č. j. 72 Ad 49/2024-28   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Rýznarovou (dříve Radkovou) ve věci žalobce: J. K. bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení   sídlem Křížová 25, 150 00  Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 8. 2024, č. j. X, ve věci invalidního důchodu takto: I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalovaná zamítla námitky žalobce a potvrdila svoje usnesení č. j. X, kterým zastavila řízení o žádosti žalobce o vydání nového rozhodnutí ve věci invalidního důchodu. 2. Žalovaná v napadeném rozhodnutí vysvětlila, že zastavila řízení o citované žádosti podle § 66 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „správní řád“), protože žádost byla zjevně nepřípustná. 3. Žalobce požádal žalovanou 11. 12. 2023 o vydání nového rozhodnutí ve věci invalidního důchodu. Žalovaná přípisem ze 7. 2. 2024 žalobce poučila, že příslušná k vyřízení žádosti je okresní správa sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“) podle místa jeho trvalého bydliště, která posoudí jeho zdravotní stav a pracovní schopnost. Žalobce proti přípisu zaslal stížnost 21. 2. 2024. Žalovaná žalobci ve vyjádření z 19. 3. 2024 vysvětlila, že žádal o vydání nového rozhodnutí podle § 101 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „správní řád“). Ten se týká obnovy řízení ve věci již rozhodnuté, pokud vyšly najevo nové neznámé skutečnosti, které v původním řízení nebyly známy, a to v případě, že žádost byla zamítnuta. Žalobci byl však na žádost invalidní důchod přiznán 6. 12. 2022, a to od 30. 8. 2022. Nové skutečnosti k tomuto řízení nevyšly najevo. 4. Žalovaná shledala, že nebyly dány podmínky pro obnovu řízení. Rozhodnutí žalované z 6. 12. 2022 o přiznání invalidního důchodu bylo potvrzeno rozhodnutím o námitkách z 18. 4. 2023. Žaloba žalobce proti tomuto rozhodnutí byla zamítnuta 4. 10. 2023 rozsudkem č. j. 72 Ad 22/2023-51. Žalobce byl v rozsudku poučen, že může podat žádost o změnu výše invalidního důchodu a doložit nové lékařské zprávy. 5. Podle § 48 odst. 2 správního řádu přiznat totéž právo nebo uložit tutéž povinnost lze z téhož důvodu téže osobě pouze jednou. Protože žalobce měl již invalidní důchod přiznaný, žalovaná řízení o žádosti žalobce zastavila. Žalobce má stále možnost podat žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu a přiložit nové lékařské zprávy. Tiskopis takové žádosti žalovaná zaslala v příloze napadeného rozhodnutí o námitkách. Tento postup nevylučují a naopak umožňují § 81 a násl. zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále také „zákon č. 582/1991 Sb.“). 6. Žalobce v žalobě namítal nepřezkoumatelnost a nezákonnost napadeného rozhodnutí. Žalovaná měla žádost žalobce postoupit OSSZ v souladu s § 12 správního řádu. Zdravotní stav žalobce odpovídá vyššímu stupni invalidity. Žalobce podrobně popsal svoje zdravotní potíže a odkázal na lékařské zprávy. Protože žalovaná zamítla žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu, kterou podal formou námitek, měla novým rozhodnutím žádosti žalobce vyhovět. 7. Žalovaná ve vyjádření k žalobě zopakovala důvody napadeného rozhodnutí. 8. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“), a při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 9. Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 10. Podle § 82 odst. 1 věty první a druhé zákona č. 582/1991 Sb. žádost o přiznání dávky důchodového pojištění v listinné podobě sepisuje s občanem územní správa sociálního zabezpečení, na kterou se obrátil, a to na předepsaném tiskopise. 11. Podle § 82 odst. 5 zákona č. 582/1991 Sb. ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně, žádá-li občan o změnu výše invalidního důchodu v důsledku změny stupně invalidity. Tuto žádost lze podat též způsobem podle § 123e odst. 1. 12. Podle § 123e odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, lze podání nebo jiný úkon podle tohoto zákona nebo ve věcech pojistného podle zvláštního zákona učinit písemně, ústně do protokolu nebo datovou zprávou a)    podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, nebo b)    odeslanou prostřednictvím elektronické aplikace orgánu sociálního zabezpečení s využitím přístupu se zaručenou identitou ověřenou občanským průkazem nebo jiným prostředkem pro elektronickou identifikaci určeným orgánem sociálního zabezpečení, pokud orgán sociálního zabezpečení tuto možnosti zajistil. 13. Podle § 123e odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. je-li podle tohoto zákona nebo ve věcech pojistného podle zvláštního zákona pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis, lze podání nebo jiný úkon učinit pouze a)    v elektronické podobě zasláním na elektronickou adresu určenou orgánem sociálního zabezpečení nebo do datové schránky určené orgánem sociálního zabezpečení; podání nebo jiný úkon lze v elektronické podobě učinit pouze ve formě datové zprávy, a to ve formátu, struktuře a tvaru určeném příslušným orgánem sociálního zabezpečení. Nesplňuje-li podání nebo jiný úkon tyto podmínky, nepřihlíží se k němu; orgán sociálního zabezpečení je povinen upozornit toho, kdo učinil podání nebo jiný úkon v elektronické podobě, které nesplňuje tyto podmínky, na tuto skutečnost a na to, že se k tomuto podání nebo jinému úkonu nepřihlíží. Orgán sociálního zabezpečení může určit pro zasílání podání nebo jiného úkonu elektronickou adresu nebo datovou schránku jiného než příslušného orgánu sociálního zabezpečení jen se souhlasem orgánu sociálního zabezpečení, na jehož elektronickou adresu nebo do jehož datové schránky mají být tato podání nebo jiné úkony zasílány, nebo b)   písemně na předepsaném tiskopisu nebo na produktu výpočetní techniky, který je co do údajů, formy a formátu shodný s předepsaným tiskopisem. Orgán sociálního zabezpečení může určit pro zasílání písemných podání na předepsaném tiskopise adresu jiného než příslušného orgánu sociálního zabezpečení jen se souhlasem orgánu sociálního zabezpečení, na jehož adresu mají být podání zasílána. 14. Podle § 37 odst. 1 správního řádu podání je úkonem směřujícím vůči správnímu orgánu. Podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno. 15. Podle § 37 odst. 2 správního řádu z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 4. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí. 16. V souladu s § 1 odst. 2 správního řádu a § 85a zákona č. 582/1991 Sb. se použije v řízení o důchodové dávce podpůrně (subsidiárně) správní řád, tj. tehdy, pokud zákon o důchodovém pojištění nebo zákon č. 582/1991 Sb. neobsahují vlastní úpravu. 17. Podle § 37 odst. 3 správního řádu nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. 18. Podle § 37 odst. 5 správního řádu podání se činí u správního orgánu, který je věcně a místně příslušný. Podání je učiněno dnem, kdy tomuto orgánu došlo. 19. Podle § 12 správního řádu dojde-li podání (§ 37) správnímu orgánu, který není věcně nebo místně příslušný, bezodkladně je usnesením postoupí příslušnému správnímu orgánu a současně o tom uvědomí toho, kdo podání učinil (dále jen „podatel“). Má-li správní orgán, jemuž bylo podání postoupeno, za to, že není věcně nebo místně příslušný, může je usnesením postoupit dalšímu správnímu orgánu nebo vrátit jen se souhlasem svého nadřízeného správního orgánu. Usnesení vydaná podle tohoto ustanovení se pouze poznamenají do spisu. 20. Podle § 66 odst. 1 písm. e) správního řádu řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže zjistí překážku řízení podle § 48 odst. 1. 21. Podle § 48 odst. 1 správního řádu zahájení řízení u některého správního orgánu brání tomu, aby o téže věci z téhož důvodu bylo zahájeno řízení u jiného správního orgánu. 22. Podle § 48 odst. 2 správního řádu přiznat totéž právo nebo uložit tutéž povinnost lze z téhož důvodu téže osobě pouze jednou. 23. Podle § 102 odst. 4 správního řádu platí, že pokud žádost účastníka neodůvodňuje zahájení nového řízení, rozhodne správní orgán usnesením o tom, že se řízení zastaví. Usnesení se oznamuje pouze žadateli a těm osobám, vůči nimž již správní orgán učinil úkon. 24. Z citovaných ustanovení správního řádu plyne, že žalovaná nemůže přiznat žalobci invalidní důchod, pokud ho žalobci již přiznala a neodňala mu ho. Jinými slovy, žalovaná žalobci nemůže přiznat invalidní důchod znovu, když už ho má přiznaný. Brání jí v tom § 48 odst. 2 správního řádu. Pokud žalobce žádal o přiznání invalidního důchodu opětovně, na tuto situaci dopadá § 102 odst. 4 správního řádu a žalovaná je povinna zastavit řízení, které zahájila žádost žalobce. 25. V posuzované věci není sporu o tom, že žalovaná žalobci přiznala invalidní důchod rozhodnutím z 6. 12. 2022. Toto rozhodnutí nabylo právní moci doručením rozhodnutí o námitkách 21. 4. 2023 a řízení o přiznání invalidního důchodu bylo ukončeno. 26. Je třeba rozlišovat řízení o přiznání invalidního důchodu a o jeho změně, jde o zcela odlišné typy řízení - srov. např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 104/2011-36, kde NSS vyslovil, že rozhodnutí o přiznání důchodu „brání tomu, aby bylo vedeno další řízení o přiznání této dávky, neboť žádná dávka důchodového pojištění nemůže být žadateli přiznána ani vyplácena vícekrát. Ostatně také ustanovení o souběhu důchodů (§ 58 zákona o důchodovém pojištění) nepočítá se souběhem týchž důchodů a řeší pouze souběh důchodů téhož druhu. Za důchody téhož druhu se přitom považují toliko předčasný starobní důchod, starobní důchod a starobní důchod přiznaný v důsledku přeměny invalidního důchodu na starobní (srov. Přib, J., Voříšek, V. Důchodové předpisy s komentářem. 6. aktualizované vydání. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2010, str. 251). 27. Na případy, kdy se po vydání rozhodnutí o přiznání dávky důchodového pojištění zjistí, že dávka byla co do nároku, výše nebo výplaty přiznána nesprávně, pamatuje ustanovení § 56 zákona o důchodovém pojištění a ustanovení § 81 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., které upravuje zahájení řízení o změně dávky již přiznané. 28. Na případy, kdy se po vydání rozhodnutí o přiznání dávky důchodového pojištění zjistí, že dávka byla co do nároku, výše nebo výplaty přiznána nesprávně, pamatuje ustanovení § 56 zákona o důchodovém pojištění a ustanovení § 81 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., které upravuje zahájení řízení o změně dávky již přiznané. Původní rozhodnutí o přiznání dávky je tedy vydáváno cum clausula rebus sic stantibus, tj. s výhradou změny poměrů, na kterou může příjemce dávky reagovat žádostí o změnu poskytování nebo výše již přiznané dávky. Stejně tak je příslušný orgán oprávněn zahájit řízení o změně dávky z úřední povinnosti, zjistí-li, že dávka byla co do nároku, výše nebo výplaty přiznána nesprávně.“ 29. Řízení o zvýšení důchodu není pokračováním již skončeného řízení o přiznání důchodu (srov. rozsudek NSS č. j. 1 Ads 226/2024-35, bod 14). 30. Žalovaná vyložila podání z 11. 12. 2023 ve prospěch žalobce jako žádost, zahájila řízení a poučila ho opakovaně o formě a místě jejího podání. 31. Žalobce žádal v dopise z 11. 12. 2023 o vydání nového rozhodnutí ve věci invalidního důchodu a upřesnil, že mu byla pravomocně zamítnuta žádost o změnu výše invalidního důchodu. Ta byla podle něho podána formou námitek. Žalobce žádal o zrušení pravomocného rozhodnutí o zamítnutí námitek v řízení o nové žádosti podle § 101 písm. b) správního řádu. 32. Soud však spatřuje v žádosti žalobce ve skutečnosti žádost o zvýšení invalidity (invalidního důchodu), pro kterou je vyhrazena jiná, kvalifikovaná forma. Tento zákonem předvídaný zvláštní postup není na místě obcházet užitím institutů správního řádu, které na požadovaný postup nedopadají. 33. Žalobce svým podáním podle jejího obsahu ve skutečnosti žádal o řízení podle § 56 zákona o důchodovém pojištění, a nikoli podle § 101 písm. b) správního řádu (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 41 Ad 22/2020-42, bod 18). Zákon o důchodovém pojištění má svou vlastní (zvláštní) právní úpravu, která má přednost před užitím správního řádu (§ 1 odst. 2 správního řádu). 