č. j. 62Az 20/2025 - 48 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Hluštíkem, Ph.D. ve věci   žalobce:  V. D. H. státní příslušnost Vietnamská socialistická republika hlášený pobyt ZZC Vyšní Lhoty, Vyšní Lhoty 234, 739 51 Vyšní Lhoty    zastoupen advokátem Mgr. Markem Sedlákem    sídlem Moravské nám. 13, 602 00  Brno proti žalovanému:   Ministerstvo vnitra ČR sídlem Nad Štolou 3, 170 34  Praha 7   v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 6. 2025, č. j. OAM-581/BA-BA01-HA06-2025, ve věci mezinárodní ochrany,   takto:   I. Žaloba se zamítá.   II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění:   Vymezení věci   1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 11. 7. 2025 domáhal přezkoumání shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým byla jeho žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“). 2. Žalobce má za to, že byl v předcházejícím řízení zkrácen na svých právech, když žalovaný podle žalobce nedostál své povinnosti vyplývající ze zásady materiální pravdy, když nedostatečně zjistil skutkový stav a nesprávně posoudil žalobcovu situaci. Žalobce uprchl z Vietnamu, aby si na jiném pracovním trhu mohl najít práci, z vydělaných peněz splatit dluhy a zabezpečit rodinu. Zbaví se tak výhružek věřitelů, kteří na něj čekají ve Vietnamu. Bez peněz se nemůže vrátit do Vietnamu, neboť by se jistě dostal do konfliktu s jeho věřiteli. 3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout a uvedl, že popírá oprávněnost žalobních námitek. Žalovaný odkázal na obsah správního spisu, zejména pohovor k podané žádosti žalobcem. Sám žalobce uvedl, že z Vietnamu vycestoval za prací. Zjištění z obsahu správních spisů 4. Ze správních spisů soud zjistil, že žalobce požádal dne 19. 5. 2025 v Zařízení pro zajištění cizinců Balková o udělení mezinárodní ochrany. 5. Při podání žádosti žalobce uvedl, že v květnu 2017 letecky vycestoval na Ukrajinu, kde pobýval do konce roku 2022, poté vycestoval do Polska, kde se zdržoval do října 2023, následně jel do Maďarska, kde byl do dubna 2024 a poté odcestoval do ČR, zde pobýval do prosince 2024, následně pobýval do dubna 2025 v Německu a poté přijel zpět do ČR. Jako důvod žádosti uvedl, že chce v ČR zůstat a vydělat si tu peníze, když na cestu na Ukrajinu si půjčil hodně peněz. Ve vlasti neměl problémy s bezpečnostními orgány, o mezinárodní ochranu požádal, protože jej zadržela policie a chce tady zůstat a vydělat peníze. 6. Ve správním spise jsou založeny informace o zemi původu, konkrétně se jedná o Informaci OAMP: Bezpečnostní a politická situace ve Vietnamu ze dne 23. 5. 2025. 7. Následně dne 24. 6. 2025 rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím. Správní orgán uzavřel, že v průběhu řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem žádosti žalobce jsou ekonomické důvody, když žalobce potvrdil, že z Vietnamu odcestoval za prací. Posouzení věci krajským soudem 8. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)] napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Ve věci soud rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 51 s. ř. s.  9. Krajský soud především dospěl k závěru, že žalovaný zjistil skutkový stav v potřebném rozsahu a obstaral si dostatek informací potřebných k vydání rozhodnutí. Shromážděné informace ohledně situaci ve Vietnamu soud považuje za zcela dostatečné a přiměřeně aktuální k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí. 10. Podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona o azylu, žádost o udělení mezinárodní ochrany se zamítne jako zjevně nedůvodná, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochrany neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a, a zároveň uvádí pouze ekonomické důvody. 11. Pro rozhodnutí v dané věci je podstatné vyhodnocení obsahu žádosti o udělení mezinárodní ochrany ze strany žalobce. Krajský soud se zcela ztotožňuje s posouzením věci žalovaným. Ze správního spisu je zřejmé, že žalobce sám jako jediný důvod opuštění vlasti uvedl, že odjel za prací a že nyní chce v ČR pracovat a uhradit své dluhy. Zároveň neuvedl žádnou skutečnost, která by byť náznakem mohla svědčit o pronásledování žalobce ve vlasti. 12. Za této situace žalovaný správně aplikoval § 16 odst. 1 písm. a) zákona o azylu a žalobcovu žádost zamítl jako zjevně nedůvodnou. 13. Pokud se jedná o žalobcovy žalobní námitky, je třeba shrnout, že tyto jsou pouze obecného charakteru a žalobce nikterak nespecifikuje, v jakém ohledu měl žalovaný nedostatečně zjistit skutkový stav, jenž měl mít vliv na posouzení žalobcovy žádosti. V této souvislosti krajský soud připomíná, že „Míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod – byť i vyhovující - obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej. Není naprosto na místě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty či vybíral z reality skutečnosti, které žalobu podporují. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebíral by funkci žalobcova advokáta.“, viz rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78. 14. Žalobcem obecně formulované žalobní námitky lze tedy vypořádat tak, že žalovaný se nedopustil žádných pochybení v průběhu řízení, dostatečně zjistil skutkový stav a na zjištěné skutečnosti přiléhavě aplikoval právní předpis. Žádostí žalobce se zabýval žalovaný přiměřeně azylovým tvrzením žalobce a nepostupoval formalisticky či paušálně. 15. Pokud se jedná o tvrzení žalobce, že má strach z pronásledování ze strany věřitelů a že mu policejní orgány neposkytnou potřebnou pomoc, bylo na žalobci, aby tyto skutečnosti sdělil již v průběhu řízení o udělení mezinárodní ochrany tak, aby na ně mohl žalovaný reagovat. Nadto, i uvedená tvrzení jsou pouze obecného charakteru a žalobce ani netvrdí stran svých obav bližší a podrobnější skutečnosti. Závěr a náklady řízení    16. Jelikož soud žalobní námitky důvodnými neshledal, žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7   s. ř. s. zamítl. 17. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovanému nad rámec jeho úřední činnosti žádné náklady nevznikly. Soud tedy výrokem II. tohoto rozsudku žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.   Poučení:   Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.    Ostrava 28. listopadu 2025   JUDr. Petr Hluštík, Ph. D. samosoudce       Shodu s prvopisem potvrzuje J.V.