č. j. 72 A 26/2023-34   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou ve věci žalobce:   V. R. bytem X proti žalovanému:   Krajský úřad Olomouckého kraje sídlem Jeremenkova 40a, 779 00  Olomouc o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 5. 2022, č. j. X, ve věci přestupku takto:   I. Žaloba se zamítá.  II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1.     V projednávaném případě jsou jádrem sporu otázky, jestli žalobci bylo upřeno právo na obhajobu, jestli si mohl před ústním projednáním přestupků zvolit obhájce a jestli se mohl vyjádřit k věci. 2.     Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Šumperk (dále jen „městský úřad“) z 9. 2. 2022, č. j. X, kterým městský úřad uznal žalobce vinným ze spáchání tří přestupků. Ty spočívaly v tom, že žalobce odmítl podrobit se vyšetření, zda není pod vlivem alkoholu, v nepředložení řidičského průkazu a v tom, že neměl platné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. 3.     Městský úřad uložil žalobci pokutu ve výši 30 000 Kč, zákaz řízení všech motorových vozidel na dvanáct měsíců a paušální náhradu nákladů správního řízení ve výši 1 000 Kč. 4.     Žalobce v žalobě namítal, že je osobou neznalou práva. Před ústním jednáním se žalobci nepodařilo najít zmocněnce. Proto se po zahájení správního řízení poradil a bylo mu sděleno, že má před zahájením ústního jednání správnímu úřadu oznámit, že chce být zastoupen osobou s právním vzděláním, aby se mohl účinně hájit a uplatňovat svá práva účastníka přestupkového řízení. 5.     Oprávněná úřední osoba žalobce nevyslyšela a žádost o právní pomoc důrazně zamítla, protože ji žalobce uplatnil pozdě. Žalobce podal žádost druhý den písemně. Městský úřad umožnil žalobci uplatnit jeho práva těsně před vydáním rozhodnutí. Postup městského úřadu byl nezákonný. Žalovaný k odvolání žalobce rozhodnutí městského úřadu o přestupku zrušil a vydal rozhodnutí o přestupku 9. 2. 2022. Žalobce neměl možnost se k věci před vydáním rozhodnutí vyjádřit, i když právník žádal protokoly o výpovědích svědků, avšak žalobce je neměl k dispozici. Když se jich žalobce dočkal a chtěl je předat právníkovi, městský úřad hned vydal rozhodnutí. Žalobce se k věci opět nemohl vyjádřit. 6.     Žalovaný ve vyjádření k žalobě upřesnil nad rámec napadeného rozhodnutí, že oznámení o zahájení správního řízení bylo žalobci doručeno uplynutím lhůty a zásilka byla vhozena do schránky žalobce 29. 9. 2020. Žalobce sdělil 12. 10. 2020 městskému úřadu, že neměl čas si obstarat právníka. Městský úřad sdělil žalobci dopisy z 30. 10. 2020 a z 23. 11. 2020, že má možnost si zvolit zmocněnce kdykoli během řízení a že o pokračování v řízení bude vyrozuměn. Vyrozumění o pokračování v řízení ze 17. 12. 2020 bylo žalobci doručeno a obsahovalo předvolání k jednání na 18. 1. 2021. Toto jednání bylo zrušeno. Žalobce doručil městskému úřadu plnou moc pro advokáta JUDr. Bechyně 18. 2. 2021. Přestupky byly projednány 7. 4. 2021 v nepřítomnosti žalobce i jeho zástupce, který se omluvil. Městský úřad doručil meritorní rozhodnutí z 10. 6. 2021 zástupci i žalobci. Žalobce se proti němu odvolal. Advokát doručil městskému úřadu zrušení plné moci 12. 7. 2021. K žádosti žalobce ze 14. 12. 2021 o právní pomoc mu městský úřad sdělil, že žádné jednání nenařídil. K žádostem žalobce o kopie spisu mu je městský úřad poskytl. Žalobce 7. 2. 2022 opět žádal o právní pomoc a městský úřad vyhotovil 9. 2. 2022 napadené rozhodnutí o přestupku. K němu se žalobce vyjádřil a následně se proti němu odvolal. Žalobce zahlcoval správní orgány nesrozumitelnými podáními. 7.     Žalovaný dodal, že přestupky byly spáchány 7. 6. 2020 a žalobce si mohl zajistit právní pomoc již od tohoto dne. Řízení o přestupcích bylo zahájeno 22. 9. 2020 a žalobce opakovaně žádal prostor pro zajištění právní pomoci. Žalobce byl od 18. 2. 2021 do 12. 7. 2021 zastoupen advokátem. Poté opět žádal o poskytnutí právní pomoci. Řízení trvalo sedmnáct měsíců a z toho pět měsíců žalobce zastupoval advokát. Žalobce si mohl zajistit právní pomoc i na zbylou dobu řízení. Procesní taktika žalobce spočívala ve snaze zahltit správní orgány podáními, neustálým namítáním nemožnosti zvolit si obhájce a požadavky na poskytování listin ze spisu. Žalobce mohl udělit plnou moc i do protokolu. Plnou moc mohl předložit žalobce i zmocněnec. Plnou moc lze udělit kdykoli během správního řízení, i před jeho zahájením. Vypovězení plné moci nabývá účinnosti jeho doručením správnímu orgánu [srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 10 As 266/2014-32, č. j. 1 As 32/2009-58 a č. j. 7 As 61/2010-89]. 8.     Podle § 38 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „správní řád“), mají účastníci řízení a jejich zástupci právo nahlížet do spisu a pořizovat si jeho kopie, i když je rozhodnutí v právní moci. V každé věci se zakládá u správního orgánu správní spis. Spis umožňuje účastníku řízení vyjádřit se k věci a k důkazům. Žalobce měl možnost ve správním řízení do spisu nahlédnout a pořídit si kopie. Žalovaný považoval námitky žalobce za taktiku směřující k prodlužování řízení. 9.     Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.). 10.     Městský úřad v rozhodnutí o přestupku z 9. 2. 2022 ve vztahu k žalobním námitkám objasnil, že žalobce doručil městskému úřadu 18. 2. 2021 plnou moc pro advokáta JUDr. Bechyně z 15. 2. 2021. K jednání nařízenému na 7. 4. 2021 se advokát JUDr. Bechyně nedostavil. 11.     Žalobce proti rozhodnutí městského úřadu o přestupku z 10. 6. 2021 podal odvolání a žalovaný citované rozhodnutí o přestupku zrušil. Městský úřad vyrozuměl žalobce o změně právní kvalifikace u přestupku nepředložení řidičského průkazu (namísto toho, že neměl při řízení řidičský průkaz). Městský úřad se vyjádřil k návrhu žalobce na výslech dalších dvou svědků včetně žalobcova otce a na důkaz záznamem z kamer (str. 9-10 rozhodnutí). 12.     Žalobce v odvolání namítal, že mu bylo upřeno právo zvolit si obhájce, aby se mohl hájit, pořídit kopii spisu a navrhovat důkazy. Žalobce doložil bohatou e-mailovou korespondenci, na kterou městský úřad nereagoval. 13.     Žalovaný v rozhodnutí o odvolání popsal, že městský úřad zahájil řízení 22. 9. 2020 doručením oznámení žalobci. Městský úřad přestupky projednal za osobní účasti žalobce 6. 10. 2020 a v jeho nepřítomnosti 7. 4. 2021. Žalovaný zrušil meritorní rozhodnutí městského úřadu z 10. 6. 2021 k odvolání žalobce. Městský úřad doručil žalobci vyrozumění o změně právní kvalifikace tzv. fikcí 6. 12. 2021. Poté žalobce vznesl návrhy na dokazování a sdělil adresu pro doručování. Žalobce zasílal e-maily městskému úřadu v prosinci 2021 a lednu 2022, které písemně potvrdil a žádal kopie listin ze správního spisu. Ty mu městský úřad poskytl a rozhodnutí vydal 9. 2. 2022 (žalobci ho doručil 18. 2. 2022). Žalobce podal 2. 3. 2022 vyjádření k věci a 7. 3. 2022 odvolání. 14.     Žalovaný shledal, že městský úřad provedl dokazování v souladu s § 3 správního řádu, vyslechl pět svědků a odmítl některé z důkazů žalobce pro nadbytečnost v souladu se zákonem. Některé navržené důkazy se nevázaly k řešeným přestupkům. Městský úřad odmítnutí důkazu vysvětlil v napadeném rozhodnutí. Ze správního spisu nevyplynulo porušení práva na obhajobu. Žalobce si mohl zvolit zmocněnce a vyhledat právní pomoc. V části správního řízení žalobce zastupoval advokát. Ten vypověděl plnou moc 12. 7. 2021, tj. po podání blanketního odvolání. Městský úřad umožnil žalobci nahlédnout do správního spisu. Toho žalobce využil 7. 10. 2020 a 7. 2. 2022. Žalobce zahlcoval městský úřad velkým množstvím nesrozumitelných podání. Žalovaný se ztotožnil se skutkovými a právními závěry městského úřadu. 15.     Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 16.     Spor byl mezi účastníky řízení o to, jestli byla porušena práva žalobce na obhajobu. 17.     Právo na obhajobu zahrnuje zejména dostat dostatek času a prostoru pro volbu obhájce, resp. zajištění právní pomoci, právo nahlížet do spisu a pořizovat si z něho kopie (§ 38 odst. 2 správního řádu), seznámit se s podklady rozhodnutí, vyjádřit se k věci a navrhovat důkazy (§ 36 odst. 3 správního řádu). 18.     Žalobce může vést svou procesní obranu způsobem, který si zvolí, a smí tak činit kdykoliv v průběhu řízení. Podle usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 5 As 126/2011-77, č. 3014/2014 Sb. NSS, se v řízení o správním deliktu neužije § 82 odst. 4 správního řádu (koncentrace řízení), protože jinak by bylo popřeno právo na obhajobu.  19.     Podstatou ústavně zaručeného práva na zastoupení a pomoc je možnost každého účastníka řízení nechat se zastoupit nebo využít právní či jiné odborné pomoci od jakékoli vybrané osoby v průběhu celého řízení. U práva na zastoupení a právní pomoc pak lze v obecné rovině rozlišovat právo na zastoupení obecným zmocněncem, právo na právní pomoc a právo na jinou odbornou pomoc. Právo na zastoupení obecným zmocněncem, tedy právo na zastoupení jinou, v oboru práva profesně nekvalifikovanou osobou, je obsaženo v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (rozsudek NSS č. j. 1 As 27/2011-81; Svoboda, P. Ústavní základy správního řízení v České republice. Právo na spravedlivý proces a české správní řízení. Praha: Linde, 2007, s. 295-297). 20.     V řízení o přestupcích se uplatní mj. zásada zajištění práva na obhajobu, která vyjadřuje požadavek ochrany zákonných práv a zájmů osoby, proti níž je vedeno přestupkové řízení. Smyslem obhajoby je „poznání všech skutečností důležitých ke zjištění objektivní pravdy o přestupku, okolností svědčících pro i proti osobě obviněné ze spáchání přestupku. Výkon obhajoby tak směřuje k dosažení spravedlivého rozhodnutí, a to má vliv na právní vědomí. Zásada je tedy stanovena nejen v zájmu osoby, proti které se řízení vede, ale též v zájmu společnosti“ (srov. Kučerová, H. Dopravní přestupky v praxi. Praha: Linde, 2006. s. 192). 21.     Citovaná zásada zajištění práva na obhajobu má v přestupkovém řízení svůj odraz v § 33 odst. 1 správního řádu, podle něhož si účastník správního řízení může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu. V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce. Zastoupení na základě plné moci představuje „fakultativní formu zastoupení a záleží jen na účastníku řízení, zda a jakého zmocněnce si zvolí a v jakém rozsahu mu udělí plnou moc“ (srov. Vedral, J. Správní řád. Komentář. Praha: Bova Polygon, 2006. s. 251-252). 22.     Z výše uvedeného vyplývá, že účastník přestupkového řízení je oprávněn zvolit si pro dané řízení zástupce na základě plné moci podle § 33 odst. 1 správního řádu. Takto zvolený zmocněnec nemusí být osobou práva znalou, neboť správní řád nevychází z povinného zastoupení (např. advokátem). Smyslem zastoupení by pak mělo být, že zmocněnec bude namísto zastoupeného činit v průběhu řízení určité úkony, čímž zastoupenému usnadní a zefektivní postup v řízení, např. poskytnutím právní či jiné pomoci, vyřizováním komunikace se správním orgánem apod. 23.     Soud ze správního spisu ověřil, že tato práva žalobci nebyla upřena. 24.     Policie ČR přijala 7. 6. 2020 v 00:20 hodin na lince 158 oznámení o dopravní nehodě. Policie po příjezdu na místo zjistila, že žalobce a jeho spolujezdec „spali v předklonu“ ve vozidle, které narazilo tažným zařízením při couvání do přední části jiného vozidla a poškodilo ho (spící osádka je zaznamenaná i na fotografiích ve spise). Žalobce odmítl dechovou zkoušku a lékařské vyšetření, parkoval na vyhrazeném místě, nepředložil řidičský průkaz a vozidlo „neměl pojištěné“. Městský úřad z evidenční karty řidiče zjistil, že žalobce dosáhl dvanácti bodů v hodnocení řidiče, ale podal námitky a zatím nemá blokaci řidičského oprávnění. 25.     Městský úřad žalobci oznámil zahájení řízení o přestupcích doručením podle § 24 odst. 1 správního řádu (tzv. vyvratitelnou domněnkou, resp. fikcí). Výzva k vyzvednutí zásilky byla uložena a připravena 12. 9. 2020 a zásilka s oznámením byla vhozena do schránky žalobce 29. 9. 2020. Žalobce se k jednání 6. 10. 2020 dostavil a městský úřad ho poučil také o tom, že si může zvolit zmocněnce (§ 33 odst. 1 správního řádu), navrhovat důkazy po celou dobu správního řízení (§ 36 odst. 1 správního řádu), vyjádřit své stanovisko (§ 36 odst. 2 správního řádu), klást otázky svědkům a znalcům, nahlížet do spisu (§ 38 odst. 2 správního řádu), pořizovat si kopie ze spisu (§ 38 odst. 4 správního řádu, vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před vydáním rozhodnutí (§ 36 odst. 3 správního řádu). Žalobce toto poučení podepsal. Žalobce v protokole uvedl a podepsal, že poučení porozuměl a vyjádřil se k věci. Žalobce také podepsal, že otázky na svědky neměl, seznámil se se spisem a „souhlasil s ním“. 26.     Podle protokolu o nahlédnutí do spisu si žalobce 7. 10. 2020 pořídil kopie ze správního spisu, a navíc si je vyfotil na mobilní telefon (č. l. 1A až 13, 15–16 a 35). 27.     Žalobce doručil městskému úřadu 12. 10. 2020 žádost o čas asi dva týdny, aby si zvolil právního zástupce. Žalobce převzal od maminky předvolání, které bylo vhozeno do schránky, oznámil městskému úřadu doručovací adresu a navrhl vyslechnout k pojištění vozidla svého otce jako svědka, že pojištění platil. Městský úřad žalobci 30. 10. 2020 sdělil, že si může zvolit zástupce kdykoli během řízení, o nařízení jednání bude informován nejméně pět dnů předem; vzhledem k epidemiologické situaci nelze nyní stanovit termín ústního projednání. 28.     Žalobce doručil 16. 11. 2020 městskému úřadu další dopis, podle kterého mu nebylo dosud zastoupení umožněno, bez něho není schopen se hájit a vyjádřil se opět k věci (vozidlo bylo pojištěno, poslal listiny k důkazu). Městský úřad žalobce opětovně poučil jako v písemnosti z 30. 10. 2020. 29.     Městský úřad předvolal žalobce k dalšímu jednání na 18. 1. 2021 a žalobce písemně opakovaně žádal o strpění k volbě právního zástupce. Městský úřad jednání zrušil a žalobce městskému úřadu doručil 18. 2. 2021 plnou moc pro advokáta JUDr. Bechyně. 30.     Advokát JUDr. Bechyně se z jednání nařízeného na 7. 4. 2021 omluvil, poslal městskému úřadu seznam otázek na svědky a požádal o zaslání podkladů rozhodnutí do datové schránky. Advokát žalobce navrhl 8. 4. 2021 doplnění dokazování o výslech otce žalobce a V. Z., kteří měli být účastníky dopravní nehody. 31.     Městský úřad vydal 10. 6. 2021 meritorní rozhodnutí o přestupku, které k odvolání žalobce zrušil žalovaný 22. 10. 2021. 32.     Sdělení advokáta o ukončení právního zastoupení došlo městskému úřadu 12. 7. 2021. 33.     Městský úřad vyrozuměl žalobce oznámením z 15. 11. 2021, že ukončil dokazování a vyjmenoval, ze kterých listin bude vycházet meritorní rozhodnutí o přestupku s tím, že žalobce se může k věci vyjádřit do 10 dnů. Vyrozumění bylo žalobci doručeno podle § 24 odst. 1 správního řádu (fikcí) – výzva k vyzvednutí je z 23. 11. 2021; vhozeno do schránky 8. 12. 2021. 34.     Žalobce se k věci vyjádřil písemně 30. 11. 2021 a sdělil novou adresu pro doručování. Žalobce se dostavil k městskému úřadu 7. 2. 2022 a obdržel kopie požadovaných listin (výpovědi svědků a kopie map se zákresy jízdy vozidla a chůze svědků a snímky na č. l. 1, 95 a 96 správního spisu). 35.     Žalobce se dále písemně vyjádřil 23. 2. 2022, 3. 3. 2022, 7. 3. 2022, 13. 7. 2022 a pořídil si kopie ze spisu 31. 3. 2023. 36.     Z uvedeného se podává, že městský úřad dal žalobci dostatek času a prostoru k tomu, aby se mohl účinně hájit, uplatňovat svá práva, vyjadřovat se k věci a navrhovat důkazy, zvolit si obhájce, nahlížet do správního spisu a pořizovat si z něho kopie, což také vše žalobce i opakovaně činil. Přístup městského úřadu nelze označit jako formalistický. Žalobce se mohl účastnit všech nařízených jednání a nebránila mu v tom žádná překážka; ostatně to ani netvrdil. Žalobce měl reálnou možnost uplatnit všechna svá práva ve správním řízení. Žalobce se hájil a ve věci vyjadřoval v desítkách podání, a to od počátku řízení až do jeho konce. Po značnou část řízení byl žalobce zastoupen advokátem, kterého si sám vybral. Ostatně, sám žalobce v žalobě neuvedl, jakého konkrétního porušení práv se měly správní orgány dopustit a jaký konkrétní negativní dopad toto porušení mělo do jeho veřejných subjektivních práv. Žalobní námitky byly obecné a neodpovídaly obsahu správního spisu. 37.     Od spáchání přestupku 7. 6. 2020 do nařízení prvního jednání 6. 10. 2020 uplynuly asi čtyři měsíce. Rozhodně tak nešlo o situaci, kdy žalobce neměl dostatek času najít si obhájce a připravit svou obhajobu. 38.     Je namístě připomenout rozsudek NSS č. j. 4 As 225/2015-32, č. 3363/2016 Sb. NSS, podle kterého v případě, kdy si obviněný „oznámí svůj záměr zvolit si obhájce až během konání jednotlivých úkonů, jichž se osobně zúčastní, bude již nutné na takový jeho případný postup nahlížet jako na zneužití práva.“ 39.     Právo účastníka řízení nahlížet do spisu (§ 38 odst. 1 správního řádu) slouží v řízení o přestupku především k účinnému uplatnění práva na obhajobu (čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), jehož součástí je právo vyjádřit se k podkladům rozhodnutí ještě před vydáním rozhodnutí ve věci podle § 36 odst. 3 správního řádu (viz také čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, který zaručuje právo vyjádřit se ke všem prováděným důkazům). Obviněný z přestupku tedy musí dostat ještě před vydáním konečného rozhodnutí příležitost seznámit se s obsahem spisu tak, aby mohl uplatnit své výhrady k podkladům rozhodnutí nebo ke způsobu jejich zjištění, případně aby mohl učinit procesní návrhy, které napomůžou spolehlivému zjištění skutkového stavu. Pro zachování tohoto práva je dostatečné, pokud je účastník seznámen s obsahem správního spisu v době bezprostředně předcházející vydání rozhodnutí, tj. v době, kdy mezi seznámením se s podklady a vydáním rozhodnutí již správní spis není doplňován o další důkazy (viz rozsudky NSS č. j. 8 Afs 25/2012-351, č. j. 5 Afs 7/2011-619 nebo č. j. 5 As 24/2009-65, č. 2063/2010 Sb. NSS). Toto právo je významné zvláště u usvědčujících důkazů. 40.     Na zjištění obsahu spisu často záleží další argumentace účastníka v řízení (rozsudek NSS č. j. 1 Ads 392/2018-22). I pokud správní orgán odmítne účastníku řízení pořídit kopie ze spisu, neznamená to bez dalšího, že by byl účastník řízení krácen na svém právu seznámit se s obsahem správního spisu. Pouze tehdy byl-li postup správního orgánu skutečně nezákonný a měl-li současně za následek porušení práva účastníka řízení na obhajobu, resp. práva vyjádřit se ke všem podkladům rozhodnutí, bude nutno rozhodnutí správního orgánu zrušit (rozsudek NSS č. j. 1 As 80/2020-39, bod 39). 41.     Městský úřad žalobce vyrozuměl dopisem z 15. 11. 2021, že stanovuje lhůtu 10 dnů k vyjádření k podkladům rozhodnutí a že jejich shromažďování ukončil. Žalobce nahlížel do správního spisu 7. 10. 2020 a poté až 7. 2. 2022, kdy dodal opět písemné vyjádření a nežádal o prodloužení lhůty k vyjádření k podkladům rozhodnutí a k věci. Městský úřad vydal druhé meritorní rozhodnutí o přestupku 9. 2. 2022. Žalobce měl reálnou možnost rozporovat zjištění městského úřadu. Koncentrace podle § 82 odst. 4 správního řádu v případě správního trestání neplatí. Proto žalobce mohl navrhovat důkaz, vznášet námitky a vyjadřovat se k věci ještě v odvolacím řízení do vydání napadeného rozhodnutí o odvolání. 42.     Správní řád ani jiný zákon či podzákonný předpis, se nezabývají výslovně otázkou, zda má účastník řízení právo na zasílání spisu nebo jeho části. Touto právní otázkou se však správní soudy již opakovaně zabývaly. Například NSS ve svém rozsudku č. j. 3 As 124/2018-61, uvedl, že správní orgány nepochybily, umožnily-li stěžovateli pouze fyzické nahlížení do spisu, neboť povinnost zajistit účastníkům vzdálený přístup ke spisové dokumentaci jim žádný právní předpis neukládá a odkázal přitom na svůj předcházející rozsudek č. j. 5 As 16/2011-106. Ve všech případech se soudy shodly a je tomu tak i v posuzovaném případě, že právní nárok na poskytnutí fotokopií ze správního spisu účastník řízení nemá a nelze ho dovodit z žádného zákonného ustanovení. Zákonodárce tento způsob získávání informací ze správního spisu zkrátka neumožnil. Nelze ho vyvodit ani žádným výkladem práva, jak vyplývá z právních názorů v rozhodnutích soudů. Na tyto právní závěry nemají vliv ani technické možnosti nebo praxe některých správních orgánů. Orgány veřejné moci, tedy správní orgány a soudy, mohou v souladu s čl. 2 odst. 3 Ústavy (č. 1/1993 Sb.) postupovat pouze v mezích a způsoby, které stanoví zákon. 43.     V posuzované věci nešlo ani o tzv. opomenuté důkazy, protože městský úřad se k návrhu žalobce na dokazování svědeckou výpovědí jeho otce, L. B. a V. Z. vyjádřil na straně 9 rozhodnutí z 9. 2. 2022 a s návrhy na dokazování se vypořádal. 44.     Jak konstatovaly opakovaně soudy ve správním soudnictví, právo na obhajobu je tradičně spojeno s takovými procesními právy, která umožňují obviněnému dokázat svou nevinu nebo vnést důvodné pochybnosti do vznesených obvinění či alespoň dosáhnout uložení nižšího trestu. Obhajoba by měla za těmito účely vždy sledovat nějakou promyšlenou taktiku. Není smyslem práva na obhajobu bezúčelně opakovat totéž a hromadit podání, zatímco skutková a právní tvrzení označující důvody namítané nezákonnosti v podáních prakticky chybí. 45.     Soud uzavírá, že nedošlo k porušení práva na obhajobu a všech jeho součástí, jak namítal žalobce v žalobě. Městský úřad v souladu se zákony a účelem celého práva na obhajobu umožnil žalobci, aby všechna práva mohl uplatnit a poskytl mu potřebná poučení. Soud po přezkoumání postupů správních orgánů obou stupňů dospěl k závěru, že správní orgány postupovaly v souladu se zákony, právními principy i mezinárodními smlouvami. 46.     Soud rozhodl o nákladech řízení v souladu s § 60 s. ř. s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl na věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci neúspěšný žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III) a žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly, respektive ani úhradu nákladů řízení nepožadoval, proto se mu náhrada nákladů řízení nepřiznává (výrok II). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je možno podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě do dvou týdnů po jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské nám. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaje o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Olomouc 9. prosince 2024     JUDr. Martina Radkova v. r. samosoudkyně       Shodu s prvopisem potvrzuje M. Ch.