č. j. 25 A 122/2022 - 35           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D. a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. ve věci   žalobce:  L. S.    zastoupený advokátem JUDr. Radkem Bechyně    sídlem Legerova 148, 280 02  Kolín proti žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18  Ostrava   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 10. 2022, č. j. MSK 120369/2022, ve věci provedení záznamu bodů v registru řidičů   takto:   I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Podanou žalobou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 10. 2022, č. j. MSK 120369/2022 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Ostravy (dále jen „prvostupňový orgán“) ze dne 27. 7. 2022, č. j. SMO/471306/22/DSČ/LipK‑BS (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byly jako neodůvodněné zamítnuty námitky žalobce proti provedení záznamu bodů do registru řidičů a byly potvrzeny na základě pokutových bloků ze dne 7. 8. 2020, 27. 7. 2021, 2. 8. 2021, 6. 2. 2022 a 5. 4. 2022 provedené záznamy podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o silničním provozu“). 2. Žalobce v žalobě namítal nerespektování odvolacích důvodů žalovaným, který zcela ignoroval žalobcem předložená rozhodnutí různých správních orgánů ve shodných či obdobných věcech, a zejména pak nezpůsobilost podkladů pro záznam bodů, resp. vady pokutových bloků ze dne 2. 8. 2021, 6. 2. 2022 a 5. 4. 2022, neboť z nich není jednoznačně seznatelná jedna či více následujících skutečností: o jaký přestupek se mělo jednat, kdy a kde mělo ke spáchání přestupku dojít, dle jakého ustanovení zákona byl přestupek kvalifikován, jaká byla výše sankce, kdo byl osobou přestupce, kde a kým byl pokutový blok vydán, kdy došlo k vyhotovení a převzetí pokutových bloků přestupcem či zda přestupce pokutový blok podepsal. 3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, přičemž zcela odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a prvostupňového rozhodnutí s tím, že ve věci se jedná o šablonovitou žalobu, kterou podává zástupce žalobce v mnoha dalších řízeních, často bez ohledu na skutečný obsah spisu. Uvedl, že v dané věci bylo podkladem pro relevantní záznamy bodů celkem pět příkazových bloků, které správní orgán opatřil a přezkoumal, přičemž tyto obsahují všechny potřebné náležitosti, je v nich identifikován a podepsán žalobce a je z nich nepochybně seznatelné jednání, za které se podle přílohy zákona o silničním provozu zaznamenávají body. 4. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas ve lhůtě dvou měsíců poté, kdy napadené rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Při splnění podmínek stanovených v § 51 odst. 1 s. ř. s. krajský soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 5. Z obsahu správních spisů krajský soud zjistil následující. Prvostupňový orgán oznámil žalobci dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a vyzval jej k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění; toto oznámení ze dne 6. 4. 2022 bylo žalobci doručeno dne 19. 4. 2022. Dne 21. 4. 2022 žalobce podal námitky proti provedení záznamu bodů. Prvostupňový orgán si v rámci řízení o námitkách vyžádal kopie pokutových bloků ze dne 7. 8. 2020, 27. 7. 2021, 2. 8. 2021, 6. 2. 2022 a 5. 4. 2022, kterými byl žalobce uznán vinným ze spáchání jednotlivých přestupků. Usnesením ze dne 4. 5. 2022 prvostupňový orgán vyrozuměl žalobce o možnosti vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí, popř. navrhnout jejich doplnění. Dne 23. 5. 2022 bylo prvostupňovému orgánu doručeno podání žalobce označené jako „Vyjádření se k podkladům správního spisu“, jehož obsahem byl návrh na přerušení řízení na dobu 90 dnů nebo do doby rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, přičemž přiloženy byly návrhy žalobce na zahájení přezkumných řízení ve věci rozhodnutí v blokovém řízení ze dne 5. 4. 2022 a ve věci rozhodnutí v blokovém řízení ze dne 6. 2. 2022 adresované Policii ČR. Usnesením ze dne 30. 5. 2022 prvostupňový orgán řízení o námitkách přerušil do doby sdělení příslušného správního orgánu Policie ČR ve věci žádosti o přezkumné řízení přestupků ze dne 5. 4. 2020 a 6. 2. 2022, projednaných v příkazním řízení Policií ČR, nejdéle však do 31. 7. 2022. Dne 1. 7. 2022 byla prvostupňovému orgánu doručena sdělení Policie ČR, že po posouzení věcí nelze mít důvodně za to, že dotčená rozhodnutí ze dne 5. 4. 2022 a 6. 2. 2022 byla vydána v rozporu s právními předpisy, a proto přezkumné řízení nebylo ani v jednom případě zahájeno. Usnesením prvostupňového orgánu ze dne 8. 7. 2022 bylo žalobci oznámeno, že v řízení o námitkách se pokračuje, a že má možnost vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí, popř. navrhnout jejich doplnění; na to žalobce reagoval podáními z 21. 7. 2022 a z 25. 7. 2022. Následovalo vydání prvostupňového rozhodnutí (viz odst. 1 tohoto rozsudku), proti němuž žalobce podal 15. 8. 2022 blanketní odvolání, které k výzvě prvostupňového orgánu dne 1. 9. 2022 doplnil. O odvolání žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím, jak je uvedeno v odst. 1 tohoto rozsudku. 6. Dle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Dle odst. 3 téhož ustanovení shledá‑li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí. 7. Úvodem právního posouzení krajský soud konstatuje, že žalobními námitkami se zabýval v té míře podrobnosti, která vyplývala z podoby žaloby, a také zejména z toho, že žalobní námitky v zásadě opakovaly námitky odvolací. 8. Předně krajský soud konstatuje, že žalovaný i prvostupňový orgán se řádně vypořádali s povšechnými (šablonovitými) námitkami žalobce. Pokud se týče námitek žalobních, jedná se opět o námitky téže jakosti a jde tedy o námitky vypořádané již správními orgány, které žalobce toliko posouvá do soudního řízení správního. Soud proto odkazuje na obsah napadeného rozhodnutí a prvostupňového rozhodnutí, když s vypořádáním žalobcových námitek správními orgány se zcela ztotožňuje. Pouze k jedné z námitek k pokutovému bloku ze dne 5. 4. 2022 stran místa spáchání přestupku krajský soud výslovně uvádí, ač to plyne již z prvostupňového rozhodnutí, že považuje za zcela zřejmé, že uvedení druhé ulice v závorce představuje pouze bližší určení místa spáchání přestupku na ulici Hlučínská v Ostravě a nezpůsobuje to nejednoznačnost místa spáchání přestupku; nadto je třeba uvést, že v daném případě se jednalo o přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 1. zákona o silničním provozu spočívající v držení telefonního přístroje v ruce při řízení vozidla v rozporu s § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu, u něhož není rozhodné, ve kterém místě k jeho spáchání došlo, když držení telefonního přístroje je zakázáno při řízení vozidla, resp. při jízdě vozidlem, a to kdekoliv. 9. Rozsahu přezkumu záznamu bodů v námitkovém řízení se již opakovaně věnoval ve svých rozhodnutích Nejvyšší správní soud. Určující jsou zejména jeho závěry vyslovené v rozsudku ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44, podle něhož „Správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů (§ 123f zák. č. 361/2000 Sb., zákon o silničním provozu) je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1, 2 zákona o silničním provozu), zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k zákonu o silničním provozu obsaženému bodovému hodnocení jednání. Správní orgán v tomto řízení však zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci).“. Jak dále judikoval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010-76, v případě pochybností o údajích zaznamenaných v oznámení policie, na jejichž základě je prováděno hodnocení dosaženého počtu bodů, je třeba vyžádat další důkazy prokazující skutečnosti tam uvedené, typicky příslušné pokutové bloky (resp. jejich část A, která správnímu orgánu zůstává). 10. Prvostupňový orgán v projednávané věci kopie pokutových bloků vydaných v blokovém řízení v souvislosti s přestupky, za jejichž spáchání byly zaznamenány žalobci body v bodovém hodnocení řidičů, opatřil a zařadil je do správního spisu. 11. K hodnocení obsahu pokutových bloků Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012‑20 uvedl, že „S rigidní přísností nelze posuzovat pokutový blok ani po obsahové stránce. Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje ust. § 85 odst. 4 zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. […] Nelze dospět k jinému závěru, než že ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen. V určitých případech se proto lze spokojit i s pouhým uvedením odkazem na ustanovení zákona o silničním provozu, který stanoví porušenou povinnost, [pokud se] jedná o odkaz na dostatečně konkrétní ustanovení zákonů ve spojení s dalšími údaji, které ve svém souhrnu skutek stěžovatele dostatečně konkrétně popisují.“; tyto závěry pak Nejvyšší správní zopakoval i v rozsudku ze dne 21. 2. 2019, č. j. 1 As 467/2018-37. 12. V projednávané věci žalovaný jasně odcitoval, jaký je obsah sporovaných pokutových bloků. Krajský soud konstatuje, že tento popis obsahu pokutových bloků odpovídá pokutovým blokům tak, jak jsou založeny ve správních spisech, pouze u pokutového bloku ze dne 6. 2. 2022 žalovaný patrně nedopatřením neodcitoval město, v němž byl přestupek spáchán („v Ostravě“), a u pokutového bloku ze dne 2. 8. 2021 žalovaný rovněž zřejmě nedopatřením neodcitoval jednáním žalobce porušené zákonné ustanovení („§ 18/4 zák. č. 361/2000 Sb.“). Všechny pokutové bloky obsahují dostatečné množství údajů, které prokazují, že se vymezené přestupky staly a že se jich dopustil žalobce, a to jméno, příjmení, datum narození, číslo občanského průkazu, popř. řidičského průkazu a adresu místa trvalého pobytu žalobce; identifikaci vozidla; popis skutku (čas, místo, způsob spáchání) včetně právní kvalifikace a identifikace zákonné povinnosti, kterou žalobce svým jednáním porušil; výši pokuty; číslo pokutového bloku; místo a den vydání pokutového bloku; identifikaci příslušného správního orgánu a podpis žalobce. Ač i s využitím zkratkovitých formulací, jednání žalobce jsou v každém z pokutových bloků popsána natolik jednoznačně a určitě, že nejsou zaměnitelná s jiným jednáním. Použité formulace jsou v kontextu dalších údajů, především odkazů na příslušná zákonná ustanovení, zcela srozumitelné. Pokutové bloky jsou, ač v některých případech obtížněji, čitelné, a je z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla ta která pokuta v blokovém řízení uložena. Krajský soud tedy dospěl k závěru, že pokutové bloky byly v projednávané věci způsobilými podklady pro záznam bodů do registru řidičů, a v podrobnostech opětovně odkazuje na rozhodnutí správních orgánů obou stupňů. Vzhledem k tomu, že podkladová rozhodnutí (pokutové bloky) obsahovala všechny potřebné náležitosti, nejsou žalobní námitky stran nezpůsobilosti podkladů pro záznam bodů, resp. vad pokutových bloků důvodné. 13. I obecnou námitku žalobce stran nerespektování odvolacích důvodů žalovaným, který měl ignorovat žalobcem předložená rozhodnutí různých správních orgánů ve shodných či obdobných věcech, krajský soud shledal nedůvodnou. V rámci této námitky totiž žalobce tvrdil, že z jím předložených rozhodnutí různých správních orgánů ve shodných či obdobných věcech vyplývá ustálenost praxe v tom, že správní orgán se zabývá způsobilostí jednotlivých rozhodnutí, na jejichž základě jsou zaznamenávány body, avšak zjevně opomněl, že přesně této ustálené praxi v projednávané věci správní orgány dostály. Žalovaný i prvostupňový orgán se důsledně zabývali jednotlivými pokutovými bloky a jejich způsobilostí být relevantním podkladem pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče, jak je již odůvodněno výše. Vzhledem k tomu v tomto ohledu nemohlo dojít ani k narušení právní jistoty žalobce, resp. jeho legitimního očekávání.   14. Jelikož krajský soud shledal všechny žalobní námitky nedůvodnými, žalobu v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 15. Výrok o nákladech řízení má pak oporu v § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce, který neměl v řízení úspěch, nemá ze zákona právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, nicméně protože mu nad rámec úřední činnosti žádné náklady řízení nevznikly, náhrada nákladů řízení mu přiznána nebyla.     Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu. Ostrava 29. února 2024 Mgr. Jiří Gottwald předseda senátu v. z. JUDr. Daniel Spratek, Ph.D. člen senátu   Z důvodu nepřítomnosti předsedy senátu podepsáno podle § 158 odst. 1 o. s. ř. zastupujícím členem senátu.       Shodu s prvopisem potvrzuje