č. j. 72 Ad 45/2022-28 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou ve věci žalobce:  L. Š. bytem X proti žalovanému:  Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01  Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 9. 2022, č. j. X, ve věci příspěvku na péči takto:   I.  Žaloba se zamítá.  II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1.         Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Olomouci (dále jen „úřad práce“) ze dne 20. 5. 2022, č. j. X, kterým úřad práce zamítl žalobci návrh na změnu výše přiznaného příspěvku na péči ve výši 880 Kč. 2.         Žalobce v žalobě namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, protože žalovaný se nevypořádal s námitkami, které žalobce uvedl v odvolání. Žalovaný vůbec nereagoval při posouzení zvládání základních životních potřeb (dále jen „ZŽP“) na tvrzení žalobce, že má na levém rameni srostlý kloub a že v levé ruce nic neudrží. Žalobce toto tvrzení doložil ve správním řízení lékařskými zprávami z traumatologické ambulance ze dne 26. 4. 2016 a ze dne 27. 8. 2019, které přiložil i k žalobě. Žalobce dále v odvolání namítal, že se mu podlamují kolena, a proto mu hrozí pády. Žalovaný žalobci doporučil, aby používal facilitační pomůcky, například servírovací stolek, avšak vůbec neřešil otázku, zdali použití takových pomůcek je pro žalobce bezpečné, když mu hrozí podlomení kolen, pády a s tím spojené převrhnutí těchto pomůcek. Žalobce měl za to, že žalovaný sám nemůže takovou otázku řešit a měl si vyžádat doplnění posudku. Podle žalobce bylo třeba řešit otázku, jestli neočekávané podlomení kolen lze jednoznačně vyloučit a pokud toto vyloučení možné není, správní orgány měly řešit otázku, zdali s takovým rizikem je možné servírování stravy zvládat bezpečně. 3.         Při posouzení zvládání ZŽP oblékání a obouvání žalovaný nereagoval na tvrzení žalobce, že má srostlý kloub v levém rameni a jak se srostlým kloubem může používat doporučené facilitační prostředky. Jinými slovy, zda je možné se vysvléct a obléct se syndromem zmrzlého ramene. Při posouzení zvládání ZŽP osobní hygiena žalovaný ignoroval tvrzení žalobce, že na levé ruce má srostlý kloub, je levák, a proto tuto ZŽP nezvládá. 4.         Žalovaný žalobce nevyzval, aby tvrzení o srostlém kloubu na levém rameni doložil jinými lékařskými zprávami než těmi, které dokládal. Protože žalobce není lékař a nemá žádné vzdělání z oblasti zdravotnictví, neví a ani nemůže vědět, zdali pro posouzení zdravotního stavu a námitek žalobce jsou dokládané lékařské zprávy dostatečné nebo jsou potřebná nějaká další vyšetření. Žalobce má potíže s pohybem levé ruky kvůli problémům s ramenem a opakovaně to při posuzování zdravotního stavu namítal. 5.         Žalovaný ve vyjádření k žalobě vysvětlil, že žalobci byl poskytován od června 2019 příspěvek na péči ve výši odpovídající stupni závislosti II (středně těžká závislost). Od července 2021 byl příspěvek na péči snížen, neboť novým posouzením bylo zjištěno, že žalobce je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost). V lednu 2022 žalobce podal návrh na změnu výše poskytovaného příspěvku na péči – požádal o jeho zvýšení. Úřad práce zamítl návrh žalobce na změnu výše příspěvku na péči na základě posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Přerov (dále jen „OSSZ“). 6.         Žalobce v žalobě namítá nezvládání dalších tří ZŽP – stravování, oblékání obouvání a tělesná hygiena. Společným jmenovatelem pro jejich nezvládání uvádí „zmrzlé“ levé rameno a v návaznosti na to neschopnost přemisťovat stravu, oblékat se a vysvlékat, umývat se a dále podlamování kolen ve vztahu k přemisťování stravy. Žalobce má však podle nálezu praktického lékaře horní končetiny bez deformit a amputačních ztrát, obvody jsou symetrické, bez paretických projevů, žalobce je pravák a v levém rameni má omezenou hybnost. Dle vlastního tvrzení žalobce v odvolání je pohyb levé ruky omezen na 30 % po úrazu pádem. Z žádného podkladu tedy nevyplývá, že by hybnost levé ruky byla omezena těžce či že zanikla. 7.         Tím tedy není naplněno ustanovení § 1 odst. 4 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), podle kterého za neschopnost zvládání ZŽP se považuje stav, kdy porucha funkčních schopností dosahuje úrovně úplné poruchy nebo poruchy těžké, kdy i přes využívání zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využívání běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku nelze zvládnout ZŽP v přijatelném standardu. Případné podlomení kolen, zhoršená mobilita, nestabilita, nebezpečí pádu atd. byly hodnoceny v rámci ZŽP mobilita, která byla jako nezvládaná uznána, a proto stejné skutečnosti nelze hodnotit u ZŽP stravování. 8.         K ZŽP oblékání a obouvání žalovaný odkázal na napadené rozhodnutí a zprávy ošetřujícího praktického lékaře, podle kterých má žalobce zachovanou hybnost obou horních i dolních končetin, což mu umožňuje, aby se například vsedě oblékal, svlékal, obouval, ale i zouval. Žalobce nepozbyl schopnosti hybnosti levé ruky. Žalobce ve správním řízení nevznesl námitku srostlého kloubu v levém rameni a při posouzení zdravotního stavu toto postižení nebylo prokázáno. 9.         Žalobce v odvolání uvedl, že jeho kloub je špatně srostlý a pohyb levé ruky má omezen na 30 % po úrazu. Podle posudku OSSZ i Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Ostravě (dále jen „posudková komise“) diagnóza ve vztahu k levé ruce „syndrom zmrzlého ramene vlevo“ není onemocnění, které by znamenalo naprostou nemožnost pohybu ruky v ramenním kloubu, jak uvádí žalobce. Podle žalovaného postižení levé ruky žalobce není takové tíže, aby ho nebylo možno kompenzovat využitím patřičných pomůcek nebo volbou vhodného oděvu, který svým střihem umožní žalobci pohodlné oblékání. Podle uvedených posudků není postižení funkčních schopností žalobce takového rozsahu, aby ho nebylo možné vyvážit jiným způsobem než pouze osobní péčí jiné fyzické osoby. 10.     K ZŽP tělesná hygiena, potřebným kompetencím pro zvládání této ZŽP i k hodnocení konkrétního zdravotního stavu a případným omezením se žalovaný rovněž vyjádřil v napadeném rozhodnutí. Zachovaná hybnost obou horních i dolních končetin, jak potvrdil praktický lékař ve své zprávě, žalobci umožňuje provádět tělesnou hygienu. 11.     Jak vyplývá z diagnostického souhrnu na straně 4 žalobou napadeného rozhodnutí, posudková komise neopomenula syndrom zmrzlého ramene. Jestliže však tato diagnóza výrazným způsobem neovlivnila funkční schopnosti ve vztahu ke zvládání těch ZŽP, které nebyly uznány jako nezvládané, pak nebyl důvod, aby byla tato diagnóza speciálně nadřazena nad diagnózy ostatní. I když žalobce tuto diagnózu v žalobě zdůrazňuje, posudkové orgány ve správním řízení nehodnotily tuto diagnózu jako poruchu funkčních schopností, která dosahuje úrovně poruchy úplné nebo poruchy těžké, která způsobuje nezvládání namítaných ZŽP. 12.     K námitkám žalobce, že nebyl informován, jestli doložené lékařské zprávy jsou dostačující k posouzení jeho zdravotního stavu, žalovaný odkázal na protokol o jednání posudkové komise ze dne 2. 9. 2022. Podle tohoto protokolu žalobce byl dopisem ze dne 30. 6. 2022 uvědoměn o tom, že posudková komise bude moci zdravotní stav objektivně posoudit a přijmout posudkový závěr i bez jeho osobní účasti, a to na základě obsahu shromážděné podkladové dokumentace. Žalovaný usnesením o přerušení řízení ze dne 19. 7. 2022 žalobce informoval o možnosti zaslání případných nových lékařských nálezů na adresu posudkové komise. 13.     Soud zjistil ze správního spisu následující: úřad práce rozhodnutím ze dne 2. 6. 2021 snížil žalobci příspěvek na péči 4 400 Kč na 880 Kč měsíčně od července 2021. Proti tomuto rozhodnutí žalobce nepodal odvolání a následně ani žalobu. Žalobce dne 17. 1. 2022 podal u úřadu práce návrh na změnu výše přiznaného příspěvku na péči. Žalobce přitom neuvedl důvod, proč o zvýšení příspěvku na péči žádá a ve správním řízení se k posudku OSSZ nevyjádřil, i když byl o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí poučen vyrozuměním ze dne 5. 5. 2022. 14.     Úřad práce v rozhodnutí ze dne 20. 5. 2022 odkázal na posudek OSSZ a vycházel i ze sociálního šetření ze dne 22. 3. 2021. 15.     Žalobce v odvolání namítal, že není schopen zvládnout žádnou ZŽP bez pomoci jiné osoby. Podle žalobce to prokazují lékařské zprávy. Stav žalobce je vážný a nevyléčitelný. Žalobce sám pociťuje zhoršování zdravotního stavu, trpí bolestmi velkých kloubů., zakopává, je vyčerpaný. Žalobce nezvládá šest ZŽP – mobilitu, stravování, oblékání a obouvání, tělesnou hygienu, osobní aktivity a péči o domácnost. Žalobce doložil čtyři zprávy – oční ambulance (z 2. 8. 2021), neurologa (z 24. 9. 2019), angiologa (z 12. 8. 2020) a internisty (z 19. 5. 2020). 16.     Žalovaný v rozhodnutí o odvolání shledal posudek posudkové komise jako úplný, objektivní a přesvědčivý. Členem posudkové komise byl také internista. Žalovaný vypsal zjištěné diagnózy žalobce a citoval z posudku posudkové komise základní skutečnosti o zdravotním stavu žalobce. Žalovaný se vyjádřil ke zvládání jednotlivých namítaných ZŽP a vysvětlil, že není v kompetenci správního orgánu hodnotit postup posudkových lékařů. Posouzení stupně závislosti je věcí odborně medicínskou, proto se přezkumná činnost žalovaného omezuje na přezkum úplnosti a přesvědčivosti posudku. Žalovaný zdůraznil, že ZŽP lze uznat jako nezvládnou pouze v případě, že osoba uvedenou aktivitu nezvládá zcela, nebo pokud je zvládání aktivity narušeno těžkým způsobem. Nezvládané aktivity musí rovněž naplňovat kritéria podmínky dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Za nezvládané je aktivity možné označovat jen v případech, kdy zhoršení zdravotního stavu vedoucí k nezvládnutí aktivit je delší než jeden rok, anebo je důvodný předpoklad, že bude trvat jeden rok či déle. Zvládání ZŽP je nutné hodnotit v prostředí, ve kterém se posuzovaná osoba obvykle pohybuje a které by mělo být přizpůsobeno zdravotnímu stavu za účelem umožnění či usnadnění výkonu jednotlivých aktivit, tedy nejen vybavení domácnosti, ale je třeba využít i veškeré dostupné pomůcky. Zvládání ZŽP se pak hodnotí s použitím těchto pomůcek. Je třeba volit vhodný oděv a obuv, které lze s danou poruchou obléct či obout bez nutnosti dopomoci jiné osoby (například na suchý zip). Nákup potravin a tekutin je třeba realizovat v obalech, které je osoba schopna otevřít. Chleba je třeba koupit již na krájený a podobně. K výkonu fyziologické potřeby je třeba na WC a při sprchování použít bezbariérový vstup, mít k dispozici protiskluzné povrchy a podlahy, madla, zvýšená sedátka a podobně. Nepostačuje, aby žadatel měl vážný, dlouhodobě nepříznivý a případně nevyléčitelný zdravotní stav, ale pro zvýšení příspěvku na péči je třeba, aby se funkční stav významně zhoršil natolik, aby změna stupně závislosti byla z posudkového hlediska opodstatněná. Posudkový lékař v posudku OSSZ dne 28. 4. 2022 neuvedl, že by se stav žalobce zlepšil. 17.     Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.). 18.     Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 19.     Soud neshledal žalované rozhodnutí jako nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Žalovaný žalobci srozumitelně vysvětlil, z jakého důvodu shledal jeho námitky jako nedůvodné. Napadené rozhodnutí obsahovalo všechny náležitosti podle § 68 správního řádu. 20.     Nepřezkoumatelnost rozhodnutí žalovaného může podle judikatury plynout též z toho, že se jako odvolací orgán nezabýval všemi odvolacími námitkami, tedy že nevyčerpal celý rozsah odvolání [srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 3 As 51/2007-84, a č. j. 8 Afs 66/2008-71]. Neznamená to ovšem, že by odvolací správní orgán musel ke každé odvolací námitce podrobně odůvodnit své stanovisko a vypořádat každý dílčí argument odvolatele. Námitky lze vypořádat i tak, že správní orgán prezentuje v odůvodnění právní názor odlišný od názoru účastníka řízení, pakliže zdůvodnění tohoto názoru poskytuje dostatečnou oporu výroku rozhodnutí. Tím minimálně nepřímo vypořádá i námitky účastníka řízení. Absence odpovědi na jednotlivé argumenty účastníka v odůvodnění rozhodnutí bez dalšího nezpůsobuje nepřezkoumatelnost rozhodnutí. Podstatné je, aby se správní orgán vypořádal se všemi základními námitkami (viz rozsudek NSS č. j. 6 As 152/2014-78, Kocourek, T. § 76. In Kühn, Z., Kocourek, T. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Leges, 2019. s. 618). 21.     Neopodstatněná je námitka žalobce, že se žalovaný nevyjádřil k syndromu zmrzlého ramene (srostlého kloubu). Žalovaný výslovně cituje syndrom zmrzlého ramene vlevo na straně 4 v posledním odstavci na konci a v dalším textu, kde uvádí, že u žalobce nebylo prokázáno těžké omezení hybnosti kloubů, parézy nebo plegie končetin (na straně 5 v prvním odstavci) a poté u hodnocení jednotlivých ZŽP a vykonávání jednotlivých ZŽP s využitím pomůcek. 22.     Soud se ztotožnil s posouzením žalovaného o schopnosti žalobce zvládat jednotlivé ZŽP, a to na základě posudků o závislosti OSSZ a posudkové komise. Tyto posudky vycházely z lékařských zpráv, které měli posudkoví lékaři k dispozici, tj. které žalobce doložil ve správním řízení a které si vyžádaly OSSZ a posudková komise. Soud shledal posudky OSSZ a posudkové komise jako úplné a přesvědčivé. Oba posudky dospěly ke shodnému závěru o stupni závislosti žalobce I. (tj. lehkém). 23.     Žalobce soudu nedoložil žádné lékařské zprávy z rozhodného období, tj. k datu vydání napadeného rozhodnutí dne 27. 9. 2022, příp. z pozdějšího data, které by ovšem vypovídaly o zdravotním stavu žalobce ke dni 27. 9. 2022. Podle § 75 odst. 1 s. ř. s. soud přezkoumává napadené rozhodnutí podle skutkového a právního stavu ke dni jeho vydání. Jinými slovy, soud ve správním soudnictví přezkoumává, jestli správní orgány vydaly rozhodnutí, které je v souladu se zákonem, a jestli vydání tohoto rozhodnutí předcházely postupy, které jsou také v souladu se zákonem. Skutkový a právní stav (včetně zdravotního stavu), který tu byl po datu 27. 9. 2022 může zohlednit správní orgán a případně poté soud jedině v novém řízení. 24.     Žalobce soudu doložil lékařské zprávy ze dne 26. 4. 2016 a 27. 8. 2019. Tyto zprávy byly sepsány mnohem dříve, než žalovaný dne 27. 9. 2022 vydal rozhodnutí o odvolání. Obecně platí, že správní orgán rozhoduje podle skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. Jak NSS uvedl například v rozsudku č. j. 7 Azs 322/2015-43 nebo č. j. 7 Azs 29/2016-23, uvedená zásada platí i pro rozhodnutí odvolacího správního orgánu. Proto soud nemohl jmenované lékařské zprávy zohlednit v tomto soudním řízení správním a provést je jako důkaz. Tyto listiny nebyly pro vedené řízení relevantní. V době vydání napadeného rozhodnutí byly doložené lékařské zprávy staré více než osm let, resp. tři roky. 25.     Příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby [§ 7 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon o sociálních službách“)], přičemž stupně závislosti jsou rozděleny podle počtu ZŽP, jež daná osoba není schopna zvládat (§ 8 odst. 2 zákona o sociálních službách). Základních životních potřeb, které jsou pro účely zjištění stupně závislosti osoby na pomoci jiné fyzické osoby posuzovány, je celkem deset: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost – ta se neposuzuje u dětí [§ 9 odst. 1 písm. a) až j) zákona o sociálních službách]. 26.     Obsah těchto ZŽP je konkretizován výčtem aktivit v příloze č. 1 vyhlášky. 27.     Podle § 2a vyhlášky pro závěr, že posuzovaná osoba je při zajištění některé ze ZŽP závislá na pomoci jiné fyzické osoby, postačuje, pokud posuzovaná osoba není schopna z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu zvládat alespoň jednu z aktivit, která je pro schopnost zvládat danou ZŽP vymezena v příloze č. 1 vyhlášky. 28.     Při rozhodování o příspěvku na péči je zásadním a rozhodujícím důkazem posudek závislosti osoby. Na posudek závislosti osoby na péči je podle konstantní judikatury třeba nahlížet jako na kterýkoliv jiný důkazní prostředek, neboť se sice jedná o tzv. „povinný důkaz“, nikoliv však o závazné stanovisko či závazný podklad rozhodnutí. Z toho důvodu není správnost posudku presumována, posudek proto podléhá hodnocení správního orgánu a nemůže být bez dalšího převzat jako pravdivý. 29.     Při rozhodování ve věci příspěvku však správní orgán neposuzuje věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti [srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) č. j. 3 Ads 77/2009-59 nebo č. j. 3 Ads 48/2009-104]. Při hodnocení posudku je proto podle rozsudku NSS č. j. 4 Ads 57/2009-53, stěžejní, že „posudková komise MPSV je při posuzování stupně závislosti […] povinna vycházet ve smyslu § 25 odst. 3 zákona o sociálních službách ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem ošetřujícího lékaře, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře. Na takový posudek jako svou podstatou rozhodující důkaz je třeba klást požadavek úplnosti a přesvědčivosti. 30.     To v posuzované věci platí především pro řízení před žalovaným správním orgánem, jako orgánem odvolacím, pro jehož řízení a rozhodnutí byl posudek vyžádán. Obdobně je pak třeba posuzovat požadavky na tento posudek kladené v případném soudním přezkumném řízení. Samotná realizace tohoto požadavku pak dle rozsudku NSS č. j. 10 Ads 269/2018-29, v praxi spočívá v tom, že se posudková komise „musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaná osoba namítá, a vyjádřit se k její schopnosti zvládat veškeré aktivity vyjmenované u jednotlivých životních potřeb v příloze č. 1 vyhlášky. Případnými spornými dílčími aktivitami se posudková komise musí detailně zabývat a své úvahy opřít o dostatečně zjištěný skutkový stav. Posudek je rozhodujícím důkazem v řízení o přiznání příspěvku na péči, pokud nevzbuzuje pochybnosti o své celistvosti a přesvědčivosti a neexistují jiné důkazy, které jeho správnost zpochybňují“. 31.     V případě vzniku pochybností či nesrovnalostí mezi podkladovou dokumentací, tvrzeními posuzované osoby a závěry posudkové komise je pak namístě provést osobní vyšetření posuzované osoby. Právě osobní posouzení, byť není obligatorní zákonnou podmínkou, by mělo být v podobných případech pravidlem a současně vhodným způsobem, jak takové pochybnosti vyvrátit (srov. rozsudek NSS č. j. 3 Ads 214/2014-25). Nenaplnění výše uvedených požadavků je vadou řízení před správním orgánem ve smyslu § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. V daném případě žalobce o vyšetření posudkovým lékařem nebo posudkovou komisí nežádal a posudkoví lékaři shledali, že k posouzení věci je dostatečná shromážděná zdravotnická dokumentace. 32.     Soud pro úplnost poznamenává, že nemá k dispozici spisy posudkových orgánů, včetně lékařských zpráv a nemá k dispozici zdravotnickou dokumentaci ošetřujících lékařů. Ostatně, soud nemá medicínské vzdělání, aby mohl mít kompetenci závěry posudkových lékařů přezkoumávat, ale hodnotí posudky posudkových orgánů jen z hlediska úplnosti, bezrozpornosti a přesvědčivosti. Posudkové orgány však musí své hodnocení a závěry vysvětlit tak, aby byly srozumitelné i pro osoby, které nemají lékařské vzdělání. 33.     Podle § 1 odst. 2 vyhlášky schopnost osoby zvládat ZŽP pro účely stanovení stupně závislosti se hodnotí v přirozeném sociálním prostředí a s ohledem na věk fyzické osoby. 34.     Podle § 1 odst. 4 věty první vyhlášky za neschopnost zvládání základní životní potřeby se považuje stav, kdy porucha funkčních schopností dosahuje úrovně úplné poruchy nebo poruchy těžké, kdy i přes využívání zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využívání běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku nelze zvládnout ZŽP v přijatelném standardu. 35.     Pojem „přirozené sociální prostředí“, ve kterém se schopnost zvládat ZŽP posuzuje podle § 1 odst. 2 vyhlášky a § 3 písm. d) zákona o sociálních službách zahrnuje rodinu a sociální vazby k osobám blízkým, domácnost osoby a sociální vazby k dalším osobám, se kterými sdílí domácnost, a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity. 36.     V posuzovaném případě OSSZ stejně jako posudková komise uznaly žalobci nezvládání ZŽP mobilita, osobní aktivity a péče o domácnost. 37.     Žalobce namítal, že nezvládá ZŽP stravování. 38.     Soud neshledal nezákonnost v napadeném rozhodnutí ani v posudku posudkové komise. Z dokazování posudkem posudkové komise ve spojení s podkladovými, v posudku citovanými, lékařskými zprávami a dále ve spojení se záznamem o sociálním šetření vyplynulo, že jednotlivé aktivity ZŽP tak, jak jejich náplň stanoví vyhláška, je žalobce schopen zvládat bez pomoci jiné fyzické osoby. Doložené lékařské zprávy k jinému závěru nevedou. 39.     U ZŽP stravování podle přílohy č. 1 vyhlášky se za schopnost zvládat tuto ZŽP považuje stav, kdy osoba je schopna 1. vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny, 2. nalít nápoj, 3. rozdělit stravu na menší kousky a naservírovat ji, 4. najíst se a napít, 5. dodržovat stanovený dietní režim, 6. konzumovat stravu v obvyklém denním režimu, 7. přemístit nápoj a stravu na místo konzumace. 40.     Žalobce nevznesl z hlediska citovaných aktivit proti napadenému rozhodnutí žádnou konkrétní námitku s výjimkou bodu 7 o přemístění nápoje a stravy na místo konzumace. 41.     Podle žalobních námitek má žalobce na levém rameni srostlý kloub vlevo a nic neudrží. Podlamují se mu kolena, a proto mu hrozí pády. Žalovaný neřešil, zdali použití pomůcek, například servírovacího stolku, je pro žalobce bezpečné a jestli může tyto pomůcky převrhnout. Žalovaný si měl za účelem zodpovězení této otázky vyžádat doplňující posudek posudkové komise. Žalovaný měl řešit, jestli neočekávané podlomení kolen lze jednoznačně vyloučit a pokud ne, jestli žalobce může servírování stravy zvládat bezpečně. 42.     Z jednotlivých důkazů a podkladů rozhodnutí vyplynulo následující. 43.     Žalobce v odvolání ke stravování namítal, že je závislý na dovozu hotových jídel, pokud matka (78 let) z nějakých důvodů nemůže uvařit. Žalobce zvládne jen základy jako namazat si chleba, případně uvařit vejce natvrdo. Žalobce není schopen stát u sporáku déle než pět minut z důvodu těžkého postižení dolních končetin v důsledku chronických komplikací diabetu. Žalobce má nohy od kolen necitlivé, což je podloženo lékařskou zprávou. Žalobce má pohyb levé ruky omezen na 30 % po úrazu pádem. Rotační levý ramenní kloub je špatně srostlý. Protože žalobce je levák, pravou rukou si musí přidržovat berle nebo chodítka na kolečkách a v levé ruce nic neudrží. 44.     Žalobce při sociálním šetření dne 10. 2. 2022 popsal, že snídani si vezme sám. Snídá pečivo a salám. Máslo na pečivo namaže. Obědy uvaří a donáší matka nebo sousedka, které vše také chystají a servírují. Žalobce si není schopen sám přenést talíř. Jídlo na menší kousky krájí matka. Takto nachystané naservírované jídlo sní žalobce sám příborem. Kávu a čaj si uvaří. Má diabetickou dietu. 45.     Posudkový lékař OSSZ v posudku ze dne 28. 4. 2022 uvážil, že z medicínského hlediska žalobce dokáže stravu vybrat, přichystat, naporcovat a bez pomoci zkonzumovat. Z medicínského hlediska se nejedná o zdravotní postižení, při kterém lze uznat neschopnost tuto ZŽP zvládat. Nejde o anatomickou nebo funkční ztrátu obou horních končetin nebo o anatomickou ztrátu podstatných častí obou horních končetin s nemožností využít protézu k uchopení věcí, nejde o praktickou nebo úplnou nevidomost obou očí. Nejde o těžkou duševní poruchu spojenou se sociální dezintegrací. Nejde ani o mimořádnou péči, například přijímání potravy sondou ap. 46.     Posudková komise v posudku uvedla, že podle výsledku sociálního šetření si žalobce snídani i večeři připraví sám, čaj a kávu si vaří sám, sám se nají i napije. Tuto ZŽP zvládá. 47.     Žalovaný v napadeném rozhodnutí nad rámec uvedeného poznamenal, že u žalobce nebyly zjištěny závažné zažívací potíže, potíže s polykáním nebo náročná dietní opatření. Žalobce může využít porcované potraviny. Vaření a nákup potravin jsou zahrnuty v ZŽP péče o domácnost, která byla žalobci uznána jako nezvládaná. 48.     Soud konstatuje, že ve smyslu zákona o sociálních službách a vyhlášky nelze v případě žalobce dospět k závěru, že nezvládal ZŽP stravování. U žalobce nebyla prokázána taková funkční postižení, že by vůbec nebyl schopen žádným způsobem přemístit stravu ve svém přirozeném sociálním prostředí z místa přípravy na místo konzumace, přičemž by zde byly objektivní překážky, pro které žalobce nemůže přizpůsobit kuchyňské a jídelní zařízení tak, aby si stravu pouze posunul anebo využil jiné pomůcky. Posudkový lékař v posudku OSSZ vyjmenoval, stejně jako žalovaný, jaké jsou podmínky možnosti zvládání této ZŽP a že zjištěný zdravotní stav žalobce, i když nepříznivý, není takové závažnosti, aby mu bránil ve zvládání ZŽP stravování za použití pomůcek a úpravy kuchyňských zařízení. 49.     Konkrétně u žalobce nebyla například lékařem zjištěna nemožnost využít protézu k uchopení věcí, ztráta úchopové schopnosti obou rukou, ztráta přiměřených duševních kompetencí ap. Správní orgány posoudily schopnost žalobce zvládat ZŽP stravování v souladu se shora citovanými ustanoveními shodně jako v jiných obdobných případech (srov. Instrukci náměstkyně pro řízení sekce sociálně pojistných systémů č. 15/2016 ve věci posuzování zdravotního stavu pro účely zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, posuzování stupně závislosti pro účely příspěvku na péči, dále jen „instrukce“, dostupná na www.mpsv.cz). 50.     Žalobce neprokázal nezvládání této ZŽP, nedoložil žádnou lékařskou zprávu nebo posudek, které by osvědčily jeho tvrzení, že nezvládá ZŽP stravování. Provedené dokazování ani u této ZŽP neosvědčilo, že některou z jejích aktivit žalobce nezvládal z medicínského důvodu v přijatelném standardu a s využitím usnadňujících pomůcek. Žalobce sám při sociálním šetření uvedl, že si celodenní stravu nachystá a pitný režim si celodenně zajišťuje sám. 51.     Soud podotýká, že správní orgány ani posudkoví lékaři nemají ze zákona kompetenci zabývat se skutečností, zda by bylo servírování stravy na pojízdném stolku pro žalobce bezpečné a zda lze vyloučit převrhnutí stolku. Tyto námitky jsou pouze hypotetické. Jde o budoucí situace, které nemusí nastat. Žalobce svá tvrzení neprokázal. Uvedené aspekty nejsou posudkovým kritériem. 52.     Žalovaný ani úřad práce neuznaly žalobci nezvládání ZŽP oblékání a obouvání. 53.     Žalobce v žalobě popsal, že syndrom zmrzlého ramene levé ruky způsobuje, že nemůže používat doporučené usnadňující prostředky a že žalovaný nevysvětlil, jak je možné se s uvedeným onemocněním vysvlékat a oblékat. 54.     Žalobce v průběhu sociálního šetření uvedl, že sám si nachystá oblečení a sám se obleče. Matka mu pomáhá s obutím bot. 55.     OSSZ v posudku ze dne 5. 10. 2021 vysvětlila ohledně oblékání a obouvání, že v doložené zdravotnické dokumentaci nejsou uvedeny anatomické nebo funkční ztráty obou horních končetin. U žalobce nejsou popsány těžké parézy či plegie, nejedná se o ztrátu úchopové schopnosti rukou. Není výrazně porušena jemná motorika obou rukou. Nejedná se o úplnou či praktickou nevidomost obou očí. Nejsou těžké duševní poruchy spojené se sociální dezintegrací. Nejedná se o anatomické či funkční ztráty dolních končetin, nejsou uvedeny těžké parézy či plegie dolních končetin. Není těžké funkční postižení páteře s celkovým ztuhnutím a omezení exkursí. Žalobce si zvládá vybrat oblečení a obutí přiměřeně okolnostem, umí rozeznat rub a líc, správně vrstvit, oblékat se, obouvat, svlékat a zouvat se a manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem. 56.     Žalobce v odvolání namítl, že oblékání a zouvání nezvládá, jen s pomocí druhé osoby, avšak své žalobní tvrzení neprokázal a neuvedl k němu nic víc. 57.     Žalobce při sociálním šetření dne 10. 2. 2022 sdělil, že oblečení mu chystá ze skříně a podává matka, která ho také obléká. Žalobce má problémy se zapínáním knoflíků kvůli brnění v prstech. Obouvá ho matka. 58.     Posuzující lékař OSSZ v posudku ze dne 28. 4. 2022 odůvodnil, že z medicínského hlediska je žalobce schopen si vybrat oblečení a obutí přiměřené okolnostem, sám se oblékne, svlékne, obuje a zuje, manipuluje s oděvy. Z medicínského hlediska u něj nejde o zdravotní postižení, při kterém lze uznat neschopnost zvládat ZŽP oblékání a obouvání. U žalobce nejde o anatomické nebo funkční ztráty obou horních končetin nebo anatomickou ztrátou podstatných částí obou horních končetin s nemožností využít protézu k uchopení věcí. Nejde o onemocnění páteře s celkovým ztuhnutím a omezením exkursí hrudníku. Nejde o praktickou nebo úplnou nevidomost obou očí. Nejde o těžkou duševní poruchu spojenou se sociální dezintegrací. Nejsou zatím narušeny stereotypy. 59.     Posudková komise v posudku odkázala na sociálních šetření, podle kterého žalobci oblečení podává matka, která ho obléká i obouvá. Pro to ale není medicínské opodstatnění, protože žalobce má zachovanou hybnost horních i dolních končetin, což mu umožňuje, aby případně i vsedě se oblékal, svlékal, obouval a zouval sám. 60.     Žalovaný v rozhodnutí o odvolání nad rámec posouzení posudkového lékaře OSSZ doplnil, že žalobce je schopen se samostatně obout a obléknout, i když v pomalém tempu. Vzhledem k zachovalé funkci horních končetin žalobce je schopen zapnout zip a knoflíky. Žalobce může ke zvládnutí této ZŽP využít různé pomůcky jako obouvací lžíce, navlékač ponožek, suché zipy, vhodný druh oděvu a obuvi ap. Žalovaný neshledal posudkový důvod, pro který by žalobce nebyl schopen s využitím pomůcek zvládnout jednotlivé aktivity v rámci této ZŽP. 61.     K ZŽP oblékání a obouvání soud poukazuje na to, že podle přílohy č. 1 vyhlášky za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna 1. vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem, 2. rozeznat rub a líc oblečení a správně je vrstvit, 3. oblékat se a obouvat se, 4. svlékat se a zouvat se, 5. manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem. 62.     Soud konstatuje, že žádný z důkazních prostředků ani u této ZŽP neprokázal, že některou z jejích aktivit žalobce nezvládal z medicínského důvodu v přijatelném standardu a s využitím usnadňujících pomůcek. Žalobce tvrdil, že má brnění prstů. Poškození jemné motoriky nebylo zjištěno. Lékařské zprávy taková objektivně přezkoumatelná tvrzení ani zpochybňující indicie neobsahují. U žalobce nebyly zjištěny anatomická či funkční ztráta dolních a horních končetin, ztráta či těžké narušení jemné motoriky, těžké funkční postižení páteře s celkovým ztuhnutím a omezením exkurzí hrudníku, praktická ani úplná nevidomost obou očí, ani těžká duševní porucha spojená se sociální dezintegrací, kdy jsou narušeny tyto stereotypy. Časové prodlevy nebo používání pomůcek neznamenají nezvládání této ZŽP. Žalobce neuvedl, že by používal ortopedickou obuv a nebyl schopen ji použít. 63.     Žalobce nedoložil žádnou lékařskou zprávu, že by nebyl schopen z medicínského důvodu zvládat jednotlivé aktivity ZŽP oblékání a obouvání. Pokud u žalobce existují objektivně taková tělesná postižení, která mu jejich zvládání znemožňují, je třeba, aby se nechal řádně vyšetřit lékařem s příslušnou odborností a aby tento lékař pečlivě popsal zdravotní stav žalobce. Takovou lékařskou zprávu, která by prokázala nezvládání některé z aktivit namítané ZŽP, žalobce může doložit k nové žádosti o zvýšení příspěvku na péči. 64.     Žalovaný ani úřad práce v návaznosti na posudky posudkových orgánů neuznaly žalobci nezvládání ZŽP tělesná hygiena. 65.     Žalobce k tomu v žalobě opět poukázal na zamrzlý kloub na levém rameni a na to, že je levák a tuto ZŽP nezvládá. 66.     Žalobce při sociálním šetření dne 10. 2. 2022 řekl, že ústní a drobnou hygienu provádí sám. V domácnosti je vana se sedačkou. Matka žalobci pomáhá z vany a do vany a žalobce umyje i utře. Žalobce se holí sám elektrickým holicím strojkem. Žalobce si nehty na horních končetinách stříhá sám a na dolních končetinách mu je stříhá matka. 67.     Posuzující lékař OSSZ dne 28. 4. 2022 v posudku o stupni závislosti uzavřel, že z medicínského hlediska žalobce je schopen používat hygienická zařízení, provést drobnou a celkovou hygienu, učesat se a umýt si zuby. Pomoc při vstupu a výstupu z vany nelze hodnotit jako nezvládnutí ZŽP. Z medicínského hlediska se nejedná o zdravotní postižení, při kterém lze uznat neschopnost zvládat tuto ZŽP. Nejde o anatomickou nebo funkční ztrátu obou horních končetin nebo anatomickou ztrátu podstatných částí obou horních končetin s nemožností využít protézu k uchopení věcí. Nejde o onemocnění páteře s celkovým ztuhnutím a omezením exkursí hrudníku. Nejde o praktickou nebo úplnou nevidomost obou očí. Nejde o těžkou duševní poruchu spojenou se sociální dezintegrací a nejsou zatím narušeny stereotypy. 68.     Žalobce v odvolání namítal, že ZŽP nezvládá a její jednotlivé aktivity může provádět jen s pomocí druhé osoby. Žalobce už po koupeli upadl, zlomil si stehenní kost a krček a ležel 24 hodin na zemi, než ho našla matka. Musela s policií a zámečníkem do bytu. 69.     Posudková komise v posudku odkázala na sociální šetření, podle kterého žalobce ústní a drobnou hygienu včetně holení elektrickým strojkem provádí sám, celkovou hygienu provádí ve vaně, kde si sedne na sedačku, omyje se a utře se. 70.     Žalovaný v rozhodnutí o odvolání nad rámec posouzení posudkového lékaře OSSZ a posudkové komise doplnil, že tělesnou hygienu lze za použití usnadňujících pomůcek provádět například vsedě postupným omýváním jednotlivých částí těla, například za použití kartáče na dlouhé rukojeti k omývání zad, různých madel, protiskluzných podložek, sedáků. Žalobce je schopen užít sprchové zařízení a umýt si tělo s následným osušením. Omytí míst, na která žalobce nedosáhne, představuje problém i u zdravé osoby. 71.     Podle přílohy č. 1 k vyhlášce za schopnost zvládat ZŽP tělesná hygiena se považuje stav, kdy osoba je schopna 1. použít hygienické zařízení, 2. dodržovat tělesnou hygienu, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla, 3. provádět celkovou hygienu, 4. česat se, provádět ústní hygienu, holit se. 72.     Provedené dokazování ani u této ZŽP nevedlo k závěru, že je zde medicínský důvod pro nezvládání některé z jejích aktivit v přijatelném standardu. Lékařské zprávy citované v posudku posudkové komise žádná taková zjištění neobsahují a jiný stav žalobce neprokázal. Žalobce nedoložil k žalobě žádnou aktuální lékařskou zprávu, která by jeho tvrzení prokázala. 73.     Nebylo prokázáno, že žalobce nedokáže manipulovat s baterií, připravit si koupel a že nedosáhne na potřebné věci (baterie, mýdlo). Žalobce neuváděl, že používá dvě francouzské hole a nedoložil zprávu, že by levou ruku nemohl používat pro naplnění účelu sporných ZŽP. Za neschopnost tělesné hygieny se nepovažuje preventivní přítomnost jiné osoby z důvodu posílení jistoty a vyloučení případného rizika pádu. 74.     Nedůvodná byla námitka žalobce, že správní orgány žalobce nepoučily o tom, jestli doložené lékařské zprávy byly dostačující anebo, že je třeba doložit další. Soud zdůrazňuje, že v daném případě se jednalo o řízení na žádost žalobce. V takovém řízení má žalobce povinnost svá tvrzení doložit. Poučení žalobce v jednotlivých písemnostech podle správního spisu bylo v souladu se zákonem. Podle § 4 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, „správní orgán v souvislosti se svým úkonem poskytne dotčené osobě přiměřené poučení o jejích právech a povinnostech, je-li to vzhledem k povaze úkonu a osobním poměrům dotčené osoby potřebné“. Povinností správního orgánu není žadatele poučovat tak, aby dosáhli kýženého výsledku (srov. rozsudek NSS č. j. 5 As 1/2010-76). žalobce má možnost podat nový návrh na změnu výše příspěvku na péči a může využít právní pomoci, včetně bezplatné. 75.     Pochybnosti o zvládání té které aktivity nelze rozptýlit jen paušálním tvrzením, že příslušnou základní životní potřebu, resp. dílčí aktivitu posuzovaný zvládá, aniž by takový závěr byl podepřen konkrétní argumentací či alespoň zřetelně plynul ze shromážděných podkladů (viz rozsudek NSS č. j. 4 Ads 218/2016-77, bod 29). 76.     Je třeba také zdůraznit, že stejné skutečnosti nelze zohledňovat dvakrát v hodnocení různých ZŽP. Jak uvedl NSS např. v rozsudku č. j. 4 Ads 75/2014-20, zvládání dietního režimu (zde bezlepková dieta při celiakii) je hodnoceno v rámci základní životní potřeby stravování ve smyslu § 9 odst. 1 písm. d) zákona o sociálních službách, a přílohy vyhlášky, a nelze je bez dalšího duplicitně zohlednit při posuzování zvládání základní životní potřeby péče o zdraví dle § 9 odst. 1 písm. h) zákona o sociálních službách.   77.     Žalobce může v dalším řízení požádat o ustanovení advokáta na náklady státu podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, který stanoví postup a podmínky ustanovení advokáta pro řízení před orgány veřejné správy na náklady státu. 78.     V soudním řízení správním může žalobce požádat o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta na náklady státu (§ 35 odst. 10 s. ř. s.) nebo se může nechat zastoupit obecným zmocněncem podle § 35 odst. 7 s. ř. s. (matkou, sousedkou apod.). 79.     Soud závěrem ke zjištěnému zdravotnímu stavu konstatuje, že u žalobce nebyla lékařskými zprávami prokázána taková duševní ani tělesná onemocnění, která by znemožňovala provádění některé z citovaných aktivit ZŽP v přijatelném standardu a přiměřeně jeho věku ve smyslu citovaných právních předpisů. Soud zdůrazňuje, že porucha funkce orgánu nebo systému a porucha funkčních schopností nejsou totožné pojmy. Porucha funkce orgánu nebo systému nemusí vždy vést k omezení funkčních schopností nutných pro zvládání ZŽP. Pokud fyzická osoba zvládá aktivity za použití usnadňujících pomůcek sama bez pomoci druhé osoby, nejde o neschopnost zvládat ZŽP, a tedy ani o závislost v příslušné oblasti. Zvládnutí ZŽP znamená, že posuzovaný je schopen usnadňující pomůcky samostatně používat a jednotlivé aktivity ZŽP svede alternativním, ale vyhovujícím způsobem v přijatelném standardu. Klíčové je, aby při zvládání konkrétní ZŽP byl naplněn její účel. Roli při posuzování hraje výslovný zákaz nařízený odborným lékařem, nikoliv pouhé lékařské doporučení. Musí zde být také prokázána příčinná souvislost lékařem nařízeného opatření s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Zohledňuje se i adaptace na zdravotní postižení. Důvodem nezvládání ZŽP není neznalost, nezkušenost, pohodlnost ap. 80.     Pokud žalobce tvrzenými obtížemi trpí, ale nebyl vyšetřen nebo jeho nemoci nejsou zaznamenány objektivně ve vyšetřeních a v lékařských zprávách, stěží může prokázat svá tvrzení. Pokud stav žalobce není natolik závažný, aby odpovídal zákonným požadavkům na přiznání příspěvku na péči, je namístě pomoc rodiny, přátel, známých, dobrovolných aktivistů, spolků, využití jiných forem podpory a jiných dávek sociální pomoci. Žalobce se může při vyřizování osobních záležitostí nechat zastoupit třetí osobou nebo požádat o pomoc při vyřizování svých věcí nestátní neziskové organizace, právní kliniky, Veřejného ochránce práv, Českou advokátní komoru (včetně bezplatné právní pomoci), či žádat soud o ustanovení advokáta v soudním řízení. Z dokazování ve správním řízení vyplynulo, že žalobce je schopen obstarat si zastoupení ve správním řízení při vyřizování osobních záležitostí (udělil plnou moc obecné zmocněnkyni dne 16. 11. 2022). 81.     Žalobce v žalobě uvedl, že je levák. Žalovaný ve vyjádření k žalobě poukázal na to, že žalobce je pravák. Posudková komise v Ostravě v posudku ze dne 2. 9. 2022 cituje ze zprávy praktického lékaře ze dne 9. 3. 2022, že žalobce je pravák. Žalobce neprokázal, že je levák žádným důkazem. Pokud je tato skutečnost zanesena chybně ve zdravotnické dokumentaci, je na žalobci, aby požádal o nápravu. 82.     Soud nezpochybňuje závažný zdravotní stav žalobce. Přiznání příspěvku na péči předchází posouzení zdravotního stavu na základě lékařských zpráv. Ty neobsahovaly důkaz o tom, že žalobce nezvládá sporné ZŽP a jsou u něj přítomny úplná nebo těžká porucha funkčních schopností. 83.     Žalobní námitku, že nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav a žalobce nezvládá sporné ZŽP a je závislý na pomoci jiné fyzické osoby, proto soud neshledal důvodnou, a to na základě dokazování provedeného posudkem posudkové komise podle dostupných lékařských zpráv. Žalobce do zjištěného skutkového stavu nevnesl důvodné pochybnosti a jiný skutkový stav neprokázal; nepředložil lékařské zprávy, které by jiný skutkový a právní stav osvědčily. Žalobce spíše nesouhlasil s podmínkami přiznání vyššího příspěvku na péči a jeho výše tak, jak je stanovil zákonodárce. 84.     Žalobní námitky, že nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav a žalobce nezvládá sporné ZŽP a je závislý na pomoci jiné fyzické osoby, soud neshledal důvodné, a to na základě dokazování provedeného správními orgány podle doložených lékařských zpráv. Žalobce do zjištěného skutkového stavu nevnesl důvodné pochybnosti a jiný skutkový stav neprokázal; nepředložil lékařské zprávy, které by jiný skutkový a právní stav osvědčily. 85.     Závěrem soud shrnuje, že správní orgány zjistily správně skutkový stav, vybraly správně právní předpisy, pod které ho podřadily a z toho vyvodily v souladu se zákonem správné skutkové i právní závěry, se kterými se soud ztotožnil, a proto žalobu zamítl. 86.     Soud v souladu s § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v něm neměl úspěch a správnímu orgánu takové právo ve věcech sociální péče nepřísluší. Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě do dvou týdnů po jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské nám. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaje o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Olomouc 9. února 2024   JUDr. Martina Radkova v. r. samosoudkyně       Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. A. V.