č. j. 72 Ad 41/2023-37 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou ve věci žalobce:  D. F. bytem X zastoupený obecnou zmocněnkyní R. G. bytem X proti žalovanému:  Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 8. 2023, č. j. X, ve věci příspěvku na péči takto:   I.  Žaloba se zamítá.  II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1.         Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Olomouci (dále jen „úřad práce“) ze dne 13. 4. 2023, č. j. X, kterým úřad práce nepřiznal žalobci příspěvek na péči. 2.         Žalobce v žalobě namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, protože žalovaný se nevypořádal s námitkami, které žalobce uvedl v odvolání. Podle posudků o invaliditě vydaných ve správním řízení žalobce nezvládá dvě základní životní potřeby (dále jen „ZŽP“), a to péči o zdraví a péči o domácnost. Žalobce však nezvládá ani ZŽP oblékání a obouvání, tělesnou hygienu a osobní aktivity.   3.         U žalobce se začaly objevovat halucinace, vidí zřetelně další osobu a mluví s ní. Přidalo se výrazné zapomínání. Žalobce má značné problémy s komunikací. Jeho dcera za něj musí vše vyřizovat. Žalobce má problémy s páteří provázené bolestmi a špatnou koordinací pohybů. Dcera mu pomáhá každý den s osobní hygienou, oblékáním, chystáním stravy, dávkováním léků a péčí o domácnost. Žalobce má problém bez pomoci někam dojít a má již zakázáno řídit motorové vozidlo. Občas se pomočuje a má problém zhodnotit, co si má obléct. Oblečení mu musí chystat dcera a musí mu pomáhat s oblékáním. Žalobce si z důvodu potíží se zády nezaváže tkaničky u bot. Žalobce si nemůže bez pomoci umýt vlasy a osušit se, protože zvedání rukou pro něho představuje značnou zátěž. Dcera žalobci pomáhá s česáním vzhledem k potížím s jemnou motorikou i se stříháním nehtů. Je pro něj náročné se sám oholit, i s tím mu pomáhá dcera. Potíže žalobce s oblékáním jsou spojeny zejména s nedostatečnými duševními schopnostmi. Žalobce nerozezná oblečení podle ročních období. Žalobce si neobuje boty ani s pomocí obouvací lžíce. V rámci osobních aktivit se žalobce dívá pouze na televizi. Při ostatních aktivitách potřebuje stálou asistenci dcery, tedy při návštěvách, u lékaře, na úřadech, s obědy nebo při procházkách. Žalobce se bojí jít ven a bez pomoci nikam nedojde. 4.         Tyto skutečnosti vyplývají ze zdravotnické dokumentace, kterou žalobce vyjmenoval. Žalobce namítl, že úřad práce vydal rozhodnutí v rozporu s § 2 odst. 1 a § 9 odst. 5 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon o sociálních službách“), a § 1 odst. 3, § 2 odst. 1 a § 2a vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“). Žalobce uzavřel, že potřebuje pomoc jiné osoby nejméně při třech ZŽP. 5.         Žalovaný ve vyjádření k žalobě vysvětlil, že se s námitkami žalobce vypořádal v napadeném rozhodnutí, na které odkázal. Žalobce nenavrhl provedení dalších důkazů a nenamítal neprovedení některého z důkazů. Žalobci byla diagnostikována pouze lehká demence. Zhoršení kognitivního deficitu nebylo v rámci správního řízení prokázáno. Z neurologického vyšetření vyplynulo, že žalobce spolupracoval, byl bez fatické poruchy, měl zabíhavé myšlení, na horních i dolních končetinách byl bez závažného patologického nálezu, bez závažného postižení páteře, bez trvalé kardiální či dechové nedostatečnosti. Žalobce blíže nevysvětlil, jakým způsobem se jeho halucinace promítají do jeho schopnosti zvládat namítané ZŽP, v jakém směru způsobují funkční postižení právě ve směru ke zvládání jednotlivých aktivit v rámci sporných ZŽP. Zjištěná diagnóza automaticky neznamená neschopnost zvládat konkrétní ZŽP. Porucha funkčních schopností musí dosahovat úrovně úplné poruchy nebo poruchy těžké, kdy nelze zvládnout ZŽP v přijatelném standardu. Není třeba, aby žadatel zvládal ZŽP na 100 %. 6.         Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.). 7.         Soud zjistil ze správního spisu následující: úřad práce rozhodnutím ze dne 13. 4. 2023 nepřiznal žalobci příspěvek na péči, a to na základě posudku o stupni závislosti ze dne 14. 3. 2023 a sociálního šetření ze dne 15. 2. 2023. Úřad práce podrobně odůvodnil své úvahy o nezvládání neuznaných ZŽP. 8.         Žalobce v odvolání uvedl námitky takřka shodné jako v žalobě. Žalobci byla diagnostikována organická halucinóza dne 3. 4. 2023. Podle zprávy neurologa ze dne 23. 3. 2023 má žalobce spondylolistézu páteře, víceetážovou osteochondrózu disků s protruzemi a lehce užší páteřní kanál. Žalobce čeká v červnu vyšetření MR mozku a v květnu vyšetření EEG. 9.         Žalovaný v rozhodnutí o odvolání vycházel zejména z posudku o stupni závislosti, který vypracovala dne 19. 7. 2023 Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Ostravě (dále jen „posudková komise“). Ten shledala jako objektivní, bezrozporný a přesvědčivý. Členem posudkové komise byl také neurolog. Žalovaný vypsal zjištěné diagnózy žalobce a citoval z posudku posudkové komise základní skutečnosti o zdravotním stavu žalobce. Žalovaný citoval také lékařské zprávy, ze kterých vycházel, včetně nálezu neurologa ze dne 23. 3. 2023 a 24. 5. 2023, nálezu očního centra U Svatého Mořice s. r. o. ze dne 27. 4. 2023 a z nálezu MR mozku ze dne 12. 6. 2023. Posudková komise nezpochybnila, že u žalobce jde o závažná onemocnění, která ho limitují. Nejsou však příčinou nezvládání dalších ZŽP. U žalobce nejsou přítomna závažná postižení funkce končetin. Chůze je možná samostatně. Žalobce je orientovaný a komunikativní. Není dokumentováno těžké smyslové nebo kognitivní postižení. 10.     Žalovaný se vyjádřil ke zvládání jednotlivých namítaných ZŽP a vysvětlil, že není v kompetenci správního orgánu hodnotit postup posudkových lékařů. Posouzení stupně závislosti je věcí odborně medicínskou, proto se přezkumná činnost žalovaného omezuje na přezkum úplnosti a přesvědčivosti posudku.  Posouzení zdravotního stavu musí odpovídat stanoveným kritériím podle zákona o sociálních službách a podle vyhlášky. 11.     Žalovaný zdůraznil, že ZŽP lze uznat jako nezvládnutou pouze v případě, že osoba uvedenou aktivitu nezvládá zcela, nebo pokud je zvládání aktivity narušeno těžkým způsobem. Nezvládané aktivity musí rovněž naplňovat kritéria podmínky dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Za nezvládané je aktivity možné označovat jen v případech, kdy zhoršení zdravotního stavu vedoucí k nezvládnutí aktivit je delší než jeden rok, anebo je důvodný předpoklad, že bude trvat jeden rok či déle. 12.     Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 13.     Soud neshledal žalované rozhodnutí jako nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Žalovaný žalobci srozumitelně vysvětlil, z jakého důvodu shledal jeho námitky jako nedůvodné. Napadené rozhodnutí obsahovalo všechny náležitosti podle § 68 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „správní řád“), tj. důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. 14.     Nepřezkoumatelnost rozhodnutí žalovaného může podle judikatury plynout též z toho, že se jako odvolací orgán nezabýval všemi odvolacími námitkami, tedy že nevyčerpal celý rozsah odvolání [srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 3 As 51/2007-84, a č. j. 8 Afs 66/2008-71]. Neznamená to ovšem, že by odvolací správní orgán musel ke každé odvolací námitce podrobně odůvodnit své stanovisko a vypořádat každý dílčí argument odvolatele. Námitky lze vypořádat i tak, že správní orgán prezentuje v odůvodnění právní názor odlišný od názoru účastníka řízení, pakliže zdůvodnění tohoto názoru poskytuje dostatečnou oporu výroku rozhodnutí. Tím minimálně nepřímo vypořádá i námitky účastníka řízení. Absence odpovědi na jednotlivé argumenty účastníka v odůvodnění rozhodnutí bez dalšího nezpůsobuje nepřezkoumatelnost rozhodnutí. Podstatné je, aby se správní orgán vypořádal se všemi základními námitkami (viz rozsudek NSS č. j. 6 As 152/2014-78, Kocourek, T. § 76. In Kühn, Z., Kocourek, T. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Leges, 2019. s. 618). 15.     Soud se ztotožnil s posouzením žalovaného o schopnosti žalobce zvládat jednotlivé ZŽP, a to na základě posudků o závislosti Okresní správy sociálního zabezpečení Olomouc (dále jen „OSSZ“) a posudkové komise. Tyto posudky vycházely z lékařských zpráv, které měli posudkoví lékaři k dispozici, tj. které žalobce doložil ve správním řízení a které si vyžádaly OSSZ a posudková komise. Soud shledal posudky OSSZ a posudkové komise jako úplné a přesvědčivé. Oba posudky dospěly ke shodnému závěru o nezvládání pouze dvou ZŽP. 16.     Žalobce soudu nedoložil žádné lékařské zprávy z rozhodného období, tj. k datu vydání napadeného rozhodnutí dne 17. 8. 2023, příp. z pozdějšího data, které by ovšem vypovídaly o zdravotním stavu žalobce do dne 17. 8. 2023. Podle § 75 odst. 1 s. ř. s. soud přezkoumává napadené rozhodnutí podle skutkového a právního stavu ke dni jeho vydání. Jinými slovy, soud ve správním soudnictví přezkoumává, jestli správní orgány vydaly rozhodnutí, které je v souladu se zákonem, a jestli vydání tohoto rozhodnutí předcházely postupy, které jsou také v souladu se zákonem. Skutkový a právní stav (včetně zdravotního stavu), který tu byl po datu 17. 8. 2023, může zohlednit správní orgán a případně poté soud jedině v novém řízení. 17.     Příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby (§ 7 odst. 1 zákona o sociálních službách), přičemž stupně závislosti jsou rozděleny podle počtu ZŽP, jež daná osoba není schopna zvládat (§ 8 odst. 2 zákona o sociálních službách). Základních životních potřeb, které jsou pro účely zjištění stupně závislosti osoby na pomoci jiné fyzické osoby posuzovány, je celkem deset: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost – ta se neposuzuje u dětí [§ 9 odst. 1 písm. a) až j) zákona o sociálních službách]. 18.     Obsah těchto ZŽP je konkretizován výčtem aktivit v příloze č. 1 vyhlášky. 19.     Podle § 2a vyhlášky pro závěr, že posuzovaná osoba je při zajištění některé ze ZŽP závislá na pomoci jiné fyzické osoby, postačuje, pokud posuzovaná osoba není schopna z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu zvládat alespoň jednu z aktivit, která je pro schopnost zvládat danou ZŽP vymezena v příloze č. 1 vyhlášky. 20.     Při rozhodování o příspěvku na péči je zásadním a rozhodujícím důkazem posudek závislosti osoby. Na posudek závislosti osoby na péči je podle konstantní judikatury třeba nahlížet jako na kterýkoliv jiný důkazní prostředek, neboť se sice jedná o tzv. „povinný důkaz“, nikoliv však o závazné stanovisko či závazný podklad rozhodnutí. Z toho důvodu není správnost posudku presumována, posudek proto podléhá hodnocení správního orgánu a nemůže být bez dalšího převzat jako pravdivý. 21.     Při rozhodování ve věci příspěvku však správní orgán neposuzuje věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti (srov. rozsudky NSS č. j. 3 Ads 77/2009-59 nebo č. j. 3 Ads 48/2009-104). Při hodnocení posudku je proto podle rozsudku NSS č. j. 4 Ads 57/2009-53, stěžejní, že „posudková komise MPSV je při posuzování stupně závislosti […] povinna vycházet ve smyslu § 25 odst. 3 zákona o sociálních službách ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem ošetřujícího lékaře, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře. Na takový posudek jako svou podstatou rozhodující důkaz je třeba klást požadavek úplnosti a přesvědčivosti. 22.     To v posuzované věci platí především pro řízení před žalovaným správním orgánem, jako orgánem odvolacím, pro jehož řízení a rozhodnutí byl posudek vyžádán. Obdobně je pak třeba posuzovat požadavky na tento posudek kladené v případném soudním přezkumném řízení. Samotná realizace tohoto požadavku pak dle rozsudku NSS č. j. 10 Ads 269/2018-29, v praxi spočívá v tom, že se posudková komise „musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaná osoba namítá, a vyjádřit se k její schopnosti zvládat veškeré aktivity vyjmenované u jednotlivých životních potřeb v příloze č. 1 vyhlášky. Případnými spornými dílčími aktivitami se posudková komise musí detailně zabývat a své úvahy opřít o dostatečně zjištěný skutkový stav. Posudek je rozhodujícím důkazem v řízení o přiznání příspěvku na péči, pokud nevzbuzuje pochybnosti o své celistvosti a přesvědčivosti a neexistují jiné důkazy, které jeho správnost zpochybňují“. 23.     V případě vzniku pochybností či nesrovnalostí mezi podkladovou dokumentací, tvrzeními posuzované osoby a závěry posudkové komise je pak namístě provést osobní vyšetření posuzované osoby. Právě osobní posouzení, byť není obligatorní zákonnou podmínkou, by mělo být v podobných případech pravidlem a současně vhodným způsobem, jak takové pochybnosti vyvrátit (srov. rozsudek NSS č. j. 3 Ads 214/2014-25). Nenaplnění výše uvedených požadavků je vadou řízení před správním orgánem ve smyslu § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. V daném případě žalobce o vyšetření posudkovým lékařem nebo posudkovou komisí nežádal a posudkoví lékaři shledali, že k posouzení věci je dostatečná shromážděná zdravotnická dokumentace. 24.     Soud pro úplnost poznamenává, že nemá k dispozici spisy posudkových orgánů, včetně lékařských zpráv a nemá k dispozici zdravotnickou dokumentaci ošetřujících lékařů. Ostatně, soud nemá medicínské vzdělání, aby mohl mít kompetenci závěry posudkových lékařů přezkoumávat, ale hodnotí posudky posudkových orgánů jen z hlediska úplnosti, bezrozpornosti a přesvědčivosti. Posudkové orgány však musí své hodnocení a závěry vysvětlit tak, aby byly srozumitelné i pro osoby, které nemají lékařské vzdělání. 25.     Podle § 1 odst. 2 vyhlášky schopnost osoby zvládat ZŽP pro účely stanovení stupně závislosti se hodnotí v přirozeném sociálním prostředí a s ohledem na věk fyzické osoby. 26.     Podle § 1 odst. 4 věty první vyhlášky za neschopnost zvládání základní životní potřeby se považuje stav, kdy porucha funkčních schopností dosahuje úrovně úplné poruchy nebo poruchy těžké, kdy i přes využívání zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využívání běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku nelze zvládnout ZŽP v přijatelném standardu. 27.     Pojem „přirozené sociální prostředí“, ve kterém se schopnost zvládat ZŽP posuzuje podle § 1 odst. 2 vyhlášky a § 3 písm. d) zákona o sociálních službách zahrnuje rodinu a sociální vazby k osobám blízkým, domácnost osoby a sociální vazby k dalším osobám, se kterými sdílí domácnost, a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity. 28.     Podle § 9 odst. 5 zákona o sociálních službách „pro uznání závislosti v příslušné základní životní potřebě musí existovat příčinná souvislost mezi poruchou funkčních schopností z důvodu nepříznivého zdravotního stavu a pozbytím schopnosti zvládat základní životní potřebu v přijatelném standardu. Funkční schopnosti se hodnotí s využíváním zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využíváním běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení v domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku.“ 29.     Podle § 1 odst. 3 vyhlášky „při hodnocení schopnosti osoby zvládat základní životní potřeby se hodnotí a) tělesné struktury a b) tělesné funkce duševní, mentální, smyslové, oběhové, dechové, hematologické, imunologické, endokrinologické, metabolické, zažívací, vylučovací, neuromuskuloskeletální, včetně hrubé a jemné motoriky, a funkce hlasu, řeči a kůže, a to ve vztahu k rozsahu a tíži poruchy funkčních schopností.“ 30.     Podle § 2 odst. 1 vyhlášky „při hodnocení schopnosti osoby zvládat základní životní potřeby se posuzuje, zda z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je rozsah duševních, mentálních, tělesných a smyslových funkčních schopností dostatečný k pravidelnému zvládání základní životní potřeby a zda je fyzická osoba schopna rozpoznat, provést a zkontrolovat správnost zvládnutí základní životní potřeby. Přitom se přihlíží k tomu, zda dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav trvale ovlivňuje funkční schopnosti, k výsledku rehabilitace a k adaptaci na zdravotní postižení.“ 31.     V posuzovaném případě OSSZ stejně jako posudková komise uznaly žalobci nezvládání ZŽP mobilita, osobní aktivity a péče o domácnost. 32.     Žalobce podle obsahu žaloby namítal, že nezvládá ZŽP stravování. 33.     Soud neshledal nezákonnost v napadeném rozhodnutí jako celku rozhodnutí úřadu práce a žalovaného ani v posudku posudkové komise. Z dokazování posudkem posudkové komise ve spojení s podkladovými, v posudku citovanými, lékařskými zprávami a dále ve spojení se záznamem o sociálním šetření vyplynulo, že jednotlivé aktivity ZŽP tak, jak jejich náplň stanoví vyhláška, je žalobce schopen zvládat bez pomoci jiné fyzické osoby. Doložené lékařské zprávy k jinému závěru nevedou. 34.     U ZŽP stravování podle přílohy č. 1 vyhlášky se za schopnost zvládat tuto ZŽP považuje stav, kdy osoba je schopna 1. vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny, 2. nalít nápoj, 3. rozdělit stravu na menší kousky a naservírovat ji, 4. najíst se a napít, 5. dodržovat stanovený dietní režim, 6. konzumovat stravu v obvyklém denním režimu, 7. přemístit nápoj a stravu na místo konzumace. 35.     Žalobce v žalobě zejména uvedl, že má problémy s jemnou motorikou, že mu dcera pomáhá s chystáním stravy, že žalobce má výrazné potíže bez pomoci někam dojít a má špatnou koordinaci pohybů. 36.     Z jednotlivých důkazů a podkladů rozhodnutí vyplynulo následující. 37.     Žalobce v odvolání ke stravování namítal, že má problémy s pamětí, má špatnou koordinaci pohybů, dcera mu chystá stravu. Žalobce pro obědy už nezvládá chodit sám, musí s ním chodit dcera. Má bolesti zad. 38.     Žalobce při sociálním šetření dne 15. 2. 2023 uvedl, že v bytě chodí bez pomůcek sám a po schodech do zvýšeného patra do bytu chodí s oporou o zábradlí. Ke stravování žalobce uvedl, že studené i teplé pokrmy a nápoje připravuje a chystá dcera. Pro obědy chodí společně každý den. Žalobce se nají sám lžící z nachystaného pokrmu a napije se ze sklenice nebo hrnku. Dodržování stravovacího režimu probíhá pod dohledem dcery. Žalobce má sníženou chuť k jídlu a má úbytek na váze. Žalobce nemá speciální stravovací dietní režim. Dcera ho navštěvuje každý den. 39.     Posudkový lékař OSSZ v posudku ze dne 28. 4. 2022 uvážil, že u žalobce nebyly prokázány anatomické nebo funkční ztráty obou horních končetin, ani narušena úchopová schopnost rukou, praktická nebo úplná nevidomost obou očí, ani těžké duševní poruchy spojené se sociální dezintegrací, kdy jsou narušeny stravovací stereotypy. Veškeré zajišťování stravy, nákup jídla, celodenní příprava a vaření jídla spadá do kompetence jiných osob a hodnotí se v rámci ZŽP péče o domácnost. U žalobce není medicínský důvod pro uznání nezvládání ZŽP stravování. Tyto úvahy zopakoval úřad práce v rozhodnutí o nepřiznání příspěvku na péči. 40.     Posudková komise v posudku uvedla, že podle výsledku sociálního šetření žalobci stravu připravuje dcera. Žalobce se sám nají a napije a není medicínský důvod pro to, aby si žalobce sám nenachystal pečivo, nenamazal si ho máslem a nedal na něho salám nebo sýr. Žalobce má normálně zachovanou hybnost horních i dolních končetin, což mu umožňuje, aby si sám stravu naporcoval, naservíroval a přenesl na místo konzumace. 41.     Žalovaný v napadeném rozhodnutí obecně poznamenal, že žalobce je sledován pro bolestivost páteře, organickou halucinózu, ischemickou chorobu srdeční, dušnost, kardiologické obtíže, stav po úplné náhradě levého kyčelního kloubu, lehkou demenci s MMSE 19 ze 30 bodů atd. Podle výsledků magnetické rezonance mozku v červnu 2023 byla zjištěna pokročilá mozková atrofie a nejsou přítomny známky akutní mozkové ischemie. Nejsou popsány těžké artrózy nosných kloubů na obou dolních končetinách, nejsou ankylózy nosných kloubů, nejsou závažné deformace. Nejedná se ani o postižení páteře provázené těžkými parézami dolních končetin nebo ztuhnutím tří úseků páteře nebo závažné deformity páteře s omezením exkursí hrudníku a tím i závažnou poruchou ventilace. Není prokázána trvalá kardiální či dechová nedostatečnost. Není prokázána inkontinence. U žalobce není přítomno závažné postižení funkce končetin a chůze je možná samostatně. Žalobce je orientovaný a komunikativní. Není dokumentované těžké smyslové nebo kognitivní postižení. U žalobce není přítomno těžké postižení funkce končetin ani jiná porucha funkčních schopností, která by znemožňovala zvládat další ZŽP než ty, které byly uznané jako nezvládané. 42.     Soud dodává, že u žalobce nebyly zjištěny závažné zažívací potíže, potíže s polykáním, potřeba podávání jídla sondou nebo náročná dietní opatření. Žalobce může využít porcované potraviny. Vaření a nákup potravin jsou zahrnuty v ZŽP péče o domácnost, která byla žalobci uznána jako nezvládaná. 43.     Soud konstatuje, že ve smyslu zákona o sociálních službách a vyhlášky nelze v případě žalobce dospět k závěru, že nezvládal ZŽP stravování. U žalobce nebyla prokázána taková funkční postižení, že by vůbec nebyl schopen žádným způsobem přemístit stravu ve svém přirozeném sociálním prostředí z místa přípravy na místo konzumace, přičemž by zde byly objektivní překážky, pro které žalobce nemůže přizpůsobit kuchyňské a jídelní zařízení tak, aby si stravu pouze posunul anebo využil jiné pomůcky. Úřad práce vyjmenoval, jaké jsou podmínky uznání nezvládání této ZŽP a že zjištěný zdravotní stav žalobce, i když nepříznivý, není takové závažnosti, aby mu bránil ve zvládání ZŽP stravování za případného použití pomůcek. 44.     Konkrétně u žalobce nebyla například lékařem zjištěna nemožnost využít protézu k uchopení věcí, ztráta úchopové schopnosti obou rukou, ztráta přiměřených duševních kompetencí ap. Správní orgány posoudily schopnost žalobce zvládat ZŽP stravování v souladu se shora citovanými ustanoveními shodně jako v jiných obdobných případech (srov. Instrukci náměstkyně pro řízení sekce sociálně pojistných systémů č. 15/2016 ve věci posuzování zdravotního stavu pro účely zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, posuzování stupně závislosti pro účely příspěvku na péči, dále jen „instrukce“, dostupná na www.mpsv.cz). 45.     Žalobce neprokázal nezvládání této ZŽP, nedoložil žádnou lékařskou zprávu nebo posudek, které by osvědčily jeho tvrzení, že nezvládá ZŽP stravování. Provedené dokazování ani u této ZŽP neosvědčilo, že některou z jejích aktivit žalobce nezvládal z medicínského důvodu v přijatelném standardu a s využitím usnadňujících pomůcek. Žalobce sám při sociálním šetření uvedl, že se napije a nají sám. Chystání stravy je zahrnuto v ZŽP péče o domácnost, která byla žalobci uznána jako nezvládaná. 46.     Žalovaný ani úřad práce neuznaly žalobci nezvládání ZŽP oblékání a obouvání. 47.     Žalobce v žalobě popsal, že má potíže s jemnou motorikou, bolesti páteře, špatnou koordinaci pohybu, dcera mu pomáhá s oblékáním. Žalobce má problém někam dojít a má problém zhodnotit, co si má obléct, nezaváže si tkaničky u bot. Žalobce nerozezná oblékání podle ročních období. Pro potíže se zády si sám neobuje boty ani pomocí obouvací lžíce. 48.     Žalobce v průběhu sociálního šetření dne 15. 2. 2023 uvedl, že oblečení mu chystá dcera. Domácí oděv je přizpůsobený. Kalhoty jsou do gumy a vrchní díl je bez zapínání, ty si žalobce obleče nebo vysvleče sám. Dcera uvedla, že někdy si žalobce věci obleče naopak. Oblečení volí bez zapínání. Žalobce se obouvá sám. Dcera mu pomáhá s dodržováním čistoty oděvu a jeho pravidelnou výměnou a také dohlíží nad vrstvením. 49.     Posudkový lékař v posudku ze dne 7. 2. 2023 vysvětlil ohledně oblékání a obouvání, že u žalobce nebyla zjištěna anatomická či funkční ztráta končetiny nebo těžké funkční postižení páteře s celkovým ztuhnutím a omezením exkursí páteře, praktická a úplná nevidomost obou očí nebo těžká duševní porucha. Stav mentálních a smyslových schopností žalobci umožňuje rozeznání rubu a líce a není medicínský důvod pro uznání nezvládání ZŽP oblékání a obouvání. 50.     Žalobce v odvolání namítl, že je třeba oblečení mu nachystat a donést. Potíže s oblékáním se vyskytují zejména z důvodu duševních schopností žalobce, který je bezradný a neví, co si má obléct, nerozezná oblečení podle ročních období. Z důvodu potíží se zády si sám neobuje boty třeba pomocí obouvací lžíce a nezaváže si tkaničky. 51.     Posudková komise v posudku odkázala na sociální šetření, podle kterého žalobci oblečení chystá dcera, ale pro toto tvrzení není medicínský důvod. Žalobce má jen lehký kognitivní deficit, který mu umožňuje, aby si sám oblečení nachystal podle počasí a příležitosti. Žalobce se sám obléká a svléká, obouvá a zouvá. Proto tuto ZŽP zvládá. 52.     Žalovaný v rozhodnutí o odvolání nad rámec posouzení posudkovými lékaři vysvětlil, že u žalobce není dokumentována porucha stojné funkce dolních končetin. Nebyly u něj prokázány anatomické nebo funkční ztráty obou horních končetin nebo anatomické ztráty podstatných částí obou horních končetin s nemožností využít protézu k uchopení věcí, onemocnění páteře s celkovým ztuhnutím a poškozením exkursí hrudníku, praktická nebo úplná nevidomost obou očí, těžké duševní poruchy spojené se sociální dezintegrací, kdy jsou narušeny tyto stereotypy. Žalobce schopen samostatně měnit polohy, je schopen stoje a sedu. S pomocí vhodných pomůcek jako je volný oděv s vyloučením malých knoflíků, zipů, nazouváků obuvi nebo obuvi na suchý zip, obouvací lžíce, navlékač ponožek apod. lze tuto ZŽP zvládat v přijatelném standardu. Podle sociálního šetření žalobci oblečení chystá pečující osoba a dohlíží nad vrstvením. Podle posudkové komise k tomu není medicínský důvod, protože žalobce má jen lehký kognitivní deficit (test MMSE 19 bodů ze 30), který umožňuje samostatné nachystání oblečení podle počasí a příležitosti, samostatné oblékání, svlékání, obouvání a vyzouvání. 53.     K ZŽP oblékání a obouvání soud poukazuje na to, že podle přílohy č. 1 vyhlášky za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna 1. vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem, 2. rozeznat rub a líc oblečení a správně je vrstvit, 3. oblékat se a obouvat se, 4. svlékat se a zouvat se, 5. manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem. 54.     Soud konstatuje, že žádný z důkazních prostředků ani u této ZŽP neprokázal, že některou z jejích aktivit žalobce nezvládal z medicínského důvodu v přijatelném standardu a s využitím usnadňujících pomůcek. Žalobce tvrdil, že má narušenou jemnou motoriku, avšak neuvedl, která lékařská zpráva toto tvrzení prokazuje. Lékařské zprávy, které měli posudkoví lékaři k dispozici, taková objektivně přezkoumatelná tvrzení ani zpochybňující indicie neobsahují. U žalobce nebyly prokázány lékařskými zprávami a vyšetřeními anatomická či funkční ztráta dolních a horních končetin, ztráta či těžké narušení jemné motoriky, těžké funkční postižení páteře s celkovým ztuhnutím a omezením exkurzí hrudníku, praktická ani úplná nevidomost obou očí, ani těžká duševní porucha spojená se sociální dezintegrací, kdy jsou narušeny tyto stereotypy. Časové prodlevy nebo používání pomůcek neznamenají nezvládání této ZŽP. Žalobce neuvedl, že by používal ortopedickou obuv a nebyl schopen ji použít. 55.     Žalobce nedoložil žádnou lékařskou zprávu, že by nebyl schopen z medicínského důvodu zvládat jednotlivé aktivity ZŽP oblékání a obouvání. Pokud u žalobce existují objektivně taková tělesná postižení, která mu jejich zvládání znemožňují, je třeba, aby se nechal řádně vyšetřit lékařem s příslušnou odborností a aby tento lékař pečlivě popsal zdravotní stav žalobce. Takovou lékařskou zprávu, která by prokázala nezvládání některé z aktivit namítané ZŽP, žalobce může doložit k nové žádosti o zvýšení příspěvku na péči. 56.     Žalovaný ani úřad práce v návaznosti na posudky posudkových orgánů neuznaly žalobci nezvládání ZŽP tělesná hygiena. 57.     Žalobce k tomu v žalobě opět poukázal na to, že dcera mu musí pomáhat umýt si vlasy a osušit se, protože zvedání rukou pro žalobce představuje značnou zátěž, má narušenou jemnou motoriku a nedostatečné duševní schopnosti. Dcera mu pomáhá i s holením, které je pro něj náročné. 58.     Žalobce při sociálním šetření dne 15. 2. 2023 řekl, že denní hygienu (umytí obličeje, česání vlasů, mytí rukou a ústní hygienu) provádí sám u umyvadla. S celkovou hygienou mu pomáhá dcera. Ta probíhá ve sprchovém koutě. Holení provádí dcera. Žalobce rozeznává hygienické pomůcky, ale k jednotlivým úkonům je má nachystané od dcery, která dohlíží a pomáhá s dodržováním pravidelných hygienických návyků. 59.     Posuzující lékař v posudku o stupni závislosti uzavřel, že u žalobce není popisována anatomická nebo funkční ztráta dominantní horní končetiny nebo podstatné omezení funkce obou horních končetin, ani smyslové omezení, ani těžké duševní poruchy spojené se sociální dezintegrací, kdy jsou narušeny hygienické stereotypy. Z posudkového hlediska není dohled nad posuzovanou osobou posudkově významný, protože žalobce je schopen fyzicky danou činnost vykonat sám. 60.     Žalobce v odvolání namítal, že tuto ZŽP nezvládá, že si nemůže bez dopomoci umýt vlasy (zvedání rukou pro něj představuje značnou zátěž), osprchovat se. Potřebuje pomoc při česání a vzhledem k potížím s jemnou motorikou i se stříháním nehtů. Náročné je pro něj se sám oholit, pomáhá mu s tím dcera. 61.     Posudková komise v posudku odkázala na sociální šetření, podle kterého si žalobce umyje obličej, učeše si vlasy, umyje si ruce a sám provádí ústní hygienu. Není proto medicínský důvod, aby se žalobce sám neoholil a celkovou hygienu neprovedl ve sprchovém koutě. 62.     Žalovaný v rozhodnutí o odvolání nad rámec posouzení posudkových lékařů doplnil, že žalobce je schopen základní sebeobsluhy v přijatelném standardu, je schopen umytí celého těla s následným usušením. Tuto ZŽP žalobce může provádět například vsedě postupným umýváním jednotlivých částí těla za použití facilitačních (usnadňujících) pomůcek, například kartáče na dlouhé rukojeti k omývání zad, různých madel, protiskluzových podložek, sedáků. Žalobce má ke zvládání ZŽP tělesná hygiena dostatečné fyzické i kognitivní kompetence. 63.     Podle přílohy č. 1 k vyhlášce za schopnost zvládat ZŽP tělesná hygiena se považuje stav, kdy osoba je schopna 1. použít hygienické zařízení, 2. dodržovat tělesnou hygienu, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla, 3. provádět celkovou hygienu, 4. česat se, provádět ústní hygienu, holit se. 64.     Provedené dokazování ani u této ZŽP nevedlo k závěru, že je zde medicínský důvod pro nezvládání některé z jejích aktivit v přijatelném standardu. Lékařské zprávy citované v posudku posudkové komise žádná taková zjištění neobsahují a jiný stav žalobce neprokázal. Žalobce nedoložil k žalobě žádnou aktuální lékařskou zprávu, která by jeho tvrzení prokázala. 65.     