č. j. 19 Ad 21/2021 - 138       ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY  Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou ve věci   žalobce:  Z. R.   proti žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 5. 2021, o invalidní důchod   takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.    Odůvodnění:   1.         Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 22. 12. 2020 č. j. X, kterým byl žalobci odňat invalidní důchod, neboť podle posudku OSSZ Plzeň – město ze dne 12. 11. 2020 není invalidní, neboť jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 15 %. Dle žalobce posudkový lékař neměl úplnou dokumentaci o jeho zdravotním stavu, jelikož jeho dodatečná lékařská vyšetření nedošla včas. Jeho zdravotní stav se nezlepšuje, naopak se s věkem čím dále více zhoršuje. Má čím dál tím větší problémy s chůzí (zejména po schodech a do kopce), jen každodenní nákup mu způsobuje obrovské problémy. Velmi často má bolesti páteře, zejména v okolí ramen a beder. Také má problémy s výkyvy tlaku, často má závratě a velmi rychle se unaví. 2.         Žalovaná v písemném vyjádření navrhla, aby s ohledem na námitky žalobce byl proveden důkaz posudkem Posudkové komise MPSV ČR. 3.         Ze správního spisu bylo zjištěno, že dne 12. 11. 2020 došlo při kontrolní lékařské prohlídce k posouzení zdravotního stavu žalobce posuzujícím lékařem MUDr. K.W. CSc. Ten dospěl k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je postižení uvedené v kapitole VI., položce 8e) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. s mírou poklesu pracovní schopnosti 15 %, což neodpovídá žádné invaliditě. Posuzující lékař uvedl, že z doložené zdravotní dokumentace je zřejmé, že původní posudkové hodnocení je problematické. Jednalo se o stav po zlomenině páteře C6/7 – konkrétně izolované odlomení proc. spinosi. Nešlo tedy o závažný typ zlomeniny – nebyl porušen vlastní páteřní kanál. Pokud skutečně došlo k myelopatii krční páteře charakteru edému míchy, pak zřejmě na podkladě kontuse. Tomu nasvědčuje i další průběh, kdy se neurologický obraz upravil – t. č. se kvadruparesa – prakticky upravila – zůstává klinicky nevýznamná monoparesa LHK klinicky je významná paresa LHK svalový test – v 5 stupňové škále hodnoceno stupněm 4. Podle 20 bodového Barthelova indexu hodnocení denních činností dosáhl již v roce 2009 20 bodů – tedy prakticky normu. Lze tedy považovat za prokázáno, že klinicky významná je frustní paresa LHK. Tento stav odpovídá dle posuzujícího lékaře položce 8e), pro kterou je stanovena % sazba 15 %. Narušení SVČ neodpovídá invaliditě. Dne 22. 12. 2020 vydala žalovaná rozhodnutí č. j. R-X, kterým žalobci odňala invalidní důchod s odůvodněním, že podle posudku OSSZ Plzeň – město ze dne 12. 11. 2020 již žalobce není podle ustanovení § 39 odst. 1 zdp invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je pracovní schopnost poklesla pouze o 15 %. 4.         Proti označenému rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 22. 12. 2020 podal žalobce námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 4. 5. 2021, kterým námitky zamítla a uvedené rozhodnutí ČSSZ ze dne 22. 12. 2020 potvrdila. Žalovaná vycházela z posudku o invaliditě vypracovaného lékařkou LPS ČSSZ Plzeň dne 30. 4. 2021. Dle tohoto posudku rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je lehké funkční postižení uvedené v kapitole VI., položce 8e) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 15 %. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky neměnila. Dle posuzující lékařky nelze použít položku - 8f) či g) (středně těžké až těžké funkční postižení) ve stejné kapitole vzhledem k tomu, že nejsou naplněná posudková kritéria této položky. Není v lékařských nálezech uvedeno, že posuzovaná osoba má středně těžkou až těžkou motorickou poruchu funkce, svalovou sílu 3 a méně, denní aktivity podstatně omezeny či vykonávány s obtížemi (viz Barthelův index). Na základě provedeného přezkumu dospěla lékařka LPS ČSSZ k výsledku, že posudkový závěr odd. LPS v Plzeň – město dne 12. 11. 2020 lze potvrdit, neboť se nejedná o invaliditu. 5.         Z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 8. 2. 2022, který si zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. k datu 4. 5. 2021, žalobce nebyl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Posudková komise zasedala ve složení předsedkyně komise MUDr. J. Č., MUDr. J. S. – odbornost neurologie a tajemnice Bc. T. E. Posudek obsahuje výčet podkladů, z nichž posudková komise vycházela, diagnostický souhrn, zjištění ze stěžejních lékařských nálezů a posudkové hodnocení. K lékařskému nálezu dr. T. B. z 15. 9. 2015 posudková komise uvedla, že doložené vyšetření není v korelaci s popisovaným poúrazovým stavem. Pro objektivizaci neurologického nálezu k jednání posudkové komise byl žalobce pozván, avšak k jednání se nedostavil a nebyly doručeny žádné nové lékařské zprávy. Posudková komise prostudovala dostupnou podkladovou dokumentaci a za hlavní příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce označila stav po úrazu krční páteře a zlomenině trnových výběžků C6 a C7 v roce 2003 s přechodnou kvadruparézou, která po opakovaných rehabilitacích odezněla. Zůstala pouze lehká zbytková paréza LHK u praváka. Již v roce 2009 byl podle Bartelova testu základních všedních činností plně soběstačný. Dosáhl 20 bodů z možných 20. Svalová síla LHK byla hodnocena stupněm 4 z možných 5. Po úrazu léčen konzervativně, opakované rhc se zlepšením stavu, dle doložených nálezů přetrvává kvadruhyperreflexie – reflexologická kvadruparéza. Dle průběhu onemocnění a následné léčby lze dle posudkové komise usuzovat, že při úrazu nedošlo k žádnému závažnému míšnímu poškození. Posudková komise hodnotila dopad na pokles pracovní schopnosti dle příl. k vyhl. č. 359/2009 Sb. dle kapitoly VI., položky 8, písmene e), kde je stanovena hodnota 15 %. Dle posudkové komise nelze hodnotit podle kap. VI., pol. 8 písmena f) ani g), neboť objektivní nález neodpovídá popisovaným postižením citovaných v těchto položkách. Na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu se podílí i vertebrogenní algický syndrom bederní páteře při degenerativních změnách, což je samostatně posudkově nevýznamné. Posudková komise se ztotožnila s hodnocením lékaře oddělení LPS OSSZ, a i s lékařkou v námitkovém řízení. Žalobce je dle posudkové komise schopen práce bez nadměrné fyzické zátěže a mimo vynucené polohy. 6.         Při ústním jednání u soudu nařízeném na den 2. 8. 2022 žalobce uvedl, že nesouhlasí se závěry PK MPSV ČR v Ostravě, trval na tom, že jeho zdravotní stav je horší, než uvádí posudková komise. Potvrdil, že se na jednání posudkové komise nedostavil a nepředložil jí ani žádné další lékařské nálezy, neboť v době, kdy dostal výzvu posudkové komise a předvolání k jejímu jednání, byl v nemocnici, zásilku přebírala sousedka a do jeho dispozice se tyto listiny dostaly až po jeho návratu z nemocnice, tj. po jednání posudkové komise. Měl k dispozici nové lékařské nálezy, které u jednání soudu předložil. 7.         Vzhledem k námitkám žalobce vzneseným u ústního jednání si soud vyžádal srovnávací posudek u PK MPSV ČR v Brně. Tento byl vypracován posudkovou komisí dne 1. 11. 2022, která zasedala ve složení předseda komise MUDr. V. L., MUDr. J. K. – odbornost neurologie a tajemnice H. P.Posudek obsahuje výčet podkladů, z nichž posudková komise vycházela, diagnostický souhrn, zjištění ze stěžejních lékařských nálezů a posudkové hodnocení. Posudková komise uvedla, že žalobce trpí zdravotními obtížemi vyplývajícími z onemocnění (postižení) uvedených v diagnostickém souhrnu. V popředí obtíží je zejména stp. úrazu krčního úseku páteře s frakturou trnových výběžků obratlů C6 a C7, a s následným ochrnutím všech končetin (11/2003), v postupné remisi. Dle rehabilitace v roce 2009 bylo dosaženo rozhodného zmírnění pohybové bolestivosti páteře, náležité aktivní hybnosti HKK i DKK, zvýšení svalové síly na 4, dobré celkové funkčnosti organismu (index ADL Barthelův 20 bodů – ve stupnici od 0-20), zlepšení hybnosti páteře na všech úrovních a ve všech rovinách a ustoupení radikulárních příznaků. Průběh rehabilitace bez komplikací. Dobře snášel fyzickou námahu při nápravných cvičeních. V celkově dobrém stavu byl propuštěn do domácího ošetřování. Dle neurologie 24. 