němž správní orgán informoval, že převzal zastoupení žalobce. Přílohou podání z 23. 8. 2023 byla plná moc ze dne 7. 8. 2023. V podání ze dne 23. 8. 2023 zástupce žalobce uvedl, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně nebylo žalobci dosud doručeno. Dne 28. 8. 2023 žalobce podal proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně prostřednictvím svého zástupce Mgr. Farida Aizeye odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Jednalo se o elektronické podání, které bylo doručeno správnímu orgánu do jeho datové schránky. 29. Podle ust. § 33 odst. 1 správního řádu, zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, účastník si může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu. V téže věci může mít účastník pouze jednoho zmocněnce. 30. Podle ust. § 33 odst. 2 správního řádu, zmocnění může být uděleno a) k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část řízení, b) pro celé řízení, c) pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu; podpis na plné moci musí být v tomto případě vždy úředně ověřen a plná moc musí být do zahájení řízení uložena u věcně příslušného správního orgánu, popř. udělena do protokolu, nebo d) v jiném rozsahu na základě zvláštního zákona. 31. V citovaném § 33 odst. 1 správního řádu je uvedeno, že účastník správního řízení si může zvolit zmocněnce. Své zmocnění k zastoupení účastníka řízení prokazuje písemnou plnou mocí, obsahující jak zmocňující projev vůle zastoupeného účastníka řízení, tak akceptační projev zmocněnce. Obsahem písemné plné moci musí být konkrétní rozsah zmocnění, uvedení osoby, která je k zastupování účastníka zmocněna, podpis zmocnitele a je také třeba, aby plná moc obsahovala datum, aby bylo zřejmé, od kterého konkrétního okamžiku je zmocněnec oprávněn úkony za zastupovaného činit. Při posuzování, zda písemná plná moc má potřebné náležitosti, musí příslušný správní orgán vzít především v úvahu, zda obsah předložené písemné plné moci spolehlivě prokazuje oprávnění označeného zmocněnce jednat za účastníka řízení. Z obsahu písemné plné moci musí být rozsah oprávnění bez pochybností zřejmý. 32. V posuzovaném případě žalovaná v napadeném rozhodnutí učinila závěr, že plná moc ze dne 17. 4. 2023, která byla doručena správnímu orgánu I. stupně dne 27. 4. 2023, je generální plnou mocí, jíž žalobce zmocnil paní V. R., aby jej v předmětném správním řízení zastupovala, a že tedy v souladu s § 34 odst. 2 ve spojení s § 20 odst. 1 správního řádu, bylo rozhodnutí správního orgánu I. stupně doručováno zmocněnkyni paní V. R., a bylo tedy řádně doručeno. S těmito závěry soud nesouhlasí. Je třeba poznamenat, že generální plná moc je typem zmocnění, která zmocněnce opravňuje jednat jménem zmocnitele ve všech případech, a to jak v různých typech řízení (např. správní, trestní, exekuční atd.), tak prostřednictvím různých úkonů, jejichž výčet bývá v konkrétní plné moci zpravidla určen, byť demonstrativním, ale zpravidla obsáhlým výčtem těchto úkonů (např. přijímání doručovaných písemností, podávání návrhů, opravných prostředků apod.). Z odůvodnění rozhodnutí žalované není zřejmé, jaké důvody vedly žalovanou k vyslovení závěru, že se jedná o generální plnou moc, tedy jakými úvahami byla v této souvislosti vedena a o jaké skutečnosti tento svůj závěr opírá. Zcela přitom pominula dikci ust. § 33 odst. 2 správního řádu. Posouzení povahy předmětné listiny označené jako „generální plná moc“ je přitom v posuzované věci stěžejní, neboť s tím souvisí hodnocení otázky, zda správní orgán postupoval správně, když takto předloženou plnou moc akceptoval. Dle názoru soudu předložená plná moc není plnou mocí podle § 33 odst. 2 písm. a) správního řádu, neboť zmocnění podle citovaného zákonného ustanovení je uděleno „k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část řízení“. V předmětné listině označené jako generální plná moc ze dne 17. 4. 2023 je formulace taková, že žalobce paní R. zmocňuje k zastupování ve všech právních jednáních, přičemž v další části je uvedeno, že zejména, aby vykonávala veškeré úkony, přijímala doručované písemnosti, podávala návrhy a žádosti, uzavírala smíry a narovnání, uznávala uplatněné nároky, vzdávala se nároků, podávala opravné prostředky, námitky nebo rozklad a vzdávala se jich, vymáhala nároky, zastupovala jej v řízeních o nárocích na dávky státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi, dávky pro osoby zdravotně postižené a důchody. Z citované formulace je zřejmé, že zmocnění nebylo uděleno k určitému úkonu, nebo ke skupině úkonů nebo pro určitou část řízení. Je třeba zdůraznit, že se jednalo o předložení plné moci ve správním řízení ve věci prodloužení platnosti zaměstnanecké karty. O tomto typu řízení v předmětné listině není žádná zmínka, hovoří se v nich o řízeních o nárocích na dávky státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi, dávky pro osoby zdravotně postižené a důchody. Nejedná se ani o zmocnění dle § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu, podle něhož zmocnění může být uděleno pro celé řízení. Paní V. R. v plné moci byla zmocňována pro neurčitou množinu všech možných právních jednání a konkrétně pak v řízeních o nárocích na dávky státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi, dávky pro osoby zdravotně postižené a důchody. Posuzované správní řízení ve věci prodloužení platnosti zaměstnanecké karty, jak výše uvedeno, v něm vyjmenováno není. Nejedná se dle názoru soudu ani o plnou moc dle § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu, neboť v tomto ustanovení je upravena specifická forma zmocnění, jež se týká v budoucnu zahajovaných řízení s vymezeným předmětem, k nimž je příslušný určitý správní orgán. Nejedná se ani o zmocnění dle § 33 odst. 2 písm. d) správního řádu, dle kterého je zmocnění možné udělit „v jiném rozsahu na základě zvláštního zákona“. Zvláštní zákon, jímž je v dané věci zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů, upravující podmínky pro vydání zaměstnanecké karty, jiný rozsah zmocnění k zastupování neupravuje, a proto při hodnocení otázky, zda správní orgán v posuzovaném řízení předloženou plnou moc ze dne 17. 4. 2023 správně akceptoval či nikoli, bylo nutno postupovat podle citovaných ustanovení správního řádu. Krajský soud dospěl k závěru, že se jedná o jakýsi hybridní typ plné moci obsahující zmocnění jednak pro neurčitou množinu všech možných právních jednání, dále pro konkrétní právní jednání, zmocnění pro zastupování pro řízení o konkrétních nárocích. Soud uzavírá, že dle předmětné plné moci nevzniklo zastoupení žalobce paní V. R. ve věci řízení o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty dle § 33 správního řádu. Nedostatek plné moci zmocněnce je odstranitelný nedostatek podmínky řízení a správní orgán měl žalobce vyzvat k doložení řádné plné moci, což neučinil. Doručování rozhodnutí správního orgánu I. stupně paní V. R. je proto právně neúčinné. Námitka žalobce, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně mu nebylo doručeno, je důvodná. Jestliže žalobce následně po vydání rozhodnutí správního orgánu I. stupně předložil prostřednictvím svého zástupce advokáta Mgr. Farida Alizeye plnou moc ze dne 7. 8. 2023, jíž žalobce zmocnil advokáta k zastupování a tento advokát podal odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně, je závěr žalované, že se jedná o opožděné odvolání, nesprávný. Nebylo-li totiž rozhodnutí správního orgánu I. stupně žalobci řádně doručeno, nemohla začít běžet 15denní odvolací lhůta uvedená v § 83 odst. 1 správního řádu. 33. Krajský soud z výše uvedených důvodů napadené rozhodnutí žalované zrušil podle § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mělo za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé a podle § 78 odst. 4 s.ř.s. věc vrací žalované k dalšímu řízení, v němž je správní orgán vázán právními názory soudu vyslovenými v tomto rozsudku. Soud se pro nadbytečnost již nezabýval námitkami žalobce o tom, že doručování rozhodnutí paní R. provozovatelem poštovních služeb neproběhlo v souladu s právními předpisy a o tom, že nemohlo dojít k fikci doručení rozhodnutí správního orgánu I. stupně. 34. Podle ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci, který měl ve věci zcela úspěch na nákladech řízení částku 16 342 Kč. Náklady řízení představují náklady právního zastoupení, a to odměnu za 3 úkony právní pomoci po 3 100 Kč dle § 7, § 9 odst. 4 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů, advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a podání repliky k vyjádření žalovaného), 3 režijní paušály po 300 Kč k uvedeným třem úkonům právní služby podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. K nákladům řízení náleží i 21 % DPH (z částky 10 200 Kč představující odměnu a náhrady), neboť zástupce žalobce je plátcem této daně, přičemž DPH činí 2 142 Kč. K nákladům řízení dále náleží soudní poplatek za žalobu 3 000 Kč a soudní poplatek 1 000 Kč za návrh na vydání odkladného účinku žalobě. Náklady řízení tak činí celkem 16 342 Kč. Žalovaná je povinna zaplatit je žalobci ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce (podle § 160 odst. 1 o.s.ř., § 149 odst. 1 o.s.ř., aplikovaných na základě § 64 s.ř.s.).   Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     Ostrava 31.07.2024     Mgr. Jarmila Úředníčková samosoudkyně       Shodu s prvopisem potvrzuje I. M.