č. j. 62 Az 5/2024 - 22         ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Hluštíkem, Ph.D. ve věci   žalobce:  C. T.        státní příslušnost Turecká republika zastoupeného advokátem Mgr. Ing. Tomášem Tillmannem sídlem Vrázova 1324/40, 703 00  Ostrava 3   proti žalovanému:   Ministerstvo vnitra ČR Poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7   v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 1. 2024, č. j. OAM-1504/ZA-ZA11-VL14-2023, ve věci mezinárodní ochrany,   takto:   I. Žaloba se zamítá. II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění:   Vymezení věci   1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 10. 2. 2024 domáhal přezkoumání shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým byla jeho žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“). 2. Žalobce má za to, že žalovaný v řízení o žádosti žalobce porušil zásadu materiální pravdy, nezjistil přesně a úplně skutkový stav a neprovedl řádně všechna potřebná šetření. Podle žalobce byly splněny důvody pro udělení mezinárodní ochrany, jelikož v případě vycestování do Turecka by mu hrozilo nebezpečí vážné újmy. Žalobce nemá rád tureckého prezidenta Erdogana, tímto názorem se netajil a díky tomuto stanovisku nebyl schopen si nalézt zaměstnání. Z důvodu politické situace, která následně ovlivňuje i situaci ekonomickou, je situace žalobce v zemi velmi tíživá. Pro mladé lidi je práce málo, případně je velmi málo placená. Turecké úřady se mohou po návratu do Turecka o žalobce začít zajímat a může být vystaven nebezpečí na životě či zdraví. 3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout a uvedl, že popírá oprávněnost žalobních námitek. Žalovaný odkázal na obsah správního spisu, zejména pohovor k podané žádosti žalobcem. Z výpovědi žalobce vyplynulo, že důvodem odchodu z vlasti byly pouze ekonomické důvody, kdy na základě platného českého pracovního víza odcestoval dne 31. 3. 2022. Žalobce sám uvedl, že z vlasti odcestoval za prací. Zároveň neuvedl další skutečnosti, ze kterých by vyplývalo, že by mohl být vystaven pronásledování nebo že mu hrozí vážná újma. Za takovou skutečnost není množné považovat to, že žalobce nemá rád tureckého prezidenta zas to, jak zemi vede. Zjištění z obsahu správních spisů 4. Ze správních spisů soud zjistil, že žalobce požádal dne 30. 10. 2023 v Přijímacím středisku Zastávka o udělení mezinárodní ochrany. 5. Při podání žádosti žalobce uvedl, že do ČR přicestoval na základě pracovního víza, nemá rád tureckého prezidenta, až nebude prezidentem, do Turecka se chce vrátit. Našel si v ČR dívku, se kterou by se rád oženil. V pohovoru ke své žádosti doplnil, že o mezinárodní ochranu požádal poté, co dostal na cizinecké policii překlenovací štítek/výjezdní příkaz a poslali jej na úřad práce, aby si vyřídil pracovní povolení. Tam mu řekli, že to nejde, a proto si řekl, že mu nezbývá než požádat o azyl, aby tu mohl legálně zůstat. V Turecku pracoval jako řadový dělník, mohl by to tam dělat znovu, ale příjem by byl tak o 80 % nižší, než co vydělá v ČR. V Turecku neměl žádné problémy s tím, že je Erdogan prezidentem. Mluví jen obecně o politice. V ČR by chtěl začít podnikat v rychlém občerstvení. 6. Ve správním spise jsou založeny informace o zemi původu, konkrétně se jedná o Informaci OAMP: Bezpečnostní a politická situace v Turecku ze dne 4. 8. 2023. 7. Následně dne 12. 1. 2024 rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím. Správní orgán uzavřel, že v průběhu řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem žádosti žalobce jsou ekonomické důvody, když žalobce potvrdil, že z Turecka odcestoval za prací. Posouzení věci krajským soudem 8. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)] napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Ve věci soud rozhodl u jednání dne 30. 10. 2023, u kterého účastníci setrvali na svých stanoviscích. 9. Krajský soud především dospěl k závěru, že žalovaný zjistil skutkový stav v potřebném rozsahu a obstaral si dostatek informací potřebných k vydání rozhodnutí. Shromážděné informace ohledně situace v Turecku soud považuje za zcela dostatečné a přiměřeně aktuální k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí. 10. Podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona o azylu, žádost o udělení mezinárodní ochrany se zamítne jako zjevně nedůvodná, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochrany neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a, a zároveň uvádí pouze ekonomické důvody. 11. Pro rozhodnutí v dané věci je podstatné vyhodnocení obsahu žádosti o udělení mezinárodní ochrany ze strany žalobce. Krajský soud se zcela ztotožňuje s posouzením věci žalovaným. Ze správního spisu je zřejmé, že žalobce sám jako důvod opuštění vlasti uvedl, že odjel za prací a že nyní chce v ČR pracovat, resp. podnikat v rychlém občerstvení a má v úmyslu se zde oženit. Pokud se týče žalobcem uváděného vztahu k prezidentu Turecka Erdoganovi, v průběhu řízení žalobce sám uváděl, že v Turecku žádné problémy pro svůj vztah k prezidentovi (potažmo k jeho politice) neměl. Zároveň neuvedl žádnou skutečnost, která by byť náznakem mohla svědčit o pronásledování žalobce ve vlasti. 12. Za této situace žalovaný správně aplikoval § 16 odst. 1 písm. a) zákona o azylu a žalobcovu žádost zamítl jako zjevně nedůvodnou. 13. Pokud se jedná o žalobcovy žalobní námitky, je třeba shrnout, že tyto jsou pouze obecného charakteru a žalobce nikterak nespecifikuje, v jakém ohledu měl žalovaný nedostatečně zjistit skutkový stav, jenž měl mít vliv na posouzení žalobcovy žádosti. V této souvislosti krajský soud připomíná, že „Míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod - byť i vyhovující - obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej. Není naprosto na místě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty či vybíral z reality skutečnosti, které žalobu podporují. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebíral by funkci žalobcova advokáta.“, viz rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78. 14. Žalobcem obecně formulované žalobní námitky lze tedy vypořádat tak, že žalovaný se nedopustil žádných pochybení v průběhu řízení, dostatečně zjistil skutkový stav a na zjištěné skutečnosti přiléhavě aplikoval právní předpis. 15. Pokud se jedná o tvrzení žalobce, že mu hrozí v případě návratu nebezpečí vážné újmy a ohrožení na životě a zdraví, tato svá tvrzení žalobce nijak nespecifikuje a neuvádí, z jakých důvodů by mu mělo nebezpečí vážné újmy hrozit. Ostatně to neuváděl ani v řízení před správním orgánem. Ani tyto námitky nemohou být důvodné. Závěr a náklady řízení    16. Jelikož soud žalobní námitky důvodnými neshledal, žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7    s. ř. s. zamítl. 17. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovanému nad rámec jeho úřední činnosti žádné náklady nevznikly. Soud tedy výrokem II. tohoto rozsudku žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.   Poučení:   Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.    Ostrava 30. září 2024   JUDr. Petr Hluštík, Ph. D. samosoudce       Shodu s prvopisem potvrzuje I.Ch.