Nebylo prokázáno, že žalobce nedokáže manipulovat s baterií, připravit si koupel a že nedosáhne na potřebné věci (baterie, mýdlo). Žalobce neuváděl, že používá francouzské hole a nedoložil zprávu, že by končetiny nemohl používat pro naplnění účelu sporných ZŽP. Za neschopnost tělesné hygieny se nepovažuje preventivní přítomnost jiné osoby z důvodu posílení jistoty a vyloučení případného rizika pádu. 66.     Žalobce konečně namítal nezvládání ZŽP osobní aktivity. 67.     Žalobce v žalobě namítal, že má výrazné problémy s komunikací, zapomíná, nemůže nikam dojít, má duševní problémy. 68.     Žalobce k této ZŽP při sociálním šetření uvedl, že osobní a úřední záležitosti mu pomáhá vyřizovat dcera. Jednotlivé aktivity v rámci dne probíhají ve velké míře s dopomocí dcery. Žalobce rád chodí s dcerou na procházky, dříve byl aktivní cyklista. V průběhu dne pospává a dívá se na televizi nebo poslouchá rádio. Žalobce je rozvedený, žije sám. Dcera ho navštěvuje každý den. Žalobce je v kontaktu také s vnoučaty, švagrem a bývalou ženou, kteří ho navštěvují v domácím prostředí. Když se žalobce potká na chodbě se sousedy, popovídá si s nimi. Žalobce má jednoho kamaráda, se kterým si nyní již spíše volají. Žalobce nové sociální vztahy nenavazuje a neúčastní se společenských ani kulturních aktivit. 69.     Posudkový lékař posudku o stupni závislosti ze dne 14. 3. 2023 k této ZŽP uvedl, že osobní aktivity žalobce jsou úměrné jeho věku. Žalobce je schopen navazovat kontakty a pomoc s vyřizováním osobních záležitostí nesplňuje podmínky každodenní pomoci. 70.     Žalobce v odvolání namítal, že v rámci osobních aktivit se dívá na televizi a potřebuje stálou asistenci dcery při návštěvách, u lékaře, na úřadě, při obědech či procházce. Bojí se sám vyjít ven, bez pomoci nikam nedojde. 71.     Posudková komise v posudku objasnila, že podle výsledku sociálního šetření žalobce rád chodí na procházky, dívá se na televizi, poslouchá rádio, je v kontaktu s dcerou a vnoučaty. Vzhledem k tomu, že žalobce má jen lehký kognitivní deficit, je schopen si vyřizovat osobní záležitosti a tuto ZŽP zvládá. 72.     Podle přílohy č. 1 vyhlášky za schopnost zvládat ZŽP osobní aktivity se považuje stav, kdy osoba je schopna 1. navazovat kontakty a vztahy s jinými osobami, 2. plánovat a uspořádat osobní aktivity, 3. styku se společenským prostředím, 4. stanovit si a dodržet denní program, 5. vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí, například vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti. 73.     Soud se ztotožnil se skutkovými a právními závěry správních orgánů. Bylo prokázáno, že žalobce navazuje kontakty a vztahy s jinými osobami a má poměrně bohatý vztahový rámec. Plánování uspořádání osobních aktivit svědčí pravidelný kontakt s rodinnými příslušníky, sousedy i kamarádem. Nebyla prokázána taková postižení, která by bránila styku žalobce s ostatními osobami. Z výčtu aktivit, které žalobce uvedl při sociálním šetření je zjevné, že žalobce má a dodržuje denní program. Aktivity žalobce jsou obvyklé vzhledem k jeho věku a prostředí. 74.     Podle instrukce vyřizování svých záležitostí se rozumí věcné zvládnutí vyřizování záležitostí, které souvisí se sociálním životem posuzované osoby ve vztahu k jejímu věku. Pro zvládání není stěžejní stav mobility, ale zda posuzovaná osoba svým záležitostem rozumí, umí je vyhodnotit a řešit na příslušném místě. Schopností zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících věku se rozumí každodenní aktivity podle zájmů, sociálního postavení a místních možností, uspořádání času, plánování života a obstarávání osobních záležitostí. Za posudkově významné se považují jen obvyklé aktivity v porovnání s běžnou populací téhož věku. Nepatří sem zcela individuální zapojení, kdy například senior ve věku 85 let po centrální mozkové příhodě nemůže hrát tenis nebo tancovat či řídit auto, ale jinak sleduje všeobecné dění. Posouzení závislosti žalobce odpovídá i tomuto vysvětlení. Žalobce nedoložil žádnou lékařskou zprávu o závažném duševním postižení. 75.     Ačkoliv žalobce obecně namítal, že nemůže nikam dojít, při sociálním šetření uvedl, že rád chodí na procházky s dcerou. Do prvního patra, respektive zvýšeného přízemí do svého bytu v bytovém domě dojde s oporou zábradlí a v bytě se pohybuje sám bez dopomoci. Výslovně žalobce nezvládání ZŽP mobilita nenamítal, proto se soud podrobněji zvládáním této ZŽP nezabýval. 76.     Žalobce rovněž pouze obecně uvedl, že má problémy s komunikací, avšak lékařské zprávy těžké postižení neprokázaly a žalobce výslovně k této ZŽP nic víc nenamítal, proto soud nepřezkoumával ani posouzení této ZŽP. 77.     Je třeba také zdůraznit, že stejné skutečnosti nelze zohledňovat dvakrát v hodnocení různých ZŽP. Jak uvedl NSS např. v rozsudku č. j. 4 Ads 75/2014-20, zvládání dietního režimu (zde bezlepková dieta při celiakii) je hodnoceno v rámci základní životní potřeby stravování ve smyslu § 9 odst. 1 písm. d) zákona o sociálních službách, a přílohy vyhlášky, a nelze je bez dalšího duplicitně zohlednit při posuzování zvládání základní životní potřeby péče o zdraví dle § 9 odst. 1 písm. h) zákona o sociálních službách.   78.     Soud závěrem ke zjištěnému zdravotnímu stavu konstatuje, že u žalobce nebyla lékařskými zprávami prokázána taková duševní ani tělesná onemocnění, která by znemožňovala provádění některé z citovaných aktivit ZŽP v přijatelném standardu a přiměřeně jeho věku ve smyslu citovaných právních předpisů. Soud zdůrazňuje, že porucha funkce orgánu nebo systému a porucha funkčních schopností nejsou totožné pojmy. Porucha funkce orgánu nebo systému nemusí vždy vést k omezení funkčních schopností nutných pro zvládání ZŽP. Pokud fyzická osoba zvládá aktivity za použití usnadňujících pomůcek sama bez pomoci druhé osoby, nejde o neschopnost zvládat ZŽP, a tedy ani o závislost v příslušné oblasti. Zvládnutí ZŽP znamená, že posuzovaný je schopen usnadňující pomůcky samostatně používat a jednotlivé aktivity ZŽP svede alternativním, ale vyhovujícím způsobem v přijatelném standardu. Klíčové je, aby při zvládání konkrétní ZŽP byl naplněn její účel. Roli při posuzování hraje výslovný zákaz nařízený odborným lékařem, nikoliv pouhé lékařské doporučení. Musí zde být také prokázána příčinná souvislost lékařem nařízeného opatření s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Zohledňuje se i adaptace na zdravotní postižení. Důvodem nezvládání ZŽP není neznalost, nezkušenost, pohodlnost ap. 79.     Pokud žalobce tvrzenými obtížemi trpí, ale nebyl vyšetřen nebo jeho nemoci nejsou zaznamenány objektivně ve vyšetřeních a v lékařských zprávách, stěží může prokázat svá tvrzení. Pokud stav žalobce není natolik závažný, aby odpovídal zákonným požadavkům na přiznání příspěvku na péči, je namístě pomoc rodiny, přátel, známých, dobrovolných aktivistů, spolků, využití jiných forem podpory a jiných dávek sociální pomoci. 80.     Soud nezpochybňuje závažný zdravotní stav žalobce. Přiznání příspěvku na péči předchází posouzení zdravotního stavu na základě lékařských zpráv. Ty neobsahovaly důkaz o tom, že žalobce nezvládá sporné ZŽP a jsou u něj přítomny úplná nebo těžká porucha funkčních schopností. 81.     Žalobní námitku, že nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav a žalobce nezvládá sporné ZŽP a je závislý na pomoci jiné fyzické osoby, proto soud neshledal důvodnou, a to na základě dokazování provedeného posudkem posudkové komise podle dostupných lékařských zpráv. Žalobce do zjištěného skutkového stavu nevnesl důvodné pochybnosti a jiný skutkový stav neprokázal; nepředložil lékařské zprávy, které by jiný skutkový a právní stav osvědčily. Žalobce spíše nesouhlasil s podmínkami přiznání příspěvku na péči a jeho výše tak, jak je stanovil zákonodárce. 82.     Soud neshledal důvodnou námitku porušení § 2 odst. 1 zákona o sociálních službách. Podle tohoto ustanovení platí, že „každá osoba má nárok na bezplatné poskytnutí základního sociálního poradenství (§ 37 odst. 2) o možnostech řešení nepříznivé sociální situace nebo jejího předcházení.“ Podle § 37 odst. 2 téhož zákona „základní sociální poradenství poskytuje osobám potřebné informace přispívající k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Základní sociální poradenství je základní činností při poskytování všech druhů sociálních služeb; poskytovatelé sociálních služeb jsou vždy povinni tuto činnost zajistit.“. 83.     Námitka žalobce byla zcela obecná, bez jakéhokoli konkrétního odůvodnění. Proto soud konstatuje, že ze správního spisu a napadených rozhodnutí zjistil, že žalobci se dostalo standardního a přiměřeného poučení podle zákona. 84.     Žalobce se může při vyřizování osobních záležitostí nechat zastoupit třetí osobou nebo požádat o pomoc při vyřizování svých věcí nestátní neziskové organizace, právní kliniky, Veřejného ochránce práv, Českou advokátní komoru (včetně bezplatné právní pomoci), či žádat soud o ustanovení advokáta v soudním řízení. Z dokazování ve správním a soudním řízení vyplynulo, že žalobce je schopen obstarat si zastoupení ve správním řízení při vyřizování osobních záležitostí (udělil plnou moc své dceři). 85.     Žalobce může v příštím správním řízení požádat o ustanovení advokáta na náklady státu podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, který stanoví postup a podmínky ustanovení advokáta pro řízení před orgány veřejné správy na náklady státu. 86.     V soudním řízení správním může žalobce požádat o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta na náklady státu (§ 35 odst. 10 s. ř. s.). 87.     Závěrem soud shrnuje, že správní orgány zjistily správně skutkový stav, vybraly správně právní předpisy, pod které ho podřadily a z toho vyvodily v souladu se zákonem správné skutkové i právní závěry, se kterými se soud ztotožnil, a proto žalobu zamítl. 88.     Soud v souladu s § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v něm neměl úspěch a správnímu orgánu takové právo ve věcech sociální péče nepřísluší. Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě do dvou týdnů po jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské nám. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaje o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Olomouc 26. února 2024   JUDr. Martina Radkova v. r. samosoudkyně               Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. A. V.