č. j. 65 A 88/2024-105       ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Jantoše a soudkyň Mgr. Barbory Berkové a JUDr. Markéty Fialové ve věci žalobkyně: G. a. s., IČO X   sídlem Š. 656/6, X O.   zastoupená advokátkou JUDr. Ladislavou Palatinovou   sídlem Tovačovského 2784/24, 767 01 Kroměříž proti žalovanému: Policejní prezidium České republiky sídlem Strojnická 27, 170 89 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 10. 2024, č. j. X, ve věci přestupku, takto:    I.  Žaloba se zamítá. II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje (dále jen „krajské ředitelství“) provedlo v období od 7. 3. 2023 do 23. 3. 2023 u žalobkyně kontrolu dodržování povinností vyplývajících ze zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů a zjistilo, že žalobkyně nesplnila oznamovací povinnost upravenou v § 39 odst. 1 písm. o) zákona o zbraních tím, že neoznámila změnu člena statutárního orgánu žalobkyně a její osobní údaje (ode dne 1. 3. 2022 se stala členkou představenstva Mgr. S. Z.) ve lhůtě 10 pracovních dnů ode dne změny, tj. do 15. 3. 2022. Tuto změnu žalobkyně ohlásila až dne 7. 3. 2023. 2. Krajské ředitelství zahájilo přestupkové řízení a ve věci rozhodovalo hned několikrát z důvodu, že jeho dvě rozhodnutí (ze dne 31. 5. 2023 a ze dne 11. 10. 2023) byla žalovaným zrušena. Rozhodnutím ze dne 8. 4. 2024, č. j. X rozhodlo tak, že obviněná G. a.s., IČ X, se sídlem Š. 656/6, X O., zastoupená jediným akcionářem předsedou představenstva J. M., nar. X, trv. bytem X (dále jen „obviněný“) se uznává vinným z přestupku podle § 76d odst. 1 písm. o) zákona o zbraních, kterého se z dopustila tím, že dne 01. 03. 2022 ve společnosti G. a.s., se sídlem Š. 656/6, X O., IČ: X jmenoval jediný akcionář nového člena představenstva (dále jen „člen statutárního orgánu“) Mgr. S. Z. za Bc. A. B., která ke dni 28. 02. 2022 odstoupila z funkce člena představenstva, a tuto změnu člena statutárního orgánu právnické osoby a její osobní údaje byla povinna oznámit příslušnému útvaru policie do 10 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala, což neučinil, a tedy neoznámil změnu podle § 39 odst. 1 písm. o) zákona o zbraních do 15. 03. 2022. Uplynutím zákonem uložené 10 denní lhůty, ke které došlo dnem 16. 03. 2022 od 00:01 hod., se obviněný dopustil přestupku, kdy tento protiprávní stav trval až do 07. 03. 2023. Za tento přestupek byla uložena pokuta ve výši 10 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. 3. Žalobkyně proti rozhodnutí brojila odvoláním, na jehož základě žalovaný napadeným rozhodnutím změnil výrok rozhodnutí krajského ředitelství v jeho úvodu tak, že nově zní: Společnost G. a.s., IČ X, se sídlem Š. 656/6, X O. (dále jen „obviněný“), zastoupený jediným akcionářem předsedou představenstva J. M., nar. X, trv. bytem X se uznává vinným […]. Jinak se se závěry krajského ředitelství plně ztotožnil. 4. Žalobkyně se nyní domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a v žalobě velmi obsáhle popsala průběh správního řízení. V závěru žaloby vznesla námitky zmatečnosti a nepřezkoumatelnosti (k obsahu žaloby viz dále). 5. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout a zopakoval svou argumentaci uvedenou v napadeném rozhodnutí, kterou krajský soud zmíní v hodnotící části rozsudku. 6. V replice žalobkyně poukázala na zmatečnost a nepřezkoumatelnost rozhodnutí krajského ředitelství ze dne 8. 4. 2024, ze kterého mělo vyplynout, že z přestupku byl uznán vinným vedle žalobkyně také J. M. a argumentovala nepřípustností změny v odvolacím řízení. Dále vznesla námitky týkající se absence společenské škodlivosti, nevypořádání důkazů a nenaplnění skutkové podstaty přestupku. 7. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 8. Krajský soud se musí úvodem vyjádřit k obsahu žaloby, aby vysvětlil, jakými námitkami se vůbec může v tomto řízení zabývat. V soudním řízení správním platí zásada, že soud přezkoumává napadené rozhodnutí zásadně v rozsahu žalobních bodů, kterými se podle § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. rozumí konkrétní (tj. ve vztahu k žalobkyni a k projednávané věci individualizovaná) skutková tvrzení doprovázená (v témže smyslu) konkrétní právní argumentací, z nichž plyne, z jakých důvodů považuje žalobkyně napadené výroky napadeného rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Z definice žalobního bodu vyplývá, že prostá citace či parafráze jednotlivých podání učiněných v průběhu řízení, které se nadto vztahovaly k jiným rozhodnutím, než je žalobou napadené, nelze považovat za řádný žalobní bod, ale jen rekapitulaci průběhu řízení. Žaloba nicméně velmi obecné žalobní body obsahuje (viz dále), proto nebylo povinností soudu žalobkyni vyzývat k odstranění vad žaloby. 9. Žalobkyně v části I. žaloby citovala výrok napadeného rozhodnutí a odůvodnila přípustnost žaloby a příslušnost soudu. 10. V části II. žaloby popsala, že krajské ředitelství vydalo příkaz, že žalobkyně proti němu podala odpor a uvedla, jaké námitky v odporu vznesla. Poté zmínila, že krajské ředitelství rozhodnutím ze dne 31. 7. 2023 uznalo žalobkyni vinnou a že žalobkyně podala odvolání, na jehož základě žalovaný rozhodnutí krajského ředitelství zrušil a vrátil věc k dalšímu řízení. Žalobkyně dále shrnula jaké námitky vznesla v dalším řízení, že rozhodnutím krajského ředitelství ze dne 11. 10. 2023 byla opět uznána vinnou a že proti němu brojila odvoláním, které doslova citovala. Poté uvedla, že rozhodnutím žalovaného ze dne 23. 1. 2023 bylo i druhé rozhodnutí krajského ředitelství zrušeno. Žalobkyně následně stručně vylíčila, jaké skutečnosti žalovaný krajskému ředitelství vytknul. Poté zmínila, že rozhodnutím krajského ředitelství ze dne 8. 4. 2024 byla žalobkyně opět uznána vinnou. V následujících odstavcích uvedla, co konkrétně proti tomuto rozhodnutí v odvolání namítala (to je patrné zejména z posledního odstavce části II., kde žalobkyně uvádí, že proto žalobkyně navrhla, aby žalovaný v odvolacím řízení rozhodnutí krajského ředitelství ze dne 8. 4. 2024 zrušil). 11. V části III. žaloby se první dva odstavce věnují popisu závěrů obsažených v napadeném rozhodnutí a dle názoru soudu teprve následující odstavce lze považovat za obecně vymezený žalobní bod, ve kterém žalobkyně namítá, že prvostupňové rozhodnutí neobsahuje řádné odůvodnění tak, jak jej vyžadovaly předchozí rozhodnutí žalovaného vydané v průběhu řízení stran společenské škodlivosti jednání žalobkyně. Dále obecně vytknula žalovanému, že se s námitkami žalobkyně stran společenské škodlivosti vůbec nevypořádal. Napadené rozhodnutí dále trpí zmatečností, kterou změna výroku nemohla napravit. 12. Soud proto přezkoumal napadené rozhodnutí pouze v rozsahu posledně zmíněných žalobních bodů. Námitky, ve kterých žalobkyně namítala, že její jednání postrádalo společenskou škodlivost (tj. z hlediska věcného, nikoliv nepřezkoumatelnosti), že nedošlo k vypořádání důkazů (listin předložených v období od 11. 5. 2023 do 28. 8. 2023), že statutárním orgánem je jen předseda představenstva a nikoliv představenstvo jako celek, proto nedošlo k naplnění skutkové podstaty přestupku, byly uplatněny až po lhůtě pro podání žaloby (napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 3. 10. 2024, lhůta pro podání žaloby uplynula dne 3. 12. 2024, replika byla podána až dne 30. 12. 2024). Soud proto k těmto námitkám dle § 71 odst. 2 s. ř. s. nemůže přihlédnout. 13. Ke vzneseným námitkám krajský soud uvádí, že z citace výroku rozhodnutí krajského ředitelství ze dne 8. 4. 2024 (viz bod 2 tohoto rozsudku, případně str. 1 zmíněného rozhodnutí) jasně vyplývá, že uznána vinnou z přestupku byla žalobkyně, nikoliv J. M. Ten je ve výroku výslovně označen jako zástupce žalobkyně. Naproti tomu žalobkyně je hned v úvodu označena jako obviněná. Ve shodě s žalovaným je nutné říct, že umístění zkratky obviněný až za osobní údaje J. M. působí nevhodně, obzvláště ve spojení s tím, že skutková věta je napsána částečně v ženském a mužském rodě. Je však jasné, že se závadného jednání měla dopustit žalobkyně jakožto obviněná z přestupku. Výrok o trestu na to plynule navazuje a je zřejmé, že obviněné, tj. žalobkyni byla uložena pokuta. Výklad zastávaný žalobkyní by navíc nedával smysl. Jak správně uvedl žalovaný na str. 7 a násl. napadeného rozhodnutí, předmětného přestupku se nemůže dopustit fyzická osoba a jednáno bylo vždy s žalobkyní. Žalovanému tedy nebránilo tento formální nedostatek rozhodnutí odstranit změnou výroku rozhodnutí krajského ředitelství. Rozhodně tedy nedošlo k žádné zmatečnosti rozhodnutí či situaci, kdy by změnou rozhodnutí bylo účastníku odejmuto právo se odvolat. 14. K namítané nepřezkoumatelnosti z důvodu nevypořádání námitky týkající se absence společenské škodlivosti krajský soud uvádí, že krajské ředitelství se v rozhodnutí ze dne 8. 4. 2024 zabývalo naplněním materiální stránky přestupku, kdy poukázalo na to, že představenstvo je statutárním orgánem akciové společnosti a že rozhoduje o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou vyhrazeny do působnosti valné hromady. Dále popsalo význam oznamovací povinnosti v návaznosti na nutnost prověřovat, zda členové představenstva splňují podmínku spolehlivosti a bezúhonnosti dle § 22 a § 23 zákona o zbraních, případně rozhodnout o odnětí licence. Skutečnost, že předseda představenstva jedná samostatně, nemá na věc vliv (str. 3 rozhodnutí krajského ředitelství). Dále poukázal na to, že změna byla ohlášena až po zahájení kontroly a téměř rok po uplynutí zákonné lhůty. Jako držitel licence by měla žalobkyně zvýšeně dbát na dodržování povinností (str. 11 rozhodnutí krajského ředitelství). 15. Žalovaný uvedl, že krajské ředitelství odstranilo dříve vytýkaný nedostatek a k námitce absence společenské škodlivosti se vyjádřilo (str. 7 napadeného rozhodnutí). K odvolacím námitkám stran společenské škodlivosti se žalovaný ztotožnil se závěrem krajského ředitelství (str. 10 a 11 napadeného rozhodnutí). 16. Krajský soud předně poukazuje na to, že rozhodnutí krajského ředitelství a žalovaného tvoří z hlediska soudního přezkumu jeden celek. Správní orgány se přezkoumatelným a srozumitelným způsobem s namítanou absencí společenské škodlivosti vypořádaly a zohlednily také argumentaci, že došlo ke změně členky představenstva, která nebyla oprávněna jednat za žalobkyni navenek. Námitka nepřezkoumatelnosti tedy důvodná není. 17. Jelikož neshledal krajský soud žalobní body důvodnými, žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s., když plně procesně úspěšnému žalovanému nevznikly podle obsahu spisu v tomto soudním řízení žádné náklady přesahující jeho obvyklou úřední činnost. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Olomouc 19. srpna 2025   JUDr. Michal Jantoš v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje M. Ch.