č. j. 72 Ad 35/2025-57       ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní Martinou Rýznarovou ve věci žalobce:   V. M bytem X zastoupený advokátem JUDr. Viktorem Štěpánem se sídlem Lidická 1023/63c, 602 00  Brno proti  žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08  Praha o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 12. 6. 2025, č. j. X, ve věci invalidního důchodu takto: I.       Rozhodnutí žalované ze dne 12. 6. 2025, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II.     Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám advokáta JUDr. Viktora Štěpána náhradu nákladů řízení ve výši 31 710,47 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 4. 4. 2025 č. j. X, kterým zamítla žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu. 2. Žalobce v žalobě namítal, že posudek o invaliditě je nepřesvědčivý a odporuje skutečnému zdravotnímu stavu žalobce. Žalobce se živil jako truhlář nebo řidič, ale došlo k takovému zhoršení jeho zdravotního stavu, že je trvale a zásadně omezen v běžných denních činnostech, natož v pracovní činnosti odpovídající jeho kvalifikaci. Žalobce podrobně popsal svá zdravotní postižení včetně operace a jejich následky a projevy. Žalobce vykazuje těžké funkční postižení více úseků páteře s trvalými projevy kořenového dráždění a funkčně významným neurologickým nálezem, včetně poruch hybnosti končetin a poklesu celkové výkonnosti i při běžné zátěži podle kapitoly XIII oddílu E položky 1d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). 3. Žalobce byl osm let zařazován pod citované ustanovení přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, ale při posledním posouzení byl zařazen pod položku 1c bez jakéhokoliv odůvodnění této změny. Proto je rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Žalobce není schopen psát, neudrží a již několik let nepoužívá příbor, dlouhodobě užívá silná analgetika, ztratil jemnou motoriku, není schopen řídit motorové vozidlo a pohybuje se pouze za pomoci francouzských holí na vzdálenost několika málo metrů při výrazné bolestivosti. Tento stav má značný vliv na psychiku žalobce. Neurologická zpráva z 22. 3. 2025 přesně popisuje zdravotní stav žalobce, tu žalobce doložil. Žalobce popsal změny, které vedly ke zhoršení zdravotního stavu. Žalobce přiložil poukaz na invalidní vozík. U žalobce nejde o středně těžké postižení, ale o postižení těžké a trvalé s poklesem pracovní schopnosti o 70 %. U žalobce jsou splněny podmínky pro zvýšení horní hranice poklesu míry pracovní schopnosti o 10 % s ohledem na jeho profesi a ostatní zdravotní postižení. Žalobce navrhl k důkazu lékařské zprávy, které doložil. 4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě podrobně popsala předchozí správní řízení a navrhla jako důkaz posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“ nebo „posudková komise“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“). 5. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.). 6. Žalovaná v napadeném rozhodnutí jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce označila v souladu s posudkem o invaliditě postižení podle kapitoly XIII oddílu E položky 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity s poklesem pracovní schopnosti 40 % navýšení o 10 % na 50 %. Stav krční páteře po reoperaci v lednu 2025 se významně zlepšil a zlepšila se i chůze. Stav žalobce nevyžaduje další neurochirurgickou intervenci. Stav žalobce je stabilizovaný. 7. V souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. soud vyžádal k důkazu posudek Posudkové komise MPSV v Ostravě. 8. Žalobce v replice doplnil svou argumentaci, popsal aktuální zdravotní stav a jeho zhoršení a doložil další lékařské zprávy k důkazu. 9. Posudková komise MPSV v Ostravě v posudku z 21. 11. 2025 dospěla k závěru, že žalobce byl ke dni vydání napadeného rozhodnutí invalidní a šlo o invaliditu III. stupně od 5. 3. 2025. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je postižení podle kapitoly XIII oddíl E položky 1d vyhlášky o posuzování invalidity a pokles pracovní schopnosti činí 70 %. 10. Žalobce byl přítomen jednání posudkové komise. Posudková komise žalobce vyšetřila a popsala vlastní vyšetření i lékařské nálezy, diagnózu a nejzávažnější zdravotní postižení žalobce. Neurologický nález odpovídá těžkému funkčnímu postižení celé páteře s kořenovým drážděním obou dolních končetin s těžkou poruchou dynamiky páteře a četnými záškuby, které navíc zhoršují stabilitu žalobce. Stav žalobce prokazuje i nález neurologa z 23. 9. 2025, který uvádí velmi intenzivní bolesti páteře a záškuby. Podle magnetické rezonance jde o těžkou lumbální stenózu páteřního kanálu s neurologickými klaudikacemi dolních končetin. 11. Žalobce při jednání soudu s posudkem po poučení soudem souhlasil a další dokazování nenavrhoval, stejně jako žalovaná. 12. Po provedeném řízení krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 13. Přezkoumává-li krajský soud správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). 14. V tomto řízení byl vypracován 21. 11. 2025 posudek Posudkovou komisí MPSV v Ostravě. Krajský soud nezpochybnil závěr tohoto posudku pro jeho přesvědčivé, vyčerpávající a jednoznačné odůvodnění a pro své rozhodnutí tento závěr posudku převzal. V závěru jednání soudu proti posudku žalobce ani žalovaná nevznesli žádné námitky. 15. Podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 16. Jestliže u žalobce bylo prokázáno, že došlo k poklesu jeho pracovní schopnosti o 70 % od 5. 3. 2025, je nutno žalobce považovat od tohoto data za invalidního v III. stupni. 17. Soud zrušil rozhodnutí žalované pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán stav věci, tak aby o něm nebyly důvodné pochybnosti, tj. v souladu s § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Současně soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení v souladu s § 78 odst. 4 s. ř. s. Žalovaná znovu ve věci rozhodne a podle § 78 odst. 5 s. ř. s. bude vycházet z právního názoru soudu, že žalobce byl invalidní v III. stupni od 5. 3. 2025. 18. Soud přiznal úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Ze spisu soud zjistil, že advokát učinil ve věci čtyři účelné úkony právní služby, kterými byly převzetí a příprava zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb, podání žaloby, účast při jednání posudkové komise a účast u jednání soudu [§ 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „AT“)]. Za provedené úkony právní služby náleží advokátovi mimosmluvní odměna ve výši čtyřikrát 4 620 Kč [§ 9 odst. 5 a § 7 odst. 5 AT], která se zvyšuje o paušální náhradu hotových výdajů ve výši čtyřikrát 450 Kč (§ 13 odst. 4 AT). Vyúčtovaná replika nebyla účelná, žalobce mohl všechny argumenty uvést již v žalobě a důkazy k žalobě přiložit. Soud dále přiznal advokátovi cestovné za cestu z jeho sídla do sídla soudu a zpět a k posudkové komisi a zpět (2 x 82,5 km a 2 x 174,3 km jízdy dle mapy.cz, tj. celkem 514 km); spotřeba dle technického průkazu je 10,3 l/100 km; 10,3 krát 35,80 za 1 l benzinu dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. děleno 100 = 3,69 Kč + 5,80 Kč sazba základní náhrady za 1 km jízdy dle stejné vyhlášky = 9,49 krát 514 km = 4 877 Kč. Náhrada za promeškaný čas činí 1 050 Kč (7 půlhodin, § 14 odst. 3 AT). Odměna advokáta a náhrada jeho hotových výdajů se zvyšuje o daň z přidané hodnoty (21 %) z částky 26 207 Kč, tj. 5 503,47 Kč (§ 57 odst. s. ř. s.). Celkem je žalovaná povinna zaplatit žalobci k rukám advokáta náklady řízení ve výši 31 710,47 Kč do 30 dnů ode dne právní moci rozsudku. Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Olomouc 17. prosince 2025 Martina Rýznarová v. r. samosoudkyně           Shodu s prvopisem potvrzuje M. Ch.