č. j. 22 A 24/2024 - 45           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., a JUDr. Miroslavy Honusové ve věci   žalobce:  J. Š.   proti žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava   za účasti:                     1) R. Š.                                      2) J. K.       o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 2. 2024, č. j. MSK 120619/2023, ve věci odstranění stavby   takto:   I. Žaloba se zamítá. II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III.  Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.       Odůvodnění:   1. Včas doručenou žalobou se žalobce domáhal zrušení výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Karviné ze dne 27. 6. 2023, č. j. SMK/085643/2023, jímž bylo žalobci nařízeno odstranění stavby. 2. Žalobce v žalobě namítl, že stavební úpravy, které provedl, nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, když nejsou větší než 25 m2 a 5 m výšky. Podle žalobce jde o stavební úpravy a udržovací práce, takže nevyžadují ani územní souhlas. Stavební úpravy byly provedeny výlučně na žalobcově pozemku. Žalobce připojil k žalobě geodetická zaměření z let 1997, 1999 a 2020, která podle něj dokládají, že plot vede na hranici pozemků, takže vlastnická práva sousedních pozemků nemohla být stavebními úpravami dotčena. 3. Žalovaný ve vyjádření odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhl zamítnutí žaloby.  4. U jednání dne 9. 4. 2025 účastníci setrvali na svých stanoviscích. Žalobce navíc žádal, aby bylo bráno v úvahu i jeho odvolání ze dne 22. 2. 2023, které podával v řízení o pokutě. Oproti tvrzení v žalobě uvedl, že plot byl postavený nakřivo, takže ještě 20 cm za ním je žalobcův pozemek. R. Š. - osoba zúčastněná na řízení – uvedl, že je sousedem žalobce, je jednoznačně pro odstranění stavby, když tato nemá dodržený zákonný odstup a dešťová voda z ní mu způsobuje škody na majetku. 5. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „s. ř. s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 6. Krajský soud nejprve připomíná, že míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod - byť i vyhovující - obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej. Není naprosto na místě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty či vybíral z reality skutečnosti, které žalobu podporují. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebíral by funkci žalobcova advokáta.(viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010 č. j. 4 As 3/2008-78). 7.  Z obsahu správního spisu soud zjistil, že v březnu 2021 zjistil stavební úřad na pozemku žalobce stavbu pro uskladnění, pořídil fotodokumentaci. Žalobce byl přítomen kontrole, potvrdil, že daný prostor upravil, a měl za to, že tyto úpravy nevyžadují žádné povolení. Bylo zahájeno řízení         o odstranění stavby, žalobce se vyjadřoval, účastnil ústního jednání a ohledání na místě samém. Stavební úřad nechal zpracovat zaměření skutečného stavu. Žalobce nepodal žádost o dodatečné povolení stavby. Stavební úřad rozhodnutím ze dne 27. 6. 2023 nařídil odstranění stavby, kterou popsal jako stavbu pro uskladnění, tvořenou z části dřevěnou a z části kovovou konstrukcí, zastřešenou pultovou střechou. Půdorysné rozměry 9,9 x 2,5 m (zastavěná plocha 24,5 m2), výška v nejvyšším bodě cca 2,3 m. Stavba není spojena se zemí pevným základem. Dešťové vody jsou svedeny volně na terén. Stavba je užívána k uskladnění dřeva, traktoru, sekaček, zahradního nářadí a techniky. Z fotografií ve správním spise soud zjistil, že tato stavba těsně přiléhá k plotu. Stavební úřad v odůvodnění rozhodnutí vysvětlil, proč se jedná o stavbu, a že by by k ní stačil územní souhlas, který zde však není. Stavba nesplňuje odstupovou vzdálenost 2 m od hranice pozemků. Žalobcovo odvolání bylo zamítnuto napadeným rozhodnutím žalovaného ze dne 13. 2. 2024. 8. Krajský soud souhlasí s žalobcem v tom, že předmětná stavba nedosahuje 25 m2 a 5 m výšky, to ostatně vyslovil již stavební úřad v odůvodnění rozhodnutí (str. 3). Tato skutečnost však nebyla důvodem, proč bylo nařízeno odstranění stavby, žalobní námitka se tak míjí s rozhodnutím.  9. Podle § 2 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) je stavební úpravou změna dokončené stavby, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby. Podle § 3 odst. 4 stavebního zákona, údržbou stavby se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost. Krajský soud na základě těchto ustanovení uvádí, že stavební úpravy či udržovací práce se provádějí na již existující stavbě, což ale není žalobcův případ. Žalobce sám v žalobě popsal, že původně na tomto místě pouze skladoval různý materiál a stroje přikryté plachtami a plechy. Žalobní námitka, že jde o stavební úpravy a udržovací práce, není důvodná. 10. K žalobcově tvrzení, že úpravy jsou výlučně na jeho pozemku, krajský soud připomíná ze správního spisu, že stavební úřad nechal zpracovat zaměření skutečného umístění stavby úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem, z čehož vyplynulo, že žalobcova stavba zasahuje i na sousední pozemek. S tím žalobce nesouhlasil, předložil stavebnímu úřadu 2 zaměření, s nimiž se správní orgán vypořádal velmi podrobně a konkrétně v odůvodnění rozhodnutí o odstranění stavby. Krajský soud souhlasí se závěry stavebního úřadu (podklady předložené žalobcem se týkaly zaměření jiných staveb a nijak nepodpořily žalobcovo tvrzení, že by nynější zaměření skutečného umístění stavby pro uskladnění bylo provedeno chybně) a dodává, že žalobce na odůvodnění rozhodnutí stavebního úřadu reagoval pouze zcela obecným odvoláním, které ani na výzvu nedoplnil. Pokud žalobce hodlal nyní v řízení před soudem prokazovat, že plot vede na hranici pozemků, krajský soud jeho důkazní návrhy zamítl, neboť důvodem rozhodnutí               o odstranění stavby je nedodržení zákonné odstupové vzdálenosti 2 m od hranice pozemku a ze správního řízení jednoznačně vyplývá, že žalobcova stavba přiléhá k plotu. Pokud žalobce            u jednání před soudem uvedl, že plot byl postavený nakřivo, takže ještě 20 cm za ním je žalobcův pozemek, jedná se o opožděnou žalobní námitku, k níž soud nepřihlížel (§ 71 odst. 2, § 72 odst. 1 s. ř. s.), navíc by ani toto tvrzení nebylo postačující z hlediska výše uvedené odstupové vzdálenosti. 11. Pokud žalobce u jednání před soudem žádal, aby se bralo v úvahu i jeho odvolání v řízení            o pokutě, jedná se také opožděnou žalobní námitku, k níž soud nepřihlížel, navíc o námitku zcela obecnou, takže soud k ní pouze uvádí, že řízení o pokutě je řízením odlišným od řízení                 o odstranění stavby a soud nemá důvod k tomu, aby se při přezkoumávání rozhodnutí                 o odstranění stavby sám zabýval řízením o pokutě.  12. S ohledem na výše uvedené soud žalobu zamítl jako nedůvodnou v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s. 13. Procesně úspěšný žalovaný (§ 60 odst. 1 s. ř. s.) nepožadoval žádné náklady soudního řízení. 14. Výrok o náhradě nákladů řízení osob zúčastněných je odůvodněn § 60 odst. 5 s. ř. s.     Poučení:   Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.      Ostrava 9. dubna 2025   JUDr. Monika Javorová předsedkyně senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje