č. j. 22 A 8/2024 – 37                ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY     Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., a JUDr. Miroslavy Honusové ve věci   žalobce:  M.K. zastoupený advokátem Mgr. Ondřejem Řezáčem    sídlem Koperníkova 822/25, 301 00  Plzeň proti žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18  Ostrava   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 12. 2023, č. j. MSK 143741/2023, ve věci provedení záznamu bodů v registru řidičů   takto:   I. Žaloba se zamítá.   II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: 1. Včas doručenou žalobou se žalobce domáhal zrušení výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Ostravy ze dne 7. 9. 2023 č. j. SMO/575150/23/SSČ/Boč-BS, jímž byly zamítnuty žalobcovy námitky proti provedení záznamu v registru řidičů. 2. Žalobce v žalobě namítl, že podpis na příkazovém bloku z 21. 3. 2022 není jeho. Ve správním řízení navrhl příslušný důkazní prostředek, ale správní orgány tuto odbornou otázku posoudily samy, aniž by závěry o vlastnoručnosti podpisu jakkoli rozvedly. Žalobce navrhl, aby v soudním řízení byl proveden písmoznalecký posudek. K bloku K 4014295 uvedl, že se nejednalo o příkaz na místě, protože na bloku jsou v příslušných kolonkách uvedena jiná data (23. 4. 2022 a 13. 5. 2022). K bloku ze dne 19. 6. 2023 uvedl, že není jasně stanoveno místo, kde mělo dojít k přestupkovému jednání, mělo to být v Olomoucké ulici, bez bližšího určení místa, což je nedostatečné pro určení rychlostního limitu. Kromě toho není jednoznačně popsán skutkový děj, není jasné, kdo komu nedal přednost. Ke všem 4 blokům žalobce dále namítl, že neobsahují jméno, příjmení a označení správního orgánu. 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě zcela odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a na rozhodnutí správního orgánu 1. stupně, neboť žalobce setrvale opakuje tytéž námitky, aniž by jakkoliv reflektoval jejich vypořádání správními orgány. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. 4. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „s. ř. s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodoval přitom v souladu s § 51 s. ř. s. bez nařízení jednání. 5. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že žalobce podal námitky proti oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče, správní orgán 1. stupně si vyžádal fotokopie příslušných podkladových rozhodnutí, žalobce se vyjádřil k podkladům ve správním spise. Proti rozhodnutí správního orgánu 1. stupně podal žalobce odvolání, o němž rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím. 6. Jak vyplývá z judikatury soudů rozhodujících ve správním soudnictví, obecně žalobci nic nebrání, aby   v rámci žalobních bodů zopakoval své argumenty vyjádřené v průběhu řízení před správními orgány. Musí však vzít v úvahu, že žalobou napadá právě rozhodnutí o odvolání, které jeho ve správním řízení uplatněné argumenty vypořádává (nebo nevypořádává) a žalobní body se musí vztahovat právě k obsahu napadeného rozhodnutí, případně k postupu žalovaného správního orgánu při vydání napadeného rozhodnutí. (viz rozhodnutí Nejvyššího správního soudu – dále jen „NSS“ ze dne 20. 11. 2013 č. j. 4 As 78/2012-125) Smyslem přezkumu rozhodnutí správního orgánu ve správním soudnictví není stále dokola opakovat již jednou vyřčené a soud se může v případech shody mezi názorem soudu a odůvodněním napadeného správního rozhodnutí odkazovat na odůvodnění napadeného správního rozhodnutí (srov. např. rozhodnutí NSS ze dne 27. 7. 2007 č. j. 8 Afs 75/2005-130).  7. K bloku ze dne 21. 3. 2022 se žalovaný vyjádřil na str. 5-6 odůvodnění napadeného rozhodnutí a krajský soud s jeho závěry zcela souhlasí. Žalobcova námitka k podpisu byla a je i nadále velmi obecná, neobsahuje žádná konkrétní tvrzení k tomu, že by se snad žalobce v době spáchání přestupku nacházel na jiném místě, či že by mu byl např. odcizen řidičský průkaz (na základě něhož byl přestupce identifikován). Na základě osamoceného obecného tvrzení, že podpis není jeho, nepřistoupily správní orgány k zadání písmoznaleckého zkoumání a nepřistoupil k němu ani krajský soud, u něhož žalobce pouze zopakoval jak obecnou námitku, tak obecný důkazní návrh, bez toho, aby jakkoli reagoval na argumentaci žalovaného. 8. K bloku K 4014295 se žalovaný vyjádřil na str. 7 odůvodnění napadeného rozhodnutí, a i zde krajský soud souhlasí s jeho závěry. Na příkazovém bloku je opakovaně uvedeno datum 13. 5. 2022, žalobcovo tvrzení o jiném datu lze přičíst typu rukopisu oprávněné úřední osoby a podmínkám, za nichž je obvykle příkazový blok vypisován (vyřízení přestupku přímo na místě po jeho zjištění). 9. K bloku ze dne 19. 6. 2023 uvádí krajský soud, že žalobní námitka je zmatečná, když žalobce zároveň namítá, jako by šlo o překročení nejvyšší povolené rychlosti, a současně hovoří o nedání přednosti v jízdě. Z předmětného příkazního bloku jasně vyplývá, že skutek se týkal nedání přednosti v jízdě při vjíždění na kruhový objezd, takže námitka týkající se rychlostního limitu míří zcela mimo danou věc. Dále je z bloku jednoznačné, že tím, kdo nedal přednost, byla osoba identifikovaná jménem, příjmením, datem narození, adresou bydliště, číslem občanského a řidičského průkazu v bodech 1-4 bloku, tedy žalobce. 10. Všechny 4 předmětné příkazové bloky jsou z období po 1. 2. 2022, kdy ustanovení § 92 odst. 2 písm. i) zákona č. 250/2016 Sb. zní takto: V příkazovém bloku se uvede jméno, příjmení a funkce oprávněné úřední osoby, nebo služební číslo anebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby. Z jazykového výkladu, podpořeného též důvodovou zprávou k zákonu č. 417/2021 Sb., jímž se měnil z. č. 250/2016 Sb., je zřejmé, že k identifikaci oprávněné úřední osoby postačí služební číslo, není třeba uvádět zároveň i její jméno, příjmení a funkci. Všechny 4 příkazní bloky v daném případě obsahují konkrétní služební čísla oprávněných úředních osob (písm. i/) a dále jejich podpisy (písm. j/) s tím, že vždy se jednalo o Policii ČR (písm. h/ § 92 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb.), takže splňují veškeré náležitosti identifikace oprávněných úředních osob. 11. S ohledem na výše uvedené soud žalobu zamítl jako nedůvodnou v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s. (výrok I.). 12. Procesně úspěšnému žalovanému (§ 60 odst. 1 s. ř. s.) nevznikly podle obsahu spisu žádné náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.   Poučení:   Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.      Ostrava 30. května 2024   JUDr. Monika Javorová předsedkyně senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje J.V.