č. j. 20 A 21/2024 - 36 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Volkovou ve věci   žalobkyně:  B. C.    zastoupená advokátem JUDr. Tomášem Mikulíkem Hamelem, Ph.D., sídlem Josefa Václava Sládka 35, 738 01  Frýdek-Místek proti žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18  Ostrava   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 4. 2024, č. j. MSK 35312/2024, o dopravním přestupku, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne ze dne 4. 4. 2024, č. j. MSK 35312/2024 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.   II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni k rukám JUDr. Tomáše Mikulíka Hameleho, Ph.D., sídlem Josefa Václava Sládka 35, 73801 Frýdek-Místek, náhradu nákladů řízení ve výši 9 800 Kč, a to ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.   Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně brojila u Krajského soudu v Ostravě žalobou ze dne 24. 4. 2024 proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 4. 2024, č. j. MSK 35312/2024 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Magistrátu města Frýdku-Místku ze dne 17. 1. 2024, č. j. MMFM 11764/2024 (dále též „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“). 2. Podstatou věci je to, zda žalobkyně podala řádné odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Bylo třeba postavit najisto, zda plná moc přiložená k odvolání, které podal JUDr. Tomáš Mikulík Hamele, Ph.D., (dále jen „advokát“), byla řádně podepsána žalobkyní. Žalovaný měl za to, že nikoliv, a odvolání zamítl jako nepřípustné ve smyslu § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) pro nedostatek doložení právního zastoupení. II. Žaloba 4. Žalobkyně namítala, že odvolání, zaslané advokátem, bylo podáno v souladu se zákonem a žalovaný měl odvolání věcně projednat. Společně s odvoláním byla žalovanému doručena plná moc, kterou žalobkyně zmocnila advokáta k tomu, aby ji v řízení o předmětném přestupku zastupoval. Plná moc byla podepsaná žalobkyní i advokátem jako zmocněným zástupcem, žalovaný měl proto k odvolání přihlížet. 5. Další námitky se týkaly merita věci a polemizovaly se závěry, ke kterým dospěl správní orgán I. stupně ve svém rozhodnutí. III. Vyjádření žalovaného 6. Ve vyjádření k žalobě žalovaný setrval na svém stanovisku, že k odvolání připojená plná moc nebyla v kolonce označené jménem žalobkyně podepsaná. Správní orgán I. stupně vyzval žalobkyni k doplnění podpisu zmocnitele na plné moci, k čemuž nedošlo. Podpis byl uveden pouze v kolonce zmocnění přijímám a byl nečitelný. Pokud by žalobkyně tvrdila, že její podpis se v kolonce zmocnění „přijímám“ nacházel, šlo by podle žalovaného k tíži žalobkyně, že podpis je nečitelný a uvedený v nesprávném místě. Jestliže správní orgán I. stupně žalobkyni k opravě vyzval, dal tím najevo, že považuje plnou moc za vadnou. Žalobkyně tedy měla vadu opravit, což neučinila. IV. Skutečnosti zjištěné ze správního spisu 7. Správní orgán I. stupně dne 17. 1. 2024 vydal rozhodnutí č. j. MMFM 11764/2024, jímž uznal žalobkyni vinnou z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů. 8. Proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně podal advokát dne 12. 2. 2024 ze své datové schránky odvolání. K odvolání přiložil fotokopii plné moci (č. l. 43 správního spisu). V ní je uvedeno, že žalobkyně (identifikovaná datem narození a adresou, které se shodují s údaji uvedenými v rozhodnutí správního orgánu I. stupně) zmocňuje advokáta k zastupování žalobkyně ve věci „přestupkového řízení vedeného u Magistrátu města Frýdku-Místku č. j. MMFM 11764/2024, sp. zn. MMFM S 22870/2023/ODaSH/Neu včetně řízení odvolacího“. V závěru plné moci datované dne 8. 2. 2024 je obsažena kolonka označená jménem a příjmením žalobkyně, která není podepsaná. Za ní následuje kolonka „Přijímám zmocnění“, kde se v tečkami vymezeném prostoru nachází podpis. Pod tímto podpisem se dále nachází razítko advokáta, přes které je umístěn další podpis. 9. Správní orgán I. stupně usnesením ze dne 13. 2. 2024 vyzval žalobkyni, aby 1. odstranila nedostatky odvolání a 2. odstranila nedostatky plné moci – doplnění podpisu zmocnitele ve lhůtě 5 dnů od doručení usnesení. Usnesení správní orgán I. stupně zaslal pouze do datové schránky advokáta. 10. Advokát dne 16. 2. 2024 zaslal ze své datové schránky podání nazvané jako Odvolání proti rozhodnutí ze dne 17. 1. 2024 – odůvodnění a Vyjádření k odvolání S. Skopala proti rozhodnutí ze dne 17. 1. 2024. Z obou podání ani z jiných listin ve spise soud nezjistil, že by advokát či žalobkyně plnou moc doplnili. 11. Součástí správního spisu je taktéž několik doručenek a jiných listin, na kterých se nachází podpis žalobkyně (např. na č. l. 31, 33, 34, 35, 39, 41).   V. Posouzení věci krajským soudem 12. Krajský soud předně posuzoval, zda byly splněny podmínky řízení, přičemž dospěl k závěru, že žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“), osobou oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a jedná se o žalobu přípustnou (§ 65, § 68, § 70 s. ř. s.). 13. V souladu s § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. přezkoumal krajský soud napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů, včetně řízení předcházejícího jeho vydání, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. 14. Soud ve věci rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení ústního jednání. 15. Žaloba je důvodná. 16. Krajský soud předně konstatuje, že se nezabýval žalobními námitkami směřujícími do merita věci, jelikož se žalovaný odvoláním žalobkyně věcně nezabýval a pouze ho zamítl jako nepřípustné. Krajský soud tak posuzoval toliko námitku týkající se podpisu plné moci a náležitého zastoupení advokátem. Takový postup je souladný s konstantní judikaturou Nejvyššího správního soudu, k čemuž soud odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 7. 2011, sp. zn. 5 As 30/2011–93, podle kterého „…v rozhodnutí o zamítnutí odvolání pro opožděnost nebo nepřípustnost podle § 92 odst. 1 správního řádu se odvolací orgán věcně nezabývá podaným odvoláním, posuzuje pouze jeho včasnost nebo přípustnost. V případě žaloby proti rozhodnutí o zamítnutí odvolání jako opožděného nebo nepřípustného je tedy správní soud oprávněn zkoumat v mezích žalobních bodů pouze to, zda se skutečně jednalo o opožděné nebo nepřípustné odvolání a zda tedy byl žalobce zkrácen na svých právech neprovedením odvolacího přezkumu. Pokud krajský soud dospěje k závěru, že odvolání bylo po právu zamítnuto jako nepřípustné nebo opožděné, žalobu zamítne, v opačném případě toto odvolací rozhodnutí zruší a věc vrátí žalovanému k dalšímu řízení (srov. rozsudek č. j. 5 As 18/2011–81 ze dne 13. května 2011).“ 17. Krajský soud se tedy zabýval obsahem ve spise založené plné moci a dospěl k závěru, že se jedná o plnou moc řádně udělenou, obsahující podpis žalobkyně a prokazující zastoupení žalobkyně advokátem. 18. Náležitostmi plných mocí se zabýval Nejvyšší správní soud např. v rozsudku ze dne 17. 10. 2014 č. j. 4 As 171/2014-26, v němž vyslovil, že „plná moc (nebo také průkaz plné moci) je jednostranným prohlášením zmocnitele (účastníka správního řízení) především o rozsahu zmocnění a osobě, která byla zmocněna a dokládá, že se účastník správního řízení dohodl na svém zastoupení s jinou osobou (zmocněncem) a že mezi zmocněncem a zmocnitelem byla o tomto zastoupení uzavřena smlouva (ať již ústní či písemná). Ta má soukromoprávní povahu, typicky se jedná o smlouvu příkazní. Obsahem průkazu plné moci musí být konkrétní rozsah zmocnění (srovnej § 33 odst. 2 správního řádu), uvedení osoby, která je k zastupování účastníka zmocněna, podpis zmocnitele a je také třeba, aby plná moc obsahovala datum, není-li její časové omezení vyjádřeno ve vlastním textu, aby bylo zřejmé, od kterého konkrétního okamžiku je zmocněnec oprávněn úkony za zastoupeného činit.“ Všechny tyto uvedené náležitosti jsou přitom ve sporné plné moci obsaženy. 19. Součástí plné moci je přesná identifikace žalobkyně, datum narození i adresa pobytu se shoduje s údaji, které byly uvedeny v rozhodnutí správního orgánu I. stupně. V plné moci je řádně uvedeno, k jakému jednání bylo zmocnění uděleno. Součástí plné moci jsou dva podpisy, jeden z nich je uveden na razítku advokátní kanceláře JUDr. Tomáše Mikulíka Hameleho, Ph. D. Ani jeden z podpisů není uveden v předepsané kolonce, oba jsou posunuty směrem dolů. Dle krajského soudu je tak zjevné, že žalobkyně se nedopatřením podepsala do nesprávné kolonky určené pro podpis zmocněnce, advokát proto umístil své razítko a podpis pod podpis žalobkyně. Dle krajského soudu se jednalo o omyl, zjevnou nesprávnost, která nezpůsobuje nedostatečnost plné moci. 20. Krajský soud se neztotožňuje ani s tvrzením žalovaného ve vyjádření k žalobě, že byl podpis žalobkyně nečitelný. Správní spis obsahuje několik dokumentů, ze kterých si žalovaný mohl z laického pohledu ověřit, že podpis uvedený na plné moci se vizuálně shoduje s předchozími podpisy žalobkyně v rámci správního řízení, a tuto skutečnost zohlednit ve svém dalším postupu a posuzování, zda byla plná moc podepsána. Postup žalovaného, který i za výše uvedených okolností shledal, že na plné moci chybí podpis žalobkyně jako zmocnitele, byl formalistický a nesprávný. 21. Na této skutečnosti nemění nic ani to, že advokát nedoplnil plnou moc na základě usnesení ze dne 13. 2. 2024. Na toto usnesení sice advokát reagoval, a to dvěma podáními ze dne 16. 2. 2024, ve kterých doplnil odvolání a současně se vyjádřil k podání S. S., ale jakékoli skutečnosti či podklady týkající se plné moci v těchto podáním neuvedl. Vzhledem k tomu, že dle krajského soudu byla plná moc řádně podepsaná žalobkyní jako zmocnitelem od úplného začátku, nemůže být tato skutečnost přičítána v neprospěch žalobkyně. 22. Pouze pro dokreslení krajský soud dodává, že totožné chyby jako při podpisu plné moci k podání odvolání se žalobkyně dopustila i při podpisu plné moci udělené advokátovi k zastupování v soudním řízení (srov. č. l. 2 soudního spisu). Plná moc pro soudní řízení je však doplněna o dvojitou šipku spojující kolonku „Přijímám zmocnění“ a razítko advokáta s podpisem. Přitom o dostatečnosti a pravosti této udělené plné moci nemá soud žádnou pochybnost. 23. Krajský soud uzavírá, že plná moc předložená k odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně byla opatřena podpisem žalobkyně, který byl sice uveden na nesprávném místě, ale jednalo se o zjevnou nesprávnost, která neměla na správnost plné moci jako takové vliv. Podobu podpisu žalobkyně, kterou žalovaný považoval za nečitelnou, si žalovaný mohl ověřit dle opakovaného podpisu žalobkyně na dokumentech ve správním spisu z řízení před správním orgánem I. stupně (konkrétně protokol z jednání a doručenky). Žalovaný proto postupoval nesprávně, pokud odvolání žalobkyně zamítl jako nepřípustné.   VI. Závěr a náklady řízení 24. Krajský soud proto zrušil žalobou napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 s. ř. s. pro nezákonnost i vady řízení a dle § 78 odst. 4 s. ř. s. věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. V dalším řízení vyhodnotí žalovaný předloženou plnou moc v souladu s výše uvedenými závěry a odvolání meritorně projedná. Právním názorem krajského soudu je žalovaný v dalším řízení vázán (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). 25. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl ve smyslu § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch ve věci žalobkyně, proto má právo na náhradu nákladů řízení. Ze soudního spisu vyplývá, že náklady řízení představují v projednávané věci zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 3 000 Kč a odměnu právního zastoupení žalobkyně, spočívající v odměně za dva úkony právní služby dle § 11 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), konkrétně převzetí zastoupení a písemné podání ve věci samé – žaloba, v částce 3 100 Kč za jeden úkon, celkem 6 200 Kč [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu] a náhradu hotových výdajů v částce 300 Kč za jeden úkon právní služby, celkem 600 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Zástupce žalobkyně neprokázal soudu, že je plátcem DPH, a ani soud tuto skutečnost nezjistil. Celkem je tedy žalovaný povinen žalobkyni k rukám jejího zástupce na nákladech řízení nahradit částku 9 800 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Neúspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů řízení nenáleží.     Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvojím vyhotovení u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Ostrava 13. listopadu 2024   Mgr. Jana Volková samosoudkyně     Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. M. P.