č. j. 19 Ad 42/2023 - 32           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci   žalobce:   Ing. J.H. zastoupen Mgr. Jiřím Kočiščákem, advokátem sídlem 602 00 Brno, Plotní 332/73   proti   žalované:    Česká správa sociálního zabezpečení    sídlem 225 08 Praha 5, Křížová 25   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 25. 10., ve věci starobního důchodu takto:   I. Rozhodnutí žalované ze dne 25. 10. 2023 se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 3 900 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce.          Odůvodnění:   1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované ze dne 25. 10. 2023 č. j. X, kterým byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 16. 5. 2022 č. j. X, jímž žalovaná výrokem I. rozhodla o tom, že se žalobci od 18. 6. 2022 přiznává starobní důchod ve výši 18 215 Kč měsíčně a výrokem II. rozhodla, že výplata starobního důchodu přiznaného podle § 31 zákona o důchodovém pojištění žalobci nenáleží a uvedené rozhodnutí ČSSZ ze dne 16. 5. 2023 žalovaná potvrdila. 2. Žalobce namítal, že žalovaná zatížila své rozhodnutí procesní vadou spočívající v tom, že dne 19. 7. 2023 žalovaná vyslechla svědky, aniž by jej informovala o provedení těchto výslechů, čímž mu neumožnila, aby svědkům kladl otázky. Poukázal na to, že 12. 7. 2023 požádal žalovanou o sdělení místa a termínů výslechu svědků, ovšem tuto žádost žalovaná zcela ignorovala. 3. Další žalobní námitky žalobce se vztahovaly k hodnocení svědeckých výpovědí. Postup žalované je dle žalobce v rozporu s ust. § 50 a násl. správního řádu. Žalovaná se zejména odchýlila od zásady volného hodnocení důkazů, jak je vyjádřena v § 50 odst. 4 správního řádu. Žalované kromě jiného vytkl, že nehodnotila věrohodnost výpovědí svědků jako takovou, zaměřila se pouze na to, zda dodali evidenční list důchodového pojištění či nikoli a zda je eviduje ve své evidenci. V žalobě žalobce specifikoval své výhrady k hodnocení důkazů. 4. Žalovaná v písemném vyjádření navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že v rozsudku č. j. 19 Ad 33/2022-40 Krajský soud v Ostravě ji zavázal, aby v dalším řízení provedla výslech svědků P. H. a paní H. H. a že vedena právním názorem soudu ověřila 19. 7. 2023 věrohodnost obou výše jmenovaných a získala od nich skutečnosti rozhodné pro posouzení námitek žalobce. K tomu dále žalovaná konstatovala, že nebyla soudem zavázána k nařízení ústního jednání za přítomnosti účastníka řízení, ale provést výslech svědků jako důkaz, který má být podkladem pro vydání rozhodnutí. Provedení důkazu svědeckou výpovědí je upraveno v § 55 správního řádu a tam dle žalované není uvedeno, že by výslechu svědků měl být účastník řízení přítomen a klást jim otázky. 5. Žalobce v replice poznamenal, že žalovaná zcela pomíjí, že výslech svědka má proběhnout u ústního jednání dle § 49 správního řádu, tedy nikoli za zavřenými dveřmi. Argumentace žalované je neudržitelná, neboť standardem je, nebo by alespoň mělo být, že správní orgán s účastníkem řízení jedná otevřeně a umožní mu se řízení skutečně „účastnit“, nikoli jen pasivně vyčkávat na to, co správní orgán učiní za procesní úkony a jak nakonec rozhodne. Postup žalované byl v tomto ohledu v rozporu se základními zásadami správního řízení. 6. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 s.ř.s., zákona č. 150/2022 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 7. Ze správního spisu bylo zjištěno, že 12. 7. 2023 správní orgán obdržel podání žalobce prostřednictvím jeho zástupce advokáta Mgr. Jiřího Kočiščáka s důkazními návrhy a žádostí, aby byl uvědoměn o tom, kdy proběhne výslech svědků a současně doložil plnou moc. Ve spise jsou rovněž  protokoly o jednání s datem 19. 7. 2023. K tomuto jednání žalobce, resp. jeho zástupce nebyl předvolán. Z protokolu o jednání se podává, že správní orgán vyslechl pana P. H. a paní H.H. V záhlaví protokolu, kde jsou uvedeny osobní údaje uvedených osob je před jejich jménem uvedeno „účastník řízení“. V další pasáži, která obsahuje otázky správního orgánu a odpovědi vyslýchaných P. H. a H. H., je zaznamenáno, že se jedná o odpovědi svědka. Z protokolu o jednání, ani z dalšího obsahu spisu, nelze seznat, zda před svým výslechem byli poučeni dle § 55 správního řádu. 8. Podle článku 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, Ústavní zákon č. 23/1991 Sb., každý má právo mimo jiné i na to, aby jeho věc byla projednána v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. 9. Podle ust. § 49 odst. 1 správního řádu, zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ústní jednání správní orgán nařídí v případech, kdy to stanoví zákon, a dále tehdy, jestliže je to ke splnění účelu řízení a uplatnění práv účastníků nezbytné. Nehrozí-li nebezpečí z prodlení, uvědomí správní orgán o ústním jednání účastníky nejméně s pětidenním předstihem. Tuto povinnost nemá vůči účastníkovi, který se práva účasti na ústním jednání vzdal. 10. Podle ust. § 51 odst. 1 téhož zákona, k provedení důkazů lze užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy. Jde zejména o listiny, ohledání, svědeckou výpověď a znalecký posudek. 11. Podle ust. § 51 odst. 2 citovaného zákona, o provádění důkazů mimo ústní jednání musí být účastníci včas vyrozuměni, nehrozí-li nebezpečí z prodlení. Tuto povinnost nemá správní orgán vůči účastníkovi, který se vzdal práva účasti při dokazování. 12. Krajský soud zdůrazňuje, že nejen při dokazování správní orgánů musí vždy vycházet z principu zákonnosti. Rovněž se předpokládá, že správní orgán je znalý práva. Tolik k absurdní poznámce žalované v písemném vyjádření k žalobě, že v rozsudku č. j. 19 Ad 33/2022-40 soud žalovanou nezavázal nařídit ústní jednání za přítomnosti účastníka řízení, ale provést výslech svědků jako důkaz, který má být podkladem pro vydání rozhodnutí, a v rozsudku se neuvádí, že by u výslechu svědků měl být účastník a klást svědkům otázky, konec citace. Z předmětných protokolů ze dne 19. 7. 2023 plyne, že výslech svědků proběhl u ústního jednání. O termínu ústního jednání zástupce žalobce, jehož prostřednictvím žalobce vykonává svá práva (§ 34 odst. 1 správního řádu), v rozporu s ust. § 34 odst. 2 a § 49 odst. 1 správního řádu, přestože se žalobce práva účasti na ústním jednání nevzdal, o uvedeném ústním jednání správním orgánem uvědoměn nebyl. Na tomto místě soud poznamenává, že i výslech svědka může být nařízen mimo ústní jednání. I v takovém případě musí být účastníci včas uvědoměni o prováděném úkonu a musí jim být umožněno využití jejich práv. V posuzované věci došlo k porušení zákona v ustanoveních o řízení před správním orgánem, a to jednak tím, že správní orgán neuvědomil zástupce žalobce o ústním jednání dne 19. 7. 2023 a současně došlo k porušení práva žalobce být přítomen u ústního jednání a klást svědkům otázky, jak v žalobě namítá. Přitom se jedná o ústavní právo zakotvené článkem 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, z něhož plyne, jak výše uvedeno, právo každého mimo jiné i na to, aby jeho věc byla projednána v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Soud uzavírá, že v dané věci došlo k podstatnému porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, a krajský soud proto v souladu s ust. § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. rozhodnutí žalované zrušil a věc vrací žalované k dalšímu řízení, v němž je žalovaná vázána právními názory vyslovenými v tomto rozsudku. 13. Pokud jde o další námitky stran hodnocení svědeckých výpovědí, je nutno konstatovat, že je předčasné se k nim vyjadřovat, neboť výslechy svědků nebyly provedeny zákonným způsobem a nelze je tedy z hlediska jejich obsahu zatím hodnotit. 14. Podle ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 3 900 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř., z. č. 99/1963 Sb., v platném znění, aplikovaných dle § 64 s.ř.s.), neboť žalobce měl ve věci zcela úspěch. Náklady řízení představují náklady právního zastoupení, a to odměnu za 3 úkony právní pomoci (příprava, převzetí zastoupení, sepis žaloby, replika k vyjádření žalované) po 1 000 Kč (§ 7, § 9 odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů), 3 režijní paušály po 300 Kč (dle § 14 odst. 3 citované vyhlášky) k uvedeným 3 úkonům právní pomoci. Náklady řízení tak činí celkem 3 900 Kč.                 Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Ostrava dne 31. 5. 2024   Mgr. Jarmila Úředníčková samosoudkyně             Shodu s prvopisem potvrzuje I.M.