Jestliže může žalobce, který se domáhá určení svého vlastnického práva na základě tvrzení, že převodní smlouva je neplatná, s účinky vůči dalším případným nabyvatelům uplatnit příslušnou katastrální poznámku (zde poznámku spornosti dle § 986 o. z.), nejsou dány předpoklady pro nařízení předběžného opatření dle § 102 o. s. ř., kterým by soud žalovanému uložil zákaz dispozice s předmětnou nemovitou věcí, neb zde není naléhavá potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků.

USNESENÍ Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaromíra Synka a soudkyň JUDr. Karly Musilové a Mgr. Martiny Telcové ve věci žalobkyně: Lenka Horváthová, narozená 10. 8. 1973 bytem Nový Malín 242, 788 03 Nový Malín zastoupená advokátem JUDr. Jaroslavem Tomaníkem sídlem Bartošova 16, Přerov 2 750 00 proti žalovanému: Viktor Horváth, narozený 12. 11. 1990 bytem Jesenická 469/16, 787 01 Šumperk zastoupený advokátem JUDr. Josefem Sedláčkem ml. sídlem Starobranská 327/4, 787 01 Šumperk o určení vlastnického práva, k odvolání žalovaného proti usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 27. 3. 2025, č. j. 10 C 10/2025-20, takto: Usnesení okresního soudu se mění takto: Návrh žalobkyně na nařízení předběžného opatření, aby žalovaný byl povinen zdržet jakéhokoliv nakládání s nemovitostmi, a to pozemkem p. č. st. 647 zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba Šumperk č. p. 469, byt. dům, zapsaný na LV č. 4389 pro obec a k. ú. Šumperk u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště Šumperk a dále nemovitostmi: pozemkem p. č. 1799 zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba Nový Malín, č. p. 242, rod. dům, pozemkem p. č. 1800 zahrada, pozemkem p. č. 1801 trvalý travní porost, pozemkem p. č. 1802 zahrada a pozemkem p. č. 3425 trvalý travní porost, zapsaných na LV č. 299 pro obec a k. ú. Nový Malín, Katastrální úřad pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Šumperk, se zamítá. Odůvodnění: 1. Okresní soud nařídil předběžné opatření, jímž žalovanému uložil povinnost zdržet se jakéhokoliv nakládání s nemovitostmi označenými ve výroku tohoto usnesení. 2. Okresní soud považoval za osvědčené, že u žalobkyně jsou splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků, proto předběžné opatření nařídil, i když žalobkyně jistotu nesložila (ust. § 75b odst. 3 písm. d/ o. s. ř.). Nařízení předběžného opatření okresní soud odůvodnil skutečnostmi, že žalobkyně mohla být pro svůj zdravotní stav neschopna posoudit následky svého jednání, když probíhá řízení o omezení její svéprávnosti, žalovaný je podezřelý ze spáchání trestného činu podvodu pro uzavření darovacích smluv s žalobkyní, která pravděpodobně nemohla dohlédnout následkům svého jednání. Za situace, kdy by žalovaný mohl nakládat s uvedenými nemovitostmi, mohlo by dojít dle závěru okresního soudu k ohrožení výkonu rozhodnutí, které může být výsledkem nalézacího řízení, bude-li žalobě ve věci samé vyhověno. 3. Proti tomuto usnesení podal odvolání žalovaný. V důvodech podaného odvolání uvedl, že úvaha soudu o tom, že by mohl být výkon rozhodnutí ohrožen při možném zcizení nemovitostí je pouze teoretickou možností, která nebyla ze strany žalobkyně jakkoliv prokázána, přestože zákon splnění této podmínky vyžaduje. Žalobkyně nejenom, že uvedenou skutečnost neprokázala, ale relevantním způsobem možnou obavu ani netvrdí. Nařízení předběžného opatření musí být přiměřené okolnostem a zejména zásahu do práv a zájmů žalovaného. S ohledem na tuto výjimečnost a mimořádnost institutu předběžného opatření měla být zkoumána i ta skutečnost, že předmětné nemovitosti jsou aktuálně zajištěny usnesením Policie ČR krajské ředitelství policie Olomouckého kraje, územní odbor Šumperk ze dne 3. 1. 2025, č. j. KRPM-168715-6/TČ-2024-140981-MP a č. j. KRPM-168715-8/TČ-2024-140981-MP, což se podává i z výpisu z katastru nemovitostí. Dále se žalovaný vyjadřoval už jen k okolnostem uvedeným v samotném žalobním návrhu, které označil za sporné. Poukázal na skutečnost, že žalobkyně nikdy nebyla ve svéprávnosti omezena, v minulosti běžně nabývala majetek, vozidla či nemovitosti. Měla ustanoveného opatrovníka k některým úkonům, jako například návštěva lékaře a podobně, zejména z toho důvodu, že hůře komunikuje česky. Nezpůsobilou k jednání ji neuznal ani notář, coby soudní komisař, v předmětném dědickém řízení. Dále žalovaný uvedl, že převod předmětných nemovitostí na jeho osobu byl vyústěním jeho standardních vztahů se zemřelým Deziderem Horváthem, jeho dědečkem. Jelikož do předmětných nemovitostí v Šumperku i v Novém Malíně žalovaný dlouhodobě investoval a tyto zrekonstruoval a zhodnocoval (tj. po dobu života zůstavitele), bylo dohodnuto, že se vlastníkem nemovitých věcí stane žalobkyně, která je žalovanému následně převede. Žalovaný nebyl účastníkem dědického řízení, vystupoval pouze zástupcem matky Naděždy, proto ani svoje pohledávky v řádu milionů korun, které do rekonstrukce nemovitostí investoval, do dědického řízení nepřihlásil. S žalobkyní bylo dohodnuto, že jí bude zachována k výlučnému užívání bytová jednotka v domě č. p. 469 v Šumperku a žalovaný bude nadále nemovitosti kompletně udržovat, do nemovitostí nadále investuje. Pokud by byl bytový dům č. p. 469 v budoucnu prodán, byla by žalobkyni z výtěžku zakoupena nová bytová jednotka. Žalobkyně by nebyla schopna financování a údržbu nemovitostí zajistit. Mimo jiné měla žalobkyně povinnost vyplatit částku 500.000 Kč Žanetě Horváthové podle usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 23. 4. 2024, č. j. 21 D 175/2024-52. Tuto částku zaplatil za žalobkyni žalovaný a plně uhradil odměnu notáře a platil i náklady pohřbu zůstavitele. Pokud by tato komplexní dohoda o vypořádání dědictví nebyla realizována, žalobkyně by v rámci dědického řízení nemohla obdržet majetek, se kterým následně disponovala. 4. K odvolání žalovaného se písemně vyjádřila žalobkyně, která navrhla, aby krajský soud věcně správné usnesení okresního soudu potvrdil. Odvolání žalovaného označila za nedůvodné. Návrh na vydání předběžného opatření byl součástí podané žaloby ve věci samé. Objektivně je faktem, že žalobkyně trpí duševní poruchou, pro kterou jí byla v minulosti soudem zajištěna pomoc v podobě zastoupení členem domácnosti. Žalovaný využil duševní poruchy žalobkyně a nechal na sebe převést její nemovité věci, když veškeré okolnosti tohoto činu jsou nadále v prověřování ze strany Policie ČR. Zjištěné okolnosti byly natolik závažné, že sám soud podal proti Viktoru Horváthovi trestní oznámení s podezřením, že se vůči žalobkyni dopustil trestného činu. Tyto skutečnosti jsou dostatečné pro osvědčení nutnosti nařídit předběžné opatření, když ohrožení výkonu případného rozhodnutí, které bude vydáno ve věci určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem, nelze považovat za hypotetické, ale naopak za reálné a pravděpodobné. Není potřeba nějakých předchozích pokusů žalovaného o převod nemovitosti na třetí osobu, ale postačuje již jeho jednání, kterého se vůči žalobkyni dopustil za účelem svého obohacení. Již to naznačuje, že pokud by měl tu možnost, aby s nemovitostmi mohl disponovat, bez ohledu na existenci soudního řízení by tak učinil. Za překážku předběžného opatření nelze považovat časově předcházející zajištění provedené policejním orgánem. Oba instituty jsou zcela samostatné, vydané na úseku jiných právních odvětví a v jiných řízeních. Naopak existence předmětných policejních usnesení zesiluje tvrzení v návrhu na vydání předběžného opatření, když policejní orgán sám dospívá k přesvědčení, že předmětné nemovitosti jsou výnosem z trestné činnosti. Svéprávnost žalobkyně je předmětem řízení vedeného u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 40 P 21/2016. S ohledem na dosavadní zdravotní zprávy a po zhlédnutí osoby žalobkyně soud přistoupil ke znaleckému zkoumání zdravotního stavu žalobkyně, a to i v době, kdy byly sepsány předmětné darovací smlouvy (8. 4. 2024 a 29. 4. 2024). Výsledek znaleckého zkoumání v řízení o svéprávnosti bude procesně použitelný v řízení o určení vlastnického práva k nemovitostem. 5. Odvolání žalovaného je přípustné, bylo podáno osobou k tomuto úkonu oprávněnou a včas, proto krajský soud přezkoumal napadené usnesení okresního soudu podle ustanovení § 206 a § 212a odst. 6 o. s. ř. jen z důvodů, které se týkají toho, co soud řešil ve výroku usnesení a bez nařízení odvolacího jednání podle ustanovení § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř., po přezkoumání obsahu spisu dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je důvodné, že nařízení předběžného opatření není okolnostem této věci přiměřeným opatřením. 6. Z obsahu předloženého spisu vyplývá, že návrh na vydání předběžného opatření byl vydán v zahájeném sporném řízení, v němž se žalobkyně domáhá určení, že dotčené nemovitosti jsou jejím vlastnictvím. Žalobou ve věci samé se tak domáhá ochrany práv skutečného vlastníka s tvrzením, že darovací smlouvy, které s žalovaným uzavřela a vlastnictví nemovitých věcí na něj převedla, jsou absolutně neplatné, neboť smlouvy uzavřela v duševní poruše, která jí činila neschopnou právně jednat. 7. Jde tak typicky o situaci, kdy na nařízení předběžného opatření v podobě uložení povinnosti žalovanému nenakládat s nemovitostmi (ust. § 76 písm. d/ o. s. ř.) není daná naléhavá potřeba zatímní úpravy poměrů. Tvrzení žalobkyně uvedená v žalobě o dotčení jejich vlastnických práv k předmětným nemovitostem jsou pokladem pro zápis poznámky spornosti podle ustanovení § 986 odst. 1 o. z., která představuje významnou pojistku pro případ, kdy je namítán rozpor skutečného stavu vlastnického (věcného) práva se stavem zápisu v katastru nemovitostí. Poznámka spornosti od okamžiku, kdy je zapsána, vylučuje dobrou víru třetích osob ve stav zapsaný v katastru nemovitostí. Poznámka spornosti je zapisována na základě žádosti o její vyznačení pod podmínkou doložení předepsaného podkladu – podaného žalobního návrhu. 8. Prostředkem ochrany práv žalobkyně v zahájeném řízení o určení vlastnického práva k nemovitostem, aby do té doby, než se svého práva domůže, neutrpěla nenapravitelnou újmu následkem ochrany dobré víry v obsah zápisu v katastru nemovitostí, je poznámka spornosti, nikoliv předběžné opatření. 9. Jinak řečeno, jestliže má žalobce, který se domáhá určení svého vlastnického práva na základě tvrzení, že převodní smlouva je neplatná, k dispozici příslušnou katastrální poznámku (zde poznámku spornosti dle § 986 o. z.), nejsou dány předpoklady pro nařízení předběžného opatření dle § 102 o. s. ř., kterým by soud žalovanému uložil zákaz dispozice s předmětnou nemovitou věcí, neb zde není naléhavá potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků. 10. Krajský soud proto změnil podle ust. § 220 o. s. ř. napadené usnesení a návrh na nařízení předběžného opatření zamítl. 11. O nákladech řízení o nařízení předběžného opatření bude rozhodnuto až v souvislosti s rozhodnutím ve věci samé (ust. § 145 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné. Olomouc 26. srpna 2025 Mgr. Jaromír Synek v. r. předseda senátu