č. j. 22 A 25/2024 - 35           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY  Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., ve věci   žalobce: V. S.                         zastoupená advokátem JUDr. Radkem Bechyně                         sídlem Legerova 148, 280 02  Kolín proti žalovanému:     Krajský úřad Moravskoslezského kraje                         sídlem 28. října 2771/117, 702 00  Ostrava   o žalobě na přezkum rozhodnutí žalované ze dne 4. 4. 2024 č. j. MSK 27877/2024, ve věci záznamu bodů v registru řidičů   takto:   I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   1. Podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 4. 2024 č. j. MSK 27877/2024, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Ostravy ze dne 4. 1. 2024 č. j. SMO/007879/24/DSČ/Šče-BS, jímž byly zamítnuty námitky žalobce proti provedeným záznamům bodů v bodovém hodnocení řidiče.         2. V podané žalobě žalobce vymezil tyto žalobní body:   1)      Žalovaný zcela ignoroval rozhodování jiných odvolacích správních orgánů ve věcech shodných a významně tak narušil právní jistotu účastníka řízení. Odvolací orgán zcela ignoroval předložené důkazy a návrhy. Žalobce předložil rozhodnutí různých správních orgánů ve shodných věcech, z nichž vyplývá, jakým způsobem se správní orgány zabývaly kvalitou a formální správností jednotlivých rozhodnutí v blokových řízeních a zároveň tím, že jednotlivá rozhodnutí v blokových řízeních označily za nezpůsobilá provedení záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče (např. č. j. HLUC/00590/2020/OD/Vo ze dne 6. 1. 2020, č. j. MUCE 20786/2019 So, č. j. KUJCK-24343/2020 ze dne 13. 2. 2020, č. j. ŘP/741/19-16/Ka). Žalobce se domnívá, že zásada legitimního očekávání by se v případě orgánů veřejné moci, jakými jsou krajské úřady, měla promítnout do posuzování shodných či obdobných věcí, jakožto ustálená nebo alespoň obdobná praxe. Pokud jeden správní orgán rozhoduje popsaným způsobem, není přiléhavé, aby totožný správní orgán pouze v jiné místní působnosti rozhodoval zcela odlišně. 2)      Ačkoliv žalobce namítal ve svém odvolání nezpůsobilost jednotlivých podkladů pro záznam bodů, žalovaný uvedl, že tyto posuzovat nemůže, byť praxe popsána v předchozím žalobním bodě vypovídá jinak. Jediné důkazy, které žalovaný posuzuje, jsou oznámení od věcně příslušných oddělení policie, která však nemohou být dostatečným důkazem, neboť musí být vždy porovnána s rozhodnutími, jichž se týkají, aby mohla být vyloučena možná chyba lidského faktoru či možná zvůle orgánu veřejné moci. Žalobce poukázal na rozhodnutí v blokových řízeních série HG/2014, č. bloku G 1498901 a série GF/2013, č. bloku F 0832677 a uvedl, že podle rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“) tyto nesplňují dostatečnou individualizaci skutku pro rozhodnutí, a dále na rozhodnutí v blokovém řízení série FC/2013 č. bloku C 1404971, z něhož je zřejmé, že byly dodrženy veškeré zákonem stanovené požadavky. Z rozhodnutí by měly být patrny údaje o osobě přestupce, místu spáchání přestupku a době spáchání, mělo by být zcela jasné, čeho se přestupce dopustil a jakou povinnost stanovenou zákonem svým jednáním porušil. Dle žalobce není správný argument žalovaného, že přestupce svým podpisem dal souhlas s tímto druhem projednání a správností takového rozhodnutí. Žalobce dále uvedl, v jakých případech nepovažuje podklad za způsobilý. Z rozhodnutí musí být naprosto zřejmé, kdy mělo ke spáchání přestupku dojít a kde, aby bylo jisté, že se přestupek stal na pozemní komunikaci či mimo ni. Údaje v rozhodnutí musí být čitelné, srozumitelné a přehledné. Žalovaný se rovněž nezabýval tím, zda je uvedena právní kvalifikace jak u přestupků samotných, tak i u povinností stanovených zákonem. 3)      Dále žalobce konkrétně namítl nedostatky k příkazovým blokům. V příkazovém bloku ze dne 30. 6. 2023 není uvedeno kdy a kde mělo k přestupku dojít, právní kvalifikace je uvedena zkratkovitě, není jednoznačný odkaz na právní kvalifikaci protiprávního jednání, zápis je částečně nečitelný. V příkazovém bloku ze dne 18. 5. 2022 není zapsáno jednoznačné místo spáchání skutku, není patrno, kde přesně mělo být rozhodnutí vydáno. Příkazový blok ze dne 13. 4. 2022 neobsahuje datum spáchání přestupku, které nelze nahradit datem, kdy bylo předmětné rozhodnutí vydáno, tato data se mohou zjevně lišit. Žalobce zpochybnil způsobilost těchto příkazových bloků být podkladem pro záznam bodů do registru řidičů, neboť přestupky nejsou jako konkrétní a individualizované jednání vůbec vymezeny. Není bez důvodných pochybností patrno komu, kdy, kde a za jaký přestupek byla uložena pokuta v blokovém řízení, když tento nedostatek nelze zhojit přípustností strohých a zkratkovitých formulací (rozsudek Nejvyššího správního soudu – dále jen „NSS“ – č. j. 4 As 127/2014-34). 5. Žalovaný ve vyjádření uvedl odkaz na odůvodnění napadeného rozhodnutí, neboť námitky jsou převážně šablonovitého charakteru, bez vazby na konkrétní obsah spisu. Ke třem konkrétně označeným podkladovým rozhodnutím žalovaný zdůraznil, že mají veškeré potřebné náležitosti a jsou čitelné. K otázce zpochybněného data odkázal na rozsudek NSS sp. zn. 5 As 71/2016. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. 6. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas ve lhůtě 2 měsíců po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí žalovaného, tedy v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů. 7. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že správní orgán I. stupně doručil žalobci dne 12. 7. 2023 oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a výzvu k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění. Dne 13. 7. 2023 byly správnímu orgánu I. stupně doručeny námitky, jejichž obsahem je nesouhlas s veškerými provedenými záznamy bodů v registru řidičů. Správní orgán I. stupně opatřil do spisu fotokopie příkazových bloků a rozhodnutí o spáchání přestupku. Dne 11. 9. 2023 bylo právnímu zástupci žalobce doručeno usnesení správního orgánu I. stupně o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, popř. navrhnout jejich doplnění. Návrhem doručeným správnímu orgánu I. stupně dne 25. 9. 2023 žalobce navrhl provedení přezkumného řízení a přerušení řízení. Usnesením ze dne 27. 9. 2023 správní orgán I. stupně návrhu vyhověl a řízení přerušil. Po proběhnuvším přezkumném řízení byl žalobce usnesením ze dne 2. 11. 2023 vyzván k seznámení se s podklady rozhodnutí dle § 36 odst. 1 správního řádu. Žalobce se k podkladům vyjádřil podáním doručeným správnímu orgánu I. stupně dne 21. 11. 2023. Dne 4. 1. 2024 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí, kterým námitky podané žalobcem jako nedůvodné zamítl a provedené záznamy bodů do registru řidičů potvrdil. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce v zákonné lhůtě blanketní odvolání, které bylo na výzvu správního orgánu doplněno. O odvolání žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím. 8. Podle § 92 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), je-li příkazem na místě ukládána pokuta nebo peněžitá záruka za splnění povinnosti, obdrží obviněný příkazový blok. Podpisem příkazového bloku obviněným se příkaz na místě stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Nemůže-li obviněný peněžitou povinnost na místě splnit, vydá se mu příkazový blok na peněžitou povinnost na místě nezaplacenou s poučením o způsobu zaplacení, o lhůtě splatnosti a o následcích nezaplacení. 9. Podle § 92 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky se v příkazovém bloku uvede: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, a název právnické osoby, b) datum narození obviněného nebo identifikační číslo osoby, pokud je obviněným právnická nebo podnikající fyzická osoba, bylo-li jim přiděleno, c) adresa místa trvalého pobytu obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, popřípadě adresa místa hlášeného pobytu cizince, má-li hlášený pobyt na území České republiky, nebo adresa sídla obviněného, je-li právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, nebo adresa místa, kde se nachází jeho nemovitý majetek, nebo adresa místa, kde vykonává svoji činnost v případě, že na území České republiky nemá sídlo nebo je nelze zjistit a má na území České republiky nemovitý majetek nebo zde vykonává svoji činnost, d) podpis obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, e) popis skutku s označením místa, času a způsobu jeho spáchání nebo v případě záruky za splnění povinnosti popis skutkových zjištění, f) právní kvalifikace skutku včetně formy zavinění a ustanovení právního předpisu, na jehož základě je povinnost ukládána, g) výše uložené pokuty nebo záruky za splnění povinnosti, h) označení správního orgánu, i) jméno a příjmení, funkce nebo služební číslo nebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby, j) podpis oprávněné úřední osoby, k) datum a místo vydání příkazového bloku a l) poučení, že podpisem obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, se příkazový blok stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. 11. K jednotlivým žalobním bodům krajský soud po jejich přezkoumání učinil následující závěry: - Žalobce v žalobě tvrdil, že napadené rozhodnutí žalovaného je nezákonné, neboť žalovaný a správní orgán I. stupně vycházeli pouze z oznámení věcně příslušných oddělení policie o spáchání přestupku, a nikoliv z předmětných rozhodnutí. Tato námitka žalobce není důvodná, neboť jak z rozhodnutí správního orgánu I. stupně, tak z napadeného rozhodnutí žalovaného a také z obsahu správního spisu je zřejmé, že správní orgán I. stupně si právě k této námitce žalobce vyžádal předmětné příkazové bloky a rozhodnutí o spáchání přestupku, tudíž nevycházel pouze z příslušného oznámení o spáchání přestupku. Žaloba tak z tohoto důvodu není důvodná. - Nedůvodná je rovněž námitka žalobce, že žalovaný ani správní orgán I. stupně neposuzovali podkladová rozhodnutí z hlediska dostatečné individualizace skutku. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí zabýval tím, zda z předmětných příkazových bloků a rozhodnutí o přestupku vyplývá, že se přestupku dopustil žalobce, zda je popis skutku dostatečně určitý, a to s ohledem na vznesené výtky žalobce, týkající se užitých zkratek, a kdy a kde se přestupku dopustil, a dospěl k závěru, že příkazové bloky a rozhodnutí o přestupku všechny náležitosti správního rozhodnutí mají, neboť jsou v namítaných bodech určité. S tím se krajský soud ztotožňuje.   12. Krajský soud v obecné rovině ve shodě s konstantní a dlouhodobou judikaturou správních soudů (např. rozsudek NSS ze dne 8. 11. 2018, č. j. 5 As 132/2016-34 nebo rozsudek NSS ze dne 17. 1. 2019 č. j. 10 As 28/2018-45) konstatuje, že blokové řízení je zkráceným a velmi zjednodušeným typem správního řízení, jehož podstata je postavena na procesní ekonomii řízení a spočívá v rychlém, neformálním projednání a vyřízení přestupku přímo na místě po jeho zjištění. V praxi správní orgán zpravidla ve velmi krátkém čase projedná pachatelův přestupek a uloží mu za něj přiměřenou sankci, pokud s tím pachatel přestupku souhlasí. Do značné míry tak splývá řízení s jeho výsledkem – uložením pokuty za pomoci bloku. Pokutového bloku je využíváno typicky při projednávání přestupků z oblasti dopravy a provozu na pozemních komunikacích, jako tomu bylo i v tomto případě. Vymezením přestupku na pokutovém bloku vydaném v blokovém řízení podle § 84 a násl. zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, účinného do 30. 6. 2017, se zabýval Nejvyšší správní soud opakovaně, zejména v rozsudku citovaném žalobcem ze dne 28. 8. 2014 č. j.  4 As 127/2014-39, s tím, že v řízení o námitkách proti záznamu dvanácti bodů jsou formální a obsahové nedostatky pokutových bloků relevantními námitkami pouze do té míry, dokud jsou schopny zpochybnit způsobilost jednotlivých podkladů pro záznam, což je nutné posuzovat v každém konkrétním případě.   13. Krajský soud zdůrazňuje, že tato judikatura je nadále použitelná i pro příkazní řízení podle § 90 a násl. zákona o odpovědnosti za přestupky, účinného od 1. 7. 2017. Žalobcem vznesené námitky však tomuto testu neodpovídají a žalovaný se s nimi v tomto smyslu jednoznačně vypořádal.   14. Na blocích, jejichž neurčitost žalobce namítá, je vytýkané jednání popsáno konkrétně takto: -          příkazový blok ze dne 30. 6. 2023 č. bloku 0070673 obsahuje identifikaci přestupce: jméno a příjmení, datum narození, adresu, číslo občanského i řidičského průkazu. K popisu skutku – času, místa, způsobu spáchání je uvedeno: „Ostrava, dne 30. 6. 2023, 15:16 h, ul. Místecká x Halasova, § 4/c zák. č. 361/2000 Sb., rychlost v obci 80/114/110“, v kolonce pokuta uložena za přestupek podle §: „125c/1f3 zák. č. 361/2000 Sb.“, následuje označení správního orgánu včetně otisku úředního razítka, jména a identifikačního čísla oprávněné úřední osoby, jejího podpisu a podpisu přestupce. -          příkazový blok ze dne 18. 5. 2022 č. bloku K 4052616 obsahuje identifikaci přestupce: jméno a příjmení, datum narození, adresu a číslo občanského i řidičského průkazu. K popisu skutku-času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „08:15 h dne 18. 5. 2022, ul. Cihelní (Corrado) Ostrava, řidič držel za jízdy v ruce hovorové zařízení (mobilní telefon), porušil § 7/1c zák. č. 361/2000 Sb.“ V kolonce 9. je uveden text „V Ost…. Dne 18. 5. 2022“.  Jako forma zavinění je uvedena nedbalost (přeškrtnutím slova „úmysl“), dále je uvedena výše uložené pokuty 300 Kč, označení správního orgánu včetně otisku úředního razítka, identifikační číslo oprávněné úřední osoby, její podpis a podpis přestupce. -          příkazový blok ze dne 13. 4. 2022 č. bloku J 2705052 obsahuje identifikaci přestupce: jméno a příjmení, datum narození, adresu, číslo občanského i řidičského průkazu. K popisu skutku – času, místa, způsobu spáchání je uvedeno: „10:55, Č. Těšín, Ostravská, řidič jel vozidlem Fiat RZ X v obci, kde je povolená max. rychlost 50 km/h, 77 km/h po odečtu, snímek č. 171“. V kolonce pokuta uložena za přestupek podle § je uvedeno „§ 125c/1 f 3zák. č. 361/2000 Sb.“, dále výše uložené pokuty 1 000 Kč, označení správního orgánu včetně otisku úředního razítka, identifikační číslo úřední osoby, její podpis a podpis přestupce.  15. Z příkazového bloku ze dne 30. 6. 2023 vyplývá, že žalobce se vytýkaného jednání, tedy překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené dopravní značkou v obci dopustil, jakým způsobem, kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka “125c/1f3“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 3. zákona o silničním provozu. Co se týká užití zkratek „80/114/110“, jejich dostatečnou určitost a srozumitelnost v kombinaci s příslušnou právní kvalifikací shledal NSS v rozsudku ze dne 28. 8. 2014 č. j. 4 As 127/2014-39, body odůvodnění 19-25. Ze zkratky vyplývá, že první číselný údaj představuje maximální povolenou rychlost stanovenou dopravní značkou 80 km/h, druhý údaj naměřenou rychlost 114 km/h, která je po odečtu odchylky tolerance měření stanovena na 110 km/h (třetí číselný údaj). Co se týče identifikace místa a času spáchání přestupku, je z příkazového bloku bez obtíží seznatelné, v jakém čase a kde došlo k přestupkovému jednání. Celý zápis příkazového bloku je plně čitelný a srozumitelný. Žaloba v této části není důvodná. 16. Z příkazového bloku ze dne 18. 5. 2022 jasně vyplývá, že se žalobce vytýkaného jednání, tedy držení hovorového zařízení za jízdy dopustil, jakým způsobem, kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je srozumitelně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace. Nelze se ztotožnit s žalobní námitkou, že není uvedeno jednoznačné místo spáchání přestupku, když blok obsahuje přesné určení, že k přestupku došlo v Ostravě, na ulici Cihelní, u objektu Corrado. Také námitka, že není zřejmé, kde byl blok vydán, je neopodstatněná, když zkratka „Ostr.“ uvedená v kolonce 9. v kontextu dalších údajů z příkazového bloku jednoznačně určuje, že k vydání bloku došlo v Ostravě. Údaje příkazového bloku jsou podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující. Žaloba v této části také není důvodná. 17. Z příkazového bloku ze dne 13. 4. 2022 zcela jednoznačně vyplývá, jakého vytýkaného jednání se žalobce dopustil, kdy a kde. Pokud žalobce namítá, že v bloku není uvedeno datum spáchání přestupku a tento údaj nelze ztotožňovat s datem vydání příkazového bloku, krajský soud tuto pochybnost nesdílí. Z obecných principů blokového řízení, které soud přiblížil v odst. 12 tohoto rozsudku plyne, že podstatou správního řízení tohoto druhu je rychlost, neformální projednání a vyřízení přestupku přímo na místě ihned po jeho zjištění. Pokud by tomu tak nebylo, nejednalo by se o blokové řízení. Logickou úvahou v kontextu dalších údajů z příkazového bloku lze dovodit, že k přestupkovému jednání došlo dne 13. 4. 2022. Také tento příkazový blok je podkladem způsobilým pro zápis bodů v registru řidičů. 18. Na základě výše uvedeného krajský soud shrnuje, že se ztotožňuje se závěrem žalovaného, že všechny příkazové bloky jsou v popisu skutku popsány srozumitelně, čitelně a splňují požadavek dostatečné individualizace skutku, neboť z kombinace všech uvedených údajů je patrné, jakého konkrétního jednání se žalobce dopustil, kdy a kde se tak stalo. Uvedená rozhodnutí jsou proto způsobilým podkladem pro záznam bodů do registru řidičů a žaloba tak není důvodná. 19. Pokud žalobce v žalobě namítal (žalobní bod 1), že se žalovaný nevypořádal s navrženými důkazy, za něž považuje předložená rozhodnutí jiných správních orgánů ve věcech přestupců odlišných od žalobce (viz přílohy žalobce), má krajský soud obsahem správního spisu za prokázané, že žalobce takové důkazní návrhy v odvolání neučinil, pouze v textu odvolání z předmětných rozhodnutí obsáhle citoval nepřiměřeně dlouhé pasáže, aniž by však přitom uvedl, v čem spatřuje podobnost s žalobcovými případy a jaký je konkrétní důvod legitimního očekávání rozhodnutí v žalobcův prospěch. S ohledem na zvolenou formu obsahu odvolání nemohl žalobce bez dalšího očekávat, že správní orgán bude vyhledávat nosné paralely obsáhlých citací s žalobcovými příkazovými bloky. Takové tvrzení bylo plně v dispozici žalobce. Krajský soud toliko v obecné rovině odpovídající obecnému odvolacímu i žalobnímu tvrzení konstatuje, že má obsahem odvolání za prokázané, že skutkové okolnosti plynoucí z žalobcem citovaných rozhodnutí jiných správních orgánů na žalobcův případ nedopadají, neboť nevykazují žádné shodné znaky s posuzovanými příkazovými bloky, naopak se od nich v mnohých podstatných údajích zásadně liší. Tento žalobní bod krajský soud rovněž neshledal důvodným. 20. Dále krajský soud doplňuje k žalobnímu tvrzení uvedenému na str. 3 žaloby s odkazem na bloky série HG/2014 číslo bloku G 1498901 a série GF/2013 číslo bloku F 0832677 vydané v blokových řízeních subjektu odlišnému od žalobce, které měly být blíže nespecifikovaným rozsudkem NSS shledány nedostatečnými k individualizaci skutku, že tento žalobcův příměr považuje za nepřípadný, neboť označené bloky nevykazují žádné shodné znaky s posuzovanými bloky vydanými v blokových řízeních žalobci, a proto nelze dospět k závěru, že rozhodnutí žalovaného je v rozporu s ustálenou judikaturou ve shodných věcech. 21. Vzhledem k tomu, že žaloba není důvodná, krajský soud ji v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. Ve věci bylo rozhodnuto bez jednání v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s. 22. V řízení byl plně procesně úspěšný žalovaný, kterému v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení; plně procesně neúspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo. Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu žalovanému žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti v soudním řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.     Poučení:   Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.   Ostrava 20. března 2025   JUDr. Monika Javorová  předsedkyně senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje