č. j. 17 Ad 16/2025 - 45           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci   žalobce:  W. C. zastoupen Mgr. Hanou Koláčkovou, advokátkou sídlem Opavská 1776/4, 748 01 Hlučín   proti žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 4. 2025, ve věci invalidního důchodu   takto: I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 28. 4. 2025, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 210 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce Mgr. Hany Koláčkové, advokátky sídlem Opavská 1776/4, Hlučín.   Odůvodnění: 1.    Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 19. 5. 2025 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 28. 4. 2025, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná zamítla žalobcovy námitky proti svému rozhodnutí ze dne 6. 1. 2025, č. j. X  (dále „prvostupňové rozhodnutí“), a toto rozhodnutí, kterým snížila žalobci výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, potvrdila. 2.    Žalobce namítal, že nesouhlasí se závěry žalované ohledně druhého stupně invalidity. Ke svému zdravotnímu stavu uvedl, že má neustálé bolesti, nemůže se ohnout, aby si sám oblékl ponožky, pro bolest špatně spí, trpí brněním končetin a nezvládá běžné každodenní aktivity.  Na bolest páteře musí užívat analgetika a opiáty, bez nich by nemohl schopen běžného života. Thomayerova vzdálenost byla u žalobce změřena na více než 50 cm, přitom nad 30 cm je z lékařského hlediska patologická. 3.    Připomněl, že má základní vzdělání. Pracoval jako řidič z povolání, mašinkář na šachtě, jezdil s rychlou záchrannou službou nebo na poště. K žádnému povolání se nemůže vrátit. Nemůže pracovat ani jako vrátný, pozice je pro něj nevhodná s ohledem na práci v noci, obchůzky objektu a dlouhé sezení, kdy žádnou z uvedených náplní nemůže s ohledem na svůj zdravotní stav vykonávat. Obává se, že nebude schopen najít zaměstnání, které by odpovídalo jeho vzdělání, schopnostem a zdravotnímu stavu. Pokud posudkoví lékaři dospěli k tomu, že pro žalobce není vhodná středně těžká a těžká fyzická práce, manipulace s těžkými břemeny, práce ve vynucených polohách, výškách, v nepříznivých klimatických podmínkách, s dlouhodobou chůzí, nedokáže si představit, jakou práci by tedy měl vykonávat. Jsou pro něj vyloučeny práce kancelářské pro dlouhodobé sezení, stejně tak jsou vyloučeny dělnické profese. Jako pošťák nemůže pracovat pro nutnost nošení těžkých břemen. Ani práce ve fast foodech nebo kavárnách není s ohledem na chůzi vhodná. Na základě uvedeného žalobce navrhl zrušení napadeného rozhodnutí. 4.    Žalovaná se ve svém vyjádření odkázala na předchozí průběh řízení a navrhla důkaz posudkem posudkové komise, podle jehož závěrů má rozhodnout soud. 5.    U jednání oba účastníci s ohledem na závěry posudku MPSV (viz níže) navrhli zrušení napadeného rozhodnutí. 6.    Krajský soud poté co zjistil, že žalobní návrh je věcně projednatelný, přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době rozhodování žalované (ust. § 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 7.    Ze správního spisu krajský soud zjistil následující skutkový stav. Žalobce má základní vzdělání, v minulosti pracoval jako strážný. V minulosti byl uznán invalidním ve třetím stupni na základě posudku PK MPSV. V rámci kontrolní prohlídky byl posouzen posudkovým lékařem IPZS, který dospěl k závěru, že žalobce již není invalidní ve třetím stupni, ale pouze ve druhém.  Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu určil zdravotní postižení odpovídající kap. XIII., oddílu E, položce 1c přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. (dále „vyhláška“). Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena na 40 %, kterou posudkový lékař navýšil o dalších 10 % na celkových 50 %, a to s přihlédnutím k dalšímu postižení žalobce. Žalovaná proto rozhodla prvostupňovým rozhodnutím. 8.    Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky. V rámci námitkového řízení žalovaná nechala zpracovat posudek IPZS, který dne 10. 4. 2025 potvrdil posudkový závěr lékaře v prvním stupni, jak co se týče rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, tak i míry poklesu pracovní schopnosti žalobce. Žalovaná následně vydala napadené rozhodnutí. 9.    Z posudku posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 25. 8. 2025, který krajský soud nechal v průběhu řízení o žalobě vypracovat se zadáním, aby se posudková komise zabývala procentní mírou poklesu pracovní schopnosti žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí,  soud zjistil, že posudková komise ve složení z předsedkyně komise, dalšího lékaře s odborností neurologie a tajemnice, dospěla k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní ve třetím stupni podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. c) z. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, (dále jen „z. d. p.“). Posudková komise po zrekapitulování předchozího průběhu řízení a obsahu doložené zdravotnické dokumentace konstatovala, že v případě žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je chronický polytopní vertebrogenní algický syndrom při těžkých degenerativních změnách, se stenózou zejména foramin s max. v segmentu L4-5, se stavem po posterolaterální dekompresi L3-5 vpravo 2/2012, dekompresi L4/5 vpravo pro recidivu stenózy 2/2022 s reziduálním pravostranným kořenovým iritačně zánikovým syndromem L5 vpravo, závažnou dynamickou dysfunkcí bederního úseku, s trvající výraznou algicitou, tedy postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, pol. 1d přílohy k vyhlášce. Míru poklesu pracovní schopnosti žalobce stanovila na 70 %, aniž by užila možnost změny podle vyhlášky. K odlišnému posouzení oproti posudkům IPZS uvedla, že tak učinila s ohledem na nález na krční páteři, který neměli posudkoví lékaři k dispozici a předpokládali efektní konzervativní léčbu v ambulanci bolesti. Neměli ani k dispozici informaci o podstatném klinickém zhoršení hybnosti při artróze pravého ramenního kloubu. Uvedla, že žalobce aktuálně není schopen pracovního zařazení. Další kontrolu stanovila na 28. 2. 2027 s ohledem na probíhající intenzivní léčbu (vč. operační). 10.                        Rozhodnutí správního orgánu o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o OPSZ“), zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely námitkového řízení posuzuje ČSSZ, a podle § 4 odst. 2 zákona o OPSZ, pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění je posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí; za tím účelem Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu dotčených rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudků, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí ve dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 - 43). 11.                        Náležitosti posudku upravuje v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž 1) účel posouzení, 2) datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 3) výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 4) skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 5) výsledek posouzení zdravotního stavu a míru poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, 6) procentní míru poklesu pracovní schopnosti, 7) stupeň invalidity, 8) den vzniku invalidity, resp. den změny stupně invalidity nebo den zániku invalidity, 9) odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti a 10) tzv. pracovní rekomandaci (to pouze, jde-li o invaliditu prvního či druhého stupně), tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18). 12.                        V posuzované věci si krajský soud vyžádal shora specifikovaný posudek. Z jeho obsahu vyplývá, že posudková komise jednala a rozhodovala v řádném složení, za přítomnosti specialisty s odborností neurologie. Posudek má všechny shora uvedené náležitosti a splňuje podmínku úplnosti a přesvědčivosti, posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnila a posudek nevzbuzuje žádné pochyby. Na základě toho posudková komise přijala svůj posudkový závěr o poklesu pracovní schopnosti žalobce o 70 %, uvedla, že invalidita třetího stupně trvá bez přerušení. S ohledem na možné zlepšení stanovila termín další kontrolní prohlídky. 13.                        Za tohoto stavu soud uzavírá, že jelikož zdravotní stav žalobce byl v rozhodné době jiný, než jaký vzala na základě provedeného posudku Institutem posuzování zdravotního stavu za zjištěný žalovaná, je její rozhodnutí vadné pro chybně zjištěný skutkový stav, a v důsledku toho nezákonné.  Soud na základě výše uvedeného posudku dospěl k závěru, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní ve třetím stupni, kdy jeho pracovní schopnost poklesla o 70 %. 14.                        Žaloba je tedy důvodná a soud napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil. Podle ustanovení § 78 odst. 4 s. ř. s. „[z]ruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému.“ Soud tak tedy výrokem I. tohoto rozsudku učinil. V dalším řízení je pak žalovaná povinna (ve shodě s ustanovením § 78 odst. 6 s. ř. s.) zahrnout výše uvedený posudek posudkové komise MPSV Ostrava mezi podklady pro nové rozhodnutí a podle § 78 odst. 5 s. ř. s. je žalována vázána právním posouzením krajského soudu o stupni invalidity žalobce. 15.                        Žalobce měl ve věci plný úspěch a podle ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. náleží takovému účastníku právo náhrady důvodně vynaložených nákladů proti tomu účastníkovi, který úspěch neměl. Náklady řízení žalobce představují odměnu za zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále „advokátní tarif“). 16.                        Žalobci tak náleží náhrada nákladů, kterou představuje odměna za zastoupení advokátem podle advokátního tarifu, ve výši 4 620 Kč, podle § 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 5 advokátního tarifu, a to za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a účast u jednání) podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu, třikrát režijní paušál ve výši 450 Kč za každý z těchto úkonů právní služby podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. 17.                        Celkem tedy náklady řízení činí 15 210 Kč. Všechny tyto náklady řízení podle obsahu spisu žalobci prokazatelně vznikly a jedná se o náklady nezbytně nutné k uplatnění jeho práva. Soud proto žalovanou k jejich zaplacení zavázal, a to k rukám zástupkyně žalobce podle § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu ve spojení s ustanovením § 64 s. ř. s. Lhůtu k zaplacení soud stanovil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť tato lhůta je přiměřená možnostem žalované. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.    Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.         Ostrava 18. září 2025     JUDr. Zora Šmolková samosoudkyně     Shodu s prvopisem potvrzuje I.Ch.