č. j. 62 Az 16/2023 - 90           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Hluštíkem, Ph.D. ve věci   žalobce:  L.  H.                                    státní příslušnost Alžírsko      zastoupený advokátkou JUDr. Irenou Strakovou    sídlem Karlovo nám. 15, 120 00 Praha 2 proti žalovanému:   Ministerstvo vnitra ČR sídlem Nad Štolou 3, 170 34  Praha 7   v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 3. 2023, č. j. OAM-221/LE-VL17-LE31-2023, ve věci mezinárodní ochrany,   takto:     I.  Advokát Mgr. Ing. Petr Křižák, MBA, LL. M. se sídlem Purkyňova 6, Ostrava, se zprošťuje zastupování žalobce v řízení před krajským soudem. II. Rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 21. 3. 2023, č.j. OAM-221/LE-VL17-LE31-2023 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.   II.  Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradě nákladů řízení částku 6 800 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám JUDr. Ireny Strakové, advokátky se sídlem Karlovo nám. 15, 120 00 Praha 2. Odůvodnění: Vymezení věci   1. Žalobce se podanou žalobou ze dne 3. 4. 2023 domáhal přezkoumání shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým byla žalobcova žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o   azylu“). 2. Žalobce má za to, že žalovaný nesprávně vyhodnotil jeho žádost o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou, neshromáždil si dostatek aktuálních a relevantních podkladů pro vydání rozhodnutí, v důsledku čehož nedostatečně zjistil skutkový stav. Doplnil, že má berberskou národnost, vyznává islám, nebyl členem politické strany a nikdy proti němu nebylo vedeno trestní stíhání. V průběhu správního řízení žalobce objasnil, že v Alžírsku jako Berber odmítá nastoupit základní vojenskou službu z důvodu pacifistického přesvědčení. Z důvodu hrozících sankcí za nenastoupení k vojenské službě se obává o svou svobodu a život. 3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout a uvedl, že popírá oprávněnost žalobních námitek. Žalovaný připomněl judikaturní závěry, že ve smyslu § 16 odst. 2 zákona o azylu označení určité země za bezpečnou zemi původu v podstatě zvyšuje důkazní břemeno na straně žadatelů o mezinárodní ochranu; bylo proto na žalobci, aby doložil a prokázal, že v jeho případě domněnka bezpečné země původu neplatí.  Posouzení věci krajským soudem 4. Krajský soud připomíná, že ve věci již rozhodl, a to rozsudkem ze dne 31. 1. 2024, č.j. 62 Az 16/2023–58, kterým žalobu zamítl. Tento rozsudek byl ke kasační stížnosti žalobce zrušen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 9. 2024, č.j. 8 Azs 57/2024-39. V citovaném rozsudku NSS vyslovil mj. následující závěry, jimiž je krajský soud při svém rozhodování vázán, zejména uvedl, že: -krajský soud v dalším řízení posoudí hodnocení Alžírska jako bezpečné země původu z hlediska kritérií, která plynou z procedurální směrnice a která vyložil NSS v rozsudku č.j. 10 Azs 161/2022-56 a své závěry přezkoumatelným způsobem odůvodní - krajský soud přezkoumatelně odůvodní, proč je nedůvodné tvrzení žalobce o jeho pacifistickém přesvědčení, které souvisí s národností Amazigh a je důvodem proč odmítá vojenskou službu -krajský soud nereagoval na námitku žalobce, že se žalovaný vůbec nezabýval národností žalobce a  tímto směrem nevedl pohovor.     5. Ještě před vypořádáním věci soud zdůrazňuje, že žalobce brojil proti předchozímu rozsudku krajského soudu kasační stížností, kterou v jeho zastoupení podala advokátka JUDr. Irena Straková na základě plné moci udělené žalobcem ze dne 2. 2. 2024. Současně v zastoupení žalobce brojil kasační stížností také žalobci ustanovený zástupce v řízení před krajským soudem, advokát Mgr. Ing. Petr Křížák, MBA, LL.M.. Nejvyšší správní soud na tuto situaci reagoval usnesením ze dne 27. 3. 2024, kterým Mgr. Křížáka zprostil zastupování žalobce v řízení o kasační stížnosti; vycházel z toho, že ustanovený zástupce zastupuje žalobce i v řízení o kasační stížnosti ve smyslu § 35 odst. 10 s. ř. s., zároveň však předloženou plnou moc žalobce vyhodnotil jako vůli stěžovatele být zastupován již jiným advokátem. 6. Po vrácení věci krajskému soudu byl soud nucen řešit shodnou otázku, neboť Mgr. Křížák byl Nejvyšším správním soudem zproštěn pouze zastupování v řízení o kasační stížnosti; jinými slovy, uvedené zproštění nemělo vliv na trvání zastoupení tímto advokátem v řízení před krajským soudem. Krajský soud tedy učinil dotaz na JUDr. Strakovou, zda s ohledem na plnou moc předloženou žalobcem v řízení před Nejvyšším správním soudem zastupuje dále žalobce i v řízení před krajským soudem. Zmocněná zástupkyně sdělila, že žalobce na základě plné moci zastupuje také v řízení před krajským soudem. 7. Krajský soud proto s ohledem na uvedené zprostil výrokem I. tohoto rozsudku Mgr. Křížáka zastupování žalobce v řízení před krajským soudem, neboť shodně s NSS vyhodnotil plnou moc udělenou žalobcem JUDr. Strakové jako projev vůle být v řízení zastoupen jiným advokátem. 8. Krajský soud následně přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž byl vázán právním názorem vysloveným v kasačním rozsudku ve smyslu § 110 odst. 4 s. ř. s., a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Ve věci rozhodl soud bez jednání z důvodů uvedený v § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. 9. Krajský soud ve stručnosti zrekapituluje průběh řízení o udělení mezinárodní ochrany: žalobce požádal o udělení mezinárodní ochrany dne 6. 3. 2023, učinil tak poté, co byl rozhodnutím Policie ČR ze dne 2. 3. 2023 zajištěn za účelem správního vyhoštění, když byl žalobce dne 1. 3. 2023 kontrolován hlídkou Policie ČR a bylo zjištěno, že nemá na území ČR oprávnění k pobytu.  Při poskytnutí údajů ke své žádosti uvedl, že není členem žádné politické strany ani hnutí. Popsal svou nelegální cestu do Evropy s tím, že má namířeno do Francie. O mezinárodní ochranu požádal, protože nechce jít v Alžírsku na rok a půl na vojnu, ve vlasti je špatná životní úroveň a není tam práce. Ve městě Oran je rasismus a pro Berbery tam není dost práce. V pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany následně doplnil, že o azyl požádal čtvrtý den po zadržení, rozhodl se požádat o azyl, jelikož byl zde zadržen. Ve vlasti nikdy neměl problémy se státními orgány. 10. Ve správním spise jsou založeny informace o zemi původu, konkrétně se jedná o Informaci OAMP: Hodnocení Alžírska jako bezpečné země původu ze dne 27. 10. 2022 a dále Informace MZV ČR ze dne 5. 10. 2022 o situaci neúspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu po návratu do Alžírska. Dne 21. 3. 2023 rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím, v němž konstatoval, že v průběhu řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem žádosti žalobce je neochota žalobce absolvovat základní vojenskou službu, špatná ekonomická situace v Alžírsku, nedostatek práce a diskriminace Berberů. Předně žalovaný zdůraznil, že ČR považuje podle vyhl. č. 328/2015 Sb., Alžírsko za bezpečnou zemi původu, v Alžírsku obecně nedochází k pronásledování, mučení nebo nelidskému či ponižujícímu zacházení. Žalovaný rovněž připomněl okolnosti zadržení a zajištění žalobce a uvedl, že žádost o udělení mezinárodní ochrany byla podána účelově. 11. Krajský soud, vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu, především znovu zhodnotil, zda hodnocení Alžírska jako bezpečné země původu provedené žalovaným na základě podkladů obsažených ve správním spise, obstojí z hlediska kritérií, která plynou z procedurální směrnice a která vyložil NSS v rozsudku č.j. 10 Azs 161/2022-56. 12. Podle § 16 odst. 2 zákona o azylu, jako zjevně nedůvodná se zamítne i žádost o udělení mezinárodní ochrany, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochrany přichází ze státu, který Česká republika považuje za bezpečnou zemi původu, neprokáže-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany, že v jeho případě tento stát za takovou zemi považovat nelze. 13. Podle § 2 odst. 1 písm. k) zákona o azylu se pro účely tohoto zákona rozumí bezpečnou zemí původu stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště, -          ve kterém obecně a soustavně nedochází k pronásledování, mučení nebo nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestům a k hrozbě z důvodu svévolného násilí v případě mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, -          který jeho občané nebo osoby bez státního občanství neopouštějí z důvodů uvedených v § 12 nebo 14a, -          který ratifikoval a dodržuje mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, včetně norem týkajících se účinných opravných prostředků, a -          který umožňuje činnost právnickým osobám, které dohlížejí nad stavem dodržování lidských práv. 14. Podle § 86 odst. 4 zákona o azylu, ministerstvo vyhláškou stanoví seznam bezpečných zemí původu, bezpečných třetích zemí a evropských bezpečných třetích zemí. Seznamy zemí stanovené vyhláškou ministerstvo přezkoumá nejméně jedenkrát v kalendářním roce. Podle § 2 vyhlášky č. 328/2015 Sb., Česká republika považuje Alžírsko za bezpečnou zemi původu. 15. Krajský soud se nově zabýval zhodnocením obsahu informací o zemi původu žalobce z hlediska kritérií, která plynou z procedurální směrnice a která vyložil NSS v rozsudku č.j. 10 Azs 161/2022-56, v němž  NSS zdůraznil, že: „ministerstvo vnitra může zamítnout žádost o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 2 zákona o azylu, pokud dodrželo požadavky na pravidelnost přezkumu statusu bezpečné země původu podle čl. 37 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany ve spojení s § 86 odst. 4 citovaného zákona. Ministerstvo tedy musí přezkoumat bezpečnost země alespoň jednou za kalendářní rok. Ministerstvo vnitra může zamítnout žádost o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 2 zákona o azylu, pokud dodrželo požadavky na pravidelnost přezkumu statusu bezpečné země původu podle čl. 37 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany. Podle čl. 37 odst. 3 směrnice se hodnocení bezpečnosti země původu zakládá mj. na informacích z jiných členských států, od Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Rady Evropy. Z těchto zdrojů musí ministerstvo při hodnocení bezpečnosti země pravidelně vycházet. Pokud z nich naopak plynou poznatky o tom, že konkrétní země není nebo nemusí být bezpečná, musí ministerstvo případné označení země původu za bezpečnou důkladně vysvětlit. Ministerstvo vnitra může zamítnout žádost o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 2 zákona o azylu, pouze pokud informace o zemi zařazené na seznam bezpečných zemí původu, které jsou součástí správního spisu, dokládají, že tato země skutečně splňuje podmínky podle přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany a podle § 2 odst. 1 písm. k) citovaného zákona.“ 16. Ze správního spisu vyplývá, že žalovaný při posouzení Alžírska jako bezpečné země původu vycházel ze dvou dokumentů, a to Alžírsko Informace MZV ČR, č.j. 122530/2022-LPTP ze dne 5. 10. 2022, Situace neúspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu po návratu do vlasti a Alžírsko, Hodnocení Alžírska jako bezpečné země původu ze dne 27. 10. 2022.  Napadené rozhodnutí, které bylo vydáno dne 21.3.2023, tedy vycházelo z aktuálně přezkoumaných informací o Alžírsku a jeho zařazení na seznam bezpečných zemí původu. 17. Krajský soud se dále zabýval zdroji, z nichž citované dokumenty vycházely. Jediným zdrojem dokumentu ze dne 5. 10. 2022 je zastupitelský úřad ČR v Alžíru. V dokumentu Hodnocení Alžírska jako bezpečné země původu ze dne 27. 10. 2022  jsou jako zdroje uvedeny Amnesty International, Tresty smrti a popravy v roce 2021; Evropská komise, Evropská politika sousedství – Alžírsko; Evropská migrační síť, Bezpečné země původu; Evropská unie, Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, Koncept „bezpečné země původu“ v zemích EU; Freedom House, Svoboda ve světě 2022 – Alžírsko; Human Rights Watch, Alžírsko, Hromadné odsouzení za homosexualitu; MV Velké Británie, Alžírsko, Sexuální orientace a genderová identita; MZV USA, Zpráva o dodržování lidských práv v roce 2021 – Alžírsko. Dokument, na jehož základě žalovaný vyhodnotil Alžírsko jako bezpečnou zemi původu, tedy vychází ze zdrojů relevantních podle čl. 37 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany. Při hodnocení obsahu dokumentu však krajský soud dospěl k závěru, že obsah dokumentu je velice stručný (4 strany) a především neobsahuje žádné relevantní informace o vztahu Arabů a Berberů. Dokument obsahuje pouze informaci, že „Alžírsko učinilo progresivní legislativní kroky, např. rozšíření práv berberského obyvatelstva“, nicméně současně obsahuje i informaci, že „Alžírsko garantovalo v ústavě řadu základních lidských práv a svobod, problém lze spatřovat v jejich praktickém uplatňování, problém představuje časté nedodržování lidských práv v trestním řízení a při výkonu trestu odnětí svobody“ a v poznámce č. 17 : „v roce 2019 byly legislativně nekonformním způsobem posíleny pravomoci vojenské justice, která má oprávnění vést stíhání i mimo vojenskou sféru“. 18. Vzhledem k tomu, že žalobce svou žádost o mezinárodní ochranu odůvodnil svou příslušností k národnosti Amazigh, když jako Berber odmítá nastoupit základní vojenskou službu z důvodu pacifistického přesvědčení a z důvodu hrozících sankcí za nenastoupení k vojenské službě se obává o svou svobodu a život, dospěl krajský soud k závěru, že vzhledem k berberské národnosti žalobce není závěr o Alžírsku jako bezpečné zemi původu založený na výše citovaných dokumentech dostačující a zejména není v souladu s požadavky kladenými zákonem o azylu a unijním právem. Hodnocený dokument neobsahuje konkrétní informaci o tom, jak byla posílena práva berberského obyvatelstva, informace naopak svědčí spíše o riziku pro žalobce, související s jím tvrzenou možností uvěznění za nenastoupení k vojenské službě.  19. Na základě výše uvedeného dospěl krajský soud k závěru o důvodnosti námitky, že žalovaný neshromáždil dostatek aktuálních a relevantních podkladů pro vydání rozhodnutí, v důsledku čehož nedostatečně zjistil skutkový stav, a proto napadené rozhodnutí zrušil. V dalším řízení se bude žalovaný zabývat národností žalobce; v této souvislosti zajistí relevantní informace o situaci národnosti Amazigh v Alžírsku, včetně informací o tvrzeném pacifistickém přesvědčení národnosti Amazigh. Na základě těchto informací pak rozhodne o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany. 20. Jelikož krajský soud zrušil napadené rozhodnutí na základě závěru, že informace o Alžírsku jako bezpečné zemi původu žalobce z hlediska kritérií, která plynou z procedurální směrnice a která vyložil NSS v rozsudku č.j. 10 Azs 161/2022-56, neobstojí, nezabýval se již dalšími požadavky, které uvedl NSS ve zrušujícím rozsudku ze dne 16. 9. 2024, č.j. 8 Azs 57/2024-39. Závěr a náklady řízení    21. Na podkladě výše uvedených skutečností krajský soud napadené rozhodnutí zrušil podle § 78 odst. 1, 4 s. ř. s. z důvodů podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. a věc vrátil věci žalovanému k dalšímu řízení. V dalším řízení je žalovaný podle § 78 odst. 5 s. ř. s. vázán právním názorem krajského soudu. Bude na žalovaném, aby se opětovně zabýval žalobcovou žádostí a s přihlédnutím k národnosti žalobce a jeho azylovému příběhu. V této souvislosti zajistí relevantní informace o situaci národnosti Amazigh v Alžírsku, včetně informací o tvrzeném pacifistickém přesvědčení národnosti Amazigh. 22. O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovaným bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobce byl v řízení procesně úspěšný a vzniklo mu tak vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobce tvoří:           Náklady právního zastoupení advokátem         - odměna advokáta za zastupování v řízení ve výši 3 100 Kč / úkon při těchto úkonech právní služby:       § 7, § 9 odst. 4 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění do 31. 12. 2024       1) příprava a převzetí věci       2)     sepis kasační stížnosti     6200 Kč   -         paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč / úkon při shora uvedených úkonech právní pomoci       § 13 odst. 4 V vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění do 31. 12. 2024             600 Kč -               Celkem          6 800 Kč Soud uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení uvedenou částku, a to podle         § 64 s. ř. s. ve spojení s § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších změn a doplnění k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval. Vzhledem k odlišné úpravě s. ř. s. a o. s. ř., týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 54 odst. 5               s. ř. s., § 159, § 160 odst. 1 o. s. ř.), uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.   Poučení:   Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu. Nepřípustná je taková kasační stížnost, na niž dopadají výluky z přípustnosti stanovené v § 104 s. ř. s.   Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.       Ostrava 30. ledna 2025   JUDr. Petr Hluštík, Ph. D. samosoudce           Shodu s prvopisem potvrzuje I.Ch.