7. 2019 periferní ochrnutí pravého obličejového nervu, drobná tetraparéza zejména v oblasti LHK, chůze samostatná. Posudková komise dále konstatovala, že žalobce je orientován místem, časem, osobou, situací, je přiměřeného chování i komunikace, není popisovaná porucha intelektu či paměti. Není popisovaná zjevněji narušená orientace zrakem či sluchem. Kardiopulmonálně je kompenzován, nejsou zjevnější zažívací obtíže, není inkontinentní. Na horních ani na dolních končetinách není ani zjevnější postižení kloubní. Je schopen samostatné chůze, při chůzi nepoužívá kompenzační pomůcky. Dle posudkové komise se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění. Žalobce není invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nejde o invaliditu druhého stupně dle § 39 odst. 2 písm. b) citovaného zákona, ani nejde o invaliditu prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a)  citovaného zákona. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 15 %. Den zániku invalidity stanovila na 12. 11. 2020. Posudková komise uzavřela, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole VI., položce 8e) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 15 %. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky neměnila. 8.         Na ústním jednání nařízeném na den 22. 12. 2022 žalobce uvedl, že předmětnou zprávu z vyšetření na magnetické rezonanci, kterou zmínil u předchozího jednání zaslal přímo PK MPSV ČR v Brně, ovšem druhý den po odeslání, mu přišel už předmětný posudek PK MPSV ČR v Brně, takže je zjevné, že posudková komise z této zprávy vycházet nemohla. Žalobce nesouhlasil se závěry PK MPSV ČR v Brně. Žalobce předložil soudu lékařské zprávy, které soud založil do spisu. Jeho zdravotní stav nebyl správně posudkovou komisí posouzen, poukázal na to, že nebyl vyšetřen ani PK MPSV ČR v Ostravě. Navrhl, aby si soud vyžádal další srovnávací posudek s tím, že soudu co nejdříve ještě zašle další lékařské nálezy, a to ty, které poslal již PK MPSV ČR v Brně, a které posudková komise, jak plyne z obsahu posudku, zjevně nehodnotila. 9.         Vzhledem k přetrvávajícím námitkám žalobce vzneseným u ústního jednání si soud vyžádal srovnávací posudek u PK MPSV ČR v Hradci Králové. Tento byl vypracován posudkovou komisí dne 18. 5. 2023. Posudková komise zasedala ve složení předsedkyně komise MUDr. M. C., MUDr. J. N. – odbornost neurologie a tajemnice B. Š. Posudek obsahuje výčet podkladů, z nichž posudková komise vycházela, diagnostický souhrn, zjištění ze stěžejních lékařských nálezů a posudkové hodnocení. Posudková komise uvedla že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je stav po úrazu krční páteře a zlomenině trnových výběžků C6 a C7 v roce 2003 s přechodnou lehkou kvadruparézou, která po opakovaných rehabilitacích odezněla. Zůstala pouze lehká zbytková paréza LHK u praváka. Jednalo se o izolované odlomení proc. spinosi. Nešlo tedy o závažný typ zlomeniny – nebyl porušen vlastní páteřní kanál. Pokud by došlo k myelopatii krční páteře charakteru edému míchy pak zřejmě na podkladě kontuse. Tomu nasvědčuje i další průběh, kdy se neurologický obraz upravil – kvadruparéza se upravila, zůstává klinicky nevýznamná monoparéza LHK. Již v roce 2009 byl podle Bartelova testu základních všedních činností plně soběstačný. Dosáhl 20 bodů z možných 20. Svalová síla LHK byla hodnocena stupněm 4 z možných 5. Po úrazu léčen konzervativně, opakovaně podstoupil rehabilitační léčbu se zlepšením zdravotního stavu. Dle doložených nálezů přetrvávala kvadruhyperreflexie – reflexologická kvadruparéza. Dle průběhu onemocnění a následné léčby lze dle posudkové komise usuzovat, že při úrazu nedošlo k žádnému závažnému míšnímu poškození. Recidivující vertebrogenní algický syndrom souvisí pouze sekundárně, pokud vychází posudková komise z postižení krčního úseku a tím narušení statiky a dynamiky celé páteře. Postižení páteře je dlouhodobé, bolestivost je kolísající intenzity, avšak není prokázáno závažnější neurologické postižení, závažné kořenové dráždění, obrny - parézy, svalové atrofie, postižení svěračů. Toto lehké páteřové postižení je charakterizováno postižením zpravidla více úseků páteře, polytopními blokádami, omezením pohyblivosti, svalovou dysbalancí, poruchou statiky a dynamiky páteře s občasnými projevy kořenového dráždění, s recidivujícím lehkým neurologickým nálezem, bez známek poškození nervu, některé denní aktivity jsou vykonávány s obtížemi. Nejde jistě o středně závažné funkční postižení charakterizované závažným postižením úseků páteře, se závažnou poruchou statiky a dynamiky, insuficiencí svalového korzetu, s často recidivujícími projevy kořenového dráždění, s funkčně významným neurologickým nálezem s poškozením nervu, se závažným snížením výkonnosti při běžném zatížení, kdy denní aktivity jsou omezeny (tento nález může podmiňovat maximálně až I. st. invalidity). O tak závažné funkční postižení páteře se však nejedná. Rozhodující pro posouzení zdravotního stavu je klinický nález a objektivní stav žalobce. Proto posudková komise považovala propouštěcí rehabilitační zprávu ze dne 26. 6. 2009 za skutečné zjištění objektivního stavu. Ve zprávě je uvedeno, že při rehabilitaci bylo dosaženo rozhodného zmírnění pohybové bolestivosti páteře, náležité aktivní hybnosti HKK i DKK, zvýšení svalové síly na 4, dobré celkové funkčnosti organismu (index ADL Barthelův 20 bodů – ve stupnici od 0-20), zlepšení hybnosti páteře na všech úrovních a ve všech rovinách a ustoupení radikulárních příznaků. Průběh rehabilitace bez komplikací. Dobře snášel fyzickou námahu při nápravných cvičeních. Posudková komise dále uvedla, že nález MR není pro ni relevantní a nebyl v dokumentaci nalezen. Pokud žalobce bude trvat na doložení nálezu, požádala posudková komise o součinnost soudu. Nově doložené nálezy jsou po datu vydání napadeného rozhodnutí, a proto je posudková komise nemůže zohlednit. Sám žalobce poukázal na zhoršování zdravotního stavu s věkem, má čím dále větší problémy s chůzí, zejména po schodech a do kopce, má časté bolesti páteře zejména v okolí ramen a beder. Problémy má i s výkyvy tlaku, mívá závratě a velmi rychle se unaví. Subjektivně udávané obtíže nemohou být posudkovým kritériem, jelikož se vnímání těchto obtíží u každého člověka liší, a to nejen vlivem prodělaného onemocnění, ale i vrozených dispozic, vnějších okolností či vlivem aktuálního psychického stavu. Posudková komise musí vycházet dle platných právních předpisů z klinických odborných nálezů, které objektivizují tyto potíže, popisují zdravotní stav z hlediska funkčního postižení. V případě závažného zhoršení zdravotního stavu může žalobce znovu požádat o invalidní důchod a jeho zdravotní stav bude znovu na základě aktuálních odborných nálezů posouzen. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti považovala posudková komise z posudkově medicínského hlediska stp. úrazu krčního úseku páteře s frakturou trnových výběžků obratlů C6 a C7, a s následným přechodným ochrnutím všech končetin 11/2003, v postupné remisi, přetrvává frustní monoparéza LHK. Zdravotní postižení je dle posudkové komise uvedeno (je srovnatelné) se zdravotním postižením dle kapitoly VI., položky 8, písm. e) příl. k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 15 %. Dle posudkové komise zdravotní postižení nelze hodnotit podle kap. VI., pol. 8 písmena f) ani g), neboť objektivní nález neodpovídá popisovaným postižením citovaných v těchto položkách. Další zdravotní postižení nezpůsobují samostatně větší pokles pracovní schopnosti než rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. U žalobce se nejedná o invaliditu dle § 39 odst. 2, písm. a), b), c) zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění. Při tomto zdravotním stavu mohl žalobce vykonávat lehkou fyzicky nenáročnou práci, bez dlouhých pochodů a stání, s možností změn pracovní polohy. Byl schopen lehké fyzicky nenáročné práce s výše uvedeným omezením. Žalobce splňuje zdravotní podmínky k přiznání statutu osoby zdravotně znevýhodněné. Posudková komise je ve shodě s předchozími posudky LPS OSSZ, lékařem LPS ČSSZ, s posudky PK MPSV Ostrava a PK MPSV Brno. Posudková komise uzavřela, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. 10.     Po obdržení posudku zaslal krajský soud PK MPSV ČR v Hradci Králové lékařský nález s žádostí o doplnění srovnávacího posudku, vyhodnocení uvedeného lékařského nálezu žalobce na magnetické rezonanci a zvážení, zda zdravotní stav popsaný v nálezu může ovlivnit názor komise na stupeň invalidity. 11.     PK MPSV ČR v Hradci Králové dne 10. 8. 2023 vypracovala doplnění srovnávacího posudku a vyjádřila se k nálezu. Dle odborného popisu MUDr. radiologa P. J., K., jsou nálezy na MR vyšetření krční páteře v červnu 2018 a únoru 2020 stejné, jsou popsány určité změny signálu na T2 a T1 snímcích v úrovni C 3 v rozsahu šedé hmoty, bez dilatace centrálního míšního kanálu. Nález není uzavřen jako myelopatie v této výši. Zřetelný je nález v úrovni C 3, 4, C4,5, C5,6 a C 6,7. Na podkladě mírných degenerativních změn antero a posterolaterálně, které způsobují modelaci meningeálního vaku. Ve výši C3,4 mediální vyklenutí meziobratlové ploténky, ve výši L4,5 mediální levostranný výhřez související s kořenem C 4,5 v úrovni C5,6 mediální pravostranný výhřez, sousedí s kořenem C6 a ve výši C6,7 oboustranný, větší zleva, stlačuje meningeální vak, oba postranní a levý meziobratlový otvor sousedí s nervovým kořenem C7. Jinak je normální signál a výška obratlových těl a meziobratlových plotének. MRI vysvětluje obtíže nemocného z oblasti krční páteře kolísavého charakteru na podkladě mírných degenerativních změn a protruzí v rozsahu C3-C7. Popsané signální stacionární změny v míše mohou být reziduální, ale nejde o myelopatii, jak vyplývá ze závěru normálního signálu. Posudková komise uvedla, že vyhodnotila skutečnosti, které vedly k požadavku na doplnění posudku, a neshledala důvody pro změnu již přijatého posudkového závěru, a to ani k datu svého jednání a uzavřela, že nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. 12.     Při ústním jednání dne 21. 9. 2023 žalobce uvedl, že nesouhlasí se závěry srovnávacího posudku. Poznamenal, že v Polské republice byl shledán tamními orgány částečně invalidním, invalidní důchod mu rozhodnutím ze dne 4. 9. 2023 prodloužili na dobu 3 let. 13.     S ohledem na námitky uvedené žalobcem u jednání, byl vypracován dne 24. 1. 2024 PK MPSV ČR v Českých Budějovicích srovnávací posudek. Posudková komise zasedala ve složení předsedkyně komise MUDr. J. S., MUDr. R. S. – odbornost neurologie a tajemnice M. F. Posudek obsahuje výčet podkladů, z nichž posudková komise vycházela, diagnostický souhrn, zjištění ze stěžejních lékařských nálezů a posudkové hodnocení. V posudkovém závěru posudková komise uvedla, že předchorobí je bezvýznamné. V 11/2003 utrpěl žalobce při pádu na schodech úraz – zlomeninu trnových výběžků krční páteře spolu s pohmožděním míchy, vstupně tetraplegie z důvodu míšního edému, později na MR prokázáno i ložisko myelopatie v úrovni C3 jako důsledek kontuze míchy. Postup konzervativní, postupné zlepšování neurologického nálezu. V roce 2006 bez souvislosti došlo k obrně lícního nervu vpravo. Opakovaně rehabilituje, v reziduálním neurologickém nálezu pouze zvýšený tonus končetin horních i dolních, zvýšené reflexy na horních i dolních končetinách, maximum postižení trvá na levé horní končetině klinicky jde o monoparézu. Chůze neporušena, bez paréz. Opírá se o zprávu neurologa ze dne 23. 3. 2022 a 25. 9. 2019. Na MR krční páteře krom zmiňovaného ložiska myelopatie, které je stacionární, degenerativní změny, výhřezy disků, nemají však žádný korelát s nálezem klinickým, který je podstatný. Oční nález – ptóza pravého očního víčka při paréze lícního nervu a glaukom, visus zachován. Chirurgie – zbytnění prostaty. ORL - středně těžká nedoslýchavost diagnostikovaná 15. 3. 2023. Dle posudkové komise lez konstatovat dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje fyzické schopnosti významné pro pracovní schopnost. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti mají následky úrazu krční páteře a krční míchy z 11/2003. Neurologický nález se natolik upravil, že funkčně významný je pouze na levé horní končetině ve smyslu lehké monoparézy s menší silou a horší obratností nedominantní končetiny. Lehká monoparéza neznemožňuje vykonávat denní aktivity. Považováno za nepatrný neurologický deficit, kdy je samostatný v aktivitách běžného života, nevyžaduje léčbu, krom pravidelné rehabilitace. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kap. VI., položce 8e) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pokles pracovní schopnosti zde činí 15 %. Navýšení této hodnoty není dle posudkové komise opodstatněné. Také by ani nevedlo ke změně posudkového závěru. K datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. k datu 4. 5. 2021 nešlo o invaliditu. Posouzení zdravotního stavu je ve shodě s posudkem OSSZ ze dne 20. 11. 2020, s posudkem LPS ČSSZ v námitkovém řízení, a i s posudky PK MPSV Ostrava, Brno a Hradec Králové. Zánik invalidity je dnem 12. 11. 2020. Zdravotní stav je posuzován do data vydání napadeného rozhodnutí, tedy do 4. 5. 2021. Stěžejní pro posudkový závěr jsou dle posudkové komise zprávy neurologa, které jsou ve spise obsaženy. Již v roce 2019 je popsáno minimální reziduum, rovněž tak ve zprávě ze dne 23. 3. 2022 a z rehabilitačního pobytu ze dne 16. 2. 2022. Výsledek MR jako zobrazovací metody nepopisuje klinický a funkční stav, se kterým nemusí korespondovat, podstatné je, že ložisko myelopatie zůstává stacionární. Dále žalobce dokládá zbytnění prostaty – posudkově bezvýznamné, nálezy oční – posudkově nevýznamné. Pokud jde o nedoslýchavost, ORL nález ze dne 15. 3. 2023, nelze předjímat, zda tato byla již před vydáním napadeného rozhodnutí. Posudková komise považuje podkladovou dokumentaci za dostačující. Zhoršený zdravotní stav z ní nevyplývá. S ohledem na to, že každý sociální systém má jiná pravidla posuzování pracovní schopnosti, není uznání částečné neschopnosti k práci v Polsku pro posudkovou komisi závazné. Vzhledem k pobytu žalobce pro velkou cestovní náročnost nebyl zatěžován požadavkem na osobní účast. Posudková komise uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. 14.     Soud konstatuje, že stěžejní otázkou v této věci bylo posouzení zdravotního stavu žalobce. Soud byl proto povinen vyžádat si odborný lékařský posudek. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR prostřednictvím svých posudkových komisí, jak plyne z ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a zachované pracovní schopnosti žalobce, ale také k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Posudkové řízení je specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Jde o postup posudkového orgánu, jehož hlavním obsahem je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí též znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti, a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí především (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu, č. j. 6 Ads 23/2018-37). 15.     Krajský soud dále považuje za nutné zdůraznit, že posudkové lékařství je specializované medicínské odvětví a podřazení zjištěného zdravotního postižení pod příslušnou položku vyhlášky o posuzování invalidity může provést pouze odborník z této oblasti. Jeho činnost nemůže nahradit soud, ale ani lékař s jinou specializací, který nemá odborné předpoklady pro hodnocení zdravotního stavu žalobce podle vyhlášky o posuzování invalidity. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti tedy komise vyhodnotí podle charakteru zdravotního postižení na základě vyhlášky o posuzování invalidity, přičemž zdravotní postižení podřadí podle jeho druhu a intenzity pod příslušnou kapitolu, oddíl a položku přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a současně odůvodní stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti v rámci zde stanoveného rozpětí, včetně případného navýšení podle § 3 této vyhlášky. 16.     Za účelem posouzení zdravotního stavu žalobce byl vypracován shora citovaný odborný lékařský posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. S ohledem na námitky žalobce, a také proto, že žalobce postupně předkládal soudu další lékařské nálezy, byl vypracován ještě srovnávací posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Brně, srovnávací a doplňující posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Hradci Králové a srovnávací posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v  Českých Budějovicích. Posudky byly vypracovány s náležitostmi uvedenými v § 7 vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, a na základě aktuální zdravotní dokumentace žalobce. Komise vycházely z kompletní zdravotní dokumentace žalobce. K dispozici měly také lékařské nálezy a rozhodnutí o invaliditě žalobce v Polsku, které žalobce doložil v průběhu soudního řízení. Posudkové komise podaly posudky v řádném složení stanoveném v § 16b zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 17.     Jak bylo uvedeno výše, správní soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod nepřezkoumává, ověřuje pouze to, zda posudek příslušné posudkové komise je úplný a přesvědčivý (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu, č. j. 4 Ads 13/2003-54), případně zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena. 18.     Krajský soud při hodnocení posudků posudkových komisí dospěl k závěru, že zejména posudek podaný PK MPSV ČR v Českých Budějovicích, který vycházel z kompletní zdravotní dokumentace, je úplný a přesvědčivý. Posudková komise přesvědčivě vysvětlila, jaké zdravotní postižení žalobce je rozhodující příčinou jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, včetně jeho hodnocení v rámci kategorizace dle přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Současně komise vysvětlila, jak byly při posuzování invalidity žalobce zohledněny jeho další zdravotní potíže a profesní zařazení. Shodně s posudky PK MPSV ČR v Ostravě, Brně i Hradci Králové za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti označuje následky úrazu krční páteře a krční míchy z 11/2003 dle kapitoly VI., položky 8, písmene e) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které je stanovena míru poklesu pracovní schopnosti 15 %. Všechny komise nehodnotily dle kapitoly VI., položky 8 písmena f) ani g), neboť objektivní nález neodpovídá popisovaným postižením citovaných v těchto položkách a míru poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nezměnily. Posudkové komise také posoudily zdravotní stav žalobce a jeho vliv na pracovní schopnost v celém rozsahu. Komise dospěly ke shodnému závěru, že žalobce nebyl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní. 19.     Podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 20.     Krajský soud vzhledem k úplnosti a přesvědčivosti z českobudějovického posudku vycházel. Vzhledem k tomu, že u žalobce došlo k datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. k datu 4. 5. 2021 k poklesu pracovní schopnosti o 15 %, nebyl invalidní. 21.     Soud uzavírá, že při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). V případě zhoršení zdravotního stavu žalobce může podat novou žádost o změnu výše invalidního důchodu u České správy sociálního zabezpečení, přičemž na tento následný vývoj jeho zdravotního stavu pak bude reagováno novým posudkovým zhodnocením. 22.     S ohledem na výše uvedené dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji ve smyslu § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 23.     O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a žalovaná ze zákona nemá právo na náhradu nákladů řízení.                                                                            Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Ostrava dne 18. 3. 2024   Mgr. Jarmila Úředníčková samosoudkyně   Shodu s prvopisem potvrzuje I. M.