34. Řízení o změně důchodu upravuje § 56 zákona o důchodovém pojištění. Vztahuje se jak na řízení o žádosti, tak na řízení zahájené z úřední moci. Podle odst. 1 tohoto ustanovení zjistí-li se, že a)    nárok na důchod nebo na jeho výplatu zanikl, důchod se odejme nebo jeho výplata se zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen, b)    důchod byl přiznán nebo je vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byl neprávem odepřen, anebo byl přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží, důchod se zvýší nebo přizná, a to ode dne, od něhož důchod nebo jeho zvýšení náleží. Důchod nebo jeho zvýšení se přitom doplatí nejvýše pět let nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na důchod nebo jeho zvýšení; pro běh této lhůty platí § 55 odst. 2 věta druhá a třetí obdobně. Důchod nebo jeho zvýšení se však doplatí ode dne, od něhož důchod nebo jeho zvýšení náleží, v případě, že důchod nebyl přiznán nebo byl vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byl neprávem odepřen, anebo byl přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží, v důsledku nesprávného postupu orgánu sociálního zabezpečení, c)     důchod byl přiznán nebo je vyplácen ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byl přiznán nebo se vyplácí neprávem, důchod se sníží nebo odejme nebo jeho výplata se zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen, d)    důchod byl neprávem přiznán, zvýšen nebo vyplácen od dřívějšího data, než od jakého důchod, jeho zvýšení nebo jeho výplata náleží, důchod se přizná nebo zvýší ode dne, od něhož důchod nebo jeho zvýšení náleží, nebo se nárok na výplatu důchodu stanoví ode dne, od něhož výplata náleží, e)    se změnily skutečnosti rozhodné pro výši důchodu nebo pro nárok na jeho výplatu, postupuje se obdobně podle ustanovení písmene b) nebo c). 35. Jak vyplývá z § 82 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., žádost o zvýšení invalidního důchodu lze podat pouze písemně a na předepsaném tiskopise (osobně, poštou nebo elektronicky). Změnu stupně invalidity posuzuje OSSZ, jak předvídá § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb. Ta je příslušná k přijetí žádosti a jejímu posouzení. Žalobce žádost podal u žalované České správy sociálního zabezpečení a běžným dopisem, nikoli na předepsaném formuláři. 36. Následkem nedodržení formy podání na předepsaném tiskopise byla povinnost žalované poučit žalobce o tom, že je třeba, aby podal žádost u příslušné OSSZ podle místa jeho trvalého bydliště na předepsaném tiskopise. To žalovaná učinila ve sdělení ze 7. 2. 2024 a opakovaně ve vyjádření z 19. 3. 2022 a z 3. 5. 2024 ke stížnostem žalobce. 37. Jak uvedl již NSS v rozsudku č. j. 6 Ads 32/2014-37, ve kterém se zabýval obdobnou věcí, forma dopisu není dostačující k zahájení řízení o změnu invalidního důchodu, protože zákon předepisuje z racionálních důvodů kvalifikovanou formu na předepsaném tiskopise. S právním závěrem citovaného rozsudku se ztotožnil Ústavní soud v usnesení sp. zn. II. ÚS 3083/14 a NSS v rozsudku č. j. 6 Ads 279/2016-20 a následně Ústavní soud v usnesení sp. zn. I. ÚS 926/17 a dále NSS v rozsudku č. j. 9 Ads 83/2022-91. Forma předepsaného tiskopisu má svůj význam, protože obsahuje údaje potřebné pro řízení a poučení. 38. Proto také nebylo možné, aby žalovaná podání žalobce postoupila podle § 12 správního řádu. 39. Na věci nic nemění změny v organizačním uspořádání sociálního zabezpečení od 1. 1. 2024, ke kterým došlo zákonem č. 412/2023 Sb. Okresní správy sociálního zabezpečení zůstaly zachovány. 40. Nedůvodná je námitka, že žalobce žádal o změnu výše invalidního důchodu podle § 101 písm. b) správního řádu a žalovaná měla o žádosti žalobce vést řízení a rozhodnout. 41. Žádost žalobce neodůvodňovala zahájení nového řízení jednak pro překážku věci rozhodnuté (res administrata), jednak proto, že žalovaná žalobci předchozí žádost nezamítla. 42. K zastavení řízení podle § 102 odst. 4 správního řádu se opakovaně vyslovily správní soudy (srov. např. rozsudek NSS č. j. 5 Azs 54/2018-22, bod 19 nebo v důchodové věci např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 41 Ad 22/2020-42, bod 18). 