č. j. 25 A 51/2023-36     ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY       Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve věci     žalobce:  R. B.    zastoupený advokátem JUDr. Radkem Bechyně    sídlem Legerova 148, 280 02  Kolín   proti žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18  Ostrava   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 8. 2023, č. j. MSK 96137/2023, ve věci provedení záznamu bodů v registru řidičů,       takto:   I. Žaloba se zamítá. II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.           Odůvodnění:   1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 21. 9. 2023 žalobce brojil proti rozhodnutí žalovaného č. j. MSK 96137/2023 ze dne 14. 8. 2023 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo k odvolání žalobce změněno v datu jeho narození a ve zbytku potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Kravaře č. j. MUKR 9078/2023 ze dne 2. 6. 2023 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů podle § 123f odst. 3 z. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 2. Žalobce v žalobě namítal nerespektování ustálené praxe při posouzení žalobcova odvolání a nezpůsobilost příkazových bloků být podkladem pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Konkrétně pak příkazovému bloku ze dne 7. 3. 2023 vyčítal uvedení zavinění ve formě úmyslu, kdy tento není v rozhodnutí jakkoli prokazován; příkazovému bloku ze dne 14. 6. 2022 vyčítal nepřezkoumatelné uvedení místa spáchání přestupkového jednání, neboť v něm absentuje název obce, kde ke spáchání přestupku mělo dojít. Obecně pak namítal nekonkrétnost a nedostatečnou individualizaci přestupkových jednání. 3. Žalovaný ve svém vyjádření odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. K bloku ze dne 7. 3. 2023 uvedl, že zákonnost příkazového bloku (včetně formy zavinění) se v řízení o námitkách nezkoumá, navíc forma zavinění nemá vliv na počet zaznamenaných bodů za daný přestupek. K bloku ze dne 14. 6. 2022 uvedl, že místo spáchání přestupku je popsáno určitě názvem obce a ulice (Olomouc, Divišova 56). 4. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). Ve věci rozhodl soud bez jednání v souladu s § 51 s. ř. s. 5. K žalobním námitkám soud souhrnně zdůrazňuje, že se jedná o námitky vznesené již v odvolacím řízení a tam vypořádané, přičemž žaloba na jejich vypořádání nereaguje.  Konstantní judikatura správních soudů dovodila, že opakování odvolacích námitek nemůže nahradit vlastní žalobní argumentaci, protože až ta je předmětem soudního přezkumu (např. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 8 Afs 55/2005-74 ze dne 22. 1. 2007, č. j. 8 Afs 98/2007-73 ze dne 29. 2. 2008 a č. j. 7 Afs 161/2018-28 ze dne 9. 7. 2019, bod 13). Soud proto v prvé řadě odkazuje na obsah napadeného rozhodnutí, s nímž se ztotožňuje. 6. K obecné námitce žalobce, že žalovaný nerespektoval rozhodování jiných odvolacích správních orgánů ve shodných věcech, čímž měl narušit právní jistotu, soud konstatuje, že žalobce sice označuje rozhodnutí, která mají být s napadeným rozhodnutím v rozporu, neuvádí však, jaké konkrétní legitimní očekávání mu z nich vzešlo a jak bylo porušeno. Podkladovými bloky se správní orgány v těch i oněch případech zabývaly. Námitku tedy shledal soud nedůvodnou. Rovněž toliko obecně je možné se vyjádřit k obecné žalobcově námitce stran nerespektování odvolacích důvodů a nezabývání se důkazními prostředky ve spise, kdy soud shledal, že žalovaný se s odvolacími důvody dostatečně vypořádal a při tomto vypořádávání se rovněž podrobně zabýval důkazními prostředky ve spise, tedy zejména předmětnými pokutovými bloky. Rovněž tato žalobní námitka je tedy nedůvodná. 7. K žalobním námitkám napadajícím kvalitu obsahu jednotlivých pokutových bloků soud zdůrazňuje, že nikoli každá vada příkazového bloku vede k jeho nezpůsobilosti stát se podkladem pro zápis bodů. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 As 20/2019-42 ze dne 31. 7. 2020, „formálními nedostatky způsobujícími nepoužitelnost podkladů jsou základní nedostatky náležitostí pokutových bloků. Tyto náležitosti představují především osoba přestupce, popis jednání, jímž byla naplněna skutková podstata přestupku, a datum nabytí právní moci rozhodnutí (v případě pokutového bloku datum jeho vydání), neboť na jejich základě lze dle § 123b zákona o silničním provozu a zmiňované přílohy k tomuto zákonu určit, komu se má v registru vyznačit kolik bodů a od kterého dne.“ Například tedy právní kvalifikace jednání takovou základní náležitostí není, neboť body se zapisují na základě popisu jednání, nikoli na základě jeho právní kvalifikace na příkazovém bloku. V rozsudku č. j. 7 As 94/2012-20 ze dne 9. 4. 2012 Nejvyšší správní soud k obsahovým náležitostem bloku uvedl, že „při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena. (…) Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění.“ Soud se tedy při svém přezkumu předmětných příkazových bodů zaměřil na to, jestli jsou tyto pravomocné a jestli z nich lze jednoznačně a určitě poznat, kdy se pravomocnými staly a jakého jednání, kdy a kde, se žalobce dopustil. 8. Pokud se týče dvou napadených bloků, tyto dle názoru soudu způsobilými podklady jsou, přičemž pokud se týček námitek, které žalobce vznesl, soud při jejich vypořádání zcela odkazuje na napadené rozhodnutí a obsah vyjádření k žalobě, jak je zrekapitulován v odst. 3 tohoto rozsudku. 9. Žádná ze žalobních námitek tedy nebyla shledána důvodnou, a soud žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 10. Výrok o nákladech řízení účastníků je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s., kdy procesně úspěšnému žalovanému v tomto řízení nevznikly žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti.     Poučení:   Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.        V Ostravě dne 22. května 2025       Mgr. Jiří Gottwald předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje