č. j. 22 A 53/2023 - 34           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D. ve věci   žalobce:  P. Z. zastoupen advokátem JUDr. Radkem Bechyně sídlem Legerova 148, 280 02  Kolín proti žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 2771/117, 702 18  Ostrava   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 9. 2023, č. j. MSK 111243/2023, ve věci námitek proti záznamu bodů v registru řidičů   takto:   I. Žaloba se zamítá. II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Včas doručenou žalobou se žalobce domáhal zrušení výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Český Těšín ze dne 7. 7. 2023, č. j. MUCT/45270/2023, jímž byly zamítnuty žalobcovy námitky proti provedeným záznamům bodů v bodovém hodnocení řidiče. 2. Žalobce v žalobě obecně namítl, že žalovaný nerespektoval odvolací důvody, nezabýval se jednotlivými důkazními prostředky a návrhy a nerespektoval rozhodování jiných odvolacích správních orgánů ve shodných věcech. Dále obecně namítal nezpůsobilost podkladů pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče, neboť každé oznámení policie o spáchání přestupku musí být porovnáno s předmětným rozhodnutím tak, aby mohla být vyloučena možná chyba lidského faktoru či zvůle orgánu veřejné moci. Žalobce přiložil rozhodnutí správních orgánů z let 2019 až 2020 a rozhodnutí krajských ředitelství policie z roku 2023, týkající se jiných osob, z nichž má vyplývat, jakým způsobem se správní orgány zabývaly jednotlivými bloky. Dále žalobce označil za nesprávný názor žalovaného, že přestupce dává svým podpisem souhlas se správností rozhodnutí v blokovém řízení. 3. K pokutovým (správně příkazovým – pozn. soudu) blokům ze dne 3. 8. 2022, 10. 1. 2022, 1. 3. 2021 a 24. 1. 2020 žalobce namítl následující nedostatky: není přesně „zajištěna“ osoba přestupce, doba spáchání přestupku, není jednoznačně stanovené místo spáchání přestupku, z popisu jednání nevyplývá jednoznačná skutková podstata, ze zkratkovitého zápisu není zjevná konkrétní právní kvalifikace, není přezkoumatelným způsobem uvedeno, zda byl přestupek spáchán úmyslně či z nedbalosti, není zřetelná výše sankce, není jednoznačně zaznamenáno místo, kde bylo rozhodnutí vydáno, a není přezkoumatelné, zda jsou uvedeny veškeré požadované údaje o oprávněné osobě, která měla rozhodnutí vydat. Podle žalobce nebyly pokutové bloky natolik jednoznačné, aby mohly být podkladem pro záznam bodů do registru řidičů. Žalobce k tomu poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 4 As 127/2014-39.  4. Žalovaný ve vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Zcela odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, s tím, že žaloba je psána zcela obecně a šablonovitě, což je pravidlem u tohoto právního zástupce. 5. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s. ř. s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodoval přitom v souladu s § 51 s. ř. s. bez nařízení jednání. 6. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že žalobce podal námitky proti oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče, správní orgán 1. stupně si vyžádal fotokopie příslušných podkladových rozhodnutí, žalobce se vyjádřil k podkladům ve správním spise. Proti rozhodnutí správního orgánu 1. stupně podal žalobce odvolání, o němž rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím. 7. Ke zcela obecně formulovaným žalobním námitkám soud nemá, co by uvedl, pouze zdůrazňuje závěry rozsudku rozšířeného senátu NSS ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78, podle nějž „míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej, není naprosto na místě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty.“ Pokud žalobce namítal, že oznámení policie o tom, že měl spáchat přestupek, není způsobilým podkladem pro záznam bodů a musí být vždy porovnáno s předmětným rozhodnutím, kterého se týká, pak soud s tímto souhlasí a k témuž závěru dospěl i NSS v rozsudku ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010-76; správní orgán 1. stupně tak i postupoval, k oznámení policie si vyžádal příslušná rozhodnutí a teprve poté ve věci rozhodl. Tato žalobní námitka tedy není důvodná. Přiloženými pokutovými bloky a rozhodnutími se soud neměl důvod zabývat, neboť se netýkaly zde přezkoumávané věci. Pokud jde o roli podpisu přestupce na bloku, účastník blokového řízení svým podpisem vyjadřuje souhlas s tím, že se přestupek stal tak, jak je popsán, a že je správně kvalifikován. Pokud má za to, že údaje uvedené v bloku nejsou správné (např. se přestupek vůbec nestal nebo se odehrál jinak, je nesprávně právně kvalifikován atd.) či nejsou úplné, není jeho povinností blok podepsat. V souladu se zásadou, že právo svědčí bdělým, si lze jen obtížně představit účastníka řízení alespoň průměrným způsobem chránícího svá práva, který by dobrovolně podepsal blok, přestože by s tím, co je v něm uvedeno, nesouhlasil, vůbec mu neporozuměl, anebo měl pochybnosti o správnosti údajů v něm uvedených. 8. Pokud jde o namítané nedostatky bloků, je nutno zdůraznit, že námitky jsou formulářově všeobjímající. Krajský soud s ohledem na konstantní judikaturu NSS (např. rozsudek ze dne 8. 11. 2018, č. j. 5 As 132/2016-34, rozsudek ze dne 17. 1. 2019, č. j. 10 As 28/2018-45) předestírá, že blokové řízení je zkráceným a velmi zjednodušeným typem správního řízení, jehož podstata je postavena na procesní ekonomii řízení a spočívá v rychlém, neformálním projednání a vyřízení přestupku přímo na místě po jeho zjištění. Ve věci neprobíhá standardní správní řízení ani dokazování. To je nahrazeno souhlasem pachatele se spácháním přestupku a jeho ochotou na místě (příp. i později) zaplatit vyměřenou pokutu. Z toho důvodu nelze na pokutový blok jakožto na rozhodnutí vydávané na místě v blokovém řízení klást přehnané požadavky co do formálních náležitostí. Podle rozsudku NSS ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39, na který v žalobě odkázal sám žalobce, je v blokovém řízení přípustné užívání strohých a zkratkovitých formulací, přitom však z pokutového bloku – má-li být způsobilým podkladem pro záznam bodů, musí být patrné komu, kdy, kde a za jaký přestupek byla pokuta uložena. Pokutového bloku je využíváno typicky při projednávání přestupků z oblasti dopravy a provozu na pozemních komunikacích, jako tomu bylo i v tomto případě. Pokutové bloky byly blíže specifikovány v zákoně č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a s účinností od 1. 7. 2017 v zákoně č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), přičemž dosavadní blokové řízení bylo nahrazeno příkazním řízením, při kterém je příkaz vydáván na místě ve formě příkazového bloku. 9. Soud ověřil ze správního spisu, že příkazové bloky jsou bez problémů čitelné a splňují zákonné náležitosti. Žalobce je řádně identifikován, jeho totožnost byla ověřena, je uvedeno číslo dokladu totožnosti. Zcela čitelně a konkrétně je uvedeno místo a čas spáchání přestupku. Jednoznačně je označena i oprávněná úřední osoba, nechybí místo a datum, podpisy úřední osoby a přestupce. Zcela dostačující jsou údaje o místě a čase spáchání, o skutkové podstatě, právní kvalifikace je přesná a úplná, včetně formy zavinění, výše pokuty je zcela zřetelná, uvedena číselně i slovně. 10. Příkazové bloky, které byly podkladem pro zápis bodů do registru řidičů, tak netrpí žádnou z vytýkaných vad. 11. S ohledem na výše uvedené soud žalobu zamítl jako nedůvodnou v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s. 12. Procesně úspěšnému žalovanému (§ 60 odst. 1 s. ř. s.) nevznikly podle obsahu spisu žádné náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti, proto soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.   Poučení:   Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.      Ostrava 18. července 2024   JUDr. Monika Javorová předsedkyně senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje P. S.