č. j. 76 A 4/2023 - 28           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve věci navrhovatele:  K. K.  zastoupen advokátkou JUDr. Sandrou Juránkovou sídlem Opletalova 1535/4, 110 00  Praha 1 proti odpůrci: obec Malá Morávka sídlem Malá Morávka 55, 793 36  Malá Morávka o návrhu na zrušení části územního plánu obce Malá Morávka   takto: I.   Opatření obecné povahy – územní plán Malá Morávka ze dne 12. 9. 2022, č. 01/2022, se dnem právní moci tohoto rozsudku ruší v části grafického i textového vymezení plochy smíšené nezastavěného území (NS) na pozemku parc. č. X v k. ú. X. II.   Odpůrce je povinen zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení částku 15 200 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Sandry Juránkové, advokátky se sídlem Opletalova 1535/4, 110 00  Praha 1. Odůvodnění: 1. Navrhovatel v návrhu doručeném krajskému soudu dne 1. 10. 2023 navrhl, aby krajský soud zrušil část opatření obecné povahy č. 01/2022 – územní plán Malá Morávka, vydaný na základě usnesení Zastupitelstva obce Malá Morávka dne 12. 9. 2022, č. 31/2022, které nabylo účinnosti dne 5. 10. 2022 (dále jen „územní plán“), a to v části grafického i textového vymezení plochy smíšené nezastavěného území (NS) na pozemku parc. č. X v k. ú. X. 2. Navrhovatel namítl zejména, že odpůrce pochybil v procesu pořizování územního plánu, neboť zařadil pozemek navrhovatele mezi de facto nezastavitelné plochy v důsledku chyby, která má původ v koordinovaném stanovisku krajského úřadu, dle jehož názoru nemá zastavitelnost dotčené plochy oporu ve stávajícím územním plánu, což nekoresponduje se skutečností. S výjimkou odkazu na nezákonné koordinované stanovisko krajského úřadu odůvodnění změny (ve funkčním využití pozemku) v novém územním plánu absentuje. Odůvodnění územního plánu je v tomto směru podle navrhovatele nesprávné, resp. nepřezkoumatelné. 3. Odpůrce se k návrhovým bodům nevyjádřil. 4. Krajský soud přezkoumal opatření obecné povahy, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době jeho vydání (§ 101b odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s. ř. s.“) a dospěl k závěru, že návrh je důvodný. 5. Navrhovatel je vlastníkem pozemku parc. č. X v k. ú. X, který se nacházel, podle již neúčinného územního plánu Malá Morávka ze dne 15. 9. 2005, ve znění pozdějších změn, v zastavitelné ploše s označením „BR/b“ – plochy bydlení v rodinných domech. Podle aktuálního, návrhem napadeného, územního plánu je pozemku navrhovatele přiřazeno funkční využití s označením „NS“ – plochy smíšené nezastavěného území, na kterém nelze realizovat stavby pro bydlení. Krajský úřad Moravskoslezského kraje v rámci bodu 7. koordinovaného stanoviska ze dne 15. 9. 2017, č. j. MSK 101395/2017, nesouhlasil s vymezením plochy pod ozn. Z18 (SO), která je podle úřadu vymezována nově a nemá oporu ve stávající územněplánovací dokumentaci, a byla navrhována na pozemcích II. třídy ochrany, bez prokazatelného veřejného zájmu. Zmíněný text byl převzat odpůrcem v textové části aktuálního územního plánu (viz str. 8) jako jediné odůvodnění pro změnu ve funkčním využití pozemku navrhovatele. 6. Tyto skutečnosti jsou mezi stranami nesporné a korespondují s obsahem staré i aktuální územněplánovací dokumentace, včetně spisu vedeného v rámci pořizovacího procesu aktuálního územního plánu, což soud ověřil obsahem těchto spisů. 7. Z výše uvedeného vyplývá, že napadeným územním plánem nepochybně došlo k zásahu do navrhovatelových práv, neboť jím bylo oproti dřívějšímu územnímu plánu změněno funkční využití jeho pozemků. Podstatou projednávané věci je otázka zákonnosti faktické změny v novém územním plánu, spočívající v zahrnutí navrhovatelových pozemků do plochy NS, oproti dřívějšímu zařazení do plochy BR/b, tedy do zastavitelné plochy. Takovou zásadní změnu ve funkčním využití je však třeba odůvodnit přesně, jasně, určitě a srozumitelně (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 3. 2016, č. j. 2 As 295/2015-83). 8. Odůvodnění nově přijaté změny ve funkčním využití pozemku je založeno zcela na posouzení funkčního využití pozemku, jenž vychází z předchozího územního plánu, který je v této části nutno považovat též za podklad nového územního plánu. Učiněný závěr, že předchozí územní plán zapovídá zastavitelnost pozemku navrhovatele, je zcela v rozporu s objektivní realitou. Za situace, kdy je tato okolnost jediným odůvodněním pro změnu, nelze dospět k jinému závěru, než že přijaté řešení nemá řádnou oporu ve zjištěném skutkovém stavu při přijímání územního plánu, resp. je v přímém rozporu s předchozí územněplánovací dokumentací. 9. Krajský soud není omezen skutečností, že žalobce nepodal v procesu přijímání územního plánu řádné a včasné námitky, neboť rozpor skutkového stavu, který vzal správní orgán za základ napadeného územního plánu, s obsahem podkladových spisů způsobuje nezákonnost této části územního plánu ve smyslu § 76 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 101b odst. 4 s. ř. s. Nejedná se tedy o otázku proporcionality, ke které by mohl soud, vzhledem k procesní pasivitě navrhovatele, přihlédnout jen ve výjimečných případech. Pro důvodnost výše uvedené argumentace žalobce je však bezpředmětné se touto otázkou a zbylým obsahem návrhu na zrušení opatření obecné povahy zabývat. 10. Krajský soud shledal návrh na zrušení opatření obecné povahy důvodným a s ohledem na uvedené rozhodl o zrušení napadené části územního plánu Malá Morávka, jak je uvedeno ve výroku rozsudku, a to ve smyslu § 101d odst. 2 s. ř. s. dnem právní moci tohoto rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., když procesně úspěšnému navrhovateli vzniklo vůči odpůrci právo na náhradu nákladů řízení. 12. Náklady navrhovatele tvoří:        a) zaplacený soudní poplatek   5 000 Kč        b) náklady právního zastoupení advokátem             α) odměna advokáta za zastupování v řízení ve výši 3 100 Kč / úkon při těchto úkonech právní služby:       § 7, § 9 odst. 4 písm. d) § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhl. č. 177/1996 Sb.            9 300 Kč   1) 2) převzetí a příprava zastoupení sepis návrhu ve věci samé 3) účast na soudním jednání dne 10. 1. 2024   β) paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč / úkon při úkonech právní pomoci vypočtených pod písm. α) § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.       900 Kč   Celkem    15 200 Kč Soud proto uložil odpůrci zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení tuto částku, a to dle § 64 s. ř. s. ve spojení s § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) k rukám advokátky, která navrhovatele v řízení zastupovala. Vzhledem k odlišné úpravě s. ř. s. a o. s. ř., týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 54 odst. 5 s. ř. s., § 59, § 160 odst. 1 o. s. ř.), uložil soud odpůrci povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.   Ostrava 10. ledna 2024   Mgr. Jiří Gottwald předseda senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje