č. j. 19 Ad 29/2023 - 140           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY  Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou ve věci   žalobce:  J. V. zastoupen Mgr. Vadimem Rybářem, advokátem sídlem 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava, Tyršova 1714/27   proti žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení sídlem 150 00 Praha 5, Křížová 25   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 7. 2023, ve věci invalidního důchodu   takto:   I. Rozhodnutí žalované ze dne 7. 7. 2023 se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:  1.         Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované, jímž žalovaná zamítla jeho námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 29. 3. 2023, kterým byla žalobci zamítnuta žádost o invalidní důchod a uvedené rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdila. 2.         Žalobce namítal nesprávné posouzení zdravotního stavu, neboť je v rozporu s lékařskými nálezy odborných lékařů. V posudku jsou uváděny pouze vyselektované informace. Z rozhodnutí žalované je dle žalobce zřejmé, že přihlížela ke starým lékařským zprávám a nálezům, a nikoliv ke zprávám aktuálním. V diagnostickém souhrnu dle žalobce chybí podstatné informace zpřesňující jeho zdravotní stav, zejména pokud jde o neurologické vyšetření ze dne 7. 6. 2023. Tyto informace poté žalovaná opomenula zohlednit při svém rozhodnutí. Žalovaná také nezohlednila všechny nové lékařské informace o jeho zdravotním stavu. 3.         Žalovaná v písemném vyjádření odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí a závěry vypracovaných posudků.  4.         Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s. ř. s.“), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 5.         Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobce dne 21. 12. 2022 podal žádost o invalidní důchod. Posuzující lékařka OSSZ Ostrava dospěla dne 27. 3. 2023 k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti 20 %, a tu pro ostatní choroby navýšila o 10 %, na celkových 30 %, což neodpovídá invaliditě žádného stupně. Rozhodujícím postižením se dle posuzující lékařky jevil organický psychosyndrom. Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 29. 3. 2023, č. j. X zamítla žádost žalobce o invalidní důchod. Proti uvedenému rozhodnutí správního orgánu I. stupně podal žalobce námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 7. 7. 2023, č. j. X tak, že námitky zamítla a rozhodnutí ČSSZ ze dne 29. 3. 2023 potvrdila. Žalovaná vycházela z posudku lékaře oddělení Lékařské posudkové služby pro pracoviště České správy sociálního zabezpečení pro Prahu a Střední Čechy ze dne 28. 6. 2023. Podle posudkového závěru rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje procentní rozmezí míry poklesu pracovní schopnosti 20 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvýšil posuzující lékař tuto hodnotu o 10 %, na celkových 30 %. Posuzující lékař souhlasil s prvoinstančním posudkovým závěrem. Rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti byl dle posuzujícího lékaře organický psychosyndrom s lehkou až střední deteriorací intelektu v pásmu LMR CIQ 65-64, který omezuje duševní schopnosti a má vliv na pokles pracovní schopnosti. 6.         Z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 2. 2. 2024, který si zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Posudková komise uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu je u žalobce organický psychosyndrom psychometricky s lehkou až střední deteriorací intelektu v pásmu LMR CIQ 65-64, výrazná rigidita, bradypsychismus, poruchy paměti a pozornosti. Postižení odpovídá kapitole V, položce 1, písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 20 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu posudková komise hodnotu podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvýšila o 10 %, na celkových 30 %.  7.         Při ústním jednání nařízeném na dne 27. 2. 2024 žalobce nesouhlasil se závěry posudkové komise. Namítal, že posudková komise nevyhodnotila jeho aktuální lékařské nálezy k datu 7. 7. 2023, které posudkové komisi zaslala jeho praktická lékařka MUDr. Š. Žalobce poukázal také na to, že spolupráci s praktickým lékařem MUDr. B. ukončil v prosinci roku 2021, jeho novou praktickou lékařkou je MUDr. Š. Pokud posudková komise cituje z lékařského nálezu MUDr. B., pak se jednalo k datu vydání napadeného rozhodnutí o neaktuální lékařský nález. Žalobce sdělil, že se v únoru 2022 dostal do péče odborného lékaře neurologa MUDr. K. a bylo započato s odbornou lékařskou péčí a léčbou následků epileptických záchvatů a podezření na onemocnění nervového systému. Žalobce měl za to, že posudková komise dostatečně nezhodnotila nové lékařské nálezy MUDr. K., které jsou součástí jeho zdravotnické dokumentace. Zdůraznil také, že MUDr. K. nechal provést EEG vyšetření a když pak měl k dispozici předmětný nález, tak konstatoval, že je patrný neurologický nález – abnormní graf I. – II. stupně. Měl za to, že posudková komise toto pominula a nevyhodnotila. Žalobce poukázal také na to, že dostatečně nebylo vyhodnoceno jeho vyšetření v psychologické ambulanci PhDr. H., kam byl odeslán odborným lékařem MUDr. K. poté, co lékaře informoval o tom, že má problémy s pamětí, a bylo zjištěno, že má problémy s krátkodobou pamětí, resp. významné poruchy paměti. Dle nálezu PhDr. H.  byl u něho zjištěn organický psychosyndrom. Tento nález nebyl dostatečně vyhodnocen. Co se týká rozhodnutí žalované, pak nebyl zohledněn výsledek EEG vyšetření, dále zjištění o epilepsii, MR a neuralgie. Některé nálezy nebyly vůbec zmiňovány. Žalobce sdělil, že nepochybně je jeho zdravotní stav horší, než v posudku uvádí posudková komise. 8.         S ohledem na námitky žalobce byl dne 13. 6. 2024 Posudkovou komisí MPSV ČR v Brně vypracován srovnávací posudek. Posudková komise opět dospěla k závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Posudková komise uvedla, že se u žalobce jednalo o organickou duševní poruchu s poruchou intelektu, paměti a učení, s poruchou tempa myšlení a úsudku, bez průkazu případných významných poruch nálady a emotivity, bez průkazu závažných poruch chování, bez nutnosti psychiatrické léčby a pravidelné docházky na odborné pracoviště. Výše uvedený stav dle posudkové komise nevykazoval odklon ve všech sledovaných oblastech. Stran tíže poruchy kognitivních funkcí (tj. intelektu, paměti a učení, myšlení), přítomné rigidity bradypsychismu výše uvedený stav odpovídal lehkému postižení, s lehkým poklesem a postižením sledovaných psychických funkcí a s lehkým odklonem od normy pří výkonu některých denních aktivit a rolí. Posudková komise zdůvodnila, proč se nejednalo o středně těžké ani těžké postižení. Uvedla, že byl přítomen víceetážový vertebrogenní algický syndrom na podkladě degenerativních změn, projevující se zejména jako bolesti krční páteře a hlavy, s lehce omezenou dynamikou páteře, tedy bez závažného dynamického omezení páteře, bez známek nervového postižení, bez známek míšní komprese a zcela bez paretické symptomatologie na končetinách. Z posudkového hlediska by stav odpovídal postižení více úseků páteře s občanskými blokádami, se svalovými dysbalancemi, bez projevů kořenového dráždění, tj. minimálnímu funkčnímu postižení. Posudková komise dále zhodnotila i ostatní zdravotní postižení žalobce. K nově doloženým nálezům po datu vydání napadeného rozhodnutí uvedla, že se poprvé v objektivním neurologickém nálezu objevuje snížení reflexů levostranně a snížení reakce na ladičku levostranně, provedené EMG vyšetření konstatuje přítomnosti polyneuropatie. Tento stav nebyl průkazný k datu vydání napadeného rozhodnutí – poslední neurologické vyšetření 7. 6. 2023 bez průkazu neuropatie, nově průkaz až vyšetřením ze dne 26. 2. 2024 a 8. 3. 2024 tedy minimálně 6 měsíců po datu vydání napadeného rozhodnutí, nicméně nadále bez přítomnosti motorické poruchy. Pokles pracovní schopnosti žalobce hodnotila posudková komise dle kapitoly V, položky 1b), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., ve výši 20 % a s ohledem na všechny posudkové aspekty, zdravotní potíže, pracovní zařazení, zvýšila o 10 %, na celkových 30 %. 9.         Žalobce s posudkem posudkové komise nesouhlasil a dne 4. 7. 2024 předložil soudu k posudku námitky a znalecký posudek vypracovaný znalcem MUDr. V. L. dne 2. 7. 2024. Žalobce uvedl, že závěry posudkové komise bagatelizují skutečnosti vyplývající z jeho zdravotnické dokumentace a také opomíjejí jeho prokázaná současná faktická omezení. Žalobce k předloženému znaleckému posudku uvedl, že jej znalec přímo osobně vyšetřil. Znalecký posudek MUDr. V. L. ze dne 2. 7. 2024 dle žalobce vyvrací závěry posudkové komise MPSV Brno. Žalobce soudu předložil i čestná prohlášení jeho nejbližších rodinných příslušníků (družky, dcery a sestry), v nichž popisují aktuální rozsah jeho zdravotních obtíží. 10.     U jednání dne 9. 7. 2024, během něhož žalobce setrval na námitkách ke srovnávacímu posudku PK MPSV ČR Brno, soud na návrh žalobce provedl důkaz znaleckým posudkem znalce z oboru posudkového lékařství MUDr. V. L. a čestnými prohlášeními. 11.     Ze znaleckého posudku MUDr. V. L. ze dne 2. 7. 2024 bylo zjištěno, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění. Je invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jde o invaliditu II. stupně dle § 39 odst. 2 písm. b). Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitoly V., položce 1c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro kterou z důvodu závažnosti postižení stanovil znalec míru poklesu pracovní schopnosti na horní hranici daného procentního rozmezí 45 %. Z důvodu dalších onemocnění, které snižují pracovní schopnosti a z důvodu nemožnosti pracovního zařazení dle dosaženého vzdělání, pracovních zkušeností, nemožnosti pokračovat v předchozí výdělečné činnosti a nemožnosti rekvalifikace, navýšil pokles pracovní schopnosti dle § 3 bodu 1 a bodu 2 citovaného vyhlášky o 10 %. Celková míra poklesu pracovní schopnosti tedy dle znalce činí 55 %. Za předpokladu přiznání invalidity stupně II ve smyslu § 39 odst. 6 zdravotní stav žalobce je možné dle znalce považovat za stabilizovaný a dle § 39 odst. 6 je možné konstatovat, že je žalobce adaptovaný na své zdravotní postižení. Jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnosti. Vznik invalidity stanovil znalec na 7. 1. 2022 datem psychologické zprávy a platnost trvalou. Své závěry znalec dále rozsáhle odůvodnil. 12.     Z čestných prohlášení I. H., Ing. K. K. a J. K. ze dne 3. 5. 2024 bylo zjištěno, že jsou v nich popisovány zdravotní problémy žalobce v posledních cca 3 letech, zejména problémy s pamětí a komunikací po prodělání epileptického záchvatu, psychické problémy, potíže při chůzi. 13.     S ohledem na závěry znalce, které se výrazně odlišovaly od závěrů posudkových komisí v Ostravě a Brně, soud požádal Posudkovou komisi MPSV ČR v Hradci Králové o vypracování  srovnávacího posudku. Posudková komise dne 11. 2. 2025 zasedala ve složení předseda MUDr. V. M., další lékařkou byla MUDr. T. S. s odborností psychiatrie a tajemnice Bc. I. W. Posudková komise dospěla k závěru, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/208 Sb. Šlo o invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) téhož zákona, nešlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) téhož zákona. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50 %, nedosahoval však více než 69 %. Vznik invalidity stanovila posudková komise od 2. 1. 2023 s platností trvalou.  Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu považovala posudková komise organický psychosyndrom s lehkou deteriorací intelektu. Procentní míru poklesu jeho pracovní schopnosti stanovila podle kapitoly V, položky 1, písmene c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí ve výši 45 %. Hodnotu procentního rozpětí volila při horní hranici vzhledem k charakteru a stupni základního onemocnění při výrazné rigiditě, bradypsychismu, poruchou paměti a pozornosti. Vzhledem k dosaženému stupni středoškolského vzdělání s maturitou, výkonu nejvýše středně těžké práce s omezením pracovní činnosti pro epilepsii a nemožnosti rekvalifikace ji zvýšila podle § 3 odst. 2 vyhlášky o 10 %, tj. na celkových 55 %. Posudková komise dále konstatovala, že se jedná o posuzovaného s organickým psychosyndromem s lehkou deteriorací intelektu při lehké mentální retardaci /CIQ 65-64/v kombinaci s poruchami paměti a pozornosti, vleklým bolestivým syndromem páteře při funkčních a degenerativních změnách bez paréz /bez popisu myeloradikulopatie/, degenerativními změnami kolenních kloubů bez omezení rozsahu hybnosti, po ojedinělém epileptickém záchvatu /2020 - EEG 3/22 bez epileptické aktivity – MRI mozku 8/2023 – nález bez progrese - více četná ložiska demyelinizace v bílé hmotě supratentoriálně, maximum paraventrikulárně – vaskulární či pozánětlivé/ a po náhradě očních čoček umělým materiálem pro šedý zákal, který je schopen samostatné chůze bez opory. Doložené neurologické nálezy dle posudkové komise nedokládají těžké postižení nervosvalového vedení a porucha čití je dosud posudkově nevýznamná. Epilepsie je dlouhodobě příznivě kompenzovaná, takže ji lze hodnotit podle kapitoly VI, položka 4, písm. a) jako kompenzovanou formu s poklesem pracovní schopnosti o 10 %. Bolest, jako průvodní jev somatického nebo duševního onemocnění, není samostatným posudkovým kritériem, protože intenzita jejího vnímání je zcela dána individuálním prahem bolesti. Postižení zraku a sluchu není posudkově významné. Vykonávané práce lze považovat nejvýše za středně těžké. V případě udávaných bolestí páteře a kloubů bylo provedeno vyšetření nervosvalového vedení a vyšetření páteře, které dostatečně objektivizovalo zdravotní stav. K předchozím posudkům se posudková komise vyjádřila tak, že posudek lékaře LPS OSSZ Ostrava ze dne 27. 3. 2023 považovala za posudkový omyl, neboť nebyla plně posudkově zhodnocena tíže duševního postižení, doloženého v dokumentaci, psychologickým nálezem citovaným ve spisovém přehledu Psychologické vyšetření - PhDr. H. 2. 1. 2023. K posudku ČSSZ LPS pracoviště pro Prahu a Střední Čechy ze dne 28. 6. 2023 posudková komise uvedla, že jej také považuje za posudkový omyl pro neobjektivní zhodnocení doloženého a objektivizovaného zdravotního stavu vzhledem k platným zákonným kritériím a doloženému a citovanému psychologickému vyšetření žalobce PhDr. H. dne 2. 1. 2023 dokládajícím tíži funkčního postižení duševního stavu a pracovní schopnosti. Stejně tak posudek PK MPSV Ostrava ze dne 2. 2. 2024 a posudek PK MPSV Brno ze dne 13. 6. 2024. Posudková komise souhlasila s posudky lékaře referátu LPS OSSZ Ostrava ze dne 13. 11. 2021 a posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti lékařem v námitkovém řízení provedla ČSSZ – LPS Ostrava pracoviště pro námitkové řízení dne 23. 3. 2022 pro postižení páteře, vzhledem k neprokázanému duševnímu onemocnění. Posudková komise v Hradci Králové, jak je výše uvedeno, nesouhlasila s posouzením dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu v námitkovém řízení, které provedla ČSSZ LPS pracoviště pro Prahu a Střední Čechy dne 28. 6. 2023 a následných přezkumných řízení soudních PK MPSV Ostrava dne 2. 2. 2024 a PK MPSV Brno dne 13. 6. 2024, které i se znalostí závažnosti duševního postižení nevyhodnotily adekvátně tíži duševního onemocnění, přestože tíží duševního postižení z citovaných nálezů PhDr. H. ze dne 2. 1. 2023 vyplývalo, že pro zjištěné duševní onemocnění a zdravotním stavem posuzovaný není schopen vykonávat řadu pracovních činností. Posudková komise uzavřela, že zdravotní stav žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované odpovídal invaliditě druhého stupně dle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. 14.     Podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 15.     Podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. 16.     Podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. b) téhož zákona, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně. 17.     Podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. c) téhož zákona, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 18.     Krajský soud dále považuje za nutné zdůraznit, že posudkové lékařství je specializované medicínské odvětví a podřazení zjištěného postižení zdravotního stavu pod příslušnou položku vyhlášky pro posuzování invalidity může provést pouze odborník z této oblasti. Jeho činnost nemůže nahradit soud, ale ani lékař s jinou specializací, který nemá odborné předpoklady pro hodnocení zdravotního stavu podle vyhlášky o posuzování invalidity. Je rovněž třeba zmínit, že pokles pracovní schopnosti se posuzuje vzhledem k profesi (viz rozsudek NSS č. j. 5 Ads 37/2003 – 92). 19.     Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti tedy komise vyhodnotí podle charakteru zdravotního postižení na základě vyhlášky o posuzování invalidity, přičemž zdravotní postižení podřadí podle jeho druhu a intenzity pod příslušnou kapitolu, oddíl a položku přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, a současně odůvodní stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti v rámci zde stanoveného rozpětí, včetně případného navýšení podle § 3 této vyhlášky. 20.     Jak bylo uvedeno výše, správní soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod nepřezkoumává, ověřuje pouze to, zda posudek příslušné posudkové komise je úplný a přesvědčivý (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 Ads 13/2003 – 54), případně zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena. 21.     Soud konstatuje, že stěžejní otázkou bylo posouzení zdravotního stavu žalobce. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobce ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi, jak plyne z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byly vypracovány shora citované odborné lékařské posudky posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě a srovnávací posudek v Brně. S ohledem na žalobcem předložený znalecký posudek znalce z oboru posudkového lékařství MUDr. V. L., jehož závěry byly odlišné od závěrů uvedených posudkových komisí, si soud vyžádal další srovnávací posudek, a to od PK MPSV ČR v Hradci Králové, přičemž posudkovou komisi požádal, aby se k závěrům znalce vyjádřila, což posudková komise přezkoumatelným způsobem učinila. Posudková komise v Hradci Králové podala posudek v řádném složení stanoveném v § 16b zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v § 7 vyhlášky č. 359/2009 Sb., na základě zdravotní dokumentace žalobce. Své závěry, jak jsou citovány výše, v nichž podrobila hodnocení i posudky PK MPSV ČR v Ostravě a PK MPSV ČR v Brně a posudky lékaře LPS OSSZ Ostrava a lékaře LPS pro pracoviště ČSSZ pro Prahu a Střední Čechy,  PK MPSV ČR v Hradci Králové řádně zdůvodnila a vysvětlila, proč se u těchto posudků jedná o posudkové omyly a neobjektivní zhodnocení doloženého a objektivizovaného zdravotního stavu. Soud proto považuje toliko srovnávací posudek Posudkové komise MPSV ČR v Hradci Králové za úplný a přesvědčivý. Soud neměl důvod zpochybnit závěry této posudkové komise, že u žalobce šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 55 % k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí a žalobce tak byl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů a šlo o invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) téhož zákona. Vznik invalidity stanovila posudková komise od 2. 1. 2023 s platností trvalou. Posudek PK MPSV ČR v Hradci Králové byl tedy stěžejním důkazem, jak výše uvedeno, splňujícím požadavek celistvosti, úplnosti a přesvědčivosti a krajský soud z tohoto posudku vycházel. 22.     Soud proto v souladu s § 78 odst. 1 s. ř. s. přezkoumávané rozhodnutí žalované zrušil pro vady řízení, které spatřuje v nesprávně zjištěném skutkovém stavu a vrací věc správnímu orgánu k dalšímu řízení podle § 78 odst. 4 s. ř. s. 23.     Podle ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.   Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Ostrava dne 25. 3. 2025 Mgr. Jarmila Úředníčková samosoudkyně           Shodu s prvopisem potvrzuje I.M.