č. j. 17 Ad 36/2023 - 48             ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci   žalobce:  Č. P.   proti žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 8. 2023, ve věci invalidního důchodu,   takto: I. Žaloba se zamítá. II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: 1.      Žalovaná zamítla dne 12. 5. 2023 žádost žalobce o invalidní důchod, neboť žalobce není invalidní; vyšla z posudku posudkového lékaře OSSZ Karviná, který za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu určil postižení uvedené v kapitole XIII., oddíl E, položka 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. (dále jen „vyhláška“) a pokles pracovní schopnost určil o 20 %. Námitky proti tomuto rozhodnutí žalovaná nyní napadeným rozhodnutím zamítla na základě posudku ČSSZ ze dne 9. 8. 2023. Ten za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce určil rovněž postižení uvedené v kapitole XIII., oddíl E, položka 1b přílohy k vyhlášce, pro které stanovil pokles pracovní schopnosti rovněž o 20 %. Celkový pokles navýšil o 10 % pro vliv dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti a schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, podle ustanovení § 3 odst. 2 vyhlášky. 2.      Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 20. 10. 2023 žalobce namítl nesprávně posouzený zdravotní stav a tvrdil, že pokles jeho pracovní schopnosti je vyšší, než posudkoví lékaři konstatovali. Namítl nesprávnou interpretaci závěrů jeho ošetřujícího lékaře z oboru neurologie, který skutečně uvedl pouze lehkou dysfunkci, ale ruky, nikoliv páteře. Neurolog shledal u žalobce těžké degenerativní změny páteře. Kromě omezení se zvedáním a přenášením těžkých břemen je omezená i jemná motorika žalobce, což nebylo vzato v potaz. Není pravdou, že mohl pracovat jako horník po operaci vyhřezlé ploténky, neboť právě z tohoto důvodu práci horníka opustil. Od té doby se jeho zdravotní stav zhoršuje. Měl být tedy hodnocen podle položky 1c nikoliv 1b příslušné kapitoly, přílohy vyhlášky. 3.      Žalovaná ve svém vyjádření popsala dosavadní průběh řízení a uvedla, že na svých argumentech zcela setrvává. 4.      Krajský soud poté co zjistil, že žalobní návrh je věcně projednatelný, přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době rozhodování žalované, tedy ke dni 28. 8. 2023 (ust. § 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 5.      Ze správního spisu krajský soud zjistil následující skutkový stav. Žalobce pracoval jako důlní zámečník, nyní pracuje jako dělník. 6.      Krajský soud vzhledem k námitkám žalobce nechal zpracovat posudek posudkovou komisí MPSV v Ostravě. Posudková komise dne 23. 1. 2024 ve složení z předsedkyně komise, dalšího lékaře s odborností neurologie a tajemnice, dospěla k závěru, že žalobce nebyl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní. Posudková komise konstatovala, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je bolestivý páteřní syndrom se stavem po operaci a s degenerativními změnami. Řečené bylo hodnoceno jako zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položky 1b přílohy k vyhlášce. Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena na 20 %, navýšeno o 10 % vzhledem k dosavadnímu zaměstnání. Zařazení do vyšší kategorie c) je vyloučeno, neboť není popsáno závažné postižení statodynamiky páteře, dle neurologa je dysfunkce lehká, není přítomna insuficience svalového korzetu, není dokladována trvalá radikulopatie, poškození nervových kořenů, není přítomna symptomatika neurogenního močového měchýře. Žalobce byl u jednání komise přítomen a vyšetřen přítomným neurologem. 7.      Vzhledem k námitkám žalobce proti tomuto posudku vyžádal krajský soud jeho doplnění. Posudková komise ve stejném složení dne 8. 1. 2025 dospěla ke stejnému posudkovému závěru. Uvedla, že namítaný útlak nervů byl popsán a takto zohledněn. Nemá však funkční dopad na nosně pohybový aparát. K námitce nesprávně určené rozhodující příčiny nepříznivého zdravotního stavu komise uvedla, že žalobcem uváděné degenerativní změny páteře patří do stejné kapitoly a položky přílohy vyhlášky. Zařazení pod písmeno b) bylo učiněno vzhledem k tomu, že jsou naplněna posudková kritéria – postižení více úseků páteře, poruchy statodynamiky páteře s občasnými klinickými projevy kořenového dráždění, tj. subjektivně i reflexologicky, avšak bez známek poškození nervů s např. paretickým nálezem akrálně či v průběhu celé končetiny. Nebyla naplněna kritéria písmene c), jak bylo vysvětleno výše. 8.      Rozhodnutí správního orgánu o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o OPSZ“), zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely námitkového řízení posuzuje ČSSZ, a podle § 4 odst. 2 zákona o OPSZ, pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění je posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí; za tím účelem Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu dotčených rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudků, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí ve dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011–43). 9.      Náležitosti posudku upravuje v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž 1) účel posouzení, 2) datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 3) výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 4) skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 5) výsledek posouzení zdravotního stavu a míru poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, 6) procentní míru poklesu pracovní schopnosti, 7) stupeň invalidity, 8) den vzniku invalidity, resp. den změny stupně invalidity nebo den zániku invalidity, 9) odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti a 10) tzv. pracovní rekomandaci (to pouze, jde-li o invaliditu prvního či druhého stupně), tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18). 10.  V posuzované věci si krajský soud vyžádal shora specifikovaný posudek a jeho doplnění. Z jeho obsahu vyplývá, že posudková komise jednala a rozhodovala v řádném složení, za přítomnosti specialisty s odborností neurologie. Posudek má všechny shora uvedené náležitosti a splňuje podmínku úplnosti a přesvědčivosti, posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnila a posudek nevzbuzuje žádné pochyby. Shodla se s posudky svých předchůdců. Na základě toho posudková komise přijala svůj posudkový závěr o poklesu pracovní schopnosti žalobce o 30 %, když neshledala, že by žalobce byl práce neschopen víc. 11.  Krajský soud shledal odpovědi posudkové komise jako logické a nerozporné s nálezy odborných ošetřujících lékařů, ze kterých posudková komise vycházela. Posudková komise jednoznačně vysvětlila svůj závěr o lehkém postižení žalobce, vysvětlila, proč považuje za rozhodující příčinu jeho nepříznivého stavu bolestivý páteřní syndrom, a nikoliv degenerativní změny, vysvětlila rozdíl v hodnocení postižení žalobce odbornými lékaři (které slouží k diagnostice a léčbě) a posudkovými lékaři (hodnotí dopad postižení na funkční schopnosti žalobce). Krajský soud proto uzavřel, že skutkový stav byl zjištěn dostatečně pro posouzení žalobních námitek. Proto další dokazování neprovedl. 12.  Vycházeje z výše řečeného posudku, který je dle názoru soudu plně způsobilý k důkazu žalobcova zdravotního stavu ke dni napadeného rozhodnutí, dospěl soud k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl invalidní podle § 39 odst. 1 z. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, (dále jen „z. d. p.“), protože jeho pracovní schopnost poklesla o 30 % a nedosáhla tak minimální hranice 35 %, vyžadované pro invaliditu. Za tohoto stavu pak dospěl soud k závěru, že rozhodnutí žalované odpovídalo t. č. zdravotnímu stavu žalobce a je zákonné. 13.  S ohledem na výše uvedené tedy soud žalobu seznal nedůvodnou a jako takovou ji v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 14.  V řízení byla plně procesně úspěšná žalovaná, které však v souladu s ustanovením § 60 odst. 2 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo; procesně neúspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení nemá.   Poučení:   Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.   Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.           Ostrava 12. února 2025   JUDr. Zora Šmolková samosoudkyně               Shodu s prvopisem potvrzuje I.Ch.