43. Zákon o důchodovém pojištění a zákon č. 582/1991 Sb. počítají s tím, že příjemce invalidního důchodu může požádat o jeho zvýšení. Zákon č. 582/1991 Sb. pro tuto žádost v § 82 odst. 1 a 5 stanoví, že příjemce invalidního důchodu o jeho zvýšení žádá u okresní správy sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopise. 44. Podle § 101 písm. b) správního řádu provést nové řízení a vydat nové rozhodnutí ve věci lze tehdy, jestliže novým rozhodnutím bude vyhověno žádosti, která byla pravomocně zamítnuta. 45. Institut nového rozhodnutí podle § 101 písm. b) správního řádu je vyhrazen situacím, kdy správní orgán předchozí správní řízení na žádost ukončil vydáním rozhodnutí, které nabylo právní moci. Jde o nové posouzení věci za stejných nebo změněných podmínek. Předpokladem takového řízení je především skutečnost, že předchozí žádost byla zamítnuta a konečné rozhodnutí ve věci nabylo právní moci. 46. V posuzovaném případě tyto podmínky splněny nebyly. Žalovaná na základě předchozí žádosti (nikoli o zvýšení invalidního důchodu, ale o samotné přiznání invalidního důchodu) žádosti vyhověla a nezamítla ji. Soud ve správním spise ověřil, že žalobce nepodal žádnou žádost o zvýšení invalidního důchodu, natož aby byla zamítnuta; ostatně žalobce to ani netvrdí. A i kdyby tomu tak bylo, byl by povinen a oprávněn podat novou žádost o zvýšení u OSSZ na předepsaném tiskopise. 47. Z výše uvedených důvodů byla žádost žalobce o nové rozhodnutí ve věci invalidního důchodu nepřípustná, zejména proto, že nebyla podána v souladu se zákonem na předepsaném tiskopise. 48. Žalobce měl za to, že žalovaná mu rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu nevyhověla, protože nebyl spokojen s přiznaným stupněm invalidity. Žalobce však pomíjí odlišnost řízení o přiznání dávky a o její změně. Argumentace podle rozsudku NSS č. j. 3 Ads 148/2008-86 (a dalších v žalobě citovaných rozsudků) se s posuzovanou věcí míjí a na věc nedopadá, protože nešlo o stejný případ a soudy se zabývaly otázkou uspokojení navrhovatele v soudním řízení správním podle § 62 s. ř. s. 49. Žalobce se může při vyřizování osobních záležitostí nechat zastoupit třetí osobou nebo požádat o pomoc při vyřizování svých věcí neziskové organizace, právní kliniky (při právnických fakultách), Veřejného ochránce práv, Českou advokátní komoru (včetně bezplatné právní pomoci) či žádat soud o ustanovení advokáta v soudním řízení (i před podáním žaloby). 50. Žalobce může kdykoli podat žádost o zvýšení invalidního důchodu. V této žádosti může uvést požadovaný datum přiznání vyššího stupně invalidity i s datem v minulosti. Zákon nijak neomezuje přiznání invalidity zpětně, omezuje pouze výplatu tohoto důchodu na pět let zpětně v souladu s § 56 odst. 1 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. 51. Závěrem soud shrnuje, že žádost žalobce o zvýšení invalidního důchodu byla nepřípustná, protože ji podal pouhým dopisem, a nikoli na předepsaném tiskopise, jak stanoví zákon; dále ji podal věcně a místně nepříslušné ČSSZ, namísto OSSZ; o tom byl opakovaně poučen, stejně jako o tom, kde a jak má žádost podat. Postoupení žádosti nebylo možné již jen pro nedodržení formy, jak vyplývá z citované judikatury NSS. Nebylo možné ani zahájit řízení a vydat nové rozhodnutí, protože zde nebylo předcházející řízení ukončené zamítnutím žádosti a zákon o důchodovém pojištění má vlastní právní úpravu řízení o změně důchodu v § 56. 52. Žalovaná podle obsahu a formy žádosti žalobce neměla jinou možnost než řízení zastavit. Výrok napadeného rozhodnutí byl zákonný. Proto soud žalobu zamítl jako nedůvodnou v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s. 53. Úspěšná žalovaná a neúspěšný žalobce nemají právo na náhradu nákladů řízení podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě do dvou týdnů po jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské nám. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaje o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Olomouc 28. května 2025     JUDr. Martina Rýznarová v. r. samosoudkyně   Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. A. V.